Zájem zákazníků o kotle na dřevo nebo pelety v souvislosti se zákazem neekologických kotlů 1. a 2. emisní třídy nyní roste. Palivové dříví totiž zlevnilo. Kdo si připlatí, může využít pelety, které mu budou domácnost vytápět automaticky.
Slezskoostravský hrad aktuálně láká na atraktivní dlouhodobou výstavu Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu. Expozice zajisté rozšíří i vaše obzory. Pozvala nás na ni Krista Balcar, které tímto děkujeme.
Staré kotle na uhlí se pro zhruba 150 tisíc českých domácností stávají časovanou bombou. Pokud váš kotel spadá do první nebo druhé emisní třídy (zpravidla kotle vyrobené před rokem 2000), od září 2024 vám za něj hrozí pokuta! Kotlíkové dotace sice už kraje nerozdávají, ale podpora z evropských fondů vám s výměnou ještě pomůže. Podle čeho ale nový kotel vybírat?
Již od neděle 1. září začne platit dlouho avizovaný zákaz provozování kotlů 1. a 2. emisní třídy. Deník se v minulých měsících tomuto tématu důkladně věnoval v řadě článků a rozhovorů, nyní přináší krátké shrnutí odpovědí na nejdůležitější související otázky
/ROZHOVOR/ Před více než pětadvaceti lety založili Jaroslav Kostkan a Zdeněk Balský Hradeckou paroplavební společnost, postupně sami postavili flotilu parních i motorových lodí, které spolu s pramičkami nadále patří k labskému nábřeží a hlavním letním atrakcím Hradce Králové. O potížích i o budoucnosti paroplavby v krajském městě v rozhovoru mluví kapitán Jaroslav Kostkan.
Také lidé z okresu Teplice jezdí k jezeru Most, kde je nyní Olympijský festival. Areál navštívila i výprava z Bystřan. Výlet vymyslel pamětník starého města Most, který se v druhé polovině 20. století podílel na zásadní proměně území.
Také lidé z okresu Teplice jezdí k jezeru Most, kde je nyní Olympijský festival. Areál navštívila i výprava z Bystřan. Výlet vymyslel pamětník starého města Most, který se v druhé polovině 20. století podílel na zásadní proměně území.
Po elektrárnách a průmyslu budou za vypouštění skleníkových plynů platit i domácnosti. Nejvíc se jim prodraží vytápění uhlím, podle odhadů až o třetinu. Výnosy z emisních povolenek mají od roku 2027 posloužit při boji s energetickou chudobou i napomoci úsporám energií.
V sobotu večer spěchali hasiči do Slatiny nad Zdobnicí na Rychnovsku kvůli požáru v kotelně dvoupodlažního objektu. Uskladněné uhlí se samovznítilo, což vyžadovalo jeho vyskladnění a odvětrání budovy. Nikdo nebyl zraněn a škoda zatím nebyla vyčíslena.
/VIDEO A FOTO Z TEPLÁRNY ZA PROVOZU/ Teplárna Veolia ve Sviadnově už není uhelnou teplárnou. Tradiční kotle na uhlí nahradila od června výroba mixu biomasy a plynu, ze které teplárna produkuje zelenou energii. Jak to v továrně, která produkuje teplo pro občany Frýdku-Místku vypadá, se můžete podívat ve videu.
V pondělí 15. července zahájí přípravu fotbalový celek AFK Tuchlovice. Aktuálně šestý nejlepší klub okresu patřil loni ke špičce krajského přeboru a v novém ročníku chce na poslední výsledky minimálně navázat. Zdá se, že kádr na to má, oproti jaru by měl být kvalitnější.
Hornické muzeum v Ostravě si pro letošní prázdniny připravilo bohatý program, kterému vévodí především interaktivita. Žádné nudné výklady u zasklených výloh expozic, ale pěkně reálně, na živo a na vlastní kůži. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří zážitkových nabídek.
