Pro jednu z největších tuzemských elektráren, Počerady na pomezí Lounska a Mostecka, byl letošní rok mimořádný. Pokud nebyla plánovaná odstávka, všech jejích pět uhelných bloků, každý s instalovaným výkonem 200 MW, jelo na plný výkon. Elektrárna má zisk vyšší než v předešlých letech.
/FOTO, VIDEO/ V rekreačním areálu jezera Most bude od příštího roku další atrakce. Na travnatém západním svahu několik set metrů od hlavní pláže vzniká stromořadí na půdorysu děkanského kostela, který tam stál od 16. století, než ho komunisté nechali přesunout po kolejích kvůli těžbě uhlí. Nevšední památník, kde stromy v rovnoběžných liniích připomínají obvodovou zeď a chrámové sloupy, bude vybaven informačním panelem a povede k němu cesta. „Bude to přístupný veřejný prostor,“ sdělila Deníku Hana Volfová ze státního podniku Diamo, který se o jezero stará.
Od Nového roku budou muset Střekovští kvůli teplu sáhnout do peněženky hlouběji než zbytek Ústí nad Labem. Budou totiž platit 1 132 korun za gigajoule dodávaného tepla, zatímco zbytek města jen 816 korun. Dosud přitom byly ceny účtované Tepelným hospodářstvím města Ústí nad Labem (THMÚ) pro oba břehy Labe stejné. Nadšený z toho není nikdo. Spotřebitelé, stejně jako opozice či vedení města, a podle svých slov prý dokonce ani manažeři tohoto městského podniku. Podali proto podnět na Energetický regulační úřad (ERÚ), aby přezkoumal cenovou politiku společnosti Energy, která THMÚ dodává na Střekově teplo a teplou vodu. Společnost se ovšem brání s tím, že jí dodavatelé zvedli ceny za suroviny.
Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to v pátek 16. prosince oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora.
Kdo mohl šest let zpátky v tehdy Zdeňkem Bakalou vlastněném podniku OKD tušit, jak vyletí ceny uhlí během posledního roku.
/FOTOGALERIE/ Kluky a holčičky v mateřské škole Maršovice navštívil v pondělí 5. prosince Mikuláš v doprovodu anděla a čerta. Děti nejprve předvedly své dovednosti zpíváním písniček a přednesem básniček, poté Mikuláš, anděl a čert rozdali každému odměnu v podobě různých dobrot a ovoce a nechyběla ani brambora a uhlí z pekla.
Důlní společnost OKD zaslala potřebnou dokumentaci pro zjišťovací řízení v rámci procesu EIA na období 2024 až do ukončení hornické činnosti pro Důl ČSM. Ministerstvo životního prostředí studii EIA projedná a poté zveřejní. Schválená studie vlivu těžby na životní prostředí (EIA) je podmínkou k podání žádosti o povolení k těžbě.
Dnes je tomu přesně 30 let od začátku blokády Libkovic - malé obce na severu Čech, kterou lidé bránili před zbouráním kvůli těžbě hnědého uhlí. V časných ranních hodinách 1. prosince 1992 zablokovali aktivisté a aktivistky Greenpeace a dalších ekologických organizací demoliční bagry právě ve chvíli, kdy přijely zbourat místní novorenesanční kostel Sv. Michaela archanděla. Libkovice, které ležely mezi Litvínovem a povrchovým dolem Bílina, byly poslední českou obcí, která byla zbourána kvůli těžbě uhlí, přestože se zde paradoxně poté uhlí nakonec nikdy netěžilo.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Celý pracovní život strávila dnes 84letá seniorka v jednom zaměstnání - ve výpočtovém oddělení dolů.
Volarská teplárna má stejnou cenu plynu do konce příštího roku. Prodraží se ale nákup uhlí. Prachatičtí jsou připraveni i na výpadek dodávek plynu. V nádržích mají LTO na zhruba tři týdny.
Zatímco většina Evropanů řeší, čím budou tuto zimu topit a zda na to budou mít, Evropská unie oznámila světu, že ve svém boji proti globálnímu oteplování ještě zrychlí a přitvrdí. Česko k tomu Unii značně pomohlo.
Cena tepla bude v Písku pro příští rok dražší. Zhruba čtvrtinový nárůst schválili na svém pondělním jednání radní města na základě návrhu Teplárny Písek.
