/FOTOGALERIE/ Řepa a cukr všude, kam oko dohlédne. To je každoroční kampaň v opavském cukrovaru. Ta letošní se už přehoupla přes polovinu a dělá jeho zaměstnancům radost, kterou tam už delší dobu nezažili.
Bernadett Bálint patří k nejúspěšnějším hráčkám Moravského Krumlova. Maďarska stolní tenistka posílila tamější extraligové družstvo TT MK před půl rokem. V českém žebříčku drží devatenáctou pozici, naposledy uspěla na turnaji Finlandia Open 2021, kde skončila pátá.
Po seriálu Z historie choceňských hospod, který připravoval ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, přicházíme s novou tématikou – Slavné choceňské podniky. Tentokrát zavítáme do továrny uzenářských strojů v Chocni.
/VIDEO/ Ani velký pískovcový vodník Tihelňák v červnu nezabránil tomu, aby tornádo napáchalo škody v areálu Cihelny s rybníkem Lužákem. Ten vyhledávají nejen místní, ale také dospělí a děti z okolních obcí včetně sousedního Hodonína. Areál si oblíbili lidé nejen v hlavní letní sezonu, ale také v chladných dnech v zimě, kdy sem míří milovníci otužování.
Dvoudenní bitva o Pljevlju, která začala právě před 80 lety, představovala asi největší bojové vystoupení partyzánů Černé hory. Skončila jejich porážkou, ale nezlomila je.
Exkurze k památníku padlým v parku. To byla poslední akce na zámku v Krásném Dvoře na Podbořansku v letošním roce. Plánované Svatokateřinské prohlídky zámku stejně tak jako adventní akce byly kvůli covidu zrušené. V závislosti na vývoji pandemie by se zámek měl pro návštěvníky opět otevřít na jaře příštího roku.
/FOTOGALERIE/ Historie hostince v domě č. p. 181 na konci ulice Záměstí se začala psát v roce 1860, kdy si zde mlynář Josef Kaplan (1794–1870) otevřel hospodu. Krátce předtím prodal svůj mlýn v Pelinách (tento mlýn nechal postavit v roce 1852, později objekt zakoupil továrník Josef Jehnička a zřídil tu mechanickou tkalcovnu, pozdější Hedva).
Takový vandalský útok na největším pietním místě v Olomouci nezažili přes čtvrt století. Otřeseni jsou pozůstalí i náhodní kolemjdoucí. Nad spouští, kterou za sebou zanechal zatím neznámý sprejer, si mohou hlavu ukroutit.
Pětatřicet jmen odvál čas do zapomnění. Každé z nich se přitom zapsalo do tragické bilance krvavého konfliktu první světové války a navždy zmizelo z dění ve Starovicích na Břeclavsku. Pětatřicet padlých vojáků pocházejících právě z této obce se nyní díky Vilému Barákovi ze zapomnění vrátilo.
Takový vandalský útok na největším pietním místě v Olomouci nezažili přes čtvrt století. Otřeseni jsou pozůstalí i náhodní kolemjdoucí. Nad spouští, kterou za sebou zanechal zatím neznámý sprejer, si mohou hlavu ukroutit.
Zaduje do hlavy, profičí myslí, odfoukne starosti, tobolku čistí. Tak zní nápis na plastice na průčelí budovy hostince U Janečků v Kadově. Řeč je o Kadovánku, originálním bylinném likéru vyráběnému podle tajné receptury. „Na Kadovánek přijít můžete, ale nedostanete ho s sebou. Můžete si ho ale dát u nás v hostinci. Má příjemnou chuť po bylinkách a je dobrý na žaludek,“ zval na oblíbený likér majitel provozovny Miroslav Štěrba.
Zaduje do hlavy, profičí myslí, odfoukne starosti, tobolku čistí. Tak zní nápis na plastice na průčelí budovy hostince U Janečků v Kadově na Žďársku. Řeč je o Kadovánku, originálním bylinném likéru vyráběnému podle tajné receptury.
Slavný umělec Mikoláš Aleš jezdil v mládí na zvěstovský zámek. Fresky, které vytvořil, byla ale dlouhá léta ukrytá v ruinách a prachu zborcené historické budovy. Nyní jsou malby zakonzervované. V plánu je i jejich zrestaurování.
Nic zřejmě není svaté útočníkovi, který se vyřádil na místě posledního odpočinku v Olomouci. Na hřbitově posprejoval náhrobní kameny i pomník obětem první světové války. Celkem více než čtyři desítky hrobů.
