Vzdušný průzkum rakousko-uherského letectva, který mapoval nepřátelské pozice italských sil na řece Piavě, zahájil bitvu. Dělostřelba do italských pozic, štěkot kulometů, výbuchy po střelbě z minometů, ohnivé proudy z plamenometů a boj muže proti muži - tak nějak se před více než stoletím válčilo v Itálii, kde proti sobě stanuli i Češi. Rekonstrukcí části této bitvy organizátoři v Novém Městě nad Metují o víkendu připomenuli naše předky na obou stranách fronty.
Vzdušný průzkum rakousko-uherského letectva, který mapoval nepřátelské pozice italských sil na řece Piavě, zahájil bitvu. Dělostřelba do italských pozic, štěkot kulometů, výbuchy po střelbě z minometů, ohnivé proudy z plamenometů a boj muže proti muži - tak nějak se před více než stoletím válčilo v Itálii, kde proti sobě stanuli i Češi. Rekonstrukcí části této bitvy organizátoři v Novém Městě nad Metují na Náchodsku o víkendu připomenuli naše předky na obou stranách fronty.
/VIDEO/ Evangelický hřbitov v Kutné Hoře je po větrné bouři z 20. června konečně načisto uklizený a zpřístupněný veřejnosti. A to především díky nasazení zaměstnanců technických služeb.
Přesné datum založení Karlových Varů není známo. Stálé osídlení okolo Vřídla vzniklo v polovině 14. století. V roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města.
Jednou by si třeba rád zahrál v Dickensovi, ale tuší, že na to už nejspíš nedojde. Po třicetiletém soužití s Mr. Beanem se Rowan Atkinson (67) škatulky excentrických zmatkařů jen tak nezbaví.
Karel Vašátko, rodák z Litohrad na Rychnovsku, patřil za první světové války k nejznámějším osobnostem v řadách československých legií v Rusku. Na svého hrdinu jsou Litohrady i Solnice, kde žil a kde byly uloženy jeho ostatky, náležitě hrdé. Solnice si připomněla jeho památku u příležitosti stého výročí odhalení pamětní desky.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Proč se kvůli kouzelnému ostrovu vydávat na dlouhé plavby rozbouřeným oceánem? Podobně daleko od civilizace se můžete cítit uprostřed venkovské krajiny středních Čech. Není náhodou, že malý zalesněný kopec nese jméno Ostrov. Příhodnější lokalitu pro rodinu, která hledá pro víkendové pobyty dokonalé soukromí, si lze stěží představit.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Po seriálu Z historie choceňských hospod, který připravoval ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, přicházíme s novou tématikou – Slavné choceňské podniky. Tentokrát už podruhé zavítáme do choceňského pivovaru.
/ROZHOVOR/ Síť podzemních chodeb pod Prahou zkoumá tým výzkumníků se speciálními roboty SPOT. V kolektorech, kde vedou inženýrské sítě, sbírají data pro vytvoření digitální mapy podzemí a šíření signálu.
V polovině roku 1917 byla ve Vídni odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti česká Mata Hari, tajemná Hedvika Navrátilová alias Gabriela Deslys, označovaná za zpěvačku bez hlasu a průměrnou tanečnici, také ale za milenku portugalského krále a agentku francouzské tajné služby. Trest dostala za vyzvědačství a podporu československých legií, na rozdíl od svého slavného předobrazu si jej však neodpykala.
