Bývalá zdravotní sestra Marie Polívková už dvacet let organizuje jednou ročně sraz rodáků z bývalé obce Hrdlovka, osady Pokrok i Liptic, které kvůli těžbě uhlí přestaly existovat. I když je jí 86 let, chce dál pokračovat v udržování dobrých sousedských vztahů a společných vzpomínek.
V bývalém uhelném lomu pod Krušnými horami se rozběhl výzkum, který může rozhodnout o tom, zda Česko dokáže omezit závislost na dovozu důležitých surovin. Zatím jde o první fázi mapování. Vědci prověřují, co všechno může být v místních horninách ukryté.
Rekultivace bývalého lomu ČSA na Mostecku pokračuje. Těžaři již přesunuli více než tři miliony kubíků zeminy a další milion a půl ještě přesunou. Sanační těžba skončí v roce 2027 a celá rekultivace v roce 2032. Ve zbytkové jámě vzniká jezero, které má nyní hloubku 14 metrů, ve finále dosáhne 110 metrů. Za pět let by mohlo být podobné jezeru Matylda, za 15 let velikosti Milady.
Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.
Konec jedné éry severočeského hornictví. Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje. Zůstane jen fragment uložený přímo v krajině jako tichá připomínka doby, kdy se pod Krušnými horami těžilo uhlí.
Od roku 2027 by měla v Česku a dalších členských státech Evropské unie začít platit nová emisní norma známá pod zkratkou ETS 2. Ta rozšiřuje systém emisních povolenek. Nově se nebude nakupování takzvaných emisních odpustků vztahovat pouze na průmysl a energetiku, ale také na domácnosti. Ty si připlatí za spalování fosilních paliv při vytápění, ale i v dopravě. Hnutí ANO i další strany před volbami slibovaly, že systém emisních povolenek Česko jednoduše nepřijme. To se ale může prodražit.
Kvůli nedostatku uhlí by letos v zimě nikde zmrznout neměli. Dost dřeva mají i lesníci a podle analytiků oproti loňsku ani příliš nestouply ceny. Přesto si ten, kdo nechává nákup až na příchod mrazů, oproti levnějšímu létu připlatí. Pokud začnou platit povolenky systému ETS2, nevyhne se uhlí dalšímu výraznému zdražení.
Topná sezóna. Co se skrývá za roztopenými radiátory? Pojďte nahlédnout pod pokličku do Elektráren Opatovice, kde se rozbíhá složitý proces, který zajišťuje teplo pro statisíce domácností. Od přípravy uhlí až po distribuci tepla.
Národní památkový ústav (NPÚ) připravuje rozsáhlou rekonstrukci bývalé třídírny uhlí v areálu ostravského Dolu Michal, který je národní kulturní památkou. Práce mají trvat do konce listopadu 2027. Cílem projektu za téměř 100 milionů korun je statické zajištění budovy a její postupné zpřístupnění veřejnosti. ČTK to řekl kastelán Vojtěch Polášek. Rekonstrukci spolufinancuje Evropská unie z Integrovaného regionálního operačního programu.
Těžební společnost OKD podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo.
Podzimní komentované procházky vás zavedou zpět k objevům uhlí, do světa ostravských kaváren i mezi zdi starých Laubů, které pamatují začátky města. Komentovky pokračují i v říjnu a listopadu a nabízí pestrý výběr tras s průvodci, kteří přibližují dějiny Ostravy srozumitelně, poutavě a často s nečekanými příběhy.
Když se řekne Bobina, Brejlovec nebo Velký bejček, milovníci mašinek přesně vědí, že řeč je o lokomotivách. Několik krásných exemplářů bylo poslední zářijovou sobotu k vidění v Bohumíně na Regionálním dni železnice.
Unikátní parostrojní železnice v Břasích na Rokycansku získala za poměrně krátkou dobu své existence značný věhlas. Sjíždějí se tam návštěvníci z celé republiky. Rodina Mikudíkových, která areál buduje ve svém volnu a bez nároku na odměnu, teď chystá několik novinek. Historický vagon se promění na klubovnu, brzy vyjede nová parní lokomotiva a koleje budou mnohem delší, protože olemují přilehlé fotbalové hřiště.
Těžební společnost OKD umístila ve svých prostorech model Dolu ČSM. Je ručně vyroben v měřítku 1:400 z papíru různých gramáží, kolován a věrně vystihuje aktuální stav. Budovy jsou doplněny o terén, koleje i potrubí. Miniaturu jediného činného hlubinného dolu vytvořil modelář Pavel Maška za přibližně 220 hodin v průběhu pěti měsíců.
V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna funguje ode dneška obnovená úzkorozchodná dráha. Návštěvníky po ní ve vybraných dnech bude vozit důlní vláček, od příštího roku každou sobotu od května do konce září. Pokračuje celková úprava areálu bývalého černouhelného dolu, kde vznikne i nová expozice, návštěvnické centrum a depozitáře.
Region Mostecka prošel během posledních sedmi dekád dramatickou proměnou, kterou dokládají unikátní historické snímky ze začátku padesátých let minulého století. Krajina, která byla kdysi charakteristická zemědělskými poli, loukami, lesy a malými vesnicemi s typickou středoevropskou architekturou, se postupně změnila k nepoznání. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí, která se v regionu intenzivně rozvinula především v druhé polovině 20. století, zásadně přetvořila nejen vzhled krajiny, ale i život tisíců obyvatel.
Nový elektrický kotel spustila ve zkušebním provozu společnost Plzeňská teplárenská. Pomoci by měl zajistit stabilní a ekologické dodávky tepla.
Ve čtvrtečním odpoledni 28. sprpna se členové Bratrstva sv. Barbory se zúčastnili v Chotěšově na hřbitově pietního aktu k 107. výročí důlního neštěstí na dole Austria v Týnci.
Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie. Řekl to Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná.
Putovní venkovní výstava hornických fotografií s názvem Odcházíme…s hlavou vztyčenou! bude od září postupně ke shlédnutí v Karviné, Ostravě a Praze.
Firma Ferrit ze Starého Města u Frýdku-Místku patří k padesáti největším výrobcům těžební techniky na světě. Jednatel firmy Petr Mohelník uvedl, že cílem firmy je dostat se do top 30. Firma se specializuje na tři hlavní segmenty - závěsnou dopravu, pozemní kolejovou dopravu a pásové stroje. Kromě uhelné těžební techniky se Ferrit zaměřuje také na stroje na těžbu rud, se kterými pronikl mimo jiné do Indie a Afriky.
K 1. září odejde z těžební společnosti OKD 150 zaměstnanců provozu vybavování a likvidace, kteří nyní dokončují práce související s vybavováním porubů (dobývacích prostor) technologiemi k dobývání. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Provoz se dosud staral o přípravu, dopravu, montáž a zprovoznění strojního zařízení pro těžbu uhlí, dále už ale nebude potřeba, protože těžba černého uhlí v OKD, a tím i celé České republice, na začátku příštího roku skončí.
Skupina krojovaných horníků zažila historicky významné fárání na Dole ČSM ve Stonavě. Akci zorganizoval Kroužek krojovaných horníků Gabriela, z. s. – nejstarší spolek svého druhu na Karvinsku, který si letos připomíná 123 let od svého založení.
Když se řekne zásah hasičů, většina lidí si představí proudnice, vodu a plameny. Ve čtvrtek večer v obci Vítězná - Huntířov to ale vypadalo úplně jinak. Hasiči tam strávili více než tři hodiny tím, že ručně vynášeli ze sklepa bytového domu asi 200 metráků uhlí.
Lázeňské město Karlovy Vary uvažuje o nezávislosti, co se týče dodávek tepelné energie. Teplo dlouhé roky Karlovým Varům a také Chodovu či Nové Roli dodává společnost SUAS Teplárenská s.r.o. (ST), dceřiná společnost firmy Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. v krajském městě je to prostřednictvím distributora Karlovarské teplárny.
Přestože v Ústeckém kraji končí doba uhelná, města Bílina a Most se dál hlásí k hornictví. V září opět uspořádají velké slavnosti spojené se Dnem horníků. Jeho historie sahá do roku 1949.
Skupina firem Sokolovské uhelné skončila loni ve ztrátě téměř 2,2 miliardy korun. V roce 2023 byla v zisku 885 milionů korun. Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř 11 miliard korun. Důvodem jsou ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí, ale i nejistá situace na trhu s energiemi. Skupina se chce soustředit na prohloubení systému mixu různých zdrojů energie, aby byla schopna zajistit dodávky tepla a elektřiny. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné v Obchodním rejstříku.
Dlouhá léta paní Věra z Hradce Králové přikládala do kotle uhlí. Na začátku roku však kamna vypověděla službu a žena začala uvažovat o jiné alternativě. Svoji pozornost zaměřila na tepelné čerpadlo a vytápění plynem. S postupem času a zdražováním plynu se však rozhodla zůstat u topení uhlím. Problém nastal, když na začátku července začala obvolávat topenáře, kteří by ji kotel opravili a připravili na novou topnou sezonu. „To jsem si naběhla. Všichni, kterým jsem volala řekli, že nejsem sama a že teď mají práce až nad hlavu. Nakonec mi jeden slíbil, že přijede, ale až na začátku září,“ popsala žena Deníku.
Chození bez bot má být přirozené, zdravé a osvobozující. Právě to chce připomenout akce, která se koná v sobotu 27. července na zámku Loučeň. V rámci Mezinárodního dne turistiky naboso si zde návštěvníci vyzkouší, jaké to je skutečně „šlápnout do toho“ – ať už jde o procházku v trávě, běh na boso, nebo rovnou chůzi po žhavém uhlí.
Konec se blíží. Těžební společnost OKD dokončila rozsáhlou opravu posledního dobývacího kombajnu, který potřebuje k vytěžení plánovaného objemu 1,1 milionu tun uhlí v letošním roce, s mírným přesahem do roku příštího, posledního v dobývání uhlí.
Téměř 7 600 domácností v Královéhradeckém kraji, včetně řady z Náchodska, už vyměnilo staré kotle na uhlí za ekologičtější zdroje tepla. Kotlíkové dotace během deseti let přinesly nejen čistější vzduch, ale i úspory v rodinných rozpočtech.
Těžební společnosti z Karvinska klesly v uplynulém roce tržby o 17 procent. Navzdory útlumu těžby a klesajícím cenám za uhlí však zisk za rok 2024 činil 1 miliardu korun.
Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl, že plán společnosti Orlen Unipetrol RPA na přechod od uhlí k zemnímu plynu v Litvínově na Mostecku nebude muset absolvovat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z rozhodnutí, které zveřejnil úřad na své úřední desce.
Otrava houbami může mít fatální následky – a chybu udělají i zkušení houbaři. Důležité je proto sbírat pouze houby, které skutečně bezpečně známe. Odborníci varují před spoléháním na mobilní aplikace. Doporučují také mít pro případ nouze vždy po ruce aktivní uhlí. O své zkušenosti s otravou z hub se s Deníkem podělil i školák Adam.
Město Příbram čeká zásadní změna v oblasti tepelné energetiky. Hlavním dodavatelem tepla a teplé vody pro přibližně 33 000 obyvatel se stane energetická skupina Veolia Energie ČR, která odkoupí 51% podíl ve společnosti Energo Příbram. Dosud majoritní vlastník, skupina Natland, tak předá kontrolu jednomu z největších hráčů na trhu s dálkovým teplem v České republice.
Po velkých elektrárnách a teplárnách, které platí za emise povolenky už řadu let, přijdou od roku 2027 na řadu také domácnosti. Kvůli zavedení emisních povolenek se jim prodraží topení uhlím a plynem či pohonné hmoty ve spalovacích motorech. Opce na budoucí povolenky se prodávají již nyní za cenu výrazně vyšší, než je politiky slibovaný strop ve výši 45 eur za tunu emisí. Vláda se snaží domácnosti uchlácholit, že se nemusí ničeho obávat, někteří analytici se ale netají s kritikou.
Důl ČSM v Karviné pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.
Důl ČSM v Karviné pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.
Raziči těžební společnosti OKD dokončili přípravu posledního porubu, čímž ukončili ražební práce. Od počátku roku vyrazilo 10 razičských kolektivů 2 835 metrů chodeb. Celkově bylo v posledním černouhelném dole v Česku, Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb, což odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Od nynějška až do ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 už bude probíhat pouze těžba uhlí.
Dřevo se pomalu mění na dřevěné uhlí. Nad milířem stoupá tenký pramínek dýmu a střídající se hlídky sledují, zda oheň neztrácí dech. Dech přitom v blízkosti hroudy pomalu popadáte. Uprostřed června se ve Vernéřově u Aše už poosmnácté rozhořel milíř, připomínka starého řemesla, které kdysi tvořilo srdce venkovského hospodářství i průmyslu. Dnes ho v Ašském výběžku udržuje hrstka nadšenců.
Těžební společnost OKD vydala publikaci o povoláních, která zaniknou s chystaným koncem těžby uhlí. Knihu s názvem S hlavou vztyčenou a podtitulem Příběhy hornických profesí společnost představila a také pokřtila v pátek večer na Hornických slavnostech v Karviné. ČTK to sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Muzeum v Mostě připomíná 130 let od katastrofy, kdy se při těžbě uhlí po proražení obří dutiny s pískem a vodou zřítilo 40 a vážně poškodilo 52 domů. Zničena tak byla celá čtvrť v tehdejším městě. O události psali novináři v různých koutech celého světa. Lidé stihli z hroutících se domů utéct, oběť byla jedna nebo dvě.
Na dekarbonizaci uhelných regionů, tedy přeměnu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, míří téměř 29 miliard korun z dotačního programu Spravedlivá transformace. Je to přes 70 procent celkové částky programu, přičemž příjemcům bylo proplaceno už šest miliard korun.
/ANKETA/ Sloni, velbloudi, zubři, nosorožci, jeleni, ale třeba i syslové, želvy a ptáci, navrch vyhlídky, rekreační plochy, lávky nebo návštěvnické centrum. Zoologická zahrada Ústí nad Labem ve spolupráci s Ústeckým krajem a městem Ústí nad Labem představila ambiciózní plán zrealizovat u jezera Milada zoologický park. Projektu ale zatím brání několik problémů, v okolí jezera leží například miliony tun stále neodepsaného uhlí.
Energetická transformace, zánik těžby černého uhlí a ústup od využívání fosilních paliv. Jak se tyto trendy promítají v Moravskoslezském kraji do života měst spjatých s hornickou minulostí a průmyslem? Nejen o tom se hovořilo v Ostravě na nedávném odborném sympoziu s názvem Energie budoucnosti s podtitulem Směr nejen Moravskoslezského kraje. Jeho první ročník zorganizovali Deník z vydavatelství Vltava Labe Media a jeho partner společnost Veolia.
V Podkrušnohorském technickém muzeu v Kopistech u Mostu si návštěvníci díky virtuální realitě mohou nově prohlédnout model velkostroje na těžbu uhlí. ČTK o tom dnes informovala Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie, které obří korečkové rypadlo RK 5000 patří. Podle posledního těžebního velkostroje na Mostecku model vznikl. Kolos zatím dál stojí v prostoru uzavřeného povrchového lomu ČSA. Může se stát turistickou atrakcí, nebo skončí ve šrotu.
Hlavním cílem první etapy sanačního projektu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde na konci února vykolejil vlak s toxickým benzenem, bude odstranění nerozpuštěné fáze benzenu na hladině podzemní vody. Vyplývá to ze sanačního projektu, ke kterému již dala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) souhlasné stanovisko. První fáze zahrnuje období šesti měsíců, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. Celkové náklady zatím nesdělila, rozpočet bude podle ní upřesněn až po schválení projektu.
Do Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku, kde na konci února vykolejil