Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Nový zvon dostal jméno Panna Maria. Jeho předchůdce po pěti stech letech dosloužil, ale ve sběru neskončí. Bude vystaven na zahradě u kostela.

Děkanský kostel v Hlinsku má nový zvon. Z většiny ho zaplatili farníci ve sbírce

/FOTOGALERIE/ Po pěti stech letech se děkanský kostel Narození Panny Marie v Hlinsku dočkal nového zvonu. Ten dostal jméno Panna Maria. Původní velikán o váze 1315 kilogramů byl v minulosti několikrát opravován, naposledy v roce 1939. Nicméně kvůli prasklině na něj nebylo možné zvonit. Investice dosáhla na necelý milion a kromě Pardubického kraje a města Hlinska se na ní podíleli hlavně farníci, a to více než 700 tisíci korunami.

Připomínka dětských obětí komunismu na Ďáblickém hřbitově.

Na Ďáblickém hřbitově si lidé si připomněli dětské oběti komunismu

Už podesáté se včera na Ďáblickém hřbitově v Praze při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistické diktatury, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akce, kterou pořádá iniciativa Bez komunistů.cz, se letos kvůli pandemii koronaviru odehrála v omezeném počtu účastníků. V části pohřebiště zvané Dětský hřbitov se sešla dvacítka lidí, kteří dětské oběti uctili vzpomínkou a ke 43 náhrobkům položili květiny.

Hostinec Na Ostrově vlevo, únor 1992

Z historie choceňských hospod: V hostinci Na Ostrově vyrůstala herečka Švorcová

/ARCHIVNÍ FOTO/ Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 5. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Pátou zastávkou je hostinec Na Ostrově. Jak už název hostince napovídá, jednalo se o pohostinské zařízení na kraji choceňského ostrova, u náhonu řeky Tiché Orlice a dřevěného mostu z Prokopské uličky.

Ptení

Jak se žije v Tištíně? Pojďte na návštěvu

Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Prostějovsku. Přiblížíme vám místní atrakce, „nejžhavější“ témata i zajímavé osobnosti. Ve čtrnáctém díle se podíváme do Tištína.

Historička Kristýna Pinkrová připravuje publikaci o historii Bělé nad Radbuzou a okolí. Na snímku je kamenný most přes Radbuzu, v pozadí obecná škola.

Historická kniha odkryje i dosud neznámé fotografie z Bělé nad Radbuzou

Nashromáždila na 3 500 dobových fotografií. Vzácné a často dosud nezveřejněné kousky získala historička Kristýna Pinkrová od německých spolků a rodáků, kteří před druhou světovou válkou žili v Bělé nad Radbuzou. Teď vybírá ty nejzajímavější snímky pro připravovanou knihu o historii města a jeho okolí.

Fotbalisté Brozan ilustrační

Fotbal v Brozanech slaví 100 let. Na oslavě mu zahrají Olympic

Úctyhodných sto let slaví v těchto dnech tradice fotbalu v Brozanech nad Ohří. Při této příležitosti se na tamním fotbalovém hřišti s umělou trávou uskuteční i koncert stálice české pop-music, kapely Olympic v čele s Petrem Jandou. Koná se v sobotu 19. června od 20 hodin.

V Líšné měl sraz rod Opatrných z několika kontinentů

Deník na návštěvě v Líšné

Líšná se nachází zhruba 4 kilometry severovýchodně od Zbiroha. Je obklopena rozsáhlými lesy, téměř celé území spadá do CHKO Křivoklátsko. Obec je jednou z nejmladších v okrese.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Hrobka rodiny Futerových na hřbitově v Krásném Březně.

Hrobky významných Ústečanů chátrají. I ta výrobce mýdla s jelenem

Podívejte se, jaký osud postihl šest hrobek známých Ústečanů. Při svém vzniku patřily mezi chlouby a dominanty hřbitovů v Krásném Březně a na Střekově. Dnes to jsou skoro ruiny. Město je chce převzít pod svou správu a postupně je opravit. Jaká se vám nejvíce líbí? Můžete hlasovat v anketě pod článkem. 

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě. V sobotu se otevře turistům

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě. V sobotu se otevře turistům

Nový turistický cíl se od 22. května naskytne výletníkům do oblasti Železných hor. Pardubický kraj, který zdejší gotický hrad Rychmburk donedávna využíval pro sociální pobytové služby, jej částečně otevře veřejnosti. Letošní sezóna bude pilotní s malou expozicí o historii hradu, ale postupně se zde budou rozšiřovat služby pro turisty včetně přenocování i možnosti pořádání kulturních a společenských akcí.

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm

I přes covid navštívilo skanzen přes 200 tisíc lidí

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo první a až do 70. let minulého století jediné muzeum svého typu v České republice. Pandemie prověřila jeho atraktivitu a oblíbenost u turistů, jako snad ještě nikdy v historii.

