Na začátku druhé světové války byla jedinou původní britskou letadlovou lodí. Nejvíce toho vybojovala ve Středozemním moři, ale svou nejslavnější bitvu svedla v Atlantiku, když pomohla dostihnout a zničit křižník Bismarck, největší chloubu německého válečného loďstva. Dne 13. listopadu 1941 ji jihovýchodně od Gibraltaru zasáhla torpédem německá ponorka. Následující den se loď Ark Royal potopila.
Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
Písek originálně zavzpomínal na válečné veterány. Okolí památníku letců v Palackého sadech ve čtvrtek ozdobily červené květy vlčích máků. Připomněly tak Den válečných veteránů, který připadá právě na 11. listopad.
/FOTOGALERIE/ V roce 1884 byl vyroben první fotografický film na světě. Ve stejném roce se ve Skrbovicích, což je místní části Široké Nivy, narodil Rudolf Koppitz. Proslavil se jako nejvýznamnější meziválečný rakouský secesní fotograf. Jeho dílo je neodmyslitelně spojen s duchem vídeňské secese.
Na sto osmdesát bílých křížů na vojenském hřbitově v Louce ve Znojmě připomíná vojáky, kteří před sto třemi lety přišli o život v první světové válce. Její ukončení si tam připomněli ve čtvrtek na světový Den veteránů. S vlčím mákem v klopě.
Památku a zásluhy válečných veteránů si ve čtvrtek 11. listopadu společně připomněli Kroměřížané, představitelé města a zástupci Armády České republiky, Českého svazu bojovníků za svobodu, Sdružení válečných veteránů ČR Zlínského kraje a Československé obce legionářské jednoty Kroměříž.
Dne 11. listopadu si připomínáme červenými máky Den válečných veteránů. Bohužel pan Viktor Wellemín, válečný veterán, zemřel ve věku 97 let 19. srpna 2020. Za krásnou vzpomínku na československého vojáka bojujícího u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války velice děkujeme Lence Hoffmannové ze Šumperka.
Den válečných veteránů si ve čtvrtek 11. listopadu připomněl Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje. Vzpomínce padlých bojovníků se poklonil na ústředním hřbitově v Olomouci společně s prvním náměstkem Ivem Slavotínkem, odpoledne se pak sešel s veterány ve vojenské nemocnici.
Den válečných veteránů a 103. výročí konce první světové války si připomněli v podvečer 11. listopadu také členové Společnosti patriotů Slaného (SpS) společně s dalšími příznivci spolku, skauty, zástupci Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Československé obce legionářské Kladno, vedení města a veřejnosti.
V Žatci a Lounech si dnes, ve čtvrtek 11. listopadu, připomněli Den válečných veteránů. V Žatci se pietní akt uskutečnil u památníku na městském hřbitově, v Lounech na několika místech.
Bylo to neuvěřitelných 1,4 milionů českých mužů, kteří se ve službách monarchii ocitli na bojištích první světové války. V naší současné republice stěží najdeme rodinu bez (pra)dědečka ve své linii, který padl nebo přežil peklo na ruské, balkánské, italské nebo i západní frontě.
U busty Františka Rasche - vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské - uctili Den válečných veteránů v jeho rodném městě. Přerov si připomněl oběti válečných konfliktů položením věnců a květin, a to za účasti zástupců vedení města, armády, Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy, Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů a dalších organizací.
Den válečných veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. V Jindřichově Hradci proběhl v 11:00 hodin pietní akt v režii 44. lehkého motorizovaného praporu na městském hřbitově. Za město položil věnec u památníku věnovanému padlým hrdinům místostarosta Jindřichova Hradce Miroslav Kadeřábek.
Na 11. listopad připadá Den válečných veteránů a rozkvétají vlčí máky. I v Pardubicích vzniklo makové pole. Svůj vlčí mák, jako symbol úcty a vděku válečným veteránům, si zde může zasadit každý. Záhonek vznikl v Tyršových sadech u hlavní promenády. Den veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války.
Dne 11. listopadu si připomínáme červenými máky Den válečných veteránů. Bohužel pan Viktor Wellemín, válečný veterán, zemřel ve věku 97 let 19. srpna 2020. Za krásnou vzpomínku na československého vojáka bojujícího u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války velice děkujeme Lence Hoffmannové ze Šumperka.
Ve čtvrtek 11. listopadu si připomínáme Den válečných veteránů. Jejich životní příběhy, vzpomínky na nelehkou dobu, dokumentuje projekt Paměť národa. Na mnoha místech se pro tuto příležitost už od začátku měsíce prodávají připínací červené máky, které vznikají v chráněné dílně Madlenka.
V den výročí konce první světové války zveme ve spolupráci s Vojenskými lázeňskými a rekreačními zařízeními válečné veterány a jejich rodiny na prohlídky našeho rokokového zámku na Stekníku.