Recept na co nejrychlejší a nejúspěšnější transformaci Ústeckého kraje z regionu spjatého s uhlím a těžkým průmyslem na lokalitu, která využívá nové energetické zdroje a zaměřuje se na moderní technologie, hledali odborníci na Setkání s hejtmanem Janem Schillerem, které pořádal Deník. Během debaty zaznělo pro Ústecký kraj mnoho nadějného.
Ve sklepě rodinného domu v Bystřici pod Hostýnem v místní části Rychlov hořelo uhlí. Hasiči zjistili, že za požárem stála nedbalost. Díky včasnému zásahu nebyl nikdo zraněn ani nevznikla škoda na majetku.
Obnova těžby v karvinských dolech ČSA a Darkov, kde dobývání uhlí skončilo loni v únoru, by byla možná, ale technicky náročná a hlavně drahá. Příprava by trvala šest let a přišla zhruba na 10 miliard korun. Takové jsou závěry studie obnovitelnosti těžby, kterou nechal vypracovat státní podnik Diamo. Aby nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7700 korun za tunu. Aktuální cena na rotterdamské burze je ale asi šest a půl tisíce korun.
Je možné těžit na Karvinsku uhlí i po roce 2025 a je reálné obnovení těžby na dolech, které byly loni v únoru uzavřeny? Na tyto otázky měla odpovědět studie, kterou si nechal zpracovat státní podnik DIAMO, a jejíž závěry budou v nejbližších dnech studovat odborníci státního podniku a také úředníci ministerstva průmyslu o obchodu.
Je možné těžit na Karvinsku uhlí i po roce 2025 a je reálné obnovení těžby na dolech, které byly loni v únoru uzavřeny? Na tyto otázky měla odpovědět studie, kterou si nechal zpracovat státní podnik DIAMO, a jejíž závěry budou v nejbližších dnech studovat odborníci státního podniku a také úředníci ministerstva průmyslu o obchodu.
Výrobu dřevěného uhlí oprášili během prodlouženého víkendu v areálu dobřívského vodního hmaru. „Z čistě pragmatického hlediska. Nevíme, jak na tom budeme zjara s uhlím, takže ať máme nějakou zásobu,“ usmíval se správce unikátní památky Petr Koldušek.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Desítky let pracovala Libuše Zvěřinová jako prodavačka, v práci nikdy nechyběla, ani jednou nebyla nemocná. Seniorka bydlela v Želénkách, Kopistech a litvínovském Janově, zamilovala si také starý Most.
Tuto sobotu v 18 hodin se pro návštěvníky uzavře Malý svět techniky U6 v ostravských Dolních Vítkovicích. Minimálně do května 2023 bude totiž v „Ušestce“, která letos v listopadu oslaví deset let od zahájení provozu, probíhat rozsáhlá obnova expozic.
Po staletí krotí kováři, podkováři a nožíři tři živly – oheň, vzduch a vodu. Avšak prvně jmenovaný teď mnohým může zlámat vaz. Rozdělat oheň ve výhni je totiž čím dál složitější. Mistry černého řemesla trápí nejen nedostatek kvalitního černého kovářského uhlí, ale také čím dál dražší plyn.
Elektrárna Opatovice, která dodává teplo 63 tisícům domácností v Pardubicích, Hradci Králové, Chrudimi, krajským nemocnicím a dalším městům v regionu, bude mít novou a spolehlivější parní turbínu. Nové zařízení za téměř 590 milionů korun uhelná elektrárna získá v roce 2023 tak, aby turbína byla k dispozici pro následující rok.
Díky tomu, že Teplárna Sviadnov spaluje jen biomasu a černé uhlí, jsou na tom – a patrně i nadále budou – lidé v panelácích v souměstí na březích řeky Ostravice oproti jiným ještě dobře.
Lidé se zapnutím kotlů vyčkávají a kdo může, vrací se k uhlí. Kdo však s jeho objednávkou zaváhal, musí počítat i s tím, že se na něj dostane třeba až za čtvrt roku. Třeba na dvoře uhelných skladů a kovošrotu v Jaroměři je jen malá kupka uhlí. Je ho všude málo a poptávka je větší než obvykle.
Sehnat a zaplatit uhlí může být problém. V Pardubickém kraji ho je nedostatek a ještě k tomu oproti loňsku zdražilo i o 40 procent. „Nevím, kde na to mám brát. Celý život topím uhlím, ale teď už to z důchodu neutáhnu,“ postěžovala si Hana Nováková z Dolního Újezdu na Svitavsku a dodala, že kdyby nebylo dcery, tak si uhlí na celou topnou sezónu nemůže dovolit. Další problém je, že uhlí není často k sehnání: stojí o něj Poláci, kde ho je ještě větší nedostatek.
