Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Oslavy Dne vzniku Československa ve Slaném.

OBRAZEM: Ve Slaném oslavili vznik Československa dříve

Den vzniku samostatného československého státu si připomněli již v pondělí 25. října ve Slaném. Oslavy byly jako tradičně zahájeny dopoledne na Masarykově náměstí vystoupením dechové hudby Dvořačka. Následoval průvod vedený místostarostou Radkem Vondráčkem (ANO) a zastupitelem města a poslancem parlamentu Stanislavem Berkovcem (ANO). V zástupu významných hostů nechyběl ani kladenský poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Svojí účastí přispěli stejně jako v předchozích letech i zástupci baráčnické obce a další obyvatelé Slaného.

V Hostašovicích je ještě stále funkční pohankový mlýn.

Z mnoha pohankových mlýnů zůstal v Hostašovicích jediný. Ten u Hubů

Pohanka se v Hostašovicích na Novojičínsku zpracovávala na pohanskou kaši už od konce 18. století. Ještě před první světovou válkou pohanku loupali a mleli téměř ve dvou desítkách domů v obci. Těm, kteří se zpracováním pohanky zabývali, se tady a v okolí říkalo kašaři.

Starostka Jitka Rozkošná a Obecní úřad Křišťanovice.

Starostka Křišťanovic: Už nemáme obchod, školu, hasiče ani fotbal. Jen včelaře

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Projekt Deník na návštěvě probíhá řadu měsíců. Rozhovor se starostkou Křišťanovic Jitkou Rozkošnou začínáme podobně jako v jiných obcích. Tady ale osvědčený scénář nefunguje. „Máte v Křišťanovicích obchod?“ „Nemáme.“ „Máte školu nebo školku?“ „Nemáme. Děti dojíždí do Dvorců.“ „Máte dobrovolné hasiče?“ „Hasiče už taky nemáme“. „Máte fotbalisty?“ „Nemáme.“ „Máte tu aktivní myslivce?“ „Ne.“

Vechtrovna v Kovářské, kde se natáčel film Hlídač č. 47 s Karlem Rodenem v hlavní roli.

Vechtr v Kovářské, kde se točil Hlídač č. 47, je na prodej

/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Filmovým místem, kde se lidé rádi zastaví při svých výletech po Krušných horách, je vechtrovna v Kovářské. Jedná se o drobnou železniční architekturu Buštěhradské dráhy z roku 1890, na které je pro výletníky zajímavé hlavně to, že se v ní natáčely scény dramatu režiséra Filipa Renče Hlídač č. 47. Hlavní roli železničního strážníka poznamenaného hrůzami první světové války si v něm zahrál Karel Roden.

Zvon Martin v Holicích si zahraje v historickém filmu Slúžka.

TRAILER: Filmaři zavítali do Holic. Ve filmu Slúžka si zahraje místní zvon

/FOTOGALERIE/ Ve slovenském dramatu Slúžka hraje například Vica Kerekes či Anna Geislerová, vedle řady známých herců se natáčení účastní i početný kompars. Ve čtvrtek obsadili filmaři Holice, konkrétně místní kostel, ve kterém natáčeli jednu ze scén. Do Holic si štáb odskočil z natáčení ve Slatiňanech. V kostele sv. Martina pobyl štáb zhruba dvě hodiny, středem jeho pozornosti se stal kostelní zvon. 

Kastelán zámku Opočno Tomáš Kořínek

Kastelán opočenského zámku: Záclony budeme shánět v Anglii nebo až v Maroku

Na velkou změnu se už nějaký čas chystá opočenský zámek. Do příští sezony vkročí s novými prohlídkovými trasami. Jedna z nich zavede návštěvníky do druhého, zatím nepřístupného patra. Lidé tu najdou nejen zařízené apartmány sester Josefa Colloredo-Mannsfelda, ale třeba i muzeum zajímavostí z depozitářů, které ukrývalo právě druhé patro.

Ředitelka gymnázia Alice Burešová vítá hosty. Vlevo učitel Pavel Jindra, vpravo učitel Petr Benda.

Studoval zde básník Nezval i eurokomisařka. Gymnázium v Třebíči slaví 150 let

Když jeho první studenti usedli do lavic, svět byl zcela jiný než ten náš. Ve Vídni se tančily valčíky, v Americe pouhých šest let předtím skončila občanská válka a Paříž právě obsadila pruská vojska. Psal se rok 1871 a císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c. k. slovanského nižšího gymnasia v Třebíči. Sto padesát let poté, právě tuto sobotu, si Třebíčané onu poslední významnou událost připomněli velkolepými oslavami.

