"Výrazný, suverénní. Fanatický nacista, zjevně schopný." Těmito slovy popsal americký válečný zpravodaj William Shirer německého ponorkového kapitána Günthera Priena. Shirer se s ponorkářem potkal v Berlíně ještě před vypuknutím druhé světové války. V té se stal Prien hvězdou německé propagandy, jejíž zář nepohasla ani po jeho předčasné smrti před 80 lety.
V Česku je několik kostelů, které se málem proměnily v suť a prach, ale jejich ostud se na poslední chvíli podařilo zvrátit. A to většinou díky dobrovolníkům, kteří cítili, že je zdejší atmosféru potřeba zachovat. Nyní se tato místa vyznačují specifickým geniem loci.
Se slušným ohlasem se mezi uživateli facebooku nejen z Mělnicka o víkendu setkala historická rada, jak zatočit s epidemií. Recept odkazující na rady lékařů nabízí hojně sdílená kopie inzerátu na „zámecké mělnické víno červené i bílé, jakož i šampaňské – a obzvláště zámecký mělnický cognac (čistý destilát z mělnického vína)“. Prý byl otištěn v Národních listech v roce 1914; po vypuknutí první světové války. „V době epidemií lékaři doporučují,“ zdůrazňuje dobový text.
Při pohledu na obrázky, portréty, exlibris a další díla Hanky Krawcec nelze nevidět jejich hudebnost. Lužicko-srbská umělkyně pocházela z rodiny významného muzikanta Bjarnata Krawce. Za pár dní si připomeneme 120. výročí jejího narození (13. 3., Drážďany 19. 10. 1990, Filipov).
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Chaos po skončení druhé světové války. Berlín. Američany a Angličany rozbombardovaný, sovětskou Rudou armádou dobytý. To je místo a doba, ve které se odehrává dramatický seriál Shadowplay německé televize ZDF. Část záběrů se natáčela v bývalém cukrovaru v Lenešicích.
/ROZHOVOR/ Znepokojivou informaci ohledně covidu má pro obyvatele Opavska známý odborník na infekční choroby a primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava Petr Kümpel, který Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.
Vesnička Mezná na Soběslavsku si v tomto roce připomíná stodvaatřicáté výročí založení obecné školy. Přinášíme podrobnou historii školy, jak ji zaznamenal dlouholetý kronikář Mezné Jan Kolář. Podívat se můžete také na řadu historických fotografií. Nejstarší z nich je z roku 1900 a zobrazuje místní obecnou školu. Průřez historií pak končí v šedesátých letech minulého století.
Rádi bychom vám v této situaci trochu zpestřili letošní zimní procházky a výlety po Šenově a přesvědčili vás, že se vyplatí jít se projít. Rozhodli jsme se proto ve spolupráci s Michalem Hložným, autorem celého nápadu, připravit turisticko-vědomostní hru s názvem Šifra sklářského mistra.
Podnik Elektro-Praga Jablonec nad Nisou se před více než 25 lety stal součástí nadnárodní společnosti ABB, která dnes patří mezi významné a oblíbené zaměstnavatele v regionu. Rodina Wagnerových je toho jasným důkazem.
/FOTO/ Málokdo asi dnes ví, že v Kujavách nedaleko Fulneku bývaly kdysi vodní lázně. Skutečnost zjistil Jaromír Heryán, jenž v Kujavách bydlí a zajímá se o historii nejen této obce. „O lázních jsem se dozvěděl ze dvou kronik, z nichž jedna je také na obci. Ještě jsem měl mysliveckou kroniku, ve které je o lázních také zmínka,“ říká Jaromír Heryán.
/FOTOGALERIE/ Je tady další díl nového seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat, jak se žije ve Slezských Pavlovicích. Patří mezi nejsevernější obce Moravskoslezského kraje. Počet obyvatel: 211.
Světový unikát je k vidění v obci Čepice, která spadá pod Rabí. Je jím skleněná socha sv. Jana Nepomuckého, kterou vytvořila světoznámá sklářka Vladimíra Tesařová z podnětu kytaristy a vodáka Lubomíra Brabce, který v Čepicích žije.
Označení „titán“ pro něj možná není to pravé – i vzhledem k jeho tělesným proporcím. I tak patří František Kovářík k největším nestorům českého herectví. Bez jeho účasti by spousta inscenací a filmů nebyla tím, čím je. Pozornost na sebe dokázal strhnout i v těch nejmenších rolích milých stařečků či strýčků.
Cílem projektu Deník na návštěvě je přiblížit život lidí v západočeských městech a obcích, a to jak v tištěné i jeho webové podobě. Těšit se můžete na příběhy lidí, informace ze spolků a zapátráme i v historii obcí.
Křenovický rodák Michal Mádr vyučuje na brněnské Mendelově univerzitě ekonomii, je zastupitelem a také předsedou místního ochotnického Spolku divadla Antonína Vorla. Pravidelné setkávání s herci mu chybí a těší se, až budou moci opět zkoušet a hrát pro své příznivce.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Sláva Rychnova u Jablonce nad Nisou stála na německých obyvatelích. Po 2. světové válce, kdy došlo k jejich odsunu, městečko zpustlo, zmizelo na sto domů.
/FOTOGALERIE/ Obec Krakovec, kde se nachází stejnojmenný unikátní hrad, trápí už několik let havarijní stav zdejšího mostu přes Šípský potok. V současné době je průjezdný jen na vlastní riziko, avšak snad už letos by se mohlo začít se stavbou nového mostu. To ovšem není jediný plán, který vedení obce pro letošek má.