Ceny uhlí a uhelných briket šplhají stále nahoru. Podobná je situace s palivovým dřevem. Poptávka je v Ústeckém kraji obrovská, uhlí i dřeva je ale velký nedostatek. Obě suroviny mají navíc dál zdražovat.
Kdo prozatím nemá uhlí na letošní zimu, hodně si připlatí. Když ovšem bude mít štěstí a někde ho sežene. Uhlí a briket je mnohde velký nedostatek, poptávka obrovská, ceny tak letí extrémně nahoru. Málo je také dřeva, lidé si na jeho dodávky počkají a z peněženky budou muset vytáhnout o mnoho více než před minulou zimou. Obě suroviny zdražily o vysoké desítky procent.
Plyn a elektřina drtivě zdražují, zbývá dřevo a uhlí. Posledně jmenovaná komodita na trhu ale už skoro není. I z uhlí se stalo nedostatkové zboží. Prodejci paliv v Libereckém kraji nemají na skladech skoro nic. Může za to zvýšená poptávka zákazníků.
Kdo ještě nemá dost uhlí na letošní zimu, řádně si připlatí. Pokud ovšem uhlí někde sežene. Jak Deník zjišťoval napříč regionem, hlavně v česko-polském příhraničí je černého uhlí nedostatek. A opět řádně podražilo.
Jedno a půl století od zahájení provozu na trati Chomutov – Vejprty v sobotu 8. října oslavila společnost Loko–motiv. Při této příležitosti vypravila na trať historickou parní lokomotivu „Všudybylku“ s její soupravou, aby provezla cestující a obohatila podzimně zbarvenou krušnohorskou krajinu o štiplavou vůni uhlí a oblaky páry. Vagóny byly plné k prasknutí.
V Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí nezmění C-Energy ceny, za které dodává teplo pro domácnosti napojené na centrální zásobování teplem, minimálně do konce letošního roku. Zmrazení ceny tepla oznámila C-Energy letos v červnu díky kompletnímu ukončení spalování uhlí v Plané nad Lužnicí.
To, co se ještě před pár měsíci zdálo jako naprosté sci-fi, se možná stane realitou. Poptávka ze strany teplárenských a hutních podniků po uhlí přiměla stát pouvažovat, zda přece jen znovu nezprovoznit již uzavřené doly na Karvinsku.
To nejhorší je teprve před námi. Pokud zimu nezařídíme, možná už nikdy volby nevyhrajeme. Podle polského deníku Gazeta Wyborcza nepanuje v těchto dnech ve vládě Mateusze Morawieckého optimistická nálada. Uvedené věty měl říci deníku významný politik vládní strany Právo a spravedlnost. Vedení země se podle tohoto zdroje opravdu hodně bojí „obrázků starých žen, které trpí zimou.“
Několik set metrů dlouhá kolona aut se v pátek 30. září vytvořila před uhelnými sklady ve Zlatých Horách. Zamířili sem zákazníci z polského příhraničí. Poláci se v Česku snaží získat u nich drahé a nedostatkové uhlí.
Několik set metrů dlouhá kolona aut se v pátek 30. září vytvořila před uhelnými sklady ve Zlatých Horách. Zamířili sem zákazníci z polského příhraničí. Poláci se v Česku snaží získat u nich drahé a nedostatkové uhlí.
Po několikaletém odkladu, kdy společnost Veolia dala kvůli útlumu těžby uhlí přednost budování kotlů plynových, se posunul vpřed plánovaný projekt multipalivového kotle v Teplárně Karviná. Společnost Veolia Energie získala souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí v procesu EIA a může rozběhnout další legislativní i technické kroky přípravy stavby nového kotle.
Teplárny vzhledem k chladnému víkendu obvykle již spustily topnou sezonu. Z dlouhodobého pohledu jde o průměrný začátek, běžně se totiž s vytápěním začíná právě kolem 17. září. Přestože drobní odběratelé tentokrát někdy měli potíže s nákupem uhlí, o něž byl extrémní zájem, teplárny se podle odborníků uhlím letos jako obvykle zásobily včas a žádné výpadky nehrozí. Horší to může být tam, kde se vytápí drahým a nedostatkovým plynem.
Zatímco Most a Litvínov musí řešit některá upadající sídliště, paneláky nezatížený Horní Jiřetín se může víc soustředit na nové stavby, inovace a bezemisní energetiku.
