Kreativ

ŠTÍTEK: uhlí

Kladenská teplárna je součástí skupiny Sev.en Energy.

HN: Tykačova Sev.en zavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny. I tu na Kladně

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Elektrárna Počerady. Ilustrační foto.

Tykačova Sev.en podle médií uzavře v lednu 2027 uhelnou elektrárnu Počerady

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý 25. listopadu Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Elektrárna Chvaletice.

HN: Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 elektrárnu Chvaletice

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Jezero Milada.

Vláda jednala o převodu pozemků okolo Milady, padlo rozhodnutí

Vláda v demisi dnes tedy ve středu 19. listopadu schválila postup bezúplatného převodu pozemků u jezera Milada v Ústeckém kraji ze státu na obce sdružené v Dobrovolném svazku obcí Jezero Milada. S pozemky v současnosti hospodaří státní podnik Diamo. Převod je klíčovým krokem v dlouhodobé revitalizaci území zatíženého těžbou hnědého uhlí a jeho proměně v hodnotnou rekreační a krajinnou oblast, uvedlo dnes ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.

Třetí a závěrečný díl trilogie Důl Dukla v proměnách času. Ten mapuje útlum a likvidaci dolu. Autorkou je Michaela Kroupová.

Poslední a nejsmutnější. Havířovská knihovna vydala trilogii o dole Dukla

Historie jediného havířovského dolu se uzavřela do tří brožur. Městská knihovnice a průvodkyně havířovské expozice Historie psaná uhlím Michaela Kroupová právě dnes oficiálně představí třetí a závěrečný díl trilogie Důl Dukla v proměnách času. Ten mapuje útlum a likvidaci dolu, který byl neodmyslitelnou součástí města i jeho identity.

Jezero Milada u Ústí nad Labem.

Odpis uhlí pod Miladou a převod pozemků. Bod zlomu se blíží

/FOTO, VIDEO/ Využití a rozvoj území kolem Jezera Milada dosud brzdí uhlí pod pozemky v oblasti. Státní podnik Diamo zpracovává návrh na odpis zásob vysoce kvalitního hnědého uhlí. Ve třech chráněných ložiscích v území mezi Modlany, Trmicemi a Chabařovicemi je ho podle odhadů geologů zhruba 128 miliónů tun.

Ilustrační foto.

Po ukončení těžby uhlí na Karvinsku se zřejmě lokálně mírně zvýší nezaměstnanost

Po ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku, které společnost OKD ohlásila na 31. leden příštího roku, se zřejmě lokálně mírně zvýší nezaměstnanost. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl ekonom trhu práce Jaromír Gottvald z Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Karvinsku by podle něj pomohl příchod nového většího zaměstnavatele. Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) řekl, že kraj je připraven regionu pomoci.

Přerovské nádraží na začátku 20. století.

Přerovský pitaval: Krádež uhlí stála život

Už ho mají v Praze, Písku, Plzni, Krumlově, Šternberku, Brně, na Hané v Olomouci, Vyškově, tak proč ne i v Přerově. Řeč je o pitavalu, sbírce zajímavých kriminálních a soudních případů, jenž dostal svůj název podle francouzského právníka Françoise Gayota de Pitaval. Tady je jeden z mnoha příběhů, které se odehrály na Přerovsku před mnoha lety.

Pohled na zámek Jezeří nad lomem ČSA.

Titan i hliník. Lom ČSA může skrývat strategické kovy pro Česko

V bývalém uhelném lomu pod Krušnými horami se rozběhl výzkum, který může rozhodnout o tom, zda Česko dokáže omezit závislost na dovozu důležitých surovin. Zatím jde o první fázi mapování. Vědci prověřují, co všechno může být v místních horninách ukryté.

Zámečník Vladimír Kříž řídí motorový člun po nově vznikajícím jezeře.

OBRAZEM: Na dně lomu ČSA. Jezero má mít nejčistší vodu, rekreaci ale neposlouží

Rekultivace bývalého lomu ČSA na Mostecku pokračuje. Těžaři již přesunuli více než tři miliony kubíků zeminy a další milion a půl ještě přesunou. Sanační těžba skončí v roce 2027 a celá rekultivace v roce 2032. Ve zbytkové jámě vzniká jezero, které má nyní hloubku 14 metrů, ve finále dosáhne 110 metrů. Za pět let by mohlo být podobné jezeru Matylda, za 15 let velikosti Milady.

