![](https://g.denik.cz/55/7e/94376350-3761840097220164-159029109823897600-n_prazena-list-l.jpg)
Vyrobte si domácí herbář, není to nic složitého
Chodíš rád na procházky do přírody? Slyším, že ano! Tím pádem je tento video návod pro tebe jako dělaný. Ukážeme ti v něm, jak si vyrobit svůj domácí herbář.
Chodíš rád na procházky do přírody? Slyším, že ano! Tím pádem je tento video návod pro tebe jako dělaný. Ukážeme ti v něm, jak si vyrobit svůj domácí herbář.
V rámci uvolňování opatření na ochranu před epidemií nové koronavirové infekce se od úterý 26. května pro veřejnost otevře skleník Fata Morgana. Návštěvníci se mohou těšit na procházku tropickým rájem plným exotických květin. Během nucené uzavírky skleníku prošly výsadby řadou změn. Expozice krášlí nové druhy rostlin včetně orchidejí, mnohé z nich jsou právě v plném květu.
Spolek Slezské odrůdy v Krnově založil takzvaný genofondový sad. Jde o kolekci asi stovky jabloní a hrušní, která prezentuje zapomenuté regionální odrůdy Krnovska a Osoblažska.
Ať už hýčkáte okrasnou zahradu, pěstujete vlastní zdravou zeleninu a ovoce, nebo máte rádi balkon a okenní parapet plný květin, bez základní znalosti chorob a škůdců rostlin se často dočkáte nepříjemných překvapení a zklamání. Naučte se, jak je odradit či zlikvidovat.
Výstavu tvoří soubor fotografíí krajin a především úchvatných rostlin Jihoafrické republiky, Namibie a Lesotha
Neúnavného a těžko zničitelného nepřítele měly obce na Tachovsku v roce 2000. Psal o tom redaktor Jan Švagr v Tachovském deníku z 12. května 2000, v článku "Město bojuje se zákeřným plevelem".
/FOTOGALERIE/ Květy rododendronů začínají zaplavovat areál ostravské zoologické zahrady. Roste jich zde téměř 6 500 exemplářů a to je v současnosti největší kolekce těchto rostlin v České republice i na Slovensku. Doba květu těchto dřevin je ale velmi krátká.
Rok 2020 zvolil Český svaz ochránců přírody jako Rok orchidejí. V naší přírodě divoce roste přes šest desítek jejich druhů. Lokality, na kterých rostou, patří u nás k nejohroženějším. Cílem je upozornit veřejnost na tyto zajímavé druhy rostlin a zejména na způsoby jejich ochrany.
V rámci kampaně Místo pro přírodu se podařilo vykoupit lokalitu v přírodní rezervaci Hutě, na Moravských Kopanicích v Bílých Karpatech, kde roste řada vzácných rostlin včetně orchidejí.
Mariánské Lázně nyní připomínají pohádku o Šípkové Růžence, kdy se město postupně probouzí ze snu. Hotely začaly přijímat své první hosty.
Na unikátní podívanou se mohou těšit návštěvníci plzeňské zoologické a botanické zahrady. Právě totiž kvete hadinec teidský. Rostlina, která rozkvete pouze jedinkrát za svůj život a v našich končinách není vůbec obvyklé ji při květu spatřit.
Spousta cest vydrolených až na skálu vznikla za poslední roky na území přírodní památky Kočičí skála u Mikulova na Břeclavsku. Kvůli nadměrnému sešlapu odtud už zmizelo několik druhů rostlin.
Druhá nejstarší botanická zahrada v České republice se nachází v centru Tábora a vznikla již v roce 1866. Navštívit ji lze ve všední dny od 8 do 15 hodin. V současnosti hraje pestrými barvami květů, ale prohlédnout si lze i malý koutek s handicapovanými živočichy, kterým vévodí liška obecná.
Boryt barvířský je invazní rostlina podobná řepce. Začal se rozrůstat na svazích pálavského Děvína a hrozí, že vytlačí zdejší vzácné stepní rostliny, jako jsou kosatec nízký nebo několik druhů kavylů.
Sucho trápí zemědělce i vinaře. S nadějí vyhlížejí, že třeba bude květen na srážky bohatší než byl dosavadní průběh roku. V zimě totiž byla Vysočina zcela netypicky téměř bez sněhu.
V Sadech Bedřicha Smetany ve Frýdku-Místku vyrostlo obří broukoviště, které poslouží jako útočiště pro různé druhy hmyzu, ale také hub a rostlin.
/ROZHOVOR/ „Jejich tvary jsou opravdu zajímavé, růstové schopnosti, vytváření přenádherných květů. Je v tom i kus exotiky,“ vysvětluje Libor Kunte z Markvartic, proč mu učarovali kaktusy a sukulenty, kterým věnoval téměř celý život.