/OBRAZEM/ Vyrobili ho v roce 2018 ke 100. výročí založení Československé republiky, na jeho tvorbu přispělo i město České Budějovice. A teď, jako připomínka 17. listopadu a dvaatřiceti let od zahájení sametové revoluce, vzlétl červenomodrobílý horkovzdušný balón nad jihočeské krajské město od řeky Vltavy.
Narodila se záhy po první světové válce, v mládí pak zažila bombardování při druhém válečném konfliktu světa. S úsměvem na tváři teď paní Alžběta Czakerová, rozená Ziková z Mikulovic na Znojemsku oslavila své 102. narozeniny.
Narodila se záhy po první světové válce, v mládí pak zažila bombardování při druhém válečném konfliktu světa. S úsměvem na tváři teď paní Alžběta Czakerová z Mikulovic na Znojemsku oslavila své 102. narozeniny.
/FOTO/ Miroslav Šefl z Prahy v roce 1980 emigroval s rodinou do tehdejšího západního Německa. Za to byl odsouzen k 10 měsícům vězení a propadnutí majetku. Události spojené se 17. listopadem 1989 prožíval v zahraničí.
Vzpomínkový ceremoniál při příležitosti britského Dne vzpomínek se uskutečnil v neděli dopoledne na válečném hřbitově Společenství národů v areálu pražských Olšanských hřbitovů. Skauti a děti z britských škol položili křížky s vlčími máky na jednotlivé hroby.
Na začátku druhé světové války byla jedinou původní britskou letadlovou lodí. Nejvíce toho vybojovala ve Středozemním moři, ale svou nejslavnější bitvu svedla v Atlantiku, když pomohla dostihnout a zničit křižník Bismarck, největší chloubu německého válečného loďstva. Dne 13. listopadu 1941 ji jihovýchodně od Gibraltaru zasáhla torpédem německá ponorka. Následující den se loď Ark Royal potopila.
Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
Písek originálně zavzpomínal na válečné veterány. Okolí památníku letců v Palackého sadech ve čtvrtek ozdobily červené květy vlčích máků. Připomněly tak Den válečných veteránů, který připadá právě na 11. listopad.
/FOTOGALERIE/ V roce 1884 byl vyroben první fotografický film na světě. Ve stejném roce se ve Skrbovicích, což je místní části Široké Nivy, narodil Rudolf Koppitz. Proslavil se jako nejvýznamnější meziválečný rakouský secesní fotograf. Jeho dílo je neodmyslitelně spojen s duchem vídeňské secese.
Na sto osmdesát bílých křížů na vojenském hřbitově v Louce ve Znojmě připomíná vojáky, kteří před sto třemi lety přišli o život v první světové válce. Její ukončení si tam připomněli ve čtvrtek na světový Den veteránů. S vlčím mákem v klopě.
Památku a zásluhy válečných veteránů si ve čtvrtek 11. listopadu společně připomněli Kroměřížané, představitelé města a zástupci Armády České republiky, Českého svazu bojovníků za svobodu, Sdružení válečných veteránů ČR Zlínského kraje a Československé obce legionářské jednoty Kroměříž.
Dne 11. listopadu si připomínáme červenými máky Den válečných veteránů. Bohužel pan Viktor Wellemín, válečný veterán, zemřel ve věku 97 let 19. srpna 2020. Za krásnou vzpomínku na československého vojáka bojujícího u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války velice děkujeme Lence Hoffmannové ze Šumperka.
Den válečných veteránů si ve čtvrtek 11. listopadu připomněl Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje. Vzpomínce padlých bojovníků se poklonil na ústředním hřbitově v Olomouci společně s prvním náměstkem Ivem Slavotínkem, odpoledne se pak sešel s veterány ve vojenské nemocnici.
Den válečných veteránů a 103. výročí konce první světové války si připomněli v podvečer 11. listopadu také členové Společnosti patriotů Slaného (SpS) společně s dalšími příznivci spolku, skauty, zástupci Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Československé obce legionářské Kladno, vedení města a veřejnosti.
V Žatci a Lounech si dnes, ve čtvrtek 11. listopadu, připomněli Den válečných veteránů. V Žatci se pietní akt uskutečnil u památníku na městském hřbitově, v Lounech na několika místech.
Bylo to neuvěřitelných 1,4 milionů českých mužů, kteří se ve službách monarchii ocitli na bojištích první světové války. V naší současné republice stěží najdeme rodinu bez (pra)dědečka ve své linii, který padl nebo přežil peklo na ruské, balkánské, italské nebo i západní frontě.
