S postupným zprovozněním trati u Chotějovic na Teplicku počítá Správa železnic až v druhé polovině tohoto týdne. Odklízení následků po čelní srážce dvou nákladních vlaků z předminulé neděle, při které zemřel jeden strojvůdce, není snadné. Trvá to déle, než se předpokládalo. Teprve v sobotu se dělníci dostali k samotné opravě trati.
V parku PZKO ve Stonavě přibyly vozíky s uhlím z Dolů Darkov a ČSA. Při pohledu na ně mnozí havíři uroní slzu. Vybaví se jim vzpomínky na roky strávené v těžkým podmínkách pod zemí při dobývání „černého zlata“, ale taky na kamarády a společné radostné chvíle, které spolu zažili.
Tým českých vědců z ČVUT a plzeňské univerzity přišel s unikátním řešením, jak nahradit uhlí v českých teplárnách. Malé jaderné zařízení pod názvem Teplátor používá vyhořelé jaderné palivo, které dále štěpí v těžké vodě. Podle vedoucího týmu docenta Radka Škody bude schopen vytápět celá města.
Skupina ČEZ odstaví na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v Elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich ČEZ vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu. Ty energetikům umožní pokračovat v dodávkách tepla do Orlové a Bohumína. Skupina ČEZ zároveň oznámila, že Elektrárna Dětmarovice letos propustí v souvislosti se změnami asi deset procent zaměstnanců, další odchody přijdou v následujících letech.
Přečtěte si krátké zamyšlení o těžbě uhlí, fenoménu Karvinska. Slova Jiří Hanzel doplnil fotkami Dolu Darkov za stmívání a západu slunce. Scenérie znázorňují charakteristická panoramata, která Karvinští dobře znají.
/LIDÉ ODVEDLE/ Vystudovaná knihovnice Jarmila Křížová (68 let) se stará o knihovnu v kulturním domě v Horním Jiřetíně. Je také autorkou pěti knih a místní patriotkou, která bojovala za záchranu města před těžbou uhlí.
Aktivisté a aktivistky z polské pobočky organizace Greenpeace blokují rypadlo v hnědouhelném dole Turów v Polsku nedaleko českých hranic.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Boj o záchranu Horního Jiřetína skončil. Letos tomu bude šest let, co vláda rozhodla, že město je důležitější než uhlí pod ním. Lidem se ulevilo. Nejistota vyprchala. Nemuseli pryč.
Čistá kotelna a vše je téměř bez starostí. To jsou dvě hlavní výhody, které správkyně Jitkovského mlýna Hana Vančurová vidí v topení peletami. A není jediná, prodej pelet výrazně stoupá.
Čistá kotelna a vše je téměř bez starostí. To jsou dvě hlavní výhody, které správkyně Jitkovského mlýna Hana Vančurová vidí v topení peletami. A není jediná, prodej pelet výrazně stoupá.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Je tady další díl seriálu Deníku. Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Karvinska a Těšínského Slezska. Prozradíme, jak se žije v různých "koutech" okresu. V tomto díle navštívíme Stonavu, která díky dobře nastavené spolupráci s místními šachtami zažívala v uplynulých letech masivní investice a dokonce si díky tomu vysloužila i přezdívku "Kuvajt severní Moravy". Šachty ale končí. Jak to bude ve Stonavě dál, jak se zde lidem žije, co jim dělá radost a co je naopak trápí. Více už v dnešním díle seriálu.
/REPORTÁŽ DENÍKU, FOTOGALERIE/ Devětatřicet hodin před předáním Dolu ČSA společností OKD pod státní podnik DIAMO se zastavují oba zbývající dobývací komplexy. Šachta končí čtyři dny po sousedním Dolu Darkov. Čeští a polští horníci na „Armádě“ fedrují doslova do poslední chvíle.
Deník jezdí po obcích a městech našeho regionu. Tentokrát jsme navštívili Tlučnou. Články z této obce najdete v novinách a na webu po celý týden.
Plánská teplárenská společnost C-Energy přijala strategii Planá 2025. Jejím cílem je opustit spalování uhlí při současném snížení emisí CO2 o 92 procent do roku 2025.
Tento týden končí těžba v dalších dvou významných dolech v moravskoslezském regionu. Jen letos vyjde jejich útlum na zhruba 2,7 miliardy korun. Komplikace to však znamená pro firmy vázané na uhlí, kde o práci přijde více lidí než v samotných dolech.
Betonová věž nejvýkonnějšího českého skipu nad nejhlubší středoevropskou černouhelnou šachtou mizí v mlze. Znát je ale menší ocelová konstrukce jámy, kde probíhá symbolický smutný akt.
Betonová věž nejvýkonnějšího českého skipu nad nejhlubší středoevropskou černouhelnou šachtou mizí v mlze. Znát je ale menší ocelová konstrukce jámy, kde probíhá symbolický smutný akt.
/FOTOGALERIE/ Až v úterý a poté v sobotu 27. února vyvezou z Dolů ČSA a Darkov na Karvinsku symbolické poslední vozíky uhlí, skončí více než 160tiletá historie těžby uhlí v těchto lokalitách.
/FOTOGALERIE/ Až v úterý a poté v sobotu 27. února vyvezou z Dolů ČSA a Darkov na Karvinsku symbolické poslední vozíky uhlí, skončí více než 160tiletá historie těžby uhlí v těchto lokalitách.
Rada Olomouckého kraje vyjádřila nesouhlas s aktuálním doporučením Uhelné komise skončit se spalováním uhlí v České republice do roku 2038 a vyzvala vládu k přijetí dřívějšího termínu - v roce 2033.
Podle Greenpeace chtějí Poláci prodloužit těžbu v dole navzdory kritice EU.
Mimořádná sněhová nadílka svádí k ohlédnutí, kdy vlastně Češi zažili na svém území největší množství sněhu. Některé výjimečné zimy si připomeneme.
/ROZHOVOR/ Najít náhradu za uhlí podle ředitele elektrárny Stanislava Klanducha nějakou dobu potrvá.
Panel Deníku, ve kterém je zastoupeno více než pět stovek regionálních osobností z celé České republiky, zjišťoval na přelomu roku postoje k nejzávažnějším ekologickým tématům dneška, a to včetně programu EU Zelená pro Evropu. Poměrně překvapivě byla ochrana ovzduší a přírody velmi výrazně podpořena.
/FOTOGALERIE/ Karel Greiner z Příbora pracoval v Tatře Kopřivnici, když ho v roce 1985 zaujal nábor na šachtu Frenštát OKD. V podmínkách totiž byla možnost, že po odpracování tří let na šachtách může zaměstnanec pracovat v zahraničí. „V mém případě to byl plynovod v tehdejším Sovětském svazu, to byl pro mě největší magnet,“ vzpomíná Karel Greiner. V listopadu 1985 tak začal pracovat na Dole Frenštát pod Radhoštěm. „Tam se hloubily dvě těžní jámy, což jsou ty dnešní dvě těžní věže. Šlo se do hloubky okolo osmi set metrů,“ poznamenává Karel Greiner.
/FOTOGALERIE/ Karel Greiner z Příbora pracoval v Tatře Kopřivnici, když ho v roce 1985 zaujal nábor na šachtu Frenštát OKD. V podmínkách totiž byla možnost, že po odpracování tří let na šachtách může zaměstnanec pracovat v zahraničí. „V mém případě to byl plynovod v tehdejším Sovětském svazu, to byl pro mě největší magnet,“ vzpomíná Karel Greiner. V listopadu 1985 tak začal pracovat na Dole Frenštát pod Radhoštěm. „Tam se hloubily dvě těžní jámy, což jsou ty dnešní dvě těžní věže. Šlo se do hloubky okolo osmi set metrů,“ poznamenává Karel Greiner.
Cesta k dekarbonizaci Česka. To je název studie, která rozhýbala domácí energetickou scénu. Do diskusí se zapojili ekonomové, energetičtí podnikatelé, ekologové, státní úředníci, ale také laická veřejnost. Deklaraci nazvanou Klimaticky neutrální Česko připravila globální poradenská společnost McKinsey & Company.
Moravskoslezský kraj pokračuje v intenzivní přípravě na život bez uhlí. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji. Co z ní plyne?
Moravskoslezský kraj uzavřel memorandum o spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). V souvislosti s transformací regionu a odchodu od uhlí plánuje kraj investovat do rozvoje infrastruktury, revitalizace pohornického území a dalších projektů. ČMZRB pomůže s jejich posouzením a poskytne vhodnou formu financování.
Lidé, kteří doma topí dřevem, v letošní sezoně oproti minulým rokům ušetří, řádově až tisíce korun. Shodují se na tom odborníci oslovení Deníkem.
Za deset let by mělo být zcela normální, že vám do plynového kotle vedle zemního plynu půjde i biometan. A elektřina bude pocházet nikoli z uhelné či jaderné, ale bioplynové elektrárny.
Celý region leží pod sněhem, ne tak známá ostravská halda Ema. Díky hoření zbytků uhlí jsou u ní těsně pod povrchem vysoké teploty. Místy by se dokonce dala i smažit vajíčka.
Už jsem se rozhodl. Místo uhlí nám bude rodinný dům vytápět tepelné čerpadlo. Důvodů, proč to tak chci, je více. Na začátku stojí samozřejmě docela obyčejná a přirozená lidská lenost. Už se mi nechce skládat uhlí.
Už jsem se rozhodl. Místo uhlí nám bude rodinný dům vytápět tepelné čerpadlo. Důvodů, proč to tak chci, je více. Na začátku stojí samozřejmě docela obyčejná a přirozená lidská lenost. Už se mi nechce skládat uhlí.
Už jsem se rozhodl. Místo uhlí nám bude rodinný dům vytápět tepelné čerpadlo. Důvodů, proč to tak chci, je více. Na začátku stojí samozřejmě docela obyčejná a přirozená lidská lenost. Už se mi nechce skládat uhlí.
Už jsem se rozhodl. Místo uhlí nám bude rodinný dům vytápět tepelné čerpadlo. Důvodů, proč to tak chci, je více. Na začátku stojí samozřejmě docela obyčejná a přirozená lidská lenost. Už se mi nechce skládat uhlí.
Už jsem se rozhodl. Místo uhlí nám bude rodinný dům vytápět tepelné čerpadlo. Důvodů, proč to tak chci, je více. Na začátku stojí samozřejmě docela obyčejná a přirozená lidská lenost. Už se mi nechce skládat uhlí.
Teplárna Mělník, která zásobuje teplem stovky tisíc pražských domácností na pravém břehu Vltavy, Mělník či Neratovice, oznámila, že místo uhlí zajistí teplo z plynu, biomasy a z odpadů. Reaguje na postupný odklon České republiky od spalování hnědého uhlí.
V listopadu uplynulo 100 let od přejmenování někdejšího Božího Požehnání na dnešní Zastávku. Důležitý mezník obce připomíná výstava v Regionálním informačním centru, kterou kvůli okolnostem pořadatelé zprostředkovali on-line.
Uhlí z velkých šachet v Podkrušnohoří se přestane využívat k výrobě elektřiny a tepla zřejmě v roce 2038. Tento termín doporučí české vládě Uhelná komise.
Česká republika by na odchod od uhlí měla dostat z unijního Fondu spravedlivé transformace 45 miliard korun. Posunutí odchodu od uhlí na rok 2038 ale může znamenat, že nestihneme peníze smysluplně využít.
/FOTO/ Prodej uhlí, písku, kameniva a recyklační dvůr na jednom místě. Přesně takový projekt vzniká v krajském městě nedaleko Kauflandu. Uhelné sklady Jihlava po několikaleté přestávce obnovily provoz.
V pátek takzvaná uhelná komise české vlády rozhodla o tom, že Česko skončí s těžbou uhlí v roce 2038. Pro ty z nás, kteří se narodili v době komunismu, kdy bylo „Uhlí naše černé zlato“ a heslo „Jsem havíř, kdo je víc“, vládlo zemí, to je konec jedné epochy. Jak ale vyznívá ten náš rok 2038 v evropském kontextu? A vyčerpáme smysluplně peníze z evropského fondu Spravedlivé transformace, který je na odchod od uhlí určen? A přijme summit EU klimatický cíl snížení emisí o 55 % do roku 2038?
Uhlí z velkých šachet v Podkrušnohoří se přestane využívat k výrobě elektřiny a tepla zřejmě v roce 2038. Tento termín doporučí české vládě Uhelná komise. Většina jejích členů se na tom usnesla v pátek 4. prosince.
/FOTOGALERIE/ Přeměna na ekologičtější způsob výroby tepla čeká na začátku příštího roku nymburskou teplárnu. Místo spalování uhlí se bude využívat zemní plyn. Část místních lidí se obávala, že to pro ně jako pro koncové zákazníky bude znamenat výrazné navýšení ceny tepla. To však ředitel teplárny Marek Michl vyvrací.
Uhlí z velkých šachet v Podkrušnohoří se přestane využívat k výrobě elektřiny a tepla zřejmě v roce 2038. Tento termín doporučí české vládě Uhelná komise. Většina jejích členů se na tom usnesla v pátek 4. prosince.
Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Na tiskové konferenci to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.
Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Na tiskové konferenci to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.
Horníci místo oslav svátku sv. Barbory přivezou z revíru poslední vytěžené černé uhlí do Prahy a u sochy patronky horníků na Karlově mostě ho chtějí v podvečer dne 5. prosince 2020 rozdat pražským čertům.
Ve sbírce Oblastního muzea a galerie v Mostě jsou uloženy dva kusy minerálu auripigmentu. Vzorky jsou sice nenápadné, ale ze dvou důvodů výjimečné.