Noc sokolských světel v Choceradech.

Svíčky na vodní hladině rybníčku v Choceradech připomněly Památný den sokolstva

/FOTOGALERIE/ Rybníček uprostřed Chocerad se stal v pátek 8. října dějištěm Noci sokolských světel. Pravě k tomuto datu rozpustil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v roce 1941 Českou obec sokolskou a nechal zabavit její majetek. Současně byla v noci ze 7. na 8. říjen spuštěna „Akce Sokol“, při které gestapa pozatýkalo přes 1500 čelních představitelů Sokola.

Jemnický zámek v minulosti sloužil šlechtě, armádě i cyriakům, kteří tam chtěli vybudovat vojenský lazaret.

V jemnickém zámku bude vonět chmel a pivo: další pokus o jeho záchranu staruje

/VIZUALIZACE/ Ač se na něm viditelně podepsal zub času, stále má své kouzlo. Kdyby jeho zdi mohly vyprávět, vydalo by to na řadu románů. „Snad se dočkám, až jednou bude zrekonstruovaný a třeba i přístupný veřejnosti s různými expozicemi o historii zámku,“ přemýšlí o jemnické památce Eva Čechová, která v královském městě pracuje.

Nádraží Ostrava–Svinov navštívil Legiovlak. Exponáty si budou moci lidé prohlédnout do 10. října 2021.

OBRAZEM: Nádraží Ostrava-Svinov navštívil Legiovlak s dobovými exponáty

Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.

Nádraží Ostrava–Svinov navštívil Legiovlak. Exponáty si budou moci lidé prohlédnout do 10. října 2021.

OBRAZEM: Nádraží Ostrava-Svinov navštívil Legiovlak s dobovými exponáty

Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.

Nádraží Ostrava–Svinov navštívil Legiovlak. Exponáty si budou moci lidé prohlédnout do 10. října 2021.

OBRAZEM: Nádraží Ostrava-Svinov navštívil Legiovlak s dobovými exponáty

Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.

Nádraží Ostrava–Svinov navštívil Legiovlak. Exponáty si budou moci lidé prohlédnout do 10. října 2021.

OBRAZEM: Nádraží Ostrava-Svinov navštívil Legiovlak s dobovými exponáty

Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.

Dominantou obce je kostel sv. Michaela. V loňském roce prošel nákladnou rekonstrukcí a do okolí svítí jeho nová fasáda. Snahu o záchranu kulturního dědictví ocenil i kardinál Duka, který letos 5. června kostelu požehnal.

Ve Vernéřovicích v sobotu oslaví dvě letošní jubilea

Dvě kulatá výročí si poslední zářijovou sobotu připomenou ve Vernéřovicích. Od první písemné zmínky o obci v Kladské městské knize z roku 1351 letos uplyne 670 let a další kulaté výročí je 30 let od obnovení samosprávy obce Vernéřovice. Pro místní i přespolní bude připraven celodenní program.

Parní lokomotiva Velký bejček.

Parní lokomotivou z Opavy do Chuchelné

Oslavy 125 let od vzniku železniční tratě Opava – Kravaře – Štěpánkovice – Bolatice – Chuchelná, původně vedoucí až do Ratiboře, nedovolil covid loni v říjnu uskutečnit.

Dne 21. září 1921 vyjel tento autobus poprvé na trasu, jíž spojil Tábor s Mladou Vožicí pravidelnou linkou.

Před 100 lety spojila autobusová doprava Tábor s Mladou Vožicí

Přinášíme článek Františka Sahuly "Dědeček autobus - Počátky autobusové dopravy v Mladé Vožici", který vyšel v Zemědělských novinách přesně před padesáti lety, tedy 21. 9. 1971. V závěru jej doplňuje novodobá poznámka Jiřího Kostrouna, řidiče autobusu z Mladé Vožice, který některé údaje zpřesnil.

Stará česká škola v Olešnici v Orlických horách pochází z meziválečných let, slavnostně byla otevřena 13. září 1925.

