Kdo se jednou láskou k rostlinám nakazí, už se nevyléčí, říká Miroslav Effenberger z Přibic u Brna. Ve své exotické zahradě pěstuje pestrou škálu zajímavých rostlin, především ze subtropů. Zahradnickou vášeň v sobě objevil už jako malý kluk a během několika desetiletí se propracoval mezi nejuznávanější odborníky na pěstování těchto rostlin v domácích podmínkách v Česku.
Letos trochu se zpožděním, ale už kvetou na jihu Čech i některé méně známé rostliny. V přírodě už můžete najít vedle tradičních sedmikrásek, fialek či nachových hluchavek třeba devětsil. Potkat u vody můžete sasanky, křivatce, zajímavý podbílek šupinatý, což je parazitická rostlina bez zeleného barviva, ale i první blatouchy. Pochopitelně nesmí chybět květy pampelišek, rozrazilu a dalších jarních rostlin. Tak si užívejte krásu naší jarní květeny.
Léčivky mají blahodárný vliv na naše tělo. Navíc některé z nich i dobře chutnají, můžeme je používat do čajových směsí, ale také jako dochucovadlo do řady pokrmů. Léčivé rostliny můžeme pěstovat i na zahrádce, většinu z nich ovšem najdeme ve volné přírodě. Jak je sbírat, sušit a skladovat, aby nám byly jejich dary k užitku?
Jestliže na zahradu pozveme včely medonosné i samotářky nebo čmeláky a poskytneme jim potravu a ubytování, odměnou nám bude bohatá úroda ovoce i radost ze záplavy květin.
Pokud máte balkon na východ nebo západ, máte vyhráno. Díky střídání slunce a stínu v průběhu dne totiž nabízejí tyto balkony dobré podmínky pro pěstování široké palety rostlin. Dobře dařit se zde bude mátě, listové zelenině, mračňák, ale také chmelu japonskému, který vaši zahrádku ve výšce rychle zaplní zelení.
Pěstování ve vertikále šetří místo a z balkonu vytvoří skutečnou zelenou oázu. Navíc může zajistit i soukromí. Rostliny se mohou do výše pnout, splývat nebo v květináčích pokrývat nejen stěny, ale také zábradlí a treláže umístěné v prostoru. Nejjednodušší využití prostoru do výšky nabízejí popínavé rostliny. Stačí je vysadit do rozměrné nádoby a navést na oporu. Najdeme mezi nimi krásně kvetoucí trvalky i letničky, druhy nabízející zeleň po celý rok i ovocné dřeviny a zeleninu. Pokud si přejeme ve vertikále pěstovat jiné druhy rostlin, umožní nám to systém polic či závěsných květináčů.
/VIDEO/ Honba za petrklíči začíná. To je upozornění, s nímž se ve čtvrtek obrátila na veřejnost Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Současně se to může stát inspirací pro velikonoční výlety.
Rostislav Soukup (41 let) z Klatovska žil dvojí život. Na jednu stranu to byl kuchař ve známém a vyhledávaném motorestu, na druhou stranu to byl pěstitel konopí.
Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních lokalit pro pěstování energetických rostlin. Ty kromě produkce biomasy zároveň zlepšují stav půdy. V centru zájmu tohoto projektu byly bývalé vojenské lokality kontaminované těžkými kovy, ropnými látkami nebo pesticidy.
Když z chladné hlíny vyraší jejich podlouhlé listy a křehký, bílý, zvonovitý květ, je to znamení, že se blíží jaro. Proslulou lokalitou, kde rostou těchto květin tisíce, je údolí řeky Březné mezi Hoštejnem a Drozdovskou Pilou. Právě v této době jsou zde bledule v plném květu.
Když z chladné hlíny vyraší jejich podlouhlé listy a křehký, bílý, zvonovitý květ, je to znamení, že se blíží jaro. Proslulou lokalitou, kde rostou těchto květin tisíce, je údolí řeky Březné mezi Hoštejnem a Drozdovskou Pilou. Právě v této době jsou zde bledule v plném květu.
Abyste si mohli za pár týdnů pochutnávat na křehkém salátku nebo voňavých ředkvičkách, musíte rostlinám připravit půdu. Čeká vás rytí, kypření, mulčování i odplevelování záhonů. Dobře si přitom rozmyslete, co od vaší zahrádky čekáte a kolik jí můžete věnovat času.
Máte doma malého výtvarníka? Již tento víkend může tvořit umělecká díla stejně jako slavní umělci. A to díky projektu Muzea umění a designu v Benešově. To a mnoho dalšího - jako například odemčení Sázavy, které letos musí proběhnout online, vám přinášíme v našich víkendovích tipech.
Nové prostředí k rozvoji nalezne řada druhů obojživelníků a rostlin v mokřadu, který vznikne poblíž Vyškova mezi dálničním převaděčem a rybníkem Kačenec v lokalitě známé jako Padělky.