Návštěva T. G. Masaryka ve Valašském Meziříčí, rok 1930.

Kukátko do historie Valašska: T. G. Masaryk čestným občanem Valašského Meziříčí

Přesně před 111 lety, 10. května 1910, bylo T. G. Masarykovi uděleno čestné občanství města Valašské Meziříčí. Čestné občanství profesora Masaryka nebylo později zrušeno ani v době první světové války (1914 - 1918), a to navzdory tomu, že byl propagandou označen za zrádce a že toto zrušení tehdy bylo nařízené ze strany rakouských úřadů

Uctění válečných hrdinů v Českém Brodě v pátek 7. května 2021.

V Českém Brodě si připomněli konec války

/FOTOGALERIE/ Výročí konce druhé světové války si v pátek 7. května připomněli v Českém Brodě. Nezapomnělo se ani na hrdiny první světové války, takže květiny byly položeny hned na několika místech.

Dřevěný kostel svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové.

Dřevěný kostel sv. Mikuláše dostane nový ochranný nátěr

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Jiráskových sadech získá před zahájením sezóny nový ochranný nátěr. Přispět by měl k prodloužení životnosti šindele. Nátěr v ceně 240 tisíc korun včetně DPH by měl být hotový do konce května. Turistickou sezonu chtějí v kostele zahájit 29. května.

Román „Osudy dobrého vojáka Švejka“ který napsal geniální Jaroslav Hašek byl poprvé vydán před 100 lety. Letos v roce 2021 oslavujeme velké výročí tohoto nesmrtelného románu, který byl přeložen do 58 mi jazyků.

Dobrý voják Švejk vyjadřuje základní myšlenku Jaroslava Haška

Román „Osudy dobrého vojáka Švejka“ který napsal  geniální  Jaroslav Hašek  byl poprvé vydán před 100 lety. Letos v roce 2021 oslavujeme velké výročí tohoto nesmrtelného románu, který byl přeložen do 58 mi jazyků. V roce 2018 vyšlo 43 české vydání Osudů.  Román je protiválečný, ale současně je i protirakouský.

Obec Vlachovice - Vrbětice na Zlínsku.

SERIÁL DENÍKU: Podívejte se, jak se žije v malebných Vlachovicích - Vrběticích

/FOTOGALERIE/ Čím žijí městečka či vesničky, kterými obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění a jak se tam žije? V oblíbeném seriálu Deníku tentokrát zamíříme do sousedního Zlínského kraje a tolik diskutovaných Vlachovic - Vrbětic. Jméno téhle malebné "dvojobce" oblétlo kvůli kauze ruských agentů bez nadsázky celý svět. Vrbětice, to ale nejsou jen smutně proslulé muniční sklady.

Bývalá rota pohraniční stráže na Bystřici.

Podívejte se na někdejší rotu pohraniční stráže na Bystřici. Brzy půjde k zemi

Fichtenbach nebo také Fuchsova Huť. Tak se dříve jmenovala obec nedaleko Folmavy, která později získala název Bystřice. Kdysi malebnou vísku poznamenalo vysídlení německých obyvatel a vztyčení železné opony. Po roce 1945 tady vznikla rota pohraniční stráže, která už je řadu let opuštěná a chátrá. Vojenské objekty půjdou brzy k zemi.

Noční vlci v Pardubicích

OBRAZEM: Noční vlci v Pardubicích

Čeští sympatizanti kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci uctili památku sovětských vojáků padlých za druhé světové války a zároveň i padlých tureckých vojáků z první světové války na hlavním hřbitově v Pardubicích.

Bývalá rota pohraniční stráže na Bystřici.

Podívejte se na někdejší rotu pohraniční stráže na Bystřici. Brzy půjde k zemi

Fichtenbach nebo také Fuchsova Huť. Tak se dříve jmenovala obec nedaleko Folmavy, která později získala název Bystřice. Kdysi malebnou vísku poznamenalo vysídlení německých obyvatel a vztyčení železné opony. Po roce 1945 tady vznikla rota pohraniční stráže, která už je řadu let opuštěná a chátrá. Vojenské objekty půjdou brzy k zemi.

Severoitalský region Trentino - místo pro jedinečnou aktivní dovolenou.

Za sportem i jídlem do Trentina

Sedm hodin jízdy autem z Prahy směrem na jihozápad leží opravdový zázrak – místo pro jedinečnou aktivní dovolenou. V severoitalském regionu Trentino vás čekají nekonečné možnosti pro outdoorové sporty v kulisách majestátních Dolomit, průzračných jezer a staletých lesů, ale i jedinečná gastronomie a usměvaví Italové.

Nahoru Facebook