Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí, jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
Těžba černého uhlí v Česku po takřka 250 letech končí. Radomír Vidlička strávil v podzemí jedenáct let a vypracoval se až na směnového předáka. Z šachty odešel loni v červnu a nyní začíná novou profesní kapitolu. Jak zvládal tíhu odpovědnosti? A čím je specifický hornický kolektiv? I na tyto otázky odpovídal v rozhovoru.
Dnešním dnem se v České republice uzavře 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí. Zavírá se totiž poslední černouhelný důl v zemi, Důl ČSM na Karvinsku.
Důl ČSM ve Stonavě míří k uzavření a s ním končí i jedna z posledních kapitol českého hornictví. Radomír Vidlička strávil jedenáct let v podzemí, vypracoval se z úplného začátečníka až na směnového předáka a strojníka v nejvyšším tarifním stupni. V červnu 2025 odešel ze šachty a dnes už začíná novou profesní kapitolu. V rozhovoru otevřeně popisuje tlak odpovědnosti, sílu hornického kolektivu, dramatický otřes v dole i to, jaké je odcházet z profese, která formovala jeho život v době, kdy se hornictví v regionu blíží ke konci.
Společnost OKD vytěžila loni, v posledním roce těžby, 1,161 milionu tun černého uhlí. O rok dříve to bylo 1,202 milionu tun. Během letošního ledna firma vydobude ještě přibližně 45.000 tun. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu.
Teplo z elektrárny v Ledvicích na Teplicku bude v roce 2030 mimo jiné z biomasy, která nahradí uhlí. Energetická skupina ČEZ vypsala nyní tendr na kotel. V areálu funguje už plynová kotelna a vyroste tady paroplynový zdroj. V případě elektřiny zatím pevné datum náhrady uhlí a odstavení uhelných bloků firma nestanovila, řekl mluvčí skupiny Ota Schnepp.
Kdo ráno jel z Bíliny na Teplice mohl uvíznout v koloně. Ta se vytvořila u Kladrub, protože na silnici bylo vysypané uhlí. Po dobu likvidace byla silnice z Bíliny na Teplice uzavřená.
Elektrárny Opatovice zahájily největší investici ve své historii. Paroplynové bloky, které nahradí spalování uhlí, umožní výrazně snížit emise oxidu uhličitého i dalších znečišťujících látek. S uhlím chtějí Elektrárny Opatovice skončit do konce roku 2030.
Jako jediný těžař černého uhlí v České republice ukončí společnost OKD na konci ledna 2026 v posledním dole, Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, hlubinné dobývání uhlí. Na počest všech havířů od počátku těžby až po současnost uspořádá 4. února slavnostní ceremoniál, v jehož průběhu vyveze z Dolu ČSM symbolický poslední vozík uhlí. V Ostravě, metropoli hornického regionu, se pak uskuteční hornický průvod a bohoslužba za horníky.
Dominantní kulisu města Hodonín, zdejší teplárnu ve vlastnictví energetického gigantu ČEZ, čeká další technologická změna. Krok je součástí širší strategie ukončení spalování uhlí do roku 2030, která zahrnuje modernizaci tepláren na plyn a biomasu.
V Polsku se chystá nová obří rekreační oblast. Už dostala označení Belchatowské Mazury. Vznikne zatopením oblasti, ve které bude ukončena těžba uhlí.
Moravskoslezský kraj čeká v příštím roce největší změna za dlouhé desítky let: na Karvinsku totiž končí těžba černého uhlí a tím i definitivně v celém kraji. Začnou ale třeba i významné projekty, jako třeba několikaletá rekonstrukce přistávací dráhy na ostravském letišti či budování zbrusu nové haly pro míčové sporty v Ostravě.
Od 1. ledna 2026 se cena tepla z opatovické elektrárny zvýší na 907,54 Kč za gigajoule. „Pro běžnou domácnost to znamená nárůst přibližně o 80 korun měsíčně," oznámily Elektrárny Opatovice. Teplem zásobují 63 tisíc domácností a mnoho dalších průmyslových, podnikatelských či veřejnoprávních subjektů v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové.
Fotovoltaické elektrárny v Ústeckém kraji postupně částečně nahradí uhlí. Největší v regionu i celém Česku zahájí provoz v okolí Tušimic, Prunéřova a Ledvic, tedy u hnědouhelných elektráren. Skupina ČEZ zahájila za posledních 15 měsíců v Ústeckém kraji provoz fotovoltaik o výkonu 53 megawattpeaků. V přípravě má další projekty v řádu stovek megawattpeaků. Informovala o tom dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
Od 1. ledna 2026 se cena tepla z opatovické elektrárny zvýší na 907,54 Kč za gigajoule. „Pro běžnou domácnost to znamená nárůst přibližně o 80 korun měsíčně," oznámily Elektrárny Opatovice. Teplem zásobují 63 tisíc domácností a mnoho dalších průmyslových, podnikatelských či veřejnoprávních subjektů v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové.
