Kreativ

ŠTÍTEK: Národní památkový ústav

Velikonoční víkend otevře památkové objekty

Tachovsko – Možnost vidět místa, která doposud zůstala návštěvníkům skryta. To je jedno z lákadel, s nímž o velikonočním víkendu vstoupí do nové turistické sezony kladrubský klášter. Návštěvnická sezona začíná i na všech ostatních historických památkách tachovského okresu.

FOTO: Hasiči cvičili, jak uhasit zámek

Náchod - Náchodský zámek se v úterý ocitl v plamenech. Naštěstí jen jako. Konalo se zde taktické cvičení hasičů, které je mělo za úkol připravit na zdolávání požáru památkově chráněného objektu v reálných podmínkách.

Lípa, která zdobila nádvoří hradu, musela být pokácena

Křivoklát – Více než dvě stě let stará lípa, která rostla na předním nádvoří hradu Křivoklát, musela být včera poražena. Strom byl pravidelně kontrolován, ale jeho stav se zhoršoval a odborníci dospěli k názoru, že jeho pokácení bude nejlepším možným řešením. Místo prázdné ale nezůstane, k 100. výročí založení republiky, zasadí na jeho místě strom nový.

Braunův Betlém má novou naději

Kuks - Moderní vstupní hala s audiovizuálním centrem či kavárnou, odpočinkové prostory na místech bývalých lomů a hlavně výrazně revitalizovaná krajina v okolí barokních soch. Prostředí unikátního Braunova Betléma se má proměnit už během příštích let.

Restaurátoři obnoví mariánský sloup v Plzni

Plzeň - Poškozený mariánský sloup na plzeňském náměstí Republiky čeká další obnova. Kulturní památku teď zkoumají restaurátoři. Oprava vyjde na přibližně dva miliony korun a potrvá nejméně dva roky.

Hasiči dobývali Hrádek

Hradecko - Plameny zachvátily neogotickou perlu Královéhradeckého kraje – Hrádek u Nechanic. Naštěstí jen fiktivně.

Stavební úřady necítí potřebu uchovávat hodnotné stavby, říká památkář Jerie

Telč /ROZHOVOR/ - Památková péče je v historické Telči, která byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zařazena před více než čtvrtstoletím, klíčovou otázkou. V čem se liší ochrana pamětihodností ve městech se značkou UNESCO a s jakými problémy se potýká, objasní dlouholetý pracovník Národního památkového ústavu (NPÚ) Pavel Jerie.

Oslavy i trhy. Zámky se chystají na novou sezonu

Rychnovsko - I přes probíhající restituční spor se v současné době pracovníci Státního zámku Opočno věnují přípravě návštěvnické sezony, včetně přípravy a organizace kulturních akcí.

Zdivo hájenky fascinuje i ministerstvo kultury. Stala se z ní památka

Velké Opatovice – Bývalá myslivna ve Velkých Opatovicích na Blanensku se stala kulturní památkou. Před několika dny o tom rozhodlo ministerstvo kultury. „Stavba je mimořádná díky unikátnímu kamennému plášti a neogotickým prvkům. Zcela se vymyká zástavbě ve Velkých Opatovicích,“ vysvětlil vedoucí odboru evidence Národního památkového ústavu v Brně Aleš Homola.

Prohraná bitva o Mazutku. Unikátní výtopna se poroučela k zemi

Do budovy výtopny „Mazutka“ se včera odpoledne „zakously stroje“. Začala její demolice. Budova v bruselském stylu od architekta Jan Zeleného a statika František Bäumelt už nějakou dobu chátrala. Občanské iniciativy, které bránily její demolici, navrhovaly jiné využití stavby.

O Květné rozhodne soud v Kroměříži. Církvi navzdory

Táhnoucí se kauza sporu církve a státu o kroměřížskou Květnou zahradu pokračuje: a čáru přes rozpočet udělal církvi nedávno soud, který zamítl její žádost o to, aby věc posuzovali jinde, než právě v Kroměříži.

Memorandum stvrdí společnou snahu o záchranu betléma

Královédvorsko - Memorandum o spolupráci na záchraně Braunova Betléma podepíší 23. března zástupci samospráv, ředitelé Národního památkového ústavu a Revitalizace Kuks společně s hejtmanem Královéhradeckého kraje Jiřím Štěpánem.

Santiniho autorství kunsthistorici vyvracejí

Jaroměřice – Barokní kostel Povýšení svatého Kříže z let 1712 až 1713 byl spolu s dalšími stavbami poutního areálu jaroměřické Kalvárie nedávno prohlášen za národní kulturní památku. V souvislosti s tím se znovu objevila informace, že autorem projektu kostela je barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

Sezona bude ve znamení diplomacie

Karlovarský kraj - Rekordní návštěvnickou sezonu z loňského roku chtějí letos zopakovat památky v Karlovarském kraji ve správě Národního památkového ústavu. Zatímco loni se zámek a hrad Bečov, zámek Kynžvart a zámek Valeč věnovaly renesanční šlechtě, letošní rok se ponese ve znamení diplomacie a Století republiky.