/FOTOGALERIE UVNITŘ ČLÁNKU/ Úraz na lyžích a následně vleklé zdravotní problémy. Voda na plicích, několikaměsíční léčba a později operace. Tak dnes osmasedmdesátiletý Jiří z Blanenska vzpomíná na pobyt v nemocnici plicních a respiračních onemocnění v Bílovicích nad Svitavou.
Začali v roce 2001 ve stodole na okraji Dlouhé Loučky na Olomoucku, kterou po první světové válce získal jejich děd-legionář. Rodinná společnost STT Servis Tomáše Ticháčka a jeho otce se orientovala zejména na zámečnickou výrobu kovových palet na převoz technických plynů a adaptéry pro nakladače.
Je tady nový seriál Deníku. Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Opavska. Seznámíme vás s tím, jak se žije v obcích tohoto historického slezského regionu, představíme vám osobnosti místního společenského života a další zajímavosti. Začínáme ve Velkých Hošticích.
Začali v roce 2001 ve stodole na okraji Dlouhé Loučky, kterou po první světové válce získal jejich děd-legionář. Rodinná společnost STT Servis Tomáše Ticháčka a jeho otce se orientovala zejména na zámečnickou výrobu kovových palet na převoz technických plynů a adaptéry pro nakladače. „Začínali jsme sami dva se zámečnickou výrobou. Dařilo se a firma se úspěšně rozvíjela,“ ohlíží se Tomáš Ticháček.
Na počátku minulého století byla jednou z nejznámějších kaváren v Praze, navštěvovanou snad každým umělcem ve městě. Před první světovou válkou se zde mísila česká a německá inteligence, za války tu panoval pocit sounáležitosti a odporu ke konfliktu.
Nové chodníky, kulturní dům, parkoviště, oprava památek. Každý rok se obec Vilémovice na Havlíčkobrodsku může pochlubit nějakou novinkou.
Na věži kostela sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří se 28. ledna poprvé rozezněl nový zvon.
Redakce Děčínského deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa Děčínska let současných i minulých. Tak schválně jak moc znáte své okolí? Hlasovat můžete na webu Děčínského deníku 10 dnů v nevýherní anketě. V dalším dílu uvedeme správnou odpověď.
Bechyňský most je národní kulturní památkou. Nad Lužnicí se klene od roku 1928. Jeho architektura láká turisty, ve městě patří mezi nejfotografovanější místa. Pojí se s ním ale i méně radostné události: výška přitahuje sebevrahy. Osudná se stala i jednomu ze stavitelů.
Vstoupili jsme do nového roku 2021, ve kterém si od ledna až do prosince bude Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně připomínat své úžasné jubileum, výročí 100 let od svého založení. Ve spolupráci s knihovnou vám v rubrice Čtenář reportér budeme přinášet zajímavé články, které vám dají nahlédnout do její bohaté historie.
/FOTO/ S kým se utká jabloň z Machova?
Brzy uplyne 95 let od chvíle, kdy u nás vešel do praxe „ústavní zákon jazykový“. Počínaje třetím únorem 1926 se čeština v mladé Československé republice konečně stala úřední řečí.
Nejčastěji umírali na průstřel páteře, tyfus, zápal plic, malárii nebo tetanus. O zraněné vojáky, ale i nakažené španělskou chřipkou, se před sto lety starali hned v několika budovách vojenského lazaretu v Lipníku nad Bečvou. Na jednom z míst, kde byli pochováni - zdejším městském hřbitově - teď připomíná jejich hrdinství dvoumetrový kovaný kříž. Monument má symbolizovat utrpení i naději.
Vilémovice na Havlíčkobrodsku mají víc než 260 obyvatel. Leží kousek od Ledče nad Sázavou. Už od roku 2003 je tu starostou Václav Vacek. Nejen že řídí obecní úřad, ale ve Vilémovicích zastává funkci kronikáře.
Jedno z nejtajemnějších a nejděsivějších míst v Praze. To je bohnický hřbitov bláznů. Břečťanem zarostlé hroby, o které nikdo desetiletí nepečoval, vyvolávají v návštěvnících tohoto nevšedního a různými báchorkami opředeného místa nepříjemný pocit a kapky studeného potu na čele.
Spisovatelka Marie Korandová – Majtánová, která se počátkem února dožívá pětaosmdesáti let, se ve svém šestém románu zaměřila na znalce Šumavy, historika, národopisce a učitele i autora řady etnografických publikací Josefa Blaua (1872 - 1960).
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Už v mládí se toulal s kamarády v okolí krumlovských středověkých hradeb a historie se stala také jeho celoživotní zálibou i profesí. Znojemský historik Jiří Kacetl říká. „Z toho dobrého bychom si měli vzít inspiraci, toho zlého se vyvarovat.
Pohádku o Dobrunce, která denně musela spřádat na kolovratu, zřejmě zná mnoho lidí. Autorka Božena Němcová ve své báchorce O zlatém kolovrátku vykreslila chudobu tehdejší doby a kolovrat byl jedním ze zdrojů obživy. Místem, kde si návštěvník může práci na kolovrátku či tkalcovském stavu a jiné staré technologie vyzkoušet, je nyní Centrum tradičních technologií v Příboře (CETRAT), pobočka Muzea Novojičínska.
