/FOTO/ Sokolovská chemička firmy Synthomer investuje 136 milionů korun do výstavby nového energetického zdroje. Uhlí, kterým se v závodě topilo od roku 1917, nahradí plyn. Výrazně by se tak mělo zlepšit životní prostředí v Sokolově. Chemické závody totiž stojí nedaleko centra, což je zřejmě světovou raritou.
Skupina v Bílině opustila stroj z obavy před bouřkou. V Tušimicích mají v úmyslu pokračovat v blokádě přes noc.
K mnoha místům na světě se vztahují strašidelné pověsti a mýty, v nichž hlavní roli hrají bezhlaví kostlivci. Britští archeologové nyní zaznamenali výjimečný nález, jenž jakoby všechny tyto báchorky oživil. Na třech římských hřbitovech, nacházejících se na Knobbově farmě v cambridgském hrabství, se našlo 17 lidských koster bez hlav. Všechny pocházejí z doby před 1700 lety, kdy tuto oblast ovládala římská armáda.
Zcela mimořádný rok má za sebou energetická divize skupiny Veolia. Právě ukončená topná sezóna byla nebývalá v mnoha ohledech: trvala osm měsíců, byla ovlivněná chladnějším počasím a především opatřeními proti šíření koronaviru a samotnými dopady pandemie.
Globální emise oxidu uhličitého se letos opět nebezpečně zvýší. Celosvětová ekonomika totiž právě prochází masivním oživením. Pocovidové probuzení hospodářství nás ale může vyjít draho.
Záměr města České Budějovice a jeho společnosti Teplárna České Budějovice vybudovat v průmyslovém areálu Vráto zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) je nyní ve fázi posuzování vlivu projektu na životní prostředí.
Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.
Rok 2038 nebo 2033? Zatímco vládu štěpí konec spalování uhlí v České republice, uhelné sklady mají napilno. Mnohé domácnosti slyší na jarní slevy fosilního paliva a už objednávají zásoby na zimu. Hraví zákazníci v těchto dnech zkoušejí štěstí v „uhloloteriii“, kterou se trefil do černého jeden z tradičních dodavatelů pevných paliv v regionu.
Rok 2038 nebo 2033? Zatímco vládu štěpí konec spalování uhlí v České republice, uhelné sklady mají napilno. Mnohé domácnosti slyší na jarní slevy fosilního paliva a už objednávají zásoby na zimu. Hraví zákazníci v těchto dnech zkoušejí štěstí v „uhloloteriii“, kterou se trefil do černého jeden z tradičních dodavatelů pevných paliv v regionu.
Přečtete si historické zajímavosti o obci Chomle.
/FOTOGALERIE/ Ještě zhruba devět měsíců by měl trvat zkušební provoz nové technologie, jíž je vybavena Úpravna vody (ÚV) Želivka. Modernizace, takzvaná sorpce na granulovaném aktivním uhlí, přináší pro 1,3 milionu odběratelů, včetně desetitisíců lidí z Benešovska, vyšší kvalitu vody bez pesticidů z polí, hormonů a léčiv či fosforu z pracích prášků. Platí to, i když už dříve voda splňovala hygienické normy.
Společnost Sev.en Innovations ze skupiny Sev.en Energy přihlásila svůj strategický projekt „Green Mine - Celková revitalizace a resocializace lomu ČSA“ do výzvy o dotace z Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci. Případné dotace mají plynout do postupného přechodu hnědouhelného lomu na výrobu energie z bezemisních zdrojů, vytvoření nových podnikatelských příležitostí a pracovních míst, podporu rekvalifikace a proměnu těžebních lokalit v atraktivní místa pro život.
Topíte stále v kotli uhlím? Potom vás zřejmě po nebývale studené zimě, kdy jste měli práce víc než obvykle, čeká také brzká příprava na sezonu příští. Právě jaro bývá totiž dobou, kdy se vyplatí otop nakoupit. „Zájem odběratelů je každoročně nejsilnější v dubnu, květnu a červnu, kdy jsou uhlí a brikety nejlevnější v roce, a doly podporují zájem zajímavými nabídkami,“ potvrzuje Jiří Havelka ze společnosti Havelka Plus. Se slevami proto přicházejí také samotní obchodníci.
Firma PGE, která provozuje hnědouhelný důl Turów na česko-německo-polských hranicích, získala povolení k další těžbě až do roku 2044. Licenci jí udělilo polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí.
Firma PGE, která provozuje hnědouhelný důl Turów na česko-německo-polských hranicích, získala povolení k další těžbě až do roku 2044. Licenci jí udělilo polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí.
Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
/FOTOGALERIE/ Čtvrtek 22. dubna je celosvětově oslavován jako Den Země. Při této příležitosti se může i Teplárna Kladno pochlubit tím, že vykonala za uplynulé období něco prospěšného pro životní prostředí a planetu. Kde se dříve válel jen nepořádek, vznikl biotop. Navíc místo uhlí spalují v teplárně čím dál více biomasy.
V ovzduší na Karvinsku zase o něco ubude prachu a spalin. Ekologizace a celoevropský tlak na konec spalování uhlí donutily oba velké místní producenty tepla a elektřiny urychleně přejít na výrobu z plynu.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Obec Braňany žije venkovským tempem, ale za humny má uhelný velkolom. Až bude jezerem, na pláž to bude za pár minut.
Nerostné zdroje Islandu, konkrétně historii těžby uhlí, rozkrývá čerstvá publikace „Mineral Resources in Iceland: Coal Mining“ autorského týmu vedeného odborníkem z Fakulty životního prostředí UJEP.
S postupným zprovozněním trati u Chotějovic na Teplicku počítá Správa železnic až v druhé polovině tohoto týdne. Odklízení následků po čelní srážce dvou nákladních vlaků z předminulé neděle, při které zemřel jeden strojvůdce, není snadné. Trvá to déle, než se předpokládalo. Teprve v sobotu se dělníci dostali k samotné opravě trati.
V parku PZKO ve Stonavě přibyly vozíky s uhlím z Dolů Darkov a ČSA. Při pohledu na ně mnozí havíři uroní slzu. Vybaví se jim vzpomínky na roky strávené v těžkým podmínkách pod zemí při dobývání „černého zlata“, ale taky na kamarády a společné radostné chvíle, které spolu zažili.
Tým českých vědců z ČVUT a plzeňské univerzity přišel s unikátním řešením, jak nahradit uhlí v českých teplárnách. Malé jaderné zařízení pod názvem Teplátor používá vyhořelé jaderné palivo, které dále štěpí v těžké vodě. Podle vedoucího týmu docenta Radka Škody bude schopen vytápět celá města.
Skupina ČEZ odstaví na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v Elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich ČEZ vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu. Ty energetikům umožní pokračovat v dodávkách tepla do Orlové a Bohumína. Skupina ČEZ zároveň oznámila, že Elektrárna Dětmarovice letos propustí v souvislosti se změnami asi deset procent zaměstnanců, další odchody přijdou v následujících letech.
Přečtěte si krátké zamyšlení o těžbě uhlí, fenoménu Karvinska. Slova Jiří Hanzel doplnil fotkami Dolu Darkov za stmívání a západu slunce. Scenérie znázorňují charakteristická panoramata, která Karvinští dobře znají.
/LIDÉ ODVEDLE/ Vystudovaná knihovnice Jarmila Křížová (68 let) se stará o knihovnu v kulturním domě v Horním Jiřetíně. Je také autorkou pěti knih a místní patriotkou, která bojovala za záchranu města před těžbou uhlí.
Aktivisté a aktivistky z polské pobočky organizace Greenpeace blokují rypadlo v hnědouhelném dole Turów v Polsku nedaleko českých hranic.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Boj o záchranu Horního Jiřetína skončil. Letos tomu bude šest let, co vláda rozhodla, že město je důležitější než uhlí pod ním. Lidem se ulevilo. Nejistota vyprchala. Nemuseli pryč.
Čistá kotelna a vše je téměř bez starostí. To jsou dvě hlavní výhody, které správkyně Jitkovského mlýna Hana Vančurová vidí v topení peletami. A není jediná, prodej pelet výrazně stoupá.
Čistá kotelna a vše je téměř bez starostí. To jsou dvě hlavní výhody, které správkyně Jitkovského mlýna Hana Vančurová vidí v topení peletami. A není jediná, prodej pelet výrazně stoupá.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Je tady další díl seriálu Deníku. Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Karvinska a Těšínského Slezska. Prozradíme, jak se žije v různých "koutech" okresu. V tomto díle navštívíme Stonavu, která díky dobře nastavené spolupráci s místními šachtami zažívala v uplynulých letech masivní investice a dokonce si díky tomu vysloužila i přezdívku "Kuvajt severní Moravy". Šachty ale končí. Jak to bude ve Stonavě dál, jak se zde lidem žije, co jim dělá radost a co je naopak trápí. Více už v dnešním díle seriálu.
/REPORTÁŽ DENÍKU, FOTOGALERIE/ Devětatřicet hodin před předáním Dolu ČSA společností OKD pod státní podnik DIAMO se zastavují oba zbývající dobývací komplexy. Šachta končí čtyři dny po sousedním Dolu Darkov. Čeští a polští horníci na „Armádě“ fedrují doslova do poslední chvíle.
Deník jezdí po obcích a městech našeho regionu. Tentokrát jsme navštívili Tlučnou. Články z této obce najdete v novinách a na webu po celý týden.
Plánská teplárenská společnost C-Energy přijala strategii Planá 2025. Jejím cílem je opustit spalování uhlí při současném snížení emisí CO2 o 92 procent do roku 2025.
Tento týden končí těžba v dalších dvou významných dolech v moravskoslezském regionu. Jen letos vyjde jejich útlum na zhruba 2,7 miliardy korun. Komplikace to však znamená pro firmy vázané na uhlí, kde o práci přijde více lidí než v samotných dolech.
Betonová věž nejvýkonnějšího českého skipu nad nejhlubší středoevropskou černouhelnou šachtou mizí v mlze. Znát je ale menší ocelová konstrukce jámy, kde probíhá symbolický smutný akt.
Betonová věž nejvýkonnějšího českého skipu nad nejhlubší středoevropskou černouhelnou šachtou mizí v mlze. Znát je ale menší ocelová konstrukce jámy, kde probíhá symbolický smutný akt.
/FOTOGALERIE/ Až v úterý a poté v sobotu 27. února vyvezou z Dolů ČSA a Darkov na Karvinsku symbolické poslední vozíky uhlí, skončí více než 160tiletá historie těžby uhlí v těchto lokalitách.
/FOTOGALERIE/ Až v úterý a poté v sobotu 27. února vyvezou z Dolů ČSA a Darkov na Karvinsku symbolické poslední vozíky uhlí, skončí více než 160tiletá historie těžby uhlí v těchto lokalitách.
Rada Olomouckého kraje vyjádřila nesouhlas s aktuálním doporučením Uhelné komise skončit se spalováním uhlí v České republice do roku 2038 a vyzvala vládu k přijetí dřívějšího termínu - v roce 2033.
Podle Greenpeace chtějí Poláci prodloužit těžbu v dole navzdory kritice EU.
Mimořádná sněhová nadílka svádí k ohlédnutí, kdy vlastně Češi zažili na svém území největší množství sněhu. Některé výjimečné zimy si připomeneme.
/ROZHOVOR/ Najít náhradu za uhlí podle ředitele elektrárny Stanislava Klanducha nějakou dobu potrvá.
Panel Deníku, ve kterém je zastoupeno více než pět stovek regionálních osobností z celé České republiky, zjišťoval na přelomu roku postoje k nejzávažnějším ekologickým tématům dneška, a to včetně programu EU Zelená pro Evropu. Poměrně překvapivě byla ochrana ovzduší a přírody velmi výrazně podpořena.
/FOTOGALERIE/ Karel Greiner z Příbora pracoval v Tatře Kopřivnici, když ho v roce 1985 zaujal nábor na šachtu Frenštát OKD. V podmínkách totiž byla možnost, že po odpracování tří let na šachtách může zaměstnanec pracovat v zahraničí. „V mém případě to byl plynovod v tehdejším Sovětském svazu, to byl pro mě největší magnet,“ vzpomíná Karel Greiner. V listopadu 1985 tak začal pracovat na Dole Frenštát pod Radhoštěm. „Tam se hloubily dvě těžní jámy, což jsou ty dnešní dvě těžní věže. Šlo se do hloubky okolo osmi set metrů,“ poznamenává Karel Greiner.
/FOTOGALERIE/ Karel Greiner z Příbora pracoval v Tatře Kopřivnici, když ho v roce 1985 zaujal nábor na šachtu Frenštát OKD. V podmínkách totiž byla možnost, že po odpracování tří let na šachtách může zaměstnanec pracovat v zahraničí. „V mém případě to byl plynovod v tehdejším Sovětském svazu, to byl pro mě největší magnet,“ vzpomíná Karel Greiner. V listopadu 1985 tak začal pracovat na Dole Frenštát pod Radhoštěm. „Tam se hloubily dvě těžní jámy, což jsou ty dnešní dvě těžní věže. Šlo se do hloubky okolo osmi set metrů,“ poznamenává Karel Greiner.
Cesta k dekarbonizaci Česka. To je název studie, která rozhýbala domácí energetickou scénu. Do diskusí se zapojili ekonomové, energetičtí podnikatelé, ekologové, státní úředníci, ale také laická veřejnost. Deklaraci nazvanou Klimaticky neutrální Česko připravila globální poradenská společnost McKinsey & Company.
Moravskoslezský kraj pokračuje v intenzivní přípravě na život bez uhlí. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji. Co z ní plyne?
Moravskoslezský kraj uzavřel memorandum o spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). V souvislosti s transformací regionu a odchodu od uhlí plánuje kraj investovat do rozvoje infrastruktury, revitalizace pohornického území a dalších projektů. ČMZRB pomůže s jejich posouzením a poskytne vhodnou formu financování.
Lidé, kteří doma topí dřevem, v letošní sezoně oproti minulým rokům ušetří, řádově až tisíce korun. Shodují se na tom odborníci oslovení Deníkem.