Korečkové rypadlo RK 5000 v lomu ČSA.

Obří rýpadlo v lomu ČSA rozřežou. Zachovají jen kus jako memento

Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.

Korečkové rypadlo RK 5000 v lomu ČSA.

Obří rýpadlo v lomu ČSA rozřežou. Zachovají jen kus jako memento

Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.

Od roku 2027 by měla v Česku a dalších členských státech Evropské unie začít platit nová emisní norma známá pod zkratkou ETS 2. Ta rozšiřuje systém emisních povolenek. Jak to ale s emisními povolenkami vypadá? Přečtěte si článek.

Česko bez emisních povolenek pro domácnosti? Hrozí vysoké pokuty a stopka dotací

Od roku 2027 by měla v Česku a dalších členských státech Evropské unie začít platit nová emisní norma známá pod zkratkou ETS 2. Ta rozšiřuje systém emisních povolenek. Nově se nebude nakupování takzvaných emisních odpustků vztahovat pouze na průmysl a energetiku, ale také na domácnosti. Ty si připlatí za spalování fosilních paliv při vytápění, ale i v dopravě. Hnutí ANO i další strany před volbami slibovaly, že systém emisních povolenek Česko jednoduše nepřijme. To se ale může prodražit.

Dřeva a uhlí bude na zimu dostatek, tvrdí výrobci. Lidé by si ale měli pečlivě porovnávat ceny. Přečtěte si článek.

Uhlí i dřeva je na zimu dost, tvrdí výrobci. Kdo si neporovná cenu, prohloupí

Kvůli nedostatku uhlí by letos v zimě nikde zmrznout neměli. Dost dřeva mají i lesníci a podle analytiků oproti loňsku ani příliš nestouply ceny. Přesto si ten, kdo nechává nákup až na příchod mrazů, oproti levnějšímu létu připlatí. Pokud začnou platit povolenky systému ETS2, nevyhne se uhlí dalšímu výraznému zdražení.

Třídírna ostravského Dolu Michal projde obnovou za 100 milionů korun.

Třídírna ostravského Dolu Michal projde obnovou za 100 milionů korun

Národní památkový ústav (NPÚ) připravuje rozsáhlou rekonstrukci bývalé třídírny uhlí v areálu ostravského Dolu Michal, který je národní kulturní památkou. Práce mají trvat do konce listopadu 2027. Cílem projektu za téměř 100 milionů korun je statické zajištění budovy a její postupné zpřístupnění veřejnosti. ČTK to řekl kastelán Vojtěch Polášek. Rekonstrukci spolufinancuje Evropská unie z Integrovaného regionálního operačního programu.

Ostrava bude vyprávět své podzimní příběhy.

Město uhlí, kaváren a neřestí. Ostrava vypráví své podzimní příběhy

Podzimní komentované procházky vás zavedou zpět k objevům uhlí, do světa ostravských kaváren i mezi zdi starých Laubů, které pamatují začátky města. Komentovky pokračují i v říjnu a listopadu a nabízí pestrý výběr tras s průvodci, kteří přibližují dějiny Ostravy srozumitelně, poutavě a často s nečekanými příběhy.

Otec a syn Mikudíkovi investuje veškerý volný čas i finance do rozvoje parkové železnice v Břasích.

Parostrojní železnice v Břasích se rozrůstá. Přibude parní lokomotiva i klubovna

Unikátní parostrojní železnice v Břasích na Rokycansku získala za poměrně krátkou dobu své existence značný věhlas. Sjíždějí se tam návštěvníci z celé republiky. Rodina Mikudíkových, která areál buduje ve svém volnu a bez nároku na odměnu, teď chystá několik novinek. Historický vagon se promění na klubovnu, brzy vyjede nová parní lokomotiva a koleje budou mnohem delší, protože olemují přilehlé fotbalové hřiště.

Těžební společnost OKD umístila ve svých prostorech model Dolu ČSM. Je ručně vyroben v měřítku 1:400 z papíru různých gramáží, kolován a věrně vystihuje aktuální stav.

Miniatura posledního činného černouhelného dolu ČSM vznikala 220 hodin

Těžební společnost OKD umístila ve svých prostorech model Dolu ČSM. Je ručně vyroben v měřítku 1:400 z papíru různých gramáží, kolován a věrně vystihuje aktuální stav. Budovy jsou doplněny o terén, koleje i potrubí. Miniaturu jediného činného hlubinného dolu vytvořil modelář Pavel Maška za přibližně 220 hodin v průběhu pěti měsíců.