Přestože na výměnu neekologického kotle před jejich zákazem měli lidé přes deset let, mnozí zaspali. Zkuste to do srpna stihnout, doporučují kraje. Peníze na podporu nákupu mají stále k dispozici.
O závadu, ke které došlo v minulém týdnu v olomoucké teplárně, se zajímá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle společnosti Veolia se jednalo o poruchu na zařízení pro přípravu paliva. Z komína teplárny v tu dobu stoupal mohutný kouř.
Těžební společnost OKD uzavřela rok 2023 s čistým ziskem ve výši 2,9 miliardy korun. Zákazníkům dodala 1,9 milionu tun uhlí a dosáhla celkových tržeb 12 miliard korun.
Lidé bydlící v okolí uherskohradišťské teplárny v Mařaticích si po letech mohou oddechnout. Už jim nebudou hrozit situace podobné prašným bouřím.
Červnové kolo soutěže Chrudimského deníku a Geoparku Železné hory překvapivě nepřineslo tolik správných odpovědí, jak jsme čekali.
Desítky tisíc lidí musejí do září vyměnit starý kotel za nový. Jak poznat, že má člověk doma kotel, ve kterém se už nesmí topit? Deník poradí v dalším dílu seriálu Konec starých kotlů.
V Českých Budějovicích zahájili v městské teplárně zkušební provoz nového kotle na štěpku. Vznikl rekonstrukcí kotle, který dosud spaloval uhlí. Ministr životního prostředí Petr Hladík při prohlídce nového zařízení vyhlásil další dotační program, v němž se má rozdělit 20 miliard korun z modernizačního fondu.
Přežije těžba uhlí v Česku rok 2030? Analytik společnosti ENA Jiří Gavor by na to rozhodně nesázel. Až se spalováním uhlí skončí velké elektrárny a teplárny, těžit ho jen pro potřeby domácností by totiž byl ekonomický nesmysl.
Uhelné doly si stěžují, že zájem o jejich produkci opadá. Pokud lidé stále topí uhlím, měli by se zásobit na příští sezonu kvůli úsporám už dnes. Pořizovat nový uhelný kotel se ale podle znalců určitě nevyplatí. Deník přináší další díl seriálu o konci starých uhelných kotlů.
Hasiči a záchranáři spěchali ve středu 5. června odpoledne do děčínských Nebočad, kde muže zavalilo ve sklepě jednoho z domů uhlí. Nakonec se jej povedlo vyprostit bez vážnějších zranění.
Přestože se ovzduší v zimním období zejména na venkově výrazně zlepšilo, k ideálnímu stavu má stále daleko. Větší čistotě vzduchu má již v příští topné sezoně pomoci zákaz používání starých kotlů 1. a 2. třídy platný od 1. září letošního roku. Domácnosti se na něj mohly připravovat téměř 12 let. Kdo si starý kotel na uhlí nebo koks stále nevyměnil za ekologičtější způsob vytápění, má nyní poslední možnost. Pokud tak včas neučiní, hrozí mu vysoké pokuty. Deník nyní přináší odpovědi na nejdůležitější související otázky.
Na Mostecku, kde se uhlí těží už 600 let, vrcholí první vlna hromadného propouštění stovek zaměstnanců uhelného lomu ČSA a servisních služeb. Stejně jako desítky generací před ním se domníval, že hornictví má perspektivu, ale vnější okolnosti rozhodly jinak. Osmatřicetiletý horník Jozef Šimko z Jirkova si minulý týden převzal v Mostě výpověď. V pátek 31. května jde naposledy do práce, která ho posledních devatenáct let živila.
České teplárny mají napilno. Do roku 2030 musejí vyměnit uhelné zdroje tepla za ekologičtější. Většina z nich počítá s plynovými kotli. Ekologové ovšem nabádají, aby tuto fázi přeskočily a rovnou přešly na zdroj z obnovitelných zdrojů, protože to do poloviny tohoto století stejně budou muset udělat.