Na jihlavském vlakovém nádraží stál několik dní Legiovlak. Lidé si tak mohli prohlédnout unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. A hojně toho využívali. Za fotografie děkujeme Jaroslavu Loskotovi.
Albert Einstein byl na Nobelovu cenu poprvé nominován již před 1. světovou válkou, dostal ji však až po deseti letech a její udělení mělo pro něj z několika důvodů trpkou příchuť. Za prvé ji obdržel za vysvětlení fotoelektrického jevu, nikoli za teorii relativity. Za druhé ji dostal jako "odloženou", tedy o rok později, než měl, navíc v době, kdy mu němečtí antisemité hrozili smrtí. A za třetí ji musel využít ke splácení alimentů.
/ROZHOVOR/ Na vrchlabském letišti už dávno nestojí fronty autobusů s cizinci lačnícími po zážitkových letech nad Krkonošemi, ani se tam neučí piloti v profesionální Letecké škole. Jediné horské letiště v Česku je nicméně stále aktivní, potápí ho však obrovské spory akcionářů. Předseda Krkonošského aeroklubu Vrchlabí a viceprezident Aeroklubu ČR Karel Horáček přiblížil situaci v rozhovoru pro Deník. Popisuje, jaký je provoz na letišti, v jakém stavu jsou velký hangár, budova Letecké školy nebo autokemp, který k letišti patří. "V letech 2017 až 2019 došlo k absolutnímu vybydlování podstaty letectví ve Vrchlabí, to se nedá říct jinak," říká.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na řadě sbírkových míst nejen v Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na desítkách sbírkových míst po celém Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
/FOTOGALERIE/ Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka znají čeští školáci z hodin literatury a dějepisu. Jak je možné, že neznáme také příběh jeho mladšího bratra Andreje Šuhaje ze Široké Nivy? Ten za války statečně bojoval pod velením Ludvíka Svobody. A zatímco slavnější Nikola byl vojenský dezertér z první světové války, jeho bratr Andrej byl hrdina druhé světové války.
Až do neděle 7. listopadu je možné v Jihlavě navštívit unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. Ve vlaku představují život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Lidé mohou přijít na hlavní nádraží, vstupné je zdarma.
/FOTO,VIDEO/ Průvod vedený bohyní Dianou a svatým Hubertem v pátek 5. listopadu zahájil první Svatohubertské slavnosti ve Frýdlantu, které pořádá Střední škola hospodářská a lesnická. Doposud se tradiční podzimní slavnosti konaly v Hejnicích. Po přesunu lesnických oborů školy z Hejnic do Frýdlantu se tam přesunuly i Svatohubertské slavnosti. Ty začaly brzy ráno na nádvoří frýdlantského zámku
Vzdát úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech, může veřejnost zakoupením květu vlčího máku v novoborském Turistickém informačním centru.
Socha pomníku padlým v první světové válce, která se nachází v Arnoštových sadech v Příbrami, vydala nečekané tajemství. Na dílo letos v létě spadl strom a do značné míry ho poškodil. Proto byla socha sundána ze svého podstavce a předána restaurátorům. Ve spodní části pomníku byl nalezen kryt, v němž se ukrývala časová schránka.
/FOTOGALERIE/ Pro obyvatele této městské části to byla, je a ještě nějakou dobu bude opravdová noční můra. Ulice 1. máje, po níž denně projedou tisíce osobních i nákladních aut mířících jednak do Bohumína a také k dálnici. Anebo v opačném směru z města do Orlové, Karviné nebo dál na Slovensko.
/FOTOGALERIE/ Pro obyvatele této městské části to byla, je a ještě nějakou dobu bude opravdová noční můra. Ulice 1. máje, po níž denně projedou tisíce osobních i nákladních aut mířících jednak do Bohumína a také k dálnici. Anebo v opačném směru z města do Orlové, Karviné nebo dál na Slovensko.
Krásný a prosluněný státní svátek byl v Leteckém muzeum Metoděje Vlacha ve znamení oslavy 103. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Není proto divu, že příjemnou odpolední akci spojenou mimo jiné i s dobrým občerstvením navštívilo přes 1 000 diváků.
Členové skupiny historického šermu Páni z Kolína si konec letošní sezóny ještě kousek odsunuli a zúčastnili se natáčení nového česko-slovenského filmu s názvem Služka. „Příběh se odehrává na počátku první světové války, a tak jsme opět mohli provětrat naše mundúry. Byla ale už pěkná zima. Škoda že se netočilo v září,“ řekl vedoucí Pánů z Kolína Miroslav Horáček.
Když dospívající mladíci začnou házet okem po motorkách a jen co to jde, pořídí si svůj první stroj, matky většinou tiše obracejí oči v sloup. Když pubertální slečny básní o svém koníčkovi, bývá to oběma rodiči většinou podporováno. Možná je trochu znepokojí aktuální studie, podle níž je jezdectví o dost nebezpečnější než ty motorky.
