/FOTOGALERIE/ Tentokrát se čtenáři v rámci seriálu historických fotografií podívají nedaleko od Lán, do polí západně od obce, kde kdysi stával kamenouhelný důl Betynka. Uhlí zde dobýval ještě před jeho vznikem zednický mistr Proko Ullrich ze dna vypuštěného Židovského rybníka.
Již tradiční akce, kterou pořádá Policie ČR ve spolupráci s BESIPEM a pojišťovnou Generali po celém Česku, v pátek 6. prosince, na svátek sv. Mikuláše otestovala na čtyřicet řidičů projíždějících Smržicemi.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí. Utajovaného pohřbu se tedy 7. prosince ve strašnickém krematoriu zúčastnili jen lidé, kteří dostali smuteční oznámení. Jednou z nich byla její bývalá kuchařka Františka Jeřábková. S Hanou Benešovou udržovala přátelský kontakt i poté, co pro ni přestala pracovat.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Kutnohorska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Kvalitnější než nyní má být v budoucnu voda z Želivky, odebíraná k úpravě na vodu pitnou v přehradě Švihov při pomezí Benešovska a Vysočiny. Zaklínadlo, které dokáže lepší vodu vyčarovat, zní GAU: granulované aktivní uhlí. Přes ně se má voda filtrovat za dva roky.
Snahy těžařů, kteří před nějakými zhruba osmi lety oznámili, že by rádi dobývali uhelné zásoby pod karvinskou částí Staré Město, jdou do finále. OKD chce s těžbou pod částí Starého Města začít v polovině příštího roku. Deníku to potvrdil výkonný ředitel OKD Michal Heřman.
Slavnost s nádechem smutku se konala ve čtvrtek dopoledne v Dole Lazy u Orlové. Horníci se tam loučili s dolem, na kterém se těžilo téměř 130 let a na povrch vyjelo 145 milionů tun černého uhlí.
Slavnost s nádechem smutnu se konala ve čtvrtek dopoledne v Dole Lazy u Orlové. Horníci se tam loučili s dolem, na kterém se těžilo téměř 130 let a na povrch vyjelo 145 milionů tun černého uhlí.
Slavnost s nádechem smutnu se konala ve čtvrtek dopoledne v Dole Lazy u Orlové. Horníci se tam loučili s dolem, na kterém se těžilo téměř 130 let a na povrch vyjelo 145 milionů tun černého uhlí.
Jiří Petráš se dnes bude cítit docela smutně, byť zítra oslaví významné životní jubileum. Skončí totiž těžba uhlí v dole, na nějž má vzpomínky jako na své první pracoviště v životě.
Jiří Petráš se dnes bude cítit docela smutně, byť zítra oslaví významné životní jubileum. Skončí totiž těžba uhlí v dole, na nějž má vzpomínky jako na své první pracoviště v životě.
Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my pronikla ráno v pondělí 26. listopadu na budovu mosteckého sídla společnosti Severní energetická, kde vyvěsila transparenty požadující bezodkladné ukončení těžby a spalování uhlí. Po krátkém protestu demonstranti protestní nápisy sundali a slezli dolů.
Ať už si potomci zaslouží odměnu od anděla, nebo uhlí od čertů, je nejvyšší čas zamluvit si termín návštěvy. Na začátku prosince je v metropoli velmi těžké sehnat partu, která by měla ještě volno. Je sice možné shánět mikulášskou trojici pátého prosince večer po ulicích, není však vůbec jisté, zda tento lov skončí úspěchem. „Profíci“ mívají naplánovanou každou minutu tohoto večera, a pokud ulovíte partičku opilých rozjetých studentů, citlivějším potomkům zprostředkujete spíše trauma než hezkou tradici.
/FOTOGALERIE/ Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28. listopadu. Jak to v dole aktuálně vypadá? Podívejte se sami.
/FOTOGALERIE/ Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28. listopadu. Jak to v dole aktuálně vypadá? Podívejte se sami.
/FOTOGALERIE/ Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28. listopadu. Jak to v dole aktuálně vypadá? Podívejte se sami.
/FOTOGALERIE/ Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28. listopadu. Jak to v dole aktuálně vypadá? Podívejte se sami.
„Skvělá zpráva, dobře, že zdravý rozum zvítězil. Konečně se celé bezpáteřní vedení města rozhoupalo a to až na popud občanské iniciativy. Za nás jako obyvatele super rozhodnutí.“ Ale také „Spalovna je jediné řešení. Chci vidět nadšení, až budou obyvatelé platit za odpady třeba víc jak 1 000 korun. Čtyřicet let se v Luhu topilo uhlím a nikoho to nezajímalo. Teď budou dělat vědy ze spalovny.“
Nelegální demonstrace maskovaných mladých lidí v lomu Vršany u Mostu horníky rozčílila. „Být tam moje dcera, tak ji doma zapřáhnu, aby neměla čas někomu překážet v práci,“ říká zaměstnanec společnosti Sev.en Energy Arnošt Ševčík k nedávnému obsazení rypadla na slatinické výsypce vršanského lomu. Skupina aktivistů, sedm dívek a jeden mladík, strávila na střeše zastaveného velkostroje tři dny, kdy protestovali proti těžbě a spalování uhlí a kapitalismu.