Invalidovna by se konečně měla stát novým kulturním centrem Karlína

V rámci včerejší návštěvy premiéra v demisi Andreje Babiše v budově karlínské Invalidovny došlo k dohodě o její budoucnosti. Po 17 měsících vyjednávání získá Invalidovnu Národní památkový ústav (NPÚ), který místní radnice celou dobu podporuje. Budova tak skončí v rukou těch, kteří se nejlépe postarají o její rekonstrukci a smysluplnou budoucnost.

Budova gymnázia dostane omítku vytvořenou původní metodou

Kolín /INFOGRAFIKA/ - Po dlouhých přípravách, které obsahovaly například průzkumy z dronů nebo chemické rozbory u Národního památkového ústavu, město vyhlašuje výběrové řízení na rekonstrukci fasád budovy gymnázia. Vyjde na 11 milionů korun.

Santini a východní Čechy

Lázně Bělohrad - V místní knihovně se v pátek od 18 hodin koná přednáška o pozoruhodném díle Jana Blažeje Santiniho-Aichel.

Království v Posázaví dobylo herní svět

Střední Čechy /INFOGRAFIKA, FOTOGALERIE/ - Nová počítačová hra Kingdom Come: Deliverance je obrovskou událostí pro hráče po celém světě. Po letech čekání vyšla v polovině února, ani ne po dvou týdnech dosáhla milníku milionu prodaných kusů a dál se prodává ve velkém. Nejde přitom o žádnou řadovou hru. Unikátní projekt českých tvůrců z Warhorse Studios je svým příběhem zasazen do začátku 15. století a zachycuje skutečné historické události i reálná místa. 

Království v Posázaví dobylo herní svět. České RPG nabízí reálná místa

/INFOGRAFIKA/ Nová počítačová hra Kingdom Come: Deliverance je obrovskou událostí pro hráče po celém světě. Po letech čekání vyšla v polovině února, ani ne po dvou týdnech dosáhla milníku milionu prodaných kusů a dál se prodává ve velkém. Nejde přitom o žádnou řadovou hru. Unikátní projekt českých tvůrců z Warhorse Studios je svým příběhem zasazen do začátku 15. století a zachycuje skutečné historické události i reálná místa. 

Odborníci: Libeňský most nebourejte, ale opravte

/INFOGRAFIKA/ Libeňák je opravitelný, shodují se znalci v oboru dopravních staveb i památkáři. Kloknerův ústav ČVUT vypracoval návrh rekonstrukce mostu, finančně i časově má vyjít obdobně jako stavba nového. 

Do bývalého kláštera zvou na povídání o historii i umění

Žďár nad Sázavou – Pro všechny zájemce o historii, architekturu, umění a spiritualitu cisterciáků připravila žďárská farnost Nanebevzetí Panny Marie cyklus přednášek. Konat se budou na faře (bývalá křížová chodba) v areálu bývalého žďárského kláštera, vždy v sobotu v 18 hodin.

Vyplavené lidské kosti na Nové Ulici pohřbí jinde

Za pozůstatky člověka pohřbeného někdy před dvěma stovkami let na zdejším špitálním hřbitově označili archeologové nález lidských kostí, k němuž došlo v sobotu v Pionýrské ulici v olomoucké části Nová Ulice.

Vilgus ministryni: Invalidovnu předejte do rukou Národního památkového ústavu

Místostarosta MČ Praha 8 Petr Vilgus dlouhodobě usiluje o vyřešení neutěšené situace okolo karlínské Invalidovny. Řešením je podle něj předat budovu do rukou Národního památkového ústavu (NPÚ), který nejlépe ví, jak se postarat o tak významnou a cennou stavbu. Žádá ministryni financí Alenu Schillerovou o intervenci v záležitosti jejího předání do správy NPÚ, který o převod požádal již v roce 2016. Od té doby uběhl už rok a půl. Invalidovna už nemůže déle čekat.

Bývalý kastelán zámku Duchcov: České země byly pro Napoleona třináctou komnatou

Teplice /ROZHOVOR/ – Na knižní trh zamířila nedávno nová publikace, která poprvé v České republice mapuje formování obrazu nejpozoruhodnějšího francouzského císaře a vojevůdce Napoleona I. a jeho odraz ve fondech českých hradů a zámků. Kniha dostala příznačný název Třináctá komnata Napoleonova. Jejími autory jsou bývalý kastelán duchcovského zámku Marian Hochel a Marta Pavlíková z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Napoleonské války dodnes připomínají němí svědkové doby, umělecká díla, produkty uměleckých řemesel, užité předměty či jakékoliv otisky lidské kreativity, tzv. napoleonika, a my si díky bohaté ikonografii, jejímiž jsou nositeli, můžeme vytvořit představu o událostech a osobnostech, které na přelomu 18. a 19. století hýbaly osudem Evropy,“ říká v rozhovoru pro Směr spoluautor knihy Marian Hochel.