Příprava nového využití obřího povrchového lomu ČSA a hlubinného dolu Centrum na Mostecku skončí v roce 2027, pak se celá revitalizovaná oblast s novým jezerem otevře veřejnosti a pro investory. V tomto území, kde se přestalo těžit hnědé uhlí, vznikne síť komunikací pro auta, chodce a cyklisty, základní zázemí pro odpočinek a také infrastruktura pro výstavbu moderních továrniček. Podle odborníků z projektu Green Mine startovací obnova za víc než půl miliardy korun běží podle plánu.
Za celý den toho mají chlapi dost. Jsou unavení, špinaví, ale spokojení. Od rána vozili Mikuláše a čerty, stovky cestujících a stovky kilometrů. Když topič otevřel dvířka do kotle, přímo před námi se rozevřelo ohnivé peklo. Hučelo to, žár vystřelil ven a člověk jen couvl, jak se mu v jediné vteřině rozpálila tvář. V kabině není místo na romantiku – syčí tu pára, drnčí kov, vzduchem jde cítit kouř, uhlí i chlad z otevřených boků. Když se v neděli v podvečer setmělo Deník totiž vyrazil s kamerou tam, kam se běžně jen tak někdo nepodívá – přímo do kabiny slavné parní lokomotivy 475.1 Šlechtična.
Přelom 19. a 20. století byl v zemích Rakouska-Uherska poznamenán velkou vystěhovaleckou vlnou do Spojených států amerických, v nichž mnozí Češi i Slováci viděli slibnou zemi neomezených příležitostí. Zajímal je zejména prudce se rozvíjející důlní průmysl, protože s havířskou prací měli spoustu zkušeností. V prosinci roku 1907 však tento překotný rozvoj hornictví vyvrcholil sérií děsivých katastrof se stovkami mrtvých.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý 25. listopadu Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Cukrovar v Českém Meziříčí 20. listopadu slavnostně otevřel novou plynovou kotelnu, spalovaní uhlí tam po 153 letech skončilo. V tiskové zprávě o tom informoval Jakub Hradiský, mluvčí společnosti Tereos TTD, pod níž meziříčský cukrovar spadá.
Vláda v demisi dnes tedy ve středu 19. listopadu schválila postup bezúplatného převodu pozemků u jezera Milada v Ústeckém kraji ze státu na obce sdružené v Dobrovolném svazku obcí Jezero Milada. S pozemky v současnosti hospodaří státní podnik Diamo. Převod je klíčovým krokem v dlouhodobé revitalizaci území zatíženého těžbou hnědého uhlí a jeho proměně v hodnotnou rekreační a krajinnou oblast, uvedlo dnes ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.
Historie jediného havířovského dolu se uzavřela do tří brožur. Městská knihovnice a průvodkyně havířovské expozice Historie psaná uhlím Michaela Kroupová právě dnes oficiálně představí třetí a závěrečný díl trilogie Důl Dukla v proměnách času. Ten mapuje útlum a likvidaci dolu, který byl neodmyslitelnou součástí města i jeho identity.
/FOTO, VIDEO/ Využití a rozvoj území kolem Jezera Milada dosud brzdí uhlí pod pozemky v oblasti. Státní podnik Diamo zpracovává návrh na odpis zásob vysoce kvalitního hnědého uhlí. Ve třech chráněných ložiscích v území mezi Modlany, Trmicemi a Chabařovicemi je ho podle odhadů geologů zhruba 128 miliónů tun.
Po ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku, které společnost OKD ohlásila na 31. leden příštího roku, se zřejmě lokálně mírně zvýší nezaměstnanost. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl ekonom trhu práce Jaromír Gottvald z Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Karvinsku by podle něj pomohl příchod nového většího zaměstnavatele. Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) řekl, že kraj je připraven regionu pomoci.
Už ho mají v Praze, Písku, Plzni, Krumlově, Šternberku, Brně, na Hané v Olomouci, Vyškově, tak proč ne i v Přerově. Řeč je o pitavalu, sbírce zajímavých kriminálních a soudních případů, jenž dostal svůj název podle francouzského právníka Françoise Gayota de Pitaval. Tady je jeden z mnoha příběhů, které se odehrály na Přerovsku před mnoha lety.
Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v Česku.
V OKD probíhají poslední měsíce dobývání černého uhlí. K vydobytí posledních tří porubů zbývá ještě vytěžit přibližně 200 000 tun uhlí. Toho bude dosaženo na konci ledna, kdy bude těžba na Dole ČSM ukončena.
Bývalá zdravotní sestra Marie Polívková už dvacet let organizuje jednou ročně sraz rodáků z bývalé obce Hrdlovka, osady Pokrok i Liptic, které kvůli těžbě uhlí přestaly existovat. I když je jí 86 let, chce dál pokračovat v udržování dobrých sousedských vztahů a společných vzpomínek.