Celý život stál ve stínu svého staršího bratra. Mladší sourozenec legendárního Rudého barona byl však také jedním z nejlepších německých pilotů první světové války. Lothar von Richthofen byl leteckým esem se čtyřiceti sestřely. Zabil se přesně před stoletím při letecké nehodě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
/FOTO, VIDEO/ Katolíkům v Holčovicích není lhostejné, že stopy dlouhé a bohaté evangelické tradice se z obce vytrácí, a tak umožnili, aby na ni nebylo zapomenuto. Postaral se o to místní kněz Pavel Zachrla.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Karel Vašátko, rodák z Litohrad na Rychnovsku, patřil za první světové války k nejznámějším osobnostem v řadách československých legií v Rusku. Na svého hrdinu jsou Litohrady i Solnice, kde žil a kde byly uloženy jeho ostatky, náležitě hrdy. V sobotu 2. července bude na obou místech uctěna jeho památka, a to u příležitosti stého výročí odhalení pamětní desky Karla Vašátka v Litohradech.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému z Pardubic.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
/ROZHOVOR/ První zmínky o šperkařském umu se v rodině Kurfiřtových ze Bzí u Železného Brodu v rodinné kronice tradují k roku 1925. Bižuterní a skleněné ozdoby tehdy začali vyrábět prarodiče současné majitelky firmy Stefany a Otto Lindnerovi. Historii i dnešní situaci přiblížila přiblížila majitelka firmy Stefany šperky Štěpánka Kurfiřtová.
Velkým svátkem nejen pro mladoboleslavské patrioty, ale pro všechny příznivce letectví se stane páteční odpoledne 24. června. V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha se od 16 hodin uskuteční vernisáž výstavy Touha vzlétnout, připomínající přelomovou událost z roku 1912.
Nájemníku Pospíšilovi v Hluchém mlýně dá se přísné napomenutí. Rodině Pospíšilově v Hluchém mlýně se dá soudní výpověď. Byt po Pospíšilovi v Hluchém mlýně se pronajme Valovi a Jirovskému.
Ačkoliv Břeclav na přelomu devatenáctého a dvacátého století zažívala největší hospodářský rozmach ve své historii, toto období zůstávalo dosud neprobádané. Nová fakta a zjištění o rychlém rozvoji města v letech 1848 - 1914 přináší mladý badatel Tomáš Ondrejka ve své knize Břeclav na cestě mezi Prahou a Vídní. Tu pokřtí ve čtvrtek v šest hodin večer v tamní městské knihovně, která je vydavatelem díla.
/FOTOGALERIE/ Novohrádecký kostel sv. Petr a Pavla se před první světovou válkou mohl pyšnit třemi krásnými velkými zvony. Ale přišly války a s nimi i rekvírování. Jelikož kostel příští rok oslaví 300 let, rozhodli se místní, že by byl pěkný narozeninový dárek důstojný zvon. K jeho zrodu pomohla sbírka.
Více než sto let trvalo, než se do věže kostela Narození svatého Jana Křtitele ve Městě Touškově na Plzeňsku vrátily chybějící dva zvony. Do věže kostela tedy konečně přibyl velikán svatý Benedikt a zvon Panny Marie. Svěcení nových kousků se zúčastnil i současný ministr kultury Martin Baxa.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Novohrádecký kostel sv. Petr a Pavla se před první světovou válkou mohl pyšnit hned pěti zvony. Ale přišla válka a s ní rekvírování. V roce 1927 Josef Bartoň-Dobenín obci sice věnoval tři zvony, z nichž největší měl 500 kilogramů, ale ty nad farností zvonily jen 15 let. přišla druhá válka a v roce 1942 je zabavila německá armáda.
Poslední měsíce první světové války byly v zemích Rakouska-Uherska nedělitelně spojené s hladovými bouřemi, které propukly už v roce 1917 v důsledku mimořádně špatné úrody brambor. Týl válčících armád byl stále hůře zásobován potravinami a obyvatelstvo na to reagovalo demonstracemi, stávkami a rabováním zásobovacích skladů. V Plzni vyústila jedna taková situace ve střelbu, jíž padlo za oběť šest dětí.
/FOTO/ Venkovní výstava Bytové družstevnictví - minulost, současnost, budoucnost, kterou mohou zájemci vidět do 21. července při procházce Fügnerovou ulicí, přibližuje vývoj, proměny i pády družstevního bydlení nejen v městě pod Ještědem.
