Kreativ

ŠTÍTEK: rostliny

Střed Vyškova jako zahrada. Na Masarykovo náměstí navezli kontejnery plné květin

Vůni květin si mohou nově díky mobilním kontejnerům se zelení užít lidé na Masarykově náměstí ve Vyškově. Pracovníky města čeká při udržování zeleně celoroční práce. Většina využitých rostlin jsou pouze jednoleté druhy. „Truhlíky proto po letní sezoně naložíme a odvezeme znovu do zahradnictví. Příští rok chceme výsadbu rozšiřovat, uvažujeme rovněž nad obměnou truhlíků na sloupech veřejného osvětlení,“ sdělil místostarosta Josef Kachlík.

Uhynul před 110 miliony let. Teď fosílie dinosaura vydala své největší tajemství

Když byla před devíti lety v kanadské Albertě objevena fosílie nodosaurida, označili ji někteří vědci za nález desetiletí. Přes 110 milionů let staré pozůstatky doslova ochromovaly tím, v jakém stavu se zachovaly. Až nyní ale odhalily své největší tajemství – poslední potravu, kterou věhlasný „obrněnec“ spořádal před svým úhynem.  

S bylinami do boje proti klíšťatům i komárům

To, že se rostliny používají pro léčení všelijakých neduhů, je stará známá věc, ale věděli jste, že se dají použít i při zahnání obtížného hmyzu nebo ochraně rostlin? Sezóna klíšťat je v plném proudu a my musíme chránit sebe, své ratolesti i domácí zvířata.

Léčivými bylinami do boje proti klíšťatům i komárům

To, že se rostliny používají pro léčení všelijakých neduhů, je stará známá věc, ale věděli jste, že se dají použít i při zahnání obtížného hmyzu nebo ochraně rostlin? Sezóna klíšťat je v plném proudu a my musíme chránit sebe, své ratolesti i domácí zvířata.

Bylinami do boje proti klíšťatům i komárům

To, že se rostliny používají pro léčení všelijakých neduhů, je stará známá věc, ale věděli jste, že se dají použít i při zahnání obtížného hmyzu nebo ochraně rostlin? Sezóna klíšťat je v plném proudu a my musíme chránit sebe, své ratolesti i domácí zvířata.

S bylinami do boje proti klíšťatům i komárům

To, že se rostliny používají pro léčení všelijakých neduhů, je stará známá věc, ale věděli jste, že se dají použít i při zahnání obtížného hmyzu nebo ochraně rostlin? Sezóna klíšťat je v plném proudu a my musíme chránit sebe, své ratolesti i domácí zvířata.

Na louku pod Blaník vracejí původní rozchodník huňatý

/FOTOGALERIE/ Mokřadní louka Podlesí u rybníka v Býkovicích, ležících na úpatí Malého Blaníku, se každý rok na jaře barví do červena. Rozkvétá tam šest stovek orchidejí - vstavačů. Ty spolu s další chráněnou bylinou, suchopýrem, dokreslují jedinečnost této přírodní rezervace, zařazené do nejmenší české Chráněné krajinné oblasti Blaník.

Motýlí, medové či květnaté louky vznikají v zámeckém parku

Jistě jste si všimli, že jsme letos nechali v areálu zámeckého parku ve Velkých Opatovicích nekterá místa neposečena. Rozhodli jsme se k tomu zejména proto, že bychom rádi zabránili velkému úbytku rozmanitých druhů hmyzu a rostlin, ke kterému v posledních letech dochází.

Botanická zahrada otevírá svůj skvost, skleník Fata Morgana

V rámci uvolňování opatření na ochranu před epidemií nové koronavirové infekce se od úterý 26. května pro veřejnost otevře skleník Fata Morgana. Návštěvníci se mohou těšit na procházku tropickým rájem plným exotických květin. Během nucené uzavírky skleníku prošly výsadby řadou změn. Expozice krášlí nové druhy rostlin včetně orchidejí, mnohé z nich jsou právě v plném květu.

Z archivu Deníku: Boj s bolševníkem

Neúnavného a těžko zničitelného nepřítele měly obce na Tachovsku v roce 2000. Psal o tom redaktor Jan Švagr v Tachovském deníku z 12. května 2000, v článku "Město bojuje se zákeřným plevelem".

Rok 2020 patří orchidejím. Roste jich tu asi 60 druhů

Rok 2020 zvolil Český svaz ochránců přírody jako Rok orchidejí. V naší přírodě divoce roste přes šest desítek jejich druhů. Lokality, na kterých rostou, patří u nás k nejohroženějším. Cílem je upozornit veřejnost na tyto zajímavé druhy rostlin a zejména na způsoby jejich ochrany.

Tohle jen tak neuvidíte, v Plzni rozkvetl hadinec

Na unikátní podívanou se mohou těšit návštěvníci plzeňské zoologické a botanické zahrady. Právě totiž kvete hadinec teidský. Rostlina, která rozkvete pouze jedinkrát za svůj život a v našich končinách není vůbec obvyklé ji při květu spatřit.