V bývalém uhelném lomu pod Krušnými horami se rozběhl výzkum, který může rozhodnout o tom, zda Česko dokáže omezit závislost na dovozu důležitých surovin. Zatím jde o první fázi mapování. Vědci prověřují, co všechno může být v místních horninách ukryté.
Rekultivace bývalého lomu ČSA na Mostecku pokračuje. Těžaři již přesunuli více než tři miliony kubíků zeminy a další milion a půl ještě přesunou. Sanační těžba skončí v roce 2027 a celá rekultivace v roce 2032. Ve zbytkové jámě vzniká jezero, které má nyní hloubku 14 metrů, ve finále dosáhne 110 metrů. Za pět let by mohlo být podobné jezeru Matylda, za 15 let velikosti Milady.
Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.
Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.
Od roku 2027 by měla v Česku a dalších členských státech Evropské unie začít platit nová emisní norma známá pod zkratkou ETS 2. Ta rozšiřuje systém emisních povolenek. Nově se nebude nakupování takzvaných emisních odpustků vztahovat pouze na průmysl a energetiku, ale také na domácnosti. Ty si připlatí za spalování fosilních paliv při vytápění, ale i v dopravě. Hnutí ANO i další strany před volbami slibovaly, že systém emisních povolenek Česko jednoduše nepřijme. To se ale může prodražit.
Kvůli nedostatku uhlí by letos v zimě nikde zmrznout neměli. Dost dřeva mají i lesníci a podle analytiků oproti loňsku ani příliš nestouply ceny. Přesto si ten, kdo nechává nákup až na příchod mrazů, oproti levnějšímu létu připlatí. Pokud začnou platit povolenky systému ETS2, nevyhne se uhlí dalšímu výraznému zdražení.
Topná sezóna. Co se skrývá za roztopenými radiátory? Pojďte nahlédnout pod pokličku do Elektráren Opatovice, kde se rozbíhá složitý proces, který zajišťuje teplo pro statisíce domácností. Od přípravy uhlí až po distribuci tepla.
Národní památkový ústav (NPÚ) připravuje rozsáhlou rekonstrukci bývalé třídírny uhlí v areálu ostravského Dolu Michal, který je národní kulturní památkou. Práce mají trvat do konce listopadu 2027. Cílem projektu za téměř 100 milionů korun je statické zajištění budovy a její postupné zpřístupnění veřejnosti. ČTK to řekl kastelán Vojtěch Polášek. Rekonstrukci spolufinancuje Evropská unie z Integrovaného regionálního operačního programu.
Těžební společnost OKD podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo.
Podzimní komentované procházky vás zavedou zpět k objevům uhlí, do světa ostravských kaváren i mezi zdi starých Laubů, které pamatují začátky města. Komentovky pokračují i v říjnu a listopadu a nabízí pestrý výběr tras s průvodci, kteří přibližují dějiny Ostravy srozumitelně, poutavě a často s nečekanými příběhy.
Když se řekne Bobina, Brejlovec nebo Velký bejček, milovníci mašinek přesně vědí, že řeč je o lokomotivách. Několik krásných exemplářů bylo poslední zářijovou sobotu k vidění v Bohumíně na Regionálním dni železnice.
Unikátní parostrojní železnice v Břasích na Rokycansku získala za poměrně krátkou dobu své existence značný věhlas. Sjíždějí se tam návštěvníci z celé republiky. Rodina Mikudíkových, která areál buduje ve svém volnu a bez nároku na odměnu, teď chystá několik novinek. Historický vagon se promění na klubovnu, brzy vyjede nová parní lokomotiva a koleje budou mnohem delší, protože olemují přilehlé fotbalové hřiště.
Těžební společnost OKD umístila ve svých prostorech model Dolu ČSM. Je ručně vyroben v měřítku 1:400 z papíru různých gramáží, kolován a věrně vystihuje aktuální stav. Budovy jsou doplněny o terén, koleje i potrubí. Miniaturu jediného činného hlubinného dolu vytvořil modelář Pavel Maška za přibližně 220 hodin v průběhu pěti měsíců.
V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna funguje ode dneška obnovená úzkorozchodná dráha. Návštěvníky po ní ve vybraných dnech bude vozit důlní vláček, od příštího roku každou sobotu od května do konce září. Pokračuje celková úprava areálu bývalého černouhelného dolu, kde vznikne i nová expozice, návštěvnické centrum a depozitáře.
Region Mostecka prošel během posledních sedmi dekád dramatickou proměnou, kterou dokládají unikátní historické snímky ze začátku padesátých let minulého století. Krajina, která byla kdysi charakteristická zemědělskými poli, loukami, lesy a malými vesnicemi s typickou středoevropskou architekturou, se postupně změnila k nepoznání. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí, která se v regionu intenzivně rozvinula především v druhé polovině 20. století, zásadně přetvořila nejen vzhled krajiny, ale i život tisíců obyvatel.
Nový elektrický kotel spustila ve zkušebním provozu společnost Plzeňská teplárenská. Pomoci by měl zajistit stabilní a ekologické dodávky tepla.