Čekalo se na to léta, ale teď je to nevyhnutelná přítomnost. Společnost Severní energetická ukončuje dolování hnědého uhlí v obřím povrchovém lomu ČSA na Mostecku a propouští stovky zaměstnanců. Jedním z nich je 48letý řidič těžebního velkostroje, rybář a sportovní střelec Jindřich Helt z Mostu. Uzavírá se tak příběh havířské rodiny.
/FOTOGALERIE/ Symbolický poslední vozík se z Dolu Staříč vyvezl v dubnu loňského roku. Šlo ale jen o symbolický akt. Pro těžbu uhlí důl nefunguje už od roku 2017. Jak tedy vypadá místo, kde se 46 let těžilo uhlí, dnes? A jaké jsou plány s areálem do budoucna? Deník přináší reportáž.
Dvě poslední rypadla fungují v lomu ČSA na Mostecku a Chomutovsku. I ta se v příštích týdnech kvůli naražení na limity těžby zastaví. O práci přijde přímo v lomu téměř 500 lidí, další pracovní místa jsou ohrožena v dodavatelských firmách.
Na Červeném vrchu u obce Braňany na Mostecku chce společnost Severočeské doly zprovoznit nevytěžený starý kamenolom. Velká část obyvatel to odmítá. Bojí se hluku, prachu, znehodnocení nemovitostí a poklesu atraktivity obce. Proto vznikla petice.
/AKTUALIZOVÁNO/Napilno měli hasiči v areálu teplárny holešovské „TONetovky“. Šest jednotek tam vyjelo k požáru v neděli krátce před sedmou hodinou ranní. Došlo k samovznícení uhlí bez plamenného hoření.
Napilno mají hasiči v areálu teplárny holešovské „TONetovky“. Šest jednotek tam vyjelo k požáru krátce před sedmou hodinou ranní. Došlo k samovznícení uhlí bez plamenného hoření.
Těžební společnost OKD získala od Ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivu hornické činnosti na životní prostředí, tzv. EIA, pro období roku 2024 až do ukončení činnosti, které se předpokládá v roce 2026. Posuzovaná hornická činnost zahrnuje dobývání uhlí i technickou likvidaci Dolu ČSM, která bude následovat po ukončení těžby.
Řada čtenářů si pod tímto titulkem nevybaví napoprvé o co jde, v našem hornickém regionu je však řada znalců, kteří si se zájmem tento článek přečte, neboť i když od posledního vyfáraného vozíku uhlí /huntu/ na dole Kateřina uplynulo již 30 let, hornické tradice zůstávají.
Je to třetí turbína typu TG3 za více než šedesátiletou historii Elektráren Opatovice, která je umístěná na stejném místě. Nové technologické zařízení má i jméno. Dostalo ho po po výkonné ředitelce firmy a zní Romana.
Zásadní proměnou by měla během příštích sedmi let projít elektrárna Opatovice. Jak vyplývá z dokumentu pro řízení EIA, chce její vedení zcela opustit uhlí a nahradit ho alternativními zdroji.
V Česku je stále nedostupný endiaron léčící průjmy a střevní potíže. K dostání měl být letos, ale výrobní potíže přetrvávají. Lidé ho podle posledních informací neseženou ani celý příští rok. Lékárníci jim na základě konkrétních obtíží nabízejí jiné léky.
Pro nás, bývalé horníky a báňské techniky, kteří věnovali řadu let fárání do podzemí ve Východočeském revíru, byl 1. duben 1994 dnem, bohužel nikoli aprílovým, kdy jsme na Dole Kateřina v Radvanicích vytáhli poslední hunt s uhlím a tím skončila více jak 400 let trvající těžby černého uhlí ve Východočeském revíru a dá se říci, že nejdelší v historii Československa.