V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích se v sobotu 6. září uskutečnil Den horníků.

Ve skanzenu Mayrau je nově obnovená úzkorozchodná dráha, pokračuje úprava areálu

V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna funguje ode dneška obnovená úzkorozchodná dráha. Návštěvníky po ní ve vybraných dnech bude vozit důlní vláček, od příštího roku každou sobotu od května do konce září. Pokračuje celková úprava areálu bývalého černouhelného dolu, kde vznikne i nová expozice, návštěvnické centrum a depozitáře.

Mostecko si v uplynulých desetiletích prošlo bouřlivým vývojem.

Mostecko kdysi a dnes. Podívejte se na unikátní srovnávací snímky s rokem 1950

Region Mostecka prošel během posledních sedmi dekád dramatickou proměnou, kterou dokládají unikátní historické snímky ze začátku padesátých let minulého století. Krajina, která byla kdysi charakteristická zemědělskými poli, loukami, lesy a malými vesnicemi s typickou středoevropskou architekturou, se postupně změnila k nepoznání. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí, která se v regionu intenzivně rozvinula především v druhé polovině 20. století, zásadně přetvořila nejen vzhled krajiny, ale i život tisíců obyvatel.

Společnost Ferrit, 26. června 2025, Staré Město.

Z Frýdku-Místku mezi světovou elitu. Ferrit slaví úspěch ve světě důlní techniky

Firma Ferrit ze Starého Města u Frýdku-Místku patří k padesáti největším výrobcům těžební techniky na světě. Jednatel firmy Petr Mohelník uvedl, že cílem firmy je dostat se do top 30. Firma se specializuje na tři hlavní segmenty - závěsnou dopravu, pozemní kolejovou dopravu a pásové stroje. Kromě uhelné těžební techniky se Ferrit zaměřuje také na stroje na těžbu rud, se kterými pronikl mimo jiné do Indie a Afriky.

Důl ČSM, ilustrační foto.

K 1. září odejde z OKD 150 zaměstnanců provozu vybavování a likvidace

K 1. září odejde z těžební společnosti OKD 150 zaměstnanců provozu vybavování a likvidace, kteří nyní dokončují práce související s vybavováním porubů (dobývacích prostor) technologiemi k dobývání. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Provoz se dosud staral o přípravu, dopravu, montáž a zprovoznění strojního zařízení pro těžbu uhlí, dále už ale nebude potřeba, protože těžba černého uhlí v OKD, a tím i celé České republice, na začátku příštího roku skončí.

Radiátor, ilustrační foto.

Karlovy Vary zvažují odchod od SUASu a uhlí. Hledají nejvýhodnější zdroje tepla

Lázeňské město Karlovy Vary uvažuje o nezávislosti, co se týče dodávek tepelné energie. Teplo dlouhé roky Karlovým Varům a také Chodovu či Nové Roli dodává společnost SUAS Teplárenská s.r.o. (ST), dceřiná společnost firmy Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. v krajském městě je to prostřednictvím distributora Karlovarské teplárny.

Vřesová a elektrárna Tisová

Skupina Sokolovské uhelné měla loni ztrátu 2,2 miliardy Kč po předchozím zisku

Skupina firem Sokolovské uhelné skončila loni ve ztrátě téměř 2,2 miliardy korun. V roce 2023 byla v zisku 885 milionů korun. Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř 11 miliard korun. Důvodem jsou ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí, ale i nejistá situace na trhu s energiemi. Skupina se chce soustředit na prohloubení systému mixu různých zdrojů energie, aby byla schopna zajistit dodávky tepla a elektřiny. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné v Obchodním rejstříku.

Revize plynového kotle. Ilustrační foto

Takové léto nepamatujeme. Topenáři a kominíci mají plné diáře, lidé panikaří

Dlouhá léta paní Věra z Hradce Králové přikládala do kotle uhlí. Na začátku roku však kamna vypověděla službu a žena začala uvažovat o jiné alternativě. Svoji pozornost zaměřila na tepelné čerpadlo a vytápění plynem. S postupem času a zdražováním plynu se však rozhodla zůstat u topení uhlím. Problém nastal, když na začátku července začala obvolávat topenáře, kteří by ji kotel opravili a připravili na novou topnou sezonu. „To jsem si naběhla. Všichni, kterým jsem volala řekli, že nejsem sama a že teď mají práce až nad hlavu. Nakonec mi jeden slíbil, že přijede, ale až na začátku září,“ popsala žena Deníku.