Seděli jsme s jedním mým německým přítelem v pátek v podvečer na balkóně kavárně Academia nad Václavským náměstím. Kdybychom tam seděli o den později, tak bychom asi museli jít jinam, protože pod námi by bouřily desítky tisíc naštvaných Čechů na první velké protivládní demonstraci tohoto horkého válečného podzimu.
Ostravsko, krajina mého dětství a mládí protkaná rourami spíše rezavými, haldami, těžními věžemi, štiplavým vzduchem. Cesty okolo hutí a dolů za tmy se šlehajícími plameny například za divadlem v centru města. Pozorování vyvážení žhavé strusky vytékající z vozíků po svazích haldy při čekání na příjezd matky z odpolední směny z nemocnice na Fifejdách. Za fotografie i zajímavý námět k výletu děkujeme Lence Hoffmannové
Ostravsko, krajina mého dětství a mládí protkaná rourami spíše rezavými, haldami, těžními věžemi, štiplavým vzduchem. Cesty okolo hutí a dolů za tmy se šlehajícími plameny například za divadlem v centru města. Pozorování vyvážení žhavé strusky vytékající z vozíků po svazích haldy při čekání na příjezd matky z odpolední směny z nemocnice na Fifejdách. Za fotografie i zajímavý námět k výletu děkujeme Lence Hoffmannové
/INFOGRAFIKA/ Uhlí jde na dračku. Sklady často vše, co dovezou, rovnou i prodají. Zájem ze strany zákazníků je obrovský. Někteří nakupují proto, aby ušetřili, jiní třeba i z obav, co bude, až přijde zima. To vše se projevuje i na zásobách uhelných skladů. Poslední zbytky vyškrabují například v Třebíčských uhelných skladech. „Uhlí příliš není, je to špatný, jenom u nás na skladu v Jaroměřicích - Popovicích ještě nějaké malé zásoby máme, jinak vůbec,“ řekl jednatel Vratislav Pipal.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. Obchodníci očekávají jeho další zdražení. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi provozovateli uhelných skladů.
V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku ruských vojsk útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Uhelné sklady napříč republikou uprostřed léta praskají ve švech a jejich úložná místa se rychle vyprazdňují. Češi se kvůli nejistým a drahým dodávkám plynu vracejí zpět k pevným palivům. A kromě dřeva mají enormní zájem také o uhlí. Vyplývá to z ankety, kterou Deník provedl u několika tuzemských prodejců. Ke koupi v minulých letech opomíjeného topidla nahrává i fakt, že původně ohlašovaný konec nejstarších kotlů na tuhá paliva, jež měl platit od letošního září, byl odložen o dva roky. A Česko se tak vrací zpět do „doby uhelné“.
Oblíbeným místem pro vodní radovánky nejen rekreantů z Teplicka je vodní nádrž Barbora v Oldřichově u Duchcova. Platí to, tak už skoro 40 let. Podívejte se na retro snímky z 90. let minulého století. Určitě na vás dýchne nostalgie let minulých a možná někoho na snímcích fotografa Zdeňka Traxlera poznáte. K doplnění jsme ještě přidali aktuální snímky a videa z tohoto týdne, kdy Barbora tradičně prskala ve švech.
Uhlí zdražilo i o 25 procent a jeho cena ještě poroste. Lidé by s objednáním neměli otálet, čekací lhůta je totiž u některých prodejců až čtyři měsíce.
Kolínská řepařská drážka neprožívá právě nejsnadnější období. Uplynulé dvě sezony poznamenala pandemie. Nyní parní lokomotiva, která je zdejším lákadlem, nesměla o posledních plánovaných jízdách kvůli suchu vůbec vyjet. Navíc má parta nadšenců, která drážku provozuje, starosti s uhlím. Jeho ceny jsou astronomické a černé uhlí je prakticky k nesehnání. Důvod k optimismu ale pořád je: návštěvníky drážka stále láká ve velkém.
Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byla ve ztrátě 2,437 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně stoupl téměř o 104.000 tun na 2,47 milionu tun uhlí a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o tři miliardy na 9,24 miliardy korun.
/FOTOGALERIE/ Nejistota a obavy. To jsou důvody, proč lidé berou nákup uhlí na topnou sezonu téměř útokem. Ať už se jedná o nejisté vyhlídky na dodávky zemního plynu či obavy ohledně rostoucích cen nerostu samotného. Deník navštívil tento týden některá prodejní místa, více už v aktuální reportáži.