Teplárna České Budějovice chystá zásadní proměnu Výtopny Vráto. Výsledky mezinárodní architektonické soutěže si mohou zájemci prohlédnout do čtvrtka přímo v areálu ve Vrátě.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Přesně před šedesáti lety, 25. března 1964, rozhodla tehdejší komunistická vláda o demolici starého Mostu a o přesunu jeho 15 tisíc obyvatel do nové části města, kde se hekticky stavěly panelákové byty. Příčinou likvidace významného města ze 13. století bylo uvolnění místa pro vytěžení sto milionů tun hnědého uhlí.
V první polovině března na sokolovském městském úřadě přivítali maďarskou delegaci složenou ze zástupců obcí uhelných regionů, Ministerstva energetiky, Ministerstva správy a regionálního rozvoje a expertů z Uhelné komise. Jedná se o výsledek snahy vedení města o navázání spolupráce s dalšími evropskými uhelnými regiony. S nimi si chce sokolovská radnice předávat zkušenosti v oblasti přechodu od těžby uhlí.
Po plánovaném konci uhelných elektráren bude podle expertů potřeba výpadek výroby elektřiny nahradit jinými zdroji. Cestou mohou být vládou prosazované čtyři nové jaderné bloky, ty se však asi prodraží.
Viděli jste někdy nějakého závisláka? Takového, který se neobejde bez drog, nebo třeba i některých léků, které se snaží pokoutně sehnat v lékárně? Pokud ne, možná si takového člověka představujete jako roztřeseného týpka v roztrhané bundě a s mastnými vlasy. Případně jako někoho, kdo má pupínky v obličeji, smrdí kouřem a s pohádkou o nemocné tetě žadoní o Modafen. Farmaceutická asistentka Martina Lachnittová zná ale i jiné, méně nápadné podoby závisláků.
Není to takový šok jako před rokem, kdy se cena tepla zvedla Ostravanům v bytech o 47,5 procenta. Přesto – v době klesajících cen energií – jde o další nárůst. Podle opozice mělo město vyjednat lepší cenu.
Po odstavení uhelných elektráren má česká energetika a teplárenství přejít na čistější zdroje. Skupina ČEZ proto v areálu Elektrárny Prunéřov II plánuje vystavět nový zdroj pro výrobu tepla a elektrické energie, který má využívat zemní plyn a biomasu. Spuštění se plánuje v letech 2025 – 2027. I do budoucna má být ČEZ Teplárenská největším dodavatelem tepla v Ústeckém kraji.
Se starou kotelnou a zásobníkem uhlí se rozloučí Nemocnice TGM v Hodoníně i návštěvníci areálu. Jihomoravský kraj počítá v rozpočtu na tento rok s dvanáctimilionovou částkou na demolici nevyužívané stavby.
Sokolovská uhelná dál snižuje těžbu, ale výroba tepla a světla se zatím bez uhlí neobejde. Postupně ale dochází k řízenému snižování těžby v souvislosti s útlumem, který původně vyvolal především nárůst cen emisních povolenek, nižší poptávka po uhlí i uvalení ekologických daní na spalování uhlí.
Před 100 lety, 1. ledna 1924, definitivně zanikla společnost Ústecko-teplická dráha, kdy byl její majetek v průběhu procesu zestátnění československým státem definitivně rozdělen a společnost vymazána z obchodního rejstříku. Skončila tak 68 let trvající historie této železnice.
Lyžaře, kteří si přejí pod stromeček hlavně sněhovou nadílku, čeká pravděpodobně zklamání. Podle předpovědí meteorologů přinesou dny mezi svátky teploty vysoko nad nulou a očekávat se dá především déšť.
Přesně před 55 lety, 19. prosince 1968, zahájil v tehdejším Československu těžbu Důl ČSM ve Stonavě. Dnes už jediný činný černouhelný důl v Česku. Jaký je jeho příběh?
Společnost Tameh Czech řízeně ukončí provoz do středy. Do té doby využije uhlí, které jí dodá OKD. Znamená to, že Tameh přestane dodávat energie hutní společnosti Liberty Ostrava. Novinářům to dnes řekl mluvčí Tamehu Patrik Schober.