V Olešnici v Orlických horách by mohlo ožít retro kino. Ve staré škole

Za velké slávy Olešnice v Orlických horách otevírala 13. září 1925 tehdy novou budovu české státní obecné školy. Její sláva však už dávno pohasla. Školáci se přestěhovali do bývalé německé školy v sousedství a do té české už dávno nechodí, život v ní utichl. Mohla by se však znovu probudit.

Zničené budovy krátce po výbuchu dusičnanového hnojiva síranu amonného v chemičce v Oppau 21. září 1921

Peklo v Oppau. Jedna z největších nejaderných explozí dějin vymazala město

V živé paměti je ještě výbuch v bejrútském přístavu, kde loni 4. srpna explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, což mělo za následek více než 200 ztracených životů a 300 tisíc lidí bez přístřeší. K podobné explozi, jen ještě o něco děsivější a vražednější, došlo před 100 lety v sousedním Německu. Po výbuchu 450 tun směsi síranu a dusičnanu amonného v chemičce v Oppau zůstalo kolem 560 obětí. 

Hlinka přivítala návrat Rytíře. Dobrovolní hasiči připravili obřad žehnání praporu a oslavili 75 let od své jednotky. Vše uzavřela zábava Hlinka buduje, zpívá a tančí. Září 2021.

Historické události Hlinky: hasiči s praporem a rytíř s hlavou

/FOTOGALERIE/ Nestává se často, aby člověk viděl stejné datum v kalendáři a vyšité stříbrnou nití na stuze hasičského praporu. O víkendu Hlinku zaplnily slavnostní hasičské uniformy a starobylé tradice. Hasiči se sešli v kostele k obřadu svěcení praporu a pak v centru Hlinky stáli četnou stráž při odhalování památníku padlých první světové války. Obyvatelé Hlinky si teprve zvykají, že symbol jejich obce přezdívaný "Bezhlavý rytíř" ode dneška bude už jen Rytíř. Před desetiletími vandal urazil rytířovi hlavu. Vítání opraveného rytíře v centru Hlinky bylo vlastně symbolické vyrovnání se s vlastní minulostí.

Neorománský kostel ve Staré Roli byl postavený na začátku 20. století.

Kostel ve Staré Roli přilákal na komentovanou prohlídku desítky návštěvníků

Neorománský kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli se v sobotu otevřel návštěvníkům v rámci akce Dny evropského dědictví v Karlových Varech. Milovníci historie a architektury si během návštěvy kostela poslechli Karlovarský pěvecký sbor či odborný výklad o historii stavby od Antonína Maříka ze Státního archivu.

Odklízení vraku stroje, se kterým v dnech následujících po havárii pomáhali vojáci z Prostějova.

90 let od letecké havárie dvouplošníku u Útěchova

/FOTO/ Letectví, ona smělá touha lidstva po dobývání oblohy, nemá jen světlé stránky. Za více než sto let jeho existence v českých zemích vzniklo na Svitavsku několik letišť a obloha nad nimi se zaplnila poměrně intenzivním letovým provozem. Pozorný poutník však v krajině objeví také pomníčky, připomínajícími místa několika fatálních havárií civilních i vojenských letadel.

Detail vzácného renesanční štítu ukradeného nacisty v roce 1943 ze státního zámku Konopiště.

Na zámek Konopiště se z USA vrátí vzácný štít. Ukradli jej nacisté

/FOTOGALERIE/ Do státního zámku Konopiště se už v pondělí 20. září vrátí vzácný renesanční štít, který tam ukradli nacisté v roce 1943. „Štít bude nejprve představen při tiskové konferenci na Konopišti novinářům a od úterý by ho mohli vidět i návštěvníci zámku,“ potvrdila Šárka Bednářová, vedoucí odboru komunikace a prezentace Národního památkového ústavu.

Detail vzácného renesanční štítu ukradeného nacisty v roce 1943 ze státního zámku Konopiště.

Na zámek Konopiště se ze Spojených států amerických vrátí štít ukradený nacisty

/FOTOGALERIE/ Do státního zámku Konopiště se už v pondělí 20. září vrátí vzácný renesanční štít, který tam ukradli nacisté v roce 1943. „Štít bude nejprve představen při tiskové konferenci na Konopišti novinářům a od úterý by ho mohli vidět i návštěvníci zámku,“ potvrdila Šárka Bednářová, vedoucí odboru komunikace a prezentace Národního památkového ústavu.

Nahoru Facebook