/FOTOGALERIE/ Tentokrát se čtenáři v rámci seriálu historických fotografií podívají nedaleko od Lán, do polí západně od obce, kde kdysi stával kamenouhelný důl Betynka. Uhlí zde dobýval ještě před jeho vznikem zednický mistr Proko Ullrich ze dna vypuštěného Židovského rybníka.
Osm mladých aktivistů obsadilo obří bagr v lomu Vršany u Mostu. Protestují proti těžbě a spalování uhlí a odmítají slézt. „Chceme bezodkladný konec uhlí, uzavření elektrárny Počerady a Chvaletice, dolu Vršany a spravedlivý svět. Za klimatickou spravedlnost budeme bojovat až do konce,“ oznámili.
Jak vypadala Doubrava v předminulém a na začátku minulého století? Nejen o dávné historii této obce spjaté s těžbou uhlí, o národnostním složení o školství církvi, spolkové činnosti v obci a mnoha dalších tématech se bude mluvit na přednášce, kterou povede pan Jaroslav Franek.
/FOTO/ V noci z pondělí na úterý 29. října vniklo sedm osob na 31 metrů vysoký skrývkový bagr společnosti Vršanská uhelná v oblasti severočeské Slatinické výsypky.
Topná sezona je v plném proudu. Pro majitele kotlů na tuhá paliva to znamená doplnit zásoby na zimu. Stanislav Konečný z Nových Sedlic si nechal přivézt uhlí z Polska a nestačil se divit.
Topná sezona je v plném proudu. Pro majitele kotlů na tuhá paliva to znamená doplnit zásoby na zimu. Stanislav Konečný z Nových Sedlic si nechal přivézt uhlí z Polska a nestačil se divit.
Topná sezona je v plném proudu. Pro majitele kotlů na tuhá paliva to znamená doplnit zásoby na zimu. Stanislav Konečný z Nových Sedlic si nechal přivézt uhlí z Polska a nestačil se divit.
Topná sezona je v plném proudu. Pro majitele kotlů na tuhá paliva to znamená doplnit zásoby na zimu. Stanislav Konečný z Nových Sedlic si nechal přivézt uhlí z Polska a nestačil se divit.
Kdy v české části Slezska skončí těžba černého uhlí? Prozatím platí termín rok 2023, ovšem například loni na jaře při přebírání těžební společnosti OKD státem mluvil premiér Andrej Babiš o možnosti prodloužení těžby až do roku 2030.
Kdy v české části Slezska skončí těžba černého uhlí? Prozatím platí termín rok 2023, ovšem například loni na jaře při přebírání těžební společnosti OKD státem mluvil premiér Andrej Babiš o možnosti prodloužení těžby až do roku 2030.
Kdy v české části Slezska skončí těžba černého uhlí? Prozatím platí termín rok 2023, ovšem například loni na jaře při přebírání těžební společnosti OKD státem mluvil premiér Andrej Babiš o možnosti prodloužení těžby až do roku 2030.
Kdy v české části Slezska skončí těžba černého uhlí? Prozatím platí termín rok 2023, ovšem například loni na jaře při přebírání těžební společnosti OKD státem mluvil premiér Andrej Babiš o možnosti prodloužení těžby až do roku 2030.
Po čtyřech letech výstavby se v roce 1960 spustilo všech šest bloků uhelné elektrárny v Opatovicích. V tu dobu ještě nikdo netušil, že za pár let se bude uvažovat o jejich zrušení a vlečky, které sem denně navážely tuny uhlí, bude chtít vláda ČSSR nahradit spoji, které budou do elektrárny vozit jiné palivo - uran.
Ze Senátu se stěhuje do Chomutova. V pátek zahájí senátor Přemysl Rabas ve své kanceláři v Chomutově vernisáž výstavy s názvem Samet a uhlí. Autorem velkoformátových fotografií je fotograf a fotoreportér našeho Deníku Miroslav Rada.
Jako revizor Anděl na horách trávila své dovolené v Krkonoších či na Šumavě před sametovou revolucí většina lidí. Horské boudy, chalupy i obří rekreační střediska patřila tehdy národním nebo státním podnikům a jejich zaměstnanci se tam na společných většinou velice levných pobytech seznamovali s horskou turistikou, lyžováním i mezi sebou. Dnes tyto výhody lidé často při vzpomínání na totalitní režim zmiňují jako ty, které jim chybí.
Jak vypadala Doubrava v předminulém a na začátku minulého století? Nejen o dávné historii této obce spjaté s těžbou uhlí, o národnostním složení o školství církvi, spolkové činnosti v obci a mnoha dalších tématech se bude mluvit na přednášce, kterou povede pan Jaroslav Franek.