Stačil jeden výlet na kole k Balatonu, kde se levandule pěstuje na větší ploše, a bylo rozhodnuto. Ještě v ten samý rok na podzim si manželé Novákovi vysadili v Bochoři první stovku levandulí. Je to už šest let, co obhospodařují menší políčko a vyrábí levandulové produkty. A jak sami s úsměvem říkají: „Jde o práci fyzicky náročnou, ale voňavou“.
/VIDEO/ Kriminalistům z Toxi týmu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje se podařilo odhalit pachatele, který na Krumlovsku pěstoval ve velkém rostliny konopí.
Zahradnictví Erica ve Svojkovicích na Rokycansku založil jeho zakladatel Karel Svoboda roku 1990 na rozloze zhruba půl hektaru. Předtím pracoval v Rokycanech v technických službách a staral se o údržbu veškeré zeleně města. Protože byl vyučeným aranžérem a zahradníkem, rozhodl se založit vlastní – rodinnou firmu, ve které mohl realizovat vlastní představy.
/ROZHOVOR/ Chráněná krajinná oblast Pálava slaví letos pětačtyřicáté výročí svého vzniku. Jedním z cílů správců tohoto vzácného území do budoucna je vybudování Domu přírody Pálavy. „Správa se spolupodílí na jeho přípravě. Pokud se vše podaří tak, jak je naplánováno, vznikne v regionu moderní návštěvnické středisko, které bude významně přispívat k posilování vztahu k přírodě místních i návštěvníků," říká vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jiří Kmet.
Začalo astronomické jaro. V sobotu v půl jedenácté. Počasí tomu sice nenasvědčuje, teploměr v tu dobu ukazoval nulu, ale příroda se už pomalu začíná probouzet. U Strejčkova lomu jsou vidět první neklamné znaky - v tamní stepi se derou ze země první nafialovělé květy koniklece velkokvětého.
Začalo astronomické jaro. V sobotu v půl jedenácté. Počasí tomu sice nenasvědčuje, teploměr v tu dobu ukazoval nulu, ale příroda se už pomalu začíná probouzet. U Strejčkova lomu jsou vidět první neklamné znaky - v tamní stepi se derou ze země první nafialovělé květy koniklece velkokvětého.
Začalo astronomické jaro. V sobotu v půl jedenácté. Počasí tomu sice nenasvědčuje, teploměr v tu dobu ukazoval nulu, ale příroda se už pomalu začíná probouzet. U Strejčkova lomu jsou vidět první neklamné znaky - v tamní stepi se derou ze země první nafialovělé květy koniklece velkokvětého.
/VIDEOVÝLET S DENÍKEM/ V dnešním videovýletě se podíváme na rostliny, které nás na jaře dokáží potěšit svými květy. Letošní jaro nastalo právě tuto sobotu 20. března v půl jedenácté, kdy Slunce vstoupilo do znamení Berana, skončilo období zimy a den je stejně dlouhý jako noc.
Dříve přísně střežené území železné opony, kam noha turisty nevkročila. Dnes desítky tisíc návštěvníků ročně. Za třicet let existence se do Národního parku Podyjí na Znojemsku vrátili nejen lidé, ale i ptáci, hmyz a původní rostliny. Vznikl z rozhodnutí vlády přesně před třiceti lety, 20. března 1991.
Z přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu je podezřelý osmatřicetiletý muž z Přerovska, kterého začali stíhat policisté. Muž loni u obce Troubky zasadil rostliny konopí setého, o které se staral a měl je pro svou potřebu.
Z přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu je podezřelý osmatřicetiletý muž z Přerovska, kterého začali stíhat policisté. Muž loni u obce Troubky zasadil rostliny konopí setého, o které se staral a měl je pro svou potřebu.
Před pětačtyřiceti lety vyhlásilo ministerstvo chráněnou krajinnou oblast Pálava. Její krásy každoročně obdivují davy lidí. Láká je pestrá krajina i unikátní druhy rostlin nebo hmyzu.
V zámeckých sklenících v Lysicích a v Rájci nad Svitavou, které jsou v současné době z důvodů protiepidemických opatření veřejnosti nepřístupné, nakvétají stromy a keře půvabných kamélií. Rostliny zůstávají uvězněny před zraky návštěvníků a potěšit se jejich krásou mohou jen zahradníci, kteří o ně pečují.Za běžného provozu by v tuto dobu proudili zámeckými skleníky návštěvníci lační po kráse těchto až exotických a v mnohém neprobádaných rostlin.
V teplické botanické zahradě pěstují několik rostlin, které mají zajímavý příběh. Jednou z nich je galgán nachový, kterou v roce 1996 darovala Jiřímu R. Haagerovi (tehdejšímu řediteli Botanické zahrady hl. m. Prahy) Olga Havlová.
Kdo byl v minulosti zvyklý přivydělávat si na dohodu o provedení práce například v restauraci, hospodě či kavárně, má kvůli zavřeným podnikům už řadu měsíců o podobné nabídky nouzi. Jednu z mála možností přivýdělku teď na Olomoucku nabízejí zemědělská družstva a podniky zabývající se pěstováním chmele.