Ota Matoušek patří k nejvýznamnějším jihočeským malířům, kteří byli zároveň příslušníky československých legií bojujících za první světové války v Rusku. Jeho bohatý poválečný malířský život mapuje stálá expozice, která vznikla na Kubově Huti v hotelu Kristian. Slavnostní představení expozice proběhlo ve středu 20. října.
Žádného milovníka historie a vojenství nemohla nechat chladným akce pořádaná 23.10.2021 ve strážnickém Skanzenu. Konal se tam Vojenský den zasvěcený období mobilizaci československé branné moci. Napínavé byly hlavně boje o hranice nově vzniklého Československého státu. Děkujeme panu Lexovi za text a panům Pokovičovi a Buřilovi za fotografie.
Ulovit rybu, posedět na hrázi, dát si pivo a smaženého pstruha. Pohodu u vody lze zažít na rybářské baště v Sobotíně – Rudolticích na Šumpersku. „Všechno si řekl zákazník,“ říká o budování areálu jeho majitel Dušan Juřík.
Táborský kulturní dům Střelnice oslavil 103. výročí vzniku samostatného Československa. Novorenesanční budovou procházely kostýmy z období první republiky a přibližovaly lidem, jak se žilo. Na podiu přivítal ve čtvrtek táborský starosta Štěpán Pavlík prezidenta T. G. Masaryka.
V předvečer státního svátku, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu, uctili ve středu 27. října u pomníku Obětem I. světové války na Komenského náměstí v Uherském Hradišti, spolu s veřejnosti, představitelé města, členové rady a zastupitelstva i zástupci Přípravného výboru bratrství Čechů a Slováků.
Z podstavce pomníku padlým v první světové válce byla v Arnoštových sadech v Příbrami sejmuta socha, kterou na začátku června poškodil spadlý strom. Při sesazení sochy byla na místě objevena časová kapsle.
Ulovit rybu, posedět na hrázi, dát si pivo a smaženého pstruha. Pohodu u vody lze zažít na rybářské baště v Sobotíně – Rudolticích. „Všechno si řekl zákazník,“ říká o budování areálu jeho majitel Dušan Juřík.
Den vzniku samostatného československého státu si připomněli již v pondělí 25. října ve Slaném. Oslavy byly jako tradičně zahájeny dopoledne na Masarykově náměstí vystoupením dechové hudby Dvořačka. Následoval průvod vedený místostarostou Radkem Vondráčkem (ANO) a zastupitelem města a poslancem parlamentu Stanislavem Berkovcem (ANO). V zástupu významných hostů nechyběl ani kladenský poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Svojí účastí přispěli stejně jako v předchozích letech i zástupci baráčnické obce a další obyvatelé Slaného.
Pohanka se v Hostašovicích na Novojičínsku zpracovávala na pohanskou kaši už od konce 18. století. Ještě před první světovou válkou pohanku loupali a mleli téměř ve dvou desítkách domů v obci. Těm, kteří se zpracováním pohanky zabývali, se tady a v okolí říkalo kašaři.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Projekt Deník na návštěvě probíhá řadu měsíců. Rozhovor se starostkou Křišťanovic Jitkou Rozkošnou začínáme podobně jako v jiných obcích. Tady ale osvědčený scénář nefunguje. „Máte v Křišťanovicích obchod?“ „Nemáme.“ „Máte školu nebo školku?“ „Nemáme. Děti dojíždí do Dvorců.“ „Máte dobrovolné hasiče?“ „Hasiče už taky nemáme“. „Máte fotbalisty?“ „Nemáme.“ „Máte tu aktivní myslivce?“ „Ne.“
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Filmovým místem, kde se lidé rádi zastaví při svých výletech po Krušných horách, je vechtrovna v Kovářské. Jedná se o drobnou železniční architekturu Buštěhradské dráhy z roku 1890, na které je pro výletníky zajímavé hlavně to, že se v ní natáčely scény dramatu režiséra Filipa Renče Hlídač č. 47. Hlavní roli železničního strážníka poznamenaného hrůzami první světové války si v něm zahrál Karel Roden.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Lom je sice malé podkrušnohorské městečko, ale je v něm celá řada kulturních památek. Hodnotný je například soubor budov bývalé hornické kolonie z let 1880 až 1890 postavené podle plánů architekta Joh. L. Turby z Duchcova.
/FOTOGALERIE/ Ve slovenském dramatu Slúžka hraje například Vica Kerekes či Anna Geislerová, vedle řady známých herců se natáčení účastní i početný kompars. Ve čtvrtek obsadili filmaři Holice, konkrétně místní kostel, ve kterém natáčeli jednu ze scén. Do Holic si štáb odskočil z natáčení ve Slatiňanech. V kostele sv. Martina pobyl štáb zhruba dvě hodiny, středem jeho pozornosti se stal kostelní zvon.