U busty Františka Rasche - vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské - uctili Den válečných veteránů v jeho rodném městě. Přerov si připomněl oběti válečných konfliktů položením věnců a květin, a to za účasti zástupců vedení města, armády, Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy, Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů a dalších organizací.
Den válečných veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. V Jindřichově Hradci proběhl v 11:00 hodin pietní akt v režii 44. lehkého motorizovaného praporu na městském hřbitově. Za město položil věnec u památníku věnovanému padlým hrdinům místostarosta Jindřichova Hradce Miroslav Kadeřábek.
Na 11. listopad připadá Den válečných veteránů a rozkvétají vlčí máky. I v Pardubicích vzniklo makové pole. Svůj vlčí mák, jako symbol úcty a vděku válečným veteránům, si zde může zasadit každý. Záhonek vznikl v Tyršových sadech u hlavní promenády. Den veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války.
Dne 11. listopadu si připomínáme červenými máky Den válečných veteránů. Bohužel pan Viktor Wellemín, válečný veterán, zemřel ve věku 97 let 19. srpna 2020. Za krásnou vzpomínku na československého vojáka bojujícího u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války velice děkujeme Lence Hoffmannové ze Šumperka.
Ve čtvrtek 11. listopadu si připomínáme Den válečných veteránů. Jejich životní příběhy, vzpomínky na nelehkou dobu, dokumentuje projekt Paměť národa. Na mnoha místech se pro tuto příležitost už od začátku měsíce prodávají připínací červené máky, které vznikají v chráněné dílně Madlenka.
V den výročí konce první světové války zveme ve spolupráci s Vojenskými lázeňskými a rekreačními zařízeními válečné veterány a jejich rodiny na prohlídky našeho rokokového zámku na Stekníku.
Na jihlavském vlakovém nádraží stál několik dní Legiovlak. Lidé si tak mohli prohlédnout unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. A hojně toho využívali. Za fotografie děkujeme Jaroslavu Loskotovi.
Albert Einstein byl na Nobelovu cenu poprvé nominován již před 1. světovou válkou, dostal ji však až po deseti letech a její udělení mělo pro něj z několika důvodů trpkou příchuť. Za prvé ji obdržel za vysvětlení fotoelektrického jevu, nikoli za teorii relativity. Za druhé ji dostal jako "odloženou", tedy o rok později, než měl, navíc v době, kdy mu němečtí antisemité hrozili smrtí. A za třetí ji musel využít ke splácení alimentů.
/ROZHOVOR/ Na vrchlabském letišti už dávno nestojí fronty autobusů s cizinci lačnícími po zážitkových letech nad Krkonošemi, ani se tam neučí piloti v profesionální Letecké škole. Jediné horské letiště v Česku je nicméně stále aktivní, potápí ho však obrovské spory akcionářů. Předseda Krkonošského aeroklubu Vrchlabí a viceprezident Aeroklubu ČR Karel Horáček přiblížil situaci v rozhovoru pro Deník. Popisuje, jaký je provoz na letišti, v jakém stavu jsou velký hangár, budova Letecké školy nebo autokemp, který k letišti patří. "V letech 2017 až 2019 došlo k absolutnímu vybydlování podstaty letectví ve Vrchlabí, to se nedá říct jinak," říká.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na řadě sbírkových míst nejen v Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na desítkách sbírkových míst po celém Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
/FOTOGALERIE/ Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka znají čeští školáci z hodin literatury a dějepisu. Jak je možné, že neznáme také příběh jeho mladšího bratra Andreje Šuhaje ze Široké Nivy? Ten za války statečně bojoval pod velením Ludvíka Svobody. A zatímco slavnější Nikola byl vojenský dezertér z první světové války, jeho bratr Andrej byl hrdina druhé světové války.
Až do neděle 7. listopadu je možné v Jihlavě navštívit unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. Ve vlaku představují život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Lidé mohou přijít na hlavní nádraží, vstupné je zdarma.
/FOTO,VIDEO/ Průvod vedený bohyní Dianou a svatým Hubertem v pátek 5. listopadu zahájil první Svatohubertské slavnosti ve Frýdlantu, které pořádá Střední škola hospodářská a lesnická. Doposud se tradiční podzimní slavnosti konaly v Hejnicích. Po přesunu lesnických oborů školy z Hejnic do Frýdlantu se tam přesunuly i Svatohubertské slavnosti. Ty začaly brzy ráno na nádvoří frýdlantského zámku
Vzdát úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech, může veřejnost zakoupením květu vlčího máku v novoborském Turistickém informačním centru.