„Jejich tvary jsou opravdu zajímavé, růstové schopnosti, vytváření přenádherných květů. Je v tom i kus exotiky,“ vysvětluje Libor Kunte z Markvartic, proč mu učarovali kaktusy a sukulenty, kterým věnoval téměř celý život. O těchto zajímavých rostlinách napsal Libor Kunte několik knih, postavil na nich i svou doktorskou práci na vysoké škole. Kaktusům ale neunikne ani ve škole, pracuje totiž jako ředitel zemědělské školy v Děčíně.
Záplava bílých květů pokryla citrusové keře ve skleníku Petra Broži z Moravce. Jaro tam už je v plném proudu. „V březnu se objevují se první poupata. Hlavní část kvetení probíhá v dubnu a opožděné rostliny dokvétají v květnu. Na některých citrusových rostlinách mám poslední loňské plody a u citroníků jsou vidět i různé fáze vývoje plodů,“ popsal úspěšný zahradník, který tyto pro nás exotické rostliny pěstuje už od osmdesátých let minulého století.
Mnoho dobrovolníků už pátým rokem pomáhá vytrhávat invazní rostlinu boryt barvířský na Děvíně na Pálavě. Letos jsme se k nim poprvé přidali i my z Domu přírody Moravského krasu.
V Praze je konečně k vidění panda. Nejde ovšem o roztomilého vzácného černobílého medvídka, ale o rostlinu. I proto ji nenajdete v zoologické zahradě, ale o kus vedle, v té botanické. Semeno vyseté v prosinci loňského roku začalo klíčit přesně ale apríla. O žert ale rozhodně nejde. Panda totiž není jen ten roztomilý medvídek, ale také strom.
Po více než měsíci se v pondělí 20. dubna pro zájemce opět otevřely venkovní expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví o tom minulý týden rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, který botanickou zahradu zřizuje. Návštěvníci se tak opět mohou projít rozsáhlým areálem plným kvetoucích rostlin. Přelom dubna a května totiž patří k obdobím, kdy je zahrada nejatraktivnější. Zájemci se mohou těšit na přehlídku jarních cibulovin, konikleců, stínomilných trvalek, rozhodně by neměli minout ani expozici Středomoří plnou vůní a Japonskou zahradu, kde již rozkvétají rododendrony. Skleník Fata Morgana zůstává až do odvolání uzavřený. Venkovní expozice jsou pro veřejnost otevřené denně od 9.00 do 19.00 hodin.
Předpověď extrémního sucha děsí zahrádkáře i zemědělce. Dva Krnované Šárka Bočková a Karel Dufek oživili starobylou technologii zavlažování: říká se jí olla a funguje to. Je založena na tom, že zakopaná hliněná nádoba olla uvolňuje vláhu velmi pomalu a přímo do půdy.
Předpověď extrémního sucha děsí zahrádkáře i zemědělce. Dva Krnované Šárka Bočková a Karel Dufek oživili starobylou technologii zavlažování: říká se jí olla a funguje to.
Koniklec otevřený - kriticky ohrožený druh s velkými fialovými květy, které je možné právě v těchto dnech vzácně spatřit už jen na několika lokalitách v České republice. Pro zachování tohoto vzácného druhu v naší přírodě spouští Ministerstvo životního prostředí záchranný program.
S postupným uvolňováním vládou nařízených omezení se množí otázky veřejnosti směrem na vedení města, kdy bude opět zahájený provoz sportovně relaxačního areálu Nový rybník v Příbrami. Ten nabízí poměrně širokou škálu možností aktivního odpočinku, ale zatím byl uveden do provozu jen prostor minigolfu.
Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva nové druhy hvězdnatky. Pojmenovali je Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, a Thismia coronata, hvězdnatka korunovaná.
Oblastní muzeum a galerie v Mostě informovalo na sociální síti facebook o objevu muzejního botanika.
Kvalitu vody v Novém rybníku v Příbrami by měly už od letošní koupací sezony zlepšit speciální rostliny. Sázet se budou ve dvou etapách na konci dubna a na konci května. Na vtoku do rybníka vzniklo takzvané litorální pásmo, které bude sloužit jako filtr vody.
Jaro v mém subtropickém skleníku začíná o něco dříve než venku na zahradě. To proto, že pěstované druhy a to především citrusy vyžadují delší vegetační dobu k dozrání ovoce. Po zimním klidu v prosinci a lednu při teplotách v rozmezí asi -2 st. C až max. 8 st. C začnu v únoru intenzivněji přitápět a postupně navyšovaná teplota rostliny koncem února probudí.
Zřejmě šest let stráví muž z Hodonínska ve věznici s ostrahou. Ústavní soud mu totiž před několika dny potvrdil trest, který mu udělil odvolací vrchní soud za vypěstování osmadvaceti rostlin konopí.
Zřejmě šest let stráví muž z Hodonínska ve věznici s ostrahou. Ústavní soud mu totiž před několika dny potvrdil trest, který mu udělil odvolací vrchní soud za vypěstování osmadvaceti rostlin konopí.
Mezi základní činnosti Správy Národního parku Šumava patří monitoring lesů, bezlesí, mokřadů a systematický monitoring výskytu živočišných a rostlinných druhů.
Vůně nás provázejí od dětství. Vnímáme je čichem, chutí i hmatem. Mohou nám být příjemné, některé jsou nelibé. Pomáhají s orientací v okolním světě. Používaly se k vykuřování obydlí a k uzdravování, pro lepší náladu i ke svádění. Co nám mohou dát dnes?
Velikonoce jsou pryč a jaro nastoupilo v plné síle a vstoupilo i do živočišné mělnické říše. Přírodovědkyně Regionálního muzea Mělník Marcela Holubová provedla touto říší i v době karantény návštěvníky muzea prostřednictvím on-line příspěvku.
Klívie byla kolem roku 1800 přivezena do Anglie. Její pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive. V roce 1826 byla rostlina na počest úspěšné pěstitelky pojmenována rodovým jménem Clivia.
Máte-li zahradu s ovocnými stromy, můžete si díky roubování rozmnožit nebo posílit konkrétní odrůdu, aniž byste museli sázet nový strom. Roubování za kůru zvládne i začátečník.
Hořec šumavský, prha arnika, prstnatec májový, ale také perleťovec mokřadní, modrásek černoskvrnný, tetřívek obecný či chřástal polní. Pro tyto vzácné druhy rostlin a živočichů je zásadní existence šumavských luk.
Hořec šumavský, prha arnika, hořeček mnohotvarý český nebo prstnatec májový, ale také perleťovec mokřadní, modrásek černoskvrnný, tetřívek obecný, chřástal polní. Pro tyto vzácné druhy rostlin a živočichů je zásadní existence šumavských luk. Právě těm se letos Správa Národního parku Šumava bude věnovat po celou sezónu v rámci „Roku šumavských luk“.
Klívie byla kolem roku 1800 přivezena do Anglie. Její pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive. V roce 1826 byla rostlina na počest úspěšné pěstitelky pojmenována rodovým jménem Clivia.
Michal Vytlačil z Bystřice nad Pernštejnem má zajímavého koníčka. Fotí orchideje. A to nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Nemůžete do muzea? Nevadí, muzeum jde za vámi. Vlastivědné muzeum v Olomouci je z důvodu aktuální situace ohledně koronaviru také uzavřené. Proto se rozhodlo, že bude lidem zprostředkovávat online to nejzajímavější z výstav a následně i to „nej“ z expozic.
Velikonoční dekorace. Držte se hesla „méně je více“. Lepší střízlivá dekorace než přeplácaná, radí floristka Markéta Keclíková. Jaké květiny se hodí nejvíc? Jak postupovat, aby vzešlo zelené osení?
Kriticky ohrožený kosatec nízký a další rostliny, které rostou na území chráněné krajinné oblasti Pálava na Břeclavsku přibližuje fotografický průvodce 100 pálavských rostlin.
Každým rokem v tuto dobu vyráží pracovníci Správy Krkonošského národního parku s dětmi ze zdejších škol na cenné botanické lokality, aby vyhrabali starou trávu. S ohledem na současnou situaci letos o louky pečují sami zaměstnanci Správy KRNAP.
Vážení příznivci a milovníci přírody, všichni jsem se těšili na jaro, i když po celé zimní období, které ani zimou nebylo, kvetly sedmikrásky a macešky. Bohužel - koronavirová epidemie mnoho z nás uvěznila doma, takže si neužijeme krás jarních dnů v přírodě. Chceme proto tu jarní nádheru připomenout alespoň virtuálně, formou soutěže.
Klívie byla kolem roku 1800 přivezena do Anglie. Její pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive. V roce 1826 byla rostlina na počest úspěšné pěstitelky pojmenována rodovým jménem Clivia.
Mezi první posly rychle se přibližujícího jara patří i šafrány bělokvěté. Bezděkov u Nového Města na Moravě je jedinou lokalitou, kde lze tyto rostliny na Vysočině spatřit ve volné přírodě. Tisíce květů se objevily právě v tyto dny.
V Nových Hradech pokračuje projekt, který se týká i rostlin a stromů.
Přemýšlíte, jestli pořídit kvalitní substrát, nebo raději nakoupit hnojiva, která rostlinám dodají potřebné živiny? Potřebujete obojí. Substráty rozhodují o tom, jak dobře se rostliny ujmou a zakoření, hnojení pak o bohatosti úrody nebo květů.