Jedno z nejtajemnějších a nejděsivějších míst v Praze. To je bohnický hřbitov bláznů. Břečťanem zarostlé hroby, o které nikdo desetiletí nepečoval, vyvolávají v návštěvnících tohoto nevšedního a různými báchorkami opředeného místa nepříjemný pocit a kapky studeného potu na čele.
Spisovatelka Marie Korandová – Majtánová, která se počátkem února dožívá pětaosmdesáti let, se ve svém šestém románu zaměřila na znalce Šumavy, historika, národopisce a učitele i autora řady etnografických publikací Josefa Blaua (1872 - 1960).
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Veřejnost se v úterý 26. ledna bude moci zúčastnit online mezinárodní konference s názvem Ludvík Svoboda – Cesta bojovníka, která se koná u příležitosti 125 let od narození sedmého československého prezidenta.
Už v mládí se toulal s kamarády v okolí krumlovských středověkých hradeb a historie se stala také jeho celoživotní zálibou i profesí. Znojemský historik Jiří Kacetl říká. „Z toho dobrého bychom si měli vzít inspiraci, toho zlého se vyvarovat.
Pohádku o Dobrunce, která denně musela spřádat na kolovratu, zřejmě zná mnoho lidí. Autorka Božena Němcová ve své báchorce O zlatém kolovrátku vykreslila chudobu tehdejší doby a kolovrat byl jedním ze zdrojů obživy. Místem, kde si návštěvník může práci na kolovrátku či tkalcovském stavu a jiné staré technologie vyzkoušet, je nyní Centrum tradičních technologií v Příboře (CETRAT), pobočka Muzea Novojičínska.
Letošním rokem muzeum v Příboře zahajuje pomyslnou sérii zajímavých výročí. V srpnu to bude 110 let od Krajinské výstavy konané v Příboře. Na ní bylo shromážděno velké množství exponátů, které představovaly základ pozdějšího muzea.
Monografie Jakob Schmeißner: Z mého života a tvorby od Petry Šternové, která působí Národním památkovém ústavu v Liberci, přináší komplexní pohled na život a dílo norimberského architekta.
Více než dva tisíce metrů čtverečních a téměř jeden a půl století dlouhou historii získá nový majitel vily Gustava Geipla. Honosné sídlo továrníka a mecenáše prodává stát ve veřejné aukci. Vyvolávací cena je více než osm milionů korun. Zájem o zachování historicky cenné stavby má i město, dražby se ale zatím účastnit nebude. Zkusí najít jinou cestu.
Evangelický kostel s farou v Kraslicích, dílo významného německého architekta a teoretika architektury první poloviny 20. století Otto Bartninga, zapsalo ministerstvo kultury nově na Ústřední seznam kulturních památek.
Jednou týdně si redaktoři Deníku vybírají z bohaté knižní nabídky. Přelom roku strávil Stanislav Šulc v historickém Liberci (tedy přesněji Reichenbergu) a také s řadou komiksových hrdinů i s legionáři.
Konec první světové války přinesl v řadě evropských zemí mimo jiné radikalizaci části dělnické třídy, která začala směřovat ke komunismu. V nově vzniklém Československu byl tento proces pomalejší, ale to neznamená, že se mu úplně vyhnul.
/FOTO/ Jana Plovajka zastihl během studií na gymnáziu v Užhorodě zábor Podkarpatské Rusi Maďarskem. Stejně jako mnoho vrstevníků a rodinných příslušníků se rozhodl pro útěk do Sovětského svazu.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Z někdejšího hradu Cimburk zbylo na kopci nad Městečkem Trnávka jen několik zdí a brána. Zřícenina kdysi žila trampským festivalem a divadlem. Dnes jsou tady natažené pásky, vzrostlé keře a vstup jen na vlastní nebezpečí. Obec ale letos začne se zakonzervováním zříceniny.
Stmívá se. Hodiny ve věži vrbického kostela svatého Jiljí odbíjí pátou hodinu večerní. Okolo kostela je však stále živo. Děti si užívají prvního letošního sněhu a jejich rodiče a prarodiče procházek zasněženou krajinou.
/PROSLULÉ PRAŽSKÉ PODNIKY/ Proslulé podniky s mnohaletou tradicí se dají najít i mimo centrum. V Nuslích například funguje vyhlášená restaurace U Bansethů. Pokud máte chuť na poctivou staročeskou klasiku, jste na pravém místě.
Životu válečníků starého Japonska se ve své knize věnuje Roman Kodet. Za publikaci Příběh samurajů nyní autor z katedry historických věd Fakulty filozofické (FF) Západočeské univerzity v Plzni obdržel cenu Miroslava Ivanova, udělovanou za nejlepší knihy literatury faktu
Do konce prvního prosincového týdne skonalo v Česku 117 996 lidí. V následujících prosincových dnech k nim přibylo dalších minimálně 2724 zemřelých s covidem.
První místo ankety Alej roku 2020 v Pardubickém kraji vybojovala alej v Hrušové na Orlickoústecku se 114 hlasy. Celonárodní vítězkou se stala Svárovská alej v Jihomoravském kraji, pro kterou hlasovalo 585 lidí.