VIDEO: Táborská botanická zahrada kvete, voní a žije

Druhá nejstarší botanická zahrada v České republice se nachází v centru Tábora a vznikla již v roce 1866. Navštívit ji lze ve všední dny od 8 do 15 hodin. V současnosti hraje pestrými barvami květů, ale prohlédnout si lze i malý koutek s handicapovanými živočichy, kterým vévodí liška obecná.

Nadšenec pěstuje na tři tisíce kaktusů. Manželka někdy skřípe zuby, říká

„Jejich tvary jsou opravdu zajímavé, růstové schopnosti, vytváření přenádherných květů. Je v tom i kus exotiky,“ vysvětluje Libor Kunte z Markvartic, proč mu učarovali kaktusy a sukulenty, kterým věnoval téměř celý život. O těchto zajímavých rostlinách napsal Libor Kunte několik knih, postavil na nich i svou doktorskou práci na vysoké škole. Kaktusům ale neunikne ani ve škole, pracuje totiž jako ředitel zemědělské školy v Děčíně.  

V moraveckém skleníku Petra Broži rozkvetly pomerančovníky. Podívejte se

Záplava bílých květů pokryla citrusové keře ve skleníku Petra Broži z Moravce. Jaro tam už je v plném proudu. „V březnu se objevují se první poupata. Hlavní část kvetení probíhá v dubnu a opožděné rostliny dokvétají v květnu. Na některých citrusových rostlinách mám poslední loňské plody a u citroníků jsou vidět i různé fáze vývoje plodů,“ popsal úspěšný zahradník, který tyto pro nás exotické rostliny pěstuje už od osmdesátých let minulého století.

Jeli jsme na Pálavu vytrhat boryt barvířský

Mnoho dobrovolníků  už pátým rokem pomáhá vytrhávat invazní rostlinu boryt barvířský na Děvíně na Pálavě. Letos jsme se k nim poprvé přidali i my z Domu přírody Moravského krasu.

Praha má konečně pandu. Není v zoo, ale v botanické

V Praze je konečně k vidění panda. Nejde ovšem o roztomilého vzácného černobílého medvídka, ale o rostlinu. I proto ji nenajdete v zoologické zahradě, ale o kus vedle, v té botanické. Semeno vyseté v prosinci loňského roku začalo klíčit přesně ale apríla. O žert ale rozhodně nejde. Panda totiž není jen ten roztomilý medvídek, ale také strom.

Venkovní expozice botanické se znovu otevřely

Po více než měsíci se v pondělí 20. dubna pro zájemce opět otevřely venkovní expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví o tom minulý týden rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, který botanickou zahradu zřizuje. Návštěvníci se tak opět mohou projít rozsáhlým areálem plným kvetoucích rostlin. Přelom dubna a května totiž patří k obdobím, kdy je zahrada nejatraktivnější. Zájemci se mohou těšit na přehlídku jarních cibulovin, konikleců, stínomilných trvalek, rozhodně by neměli minout ani expozici Středomoří plnou vůní a Japonskou zahradu, kde již rozkvétají rododendrony. Skleník Fata Morgana zůstává až do odvolání uzavřený. Venkovní expozice jsou pro veřejnost otevřené denně od 9.00 do 19.00 hodin.

Záchranný program pro koniklec otevřený. Roste i na Českolipsku

Koniklec otevřený - kriticky ohrožený druh s velkými fialovými květy, které je možné právě v těchto dnech vzácně spatřit už jen na několika lokalitách v České republice. Pro zachování tohoto vzácného druhu v naší přírodě spouští Ministerstvo životního prostředí záchranný program.

Nový rybník letos nabídne i naučnou stezku a litorální pásmo

S postupným uvolňováním vládou nařízených omezení se množí otázky veřejnosti směrem na vedení města, kdy bude opět zahájený provoz sportovně relaxačního areálu Nový rybník v Příbrami. Ten nabízí poměrně širokou škálu možností aktivního odpočinku, ale zatím byl uveden do provozu jen prostor minigolfu.

Duben: ve skleníku kvetou citrusy

Jaro v mém subtropickém skleníku začíná o něco dříve než venku na zahradě. To proto, že pěstované druhy a to především citrusy vyžadují delší vegetační dobu k dozrání ovoce. Po zimním klidu v prosinci a lednu při teplotách v rozmezí asi -2 st. C  až max. 8 st. C začnu v únoru intenzivněji přitápět a postupně navyšovaná teplota rostliny koncem února probudí.

Jak na stres, deprese i další problémy? Uzdravit se lze i vůní

Vůně nás provázejí od dětství. Vnímáme je čichem, chutí i hmatem. Mohou nám být příjemné, některé jsou nelibé. Pomáhají s orientací v okolním světě. Používaly se k vykuřování obydlí a k uzdravování, pro lepší náladu i ke svádění. Co nám mohou dát dnes?