Sokolovská uhelná, která zásobuje teplem Karlovy Vary i dalších města v regionu, letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun hnědého uhlí více, než původně zamýšlela. K navýšení těžebního plánu ji nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Téměř 250 let historie hornictví na Ostravsku a Karvinsku připomene Galerie Gong v Dolních Vítkovicích. Výstava nazvaná Zdař Bůh, kamarádi! začne 25. března a potrvá do 7. června. Organizátoři uvítají, pokud návštěvníci přijdou v hornických uniformách, řekla médiím mluvčí industriálního areálu Dolních Vítkovic Eva Kijonková.
Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.
Štola Jezeří, 431 metrů dlouhé podzemní dílo vyražené v 80. letech kvůli ochraně zámku Jezeří před důlní činností, dál slouží odborníkům. I po ukončení těžby na lomu ČSA zde pokračují měření, která sledují, jak se bude krajina chovat po změně hydrogeologických poměrů a při napouštění budoucího jezera. Štola nyní přechází pod správu společnosti VUHU, která z ní plánuje vytvořit vědecko‑výzkumné a vzdělávací centrum doplněné moderními technologiemi.
Pracovníci společnosti OKD dnes z těžní věže likvidovaného Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vytáhli první ze čtyř dopravních nádob, ve kterých se z dolu vozilo na povrch černé uhlí. Nádoba je vysoká 13,6 metru a váží přes 20 tun, řekla novinářům mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Měření ve štole Jezeří na Mostecku budou pokračovat, přestože těžba hnědého uhlí v lomu ČSA už skončila. Odborníci chtějí vědět, jak se bude podloží chovat, když se změní hydrogeologické podmínky a lom se zčásti změní v jezero, řekli to dnes novinářům. Do unikátního důlního díla vybudovaného v 80. letech minulého století kvůli ochraně stejnojmenného zámku se časem bude moci podívat veřejnost. Naopak kynologové, kteří cvičili ve štole záchranu lidí, se s prostorem loučí.
/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek 12. března se na Frýdecko-Místecku odehrála událost, která přilákala stovky diváků – odstřel skipové věže šachty. Tato ikonická stavba, svědek těžby milionů tun černého uhlí, se stala symbolem konce jedné éry. Přítomní, včetně bývalých horníků a místních obyvatel, se sešli, aby se s tímto historickým monumentem rozloučili.
Ve Staříči na Frýdecko-Místecku byla ve čtvrtek odstřelena těžní věž bývalého dolu. Dominanta areálu zabírala plochu 280 metrů čtverečních a byla vysoká přes 75 metrů. Odstřelu přihlížely desítky lidí.
/POHLED Z DRONU, FOTOGALERIE/ Skipovou věž bývalého Dolu Staříč II odstřelila ve čtvrtek 12. března dopoledne specializovaná firma ve spolupráci s odborníky státního podniku DIAMO. Demolice jedné z dominant areálu je dalším krokem při likvidaci bývalého černouhelného dolu.
Stavba nové teplárny na energetické využití odpadu (ZEVO) v Komořanech míří do jedné z nejdůležitějších fází. Do areálu postupně přijíždějí klíčové části technologie a na konci března dorazí také nový 75metrový komín, který bude jedním z hlavních symbolů přechodu na modernější způsob výroby tepla po odchodu od uhlí.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem spustí letos v září bakalářský obor, jehož absolventi budou umět připravit firmy na energetickou proměnu průmyslu po konci těžby uhlí.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem spustí letos v září bakalářský obor, jehož absolventi budou umět připravit firmy na energetickou proměnu průmyslu po konci těžby uhlí. Studenti se naučí, jak udělat z odpadu surovinu, jak šetřit podnikům náklady nebo z čeho vyrábět po transformaci energii. Program Udržitelnost obnovitelných zdrojů surovin otevírá fakulta životního prostředí.
Na silnici I/15 u obce Lukov havaroval v pondělí 23. února odpoledne kamion převážející uhlí. Sjel z vozovky a převrátil se ze svahu. Náklad se vysypal do porostu.
Okolí jezera Milada čeká velká proměna. V budoucnosti byste tam mohli narazit na slony, velbloudy, jeleny či zubry. V plánu jsou vyhlídky, rekreační plochy, lávky a návštěvnické centrum. Projekt nese název Divoká Milada a má spojit ochranu přírody s rozvojovým potenciálem regionu. Nově má svoji vlastní webovou prezentaci.
Úpravna uhlí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku, poslední úpravna černého uhlí v Česku, ukončila provoz. Na konci měsíce odejde 150 z téměř 190 jejích zaměstnanců, kteří nyní pracují na čištění technologických celků. Novinářům to řekl vedoucí úpravny Zdeněk Piech ze společnosti OKD.
Karlovarský kraj je na rozcestí. V důsledku útlumu těžby čekají region zásadní změny. Více v rozhovoru s předsedou dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Pavlem Tomkem. V souvislosti s plánovaným útlumem těžby uhlí přijdou zásadní změny pro region Karlovarského kraje. Je potřeba přejít na jiné zdroje tepla, přitom některá města, která doteď využívala služeb společností Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, už přemýšlí o vlastní nezávislosti a soběstačnosti.
Když se Česko ve středu 4. února slavnostním aktem loučilo s hornictvím, Dolem ČSM ve Stonavě se rozezněl i pískot havířů. Šlo o reakci na děkovný vzkaz prezidenta republiky Petra Pavla. Proč se pískalo? Co měl prezident tou dobou na práci? A jak na tuto kulisu reagují místní politici?
Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Teplárna ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.
V lomech a dolech v ČR se loni do konce listopadu vytěžilo přes 22,6 milionu tun hnědého a černého uhlí. Meziročně je to asi o 1,5 procenta více. Těžba tak loni po letech mírně vzrostla. Produkci tradičně táhla zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
V lomech a dolech v ČR se loni do konce listopadu vytěžilo přes 22,6 milionu tun hnědého a černého uhlí. Meziročně je to asi o 1,5 procenta více. Těžba tak loni po letech mírně vzrostla. Produkci tradičně táhla zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
Černé uhlí skončilo a začneme řešit účty za energie.
Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o osm procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
Necelý měsíc bude fungovat úpravna uhlí společnosti OKD. Zpracuje uhlí, které ještě firma vytěžila do konce ledna v Dole ČSM, posledním činném dole na Karvinsku. Pak se OKD bude věnovat útlumu dolu a naplno rozjezdu svého nového podnikání. ČTK a České televizi to řekl generální ředitel OKD Roman Sikora.
Těžba černého uhlí v ostravsko-karvinském regionu jednou pro vždy skončila. Poslední vozík vytěžený na stonavském dole ČSM na Karvinsku vehnal slzy do očí i starým havířům v Ostravě. Kdysi hlavním městem těžby černého uhlí u nás prošel ve středu odpoledne slavnostní průvod.
Konec těžby černého uhlí na Karvinsku i v celé České republice se symbolicky uzavírá. Po vytěžení posledního vozíku s uhlím se horníci sešli v katedrále Božského Spasitele, kde vedl bohoslužbu biskup Martin David. Podle něj nejde o smuteční rozloučení, ale o poděkování, připomínku obětí i naději do budoucna pro celý region.
Bývalí i současní chlapi ze šachet se sešli, aby společně zapili konec těžby v Česku. Symbolicky v pivnici s příhodným jménem, která kdysi patřila k jejich oblíbeným místům, sdíleli pocity nostalgie i ztráty. Tato událost symbolizovala jak konec černouhelné éry, tak proměnu regionu, který se musí vyrovnat s novou realitou.
V Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku došlo ve středu na slzy, potlesk, pískot i nostalgii. Plakali ti, kteří se nesmířili s koncem těžby černého uhlí. Tleskali všichni a pískali ti, kteří nesouznili s promítnutým projevem prezidenta Petra Pavla. Smutek ale čišel ze všech z víc než tisícovky příchozích, kteří zaplnili prostranství před pódiem.
V Dole ČSM byl ve středu 4. února před polednem z hloubky 1300 metrů slavnostně vyvezen poslední vozík s černým uhlím vytěženým v České republice. Celý akt byl pojat jako slavnostní okamžik, ale davy příchozích, kteří si tento okamžik nenechali ujít, hovoří o velkém smutku. Toto jsou dojmy jedněch z posledních horníků v Česku.
Horníci ve středu 4. února 2026, ve 12 hodin, tedy přesně v pravé poledne, vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku poslední vozík s černým uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice.
Horníci ve středu z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Česku. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru takzvaného náraží jámy přihlížely desítky hostů, další lidé ho sledovali na dvou velkoplošných obrazovkách.
Čtvrtého února oficiálně skončí těžba černého uhlí v Česku. Právě v tento den totiž z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku naposledy vyjede vozík s uhlím z porubu. V Ostravě se také uskuteční havířovské slavnosti, které připomenou konec klíčové kapitoly historie regionu.
Symbolickým posledním vozíkem uhlí, který vyjede z podzemí ve středu 4. února, se v České republice uzavře téměř 250 let trvající éra těžby černého uhlí. Zdravotní následky práce v dolech tím ale nekončí. Horské lázně Karlova Studánka na Bruntálsku zůstávají i po ukončení těžby důležitým místem léčby bývalých horníků, jejichž onemocnění dýchacích cest i pohybového aparátu mají často nevratný charakter.
Dvěma slavnostními akty ve středu oficiálně skončí těžba černého uhlí v Česku. Z dolu ČSM vyjede z hloubky 1300 metrů poslední vozík s uhlím z porubu, kterým v sobotu 31. ledna na noční směně skončila klíčová kapitola historie na Karvinsku. Odpoledne je na programu havířská slavnost v Ostravě.
Definitivní ukončení těžby černého uhlí v Česku bude mít podle analytiků na tuzemskou energetiku spíše jen zanedbatelný dopad. Většina zařízení se na to podle nich připravila dopředu, navíc uhlí je na trhu stále dostatek. Případné obnovení těžby hodnotí jako nerealistické. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku.
Konec. Po téměř 250 letech skončila na Karvinsku, a tím i v celé zemi, těžba černého uhlí. Poslední šichtu měli horníci na Dole ČSM Sever ze soboty 31. ledna na neděli 1. února. Symbolický poslední vozík vyveze OKD ve středu 4. února.
Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí, jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
Těžba černého uhlí v Česku po takřka 250 letech končí. Radomír Vidlička strávil v podzemí jedenáct let a vypracoval se až na směnového předáka. Z šachty odešel loni v červnu a nyní začíná novou profesní kapitolu. Jak zvládal tíhu odpovědnosti? A čím je specifický hornický kolektiv? I na tyto otázky odpovídal v rozhovoru.
Dnešním dnem se v České republice uzavře 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí. Zavírá se totiž poslední černouhelný důl v zemi, Důl ČSM na Karvinsku.
Důl ČSM ve Stonavě míří k uzavření a s ním končí i jedna z posledních kapitol českého hornictví. Radomír Vidlička strávil jedenáct let v podzemí, vypracoval se z úplného začátečníka až na směnového předáka a strojníka v nejvyšším tarifním stupni. V červnu 2025 odešel ze šachty a dnes už začíná novou profesní kapitolu. V rozhovoru otevřeně popisuje tlak odpovědnosti, sílu hornického kolektivu, dramatický otřes v dole i to, jaké je odcházet z profese, která formovala jeho život v době, kdy se hornictví v regionu blíží ke konci.
Společnost OKD vytěžila loni, v posledním roce těžby, 1,161 milionu tun černého uhlí. O rok dříve to bylo 1,202 milionu tun. Během letošního ledna firma vydobude ještě přibližně 45.000 tun. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu.
Teplo z elektrárny v Ledvicích na Teplicku bude v roce 2030 mimo jiné z biomasy, která nahradí uhlí. Energetická skupina ČEZ vypsala nyní tendr na kotel. V areálu funguje už plynová kotelna a vyroste tady paroplynový zdroj. V případě elektřiny zatím pevné datum náhrady uhlí a odstavení uhelných bloků firma nestanovila, řekl mluvčí skupiny Ota Schnepp.
Kdo ráno jel z Bíliny na Teplice mohl uvíznout v koloně. Ta se vytvořila u Kladrub, protože na silnici bylo vysypané uhlí. Po dobu likvidace byla silnice z Bíliny na Teplice uzavřená.
Elektrárny Opatovice zahájily největší investici ve své historii. Paroplynové bloky, které nahradí spalování uhlí, umožní výrazně snížit emise oxidu uhličitého i dalších znečišťujících látek. S uhlím chtějí Elektrárny Opatovice skončit do konce roku 2030.
Jako jediný těžař černého uhlí v České republice ukončí společnost OKD na konci ledna 2026 v posledním dole, Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, hlubinné dobývání uhlí. Na počest všech havířů od počátku těžby až po současnost uspořádá 4. února slavnostní ceremoniál, v jehož průběhu vyveze z Dolu ČSM symbolický poslední vozík uhlí. V Ostravě, metropoli hornického regionu, se pak uskuteční hornický průvod a bohoslužba za horníky.
Dominantní kulisu města Hodonín, zdejší teplárnu ve vlastnictví energetického gigantu ČEZ, čeká další technologická změna. Krok je součástí širší strategie ukončení spalování uhlí do roku 2030, která zahrnuje modernizaci tepláren na plyn a biomasu.
V Polsku se chystá nová obří rekreační oblast. Už dostala označení Belchatowské Mazury. Vznikne zatopením oblasti, ve které bude ukončena těžba uhlí.
Moravskoslezský kraj čeká v příštím roce největší změna za dlouhé desítky let: na Karvinsku totiž končí těžba černého uhlí a tím i definitivně v celém kraji. Začnou ale třeba i významné projekty, jako třeba několikaletá rekonstrukce přistávací dráhy na ostravském letišti či budování zbrusu nové haly pro míčové sporty v Ostravě.