Alej mládí u Chudenic, která byla založena v roce 1987, se stala krajskou vítězkou desátého ročníku celostátní ankety Alej roku. Získala 265 hlasů. V republikové konkurenci skončilo chudenické stromořadí na pátém místě, když anketu celkově vyhrála jihomoravská Svárovská alej s 585 hlasy.
V návaznosti na výstavu o benešovské architektuře DŮM X MUD si Muzeum umění a designu připravilo v novém seriálu medailony o důležitých benešovských stavbách. Zaměřili se na veřejné stavby, školy, hotely, historické stavby a samozřejmě i na soukromé domy. Jako první je na řadě Gymnázium Benešov.
Během 20. století byli obyvatelé Teplicka několikrát vystaveni přídělovému systému v podobě potravinových lístků. Ty měly především zajistit rovnoměrnou distribuci potravin a dalších vybraných produktů mezi obyvatelstvo v krizových obdobích.
V pondělí oslavil 95. narozeniny Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti. Narodil se 4. ledna 1926 v Hamburku, kam se jeho rodiče Erich a Edita Gaertnerovi přestěhovali z Čech kvůli podnikání. Jeho otec provozoval spediční firmu ve svobodném přístavním pásmu, které po první světové válce dostalo do své správy na 99 let Československo na základě Versailleské smlouvy.
Dva metry vysoký kovaný kříž se symbolikou květu vlčího máku připomene oběti první světové války, které zemřely před sto lety v lazaretech v Lipníku nad Bečvou. Unikátní dílo v těchto dnech dokončuje ve své dílně v Kozlovicích umělecký kovář Jiří Jurda ml. Kříž bude ještě v lednu vztyčen na městském hřbitově v Lipníku.
Minulost v nás rezonuje více, než si umíme připustit, a sto let staré události často až nebývalou měrou ovlivňují současné dění. Ani řecko-turecká válka, od jejíhož vypuknutí uplynulo právě sto let, není nijak zapomenuta.
Z hlediska věčnosti to není ani tak moc dávno. První dáma britské detektivky zemřela před 45 lety, zkraje roku 1976. Zažila rozpad skupiny Beatles a dočkala se mnoha filmových zpracování svých knih, které začala psát už za první světové války. Ze všech bijáků natočených podle jejích napínavých příběhů však měla ráda jen dva: Svědka obžaloby s Marlene Dietrichovou a Vraždu v Orient expresu – hvězdně obsazený snímek, jenž byl nedlouho před Agathinou smrtí nominován na šest Oscarů.
Pokud rádi čtete, mám pro vás tip na dlouhé zimní večery. Je jím kniha světoznámého finského spisovatele a autora Egypťana Sinuheta, Mika Waltariho s názvem Vlak osamělého muže.
Pokud rádi čtete, mám pro vás tip na dlouhé zimní večery. Je jím kniha světoznámého finského spisovatele a autora Egypťana Sinuheta, Mika Waltariho s názvem Vlak osamělého muže.
Koronavirus se přímo i nepřímo podepisuje na černých statistikách úmrtí v České republice.
Další zdržení nabral start výroby staronového litoměřického piva Kalich. Rozjezd výroby zkomplikovala epidemie koronaviru. V levé, zrekonstruované části někdejšího pivovaru se mělo původně začít vařit už loni na jaře, nakonec však neklapnul ani prosincový termín. Nově chce nájemce pivovaru, společnost Hutár Agro, první zkušební várky uvařit v únoru.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Poslední den roku. Přiznejme si, že nijak zvlášť pěkný nebyl. Zkusme si odmyslet, že za námi dnes musí do devíti večer zapadnout petlice. Ideální příležitost užít si silvestrovskou noc jinak. S nejbližšími, v klidu a bez petard, z nichž naši zvířecí mazlíčci nikdy nejásali. Třeba s dobrým filmem.
Nad Podivínem se snášejí mraky. Venku mrholí. Typické prosincové počasí. Jednasedmdesátiletá Terezie Hrdličková z Podivína sedí u okna. Brzy to bude přesně sedmdesát let, co při tragickém železničním neštěstí zahynuli oba její rodiče.
Citelně nízká cukernatost řepy, její dlouhá vyorávka a atak covidu na zaměstnance i brigádníky. Takový byl až dosud průběh letošní cukrovarnické kampaně v Opavě, zahájené 17. září. Pěstitelé řepy zažívali její historicky nejdelší vyorávku.
Když procházíte hospůdkou, zpočátku vás ani nenapadne, že je to jen její věrná kopie. Sestavená v sále ústeckého muzea z reálných stolů, židlí a výčepu s „pípou“. Vypadá stejně, jako svého času německý gasthaus v Lokti.
Lékaři už vám na těle dokážou vylepšit skoro všechno. Obličej, prsa, břicho, kolena i intimní partie. To všechno můžete mít díky šikovnosti moderní medicíny jako zamlada, nebo dokonce lepší. Připravte se však, že to zadarmo nebude.