Zámek Loučeň chystá den naboso.

Vycházka, závod i chůze po uhlí. Zámek Loučeň chystá den naboso

Chození bez bot má být přirozené, zdravé a osvobozující. Právě to chce připomenout akce, která se koná v sobotu 27. července na zámku Loučeň. V rámci Mezinárodního dne turistiky naboso si zde návštěvníci vyzkouší, jaké to je skutečně „šlápnout do toho“ – ať už jde o procházku v trávě, běh na boso, nebo rovnou chůzi po žhavém uhlí.

Starý kotel na tuhá paliva - Ilustrační foto

Staré kotle mizí i z Náchodska. Kotlíkové dotace splnily účel

Téměř 7 600 domácností v Královéhradeckém kraji, včetně řady z Náchodska, už vyměnilo staré kotle na uhlí za ekologičtější zdroje tepla. Kotlíkové dotace během deseti let přinesly nejen čistější vzduch, ale i úspory v rodinných rozpočtech.

Areál Unipetrolu v Záluží u Litvínova v noci na 7. března 2025.

Plán Unipetrolu na přechod od uhlí k plynu nebude posuzovat EIA

Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl, že plán společnosti Orlen Unipetrol RPA na přechod od uhlí k zemnímu plynu v Litvínově na Mostecku nebude muset absolvovat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z rozhodnutí, které zveřejnil úřad na své úřední desce.

Praha (2. 7. 2025) – Tisková konference v IKEMu k otravám houbami. Na snímku Miroslav K. se synem Adamem, kteří se před šesti lety otrávili muchomůrkou zelenou.

Smrtelně jedovatá houba chutná nejlépe. Adam přežil otravu jen díky přesolení

Otrava houbami může mít fatální následky – a chybu udělají i zkušení houbaři. Důležité je proto sbírat pouze houby, které skutečně bezpečně známe. Odborníci varují před spoléháním na mobilní aplikace. Doporučují také mít pro případ nouze vždy po ruce aktivní uhlí. O své zkušenosti s otravou z hub se s Deníkem podělil i školák Adam.

Teplárna společnosti Energo Příbram.

Veolia převezme většinu v Energo Příbram, zajistí teplo pro 33 tisíc lidí

Město Příbram čeká zásadní změna v oblasti tepelné energetiky. Hlavním dodavatelem tepla a teplé vody pro přibližně 33 000 obyvatel se stane energetická skupina Veolia Energie ČR, která odkoupí 51% podíl ve společnosti Energo Příbram. Dosud majoritní vlastník, skupina Natland, tak předá kontrolu jednomu z největších hráčů na trhu s dálkovým teplem v České republice.

Emisní povolenky systému ETS2 mají od roku 2027 kvůli boji s nepříznivými klimatickými změnami zatížit mimo jiné domácnosti využívající fosilní paliva.

Zdražení plynu pro domácnosti? Experti se bojí povolenek, vláda je v klidu

Po velkých elektrárnách a teplárnách, které platí za emise povolenky už řadu let, přijdou od roku 2027 na řadu také domácnosti. Kvůli zavedení emisních povolenek se jim prodraží topení uhlím a plynem či pohonné hmoty ve spalovacích motorech. Opce na budoucí povolenky se prodávají již nyní za cenu výrazně vyšší, než je politiky slibovaný strop ve výši 45 eur za tunu emisí. Vláda se snaží domácnosti uchlácholit, že se nemusí ničeho obávat, někteří analytici se ale netají s kritikou.

Důl ČSM: Poslední metr chodeb v historii černého uhlí v Česku vyražen, červen 2025.

Důl ČSM: Poslední metr chodeb v historii černého uhlí v Česku vyražen

Raziči těžební společnosti OKD dokončili přípravu posledního porubu, čímž ukončili ražební práce. Od počátku roku vyrazilo 10 razičských kolektivů 2 835 metrů chodeb. Celkově bylo v posledním černouhelném dole v Česku, Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb, což odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Od nynějška až do ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 už bude probíhat pouze těžba uhlí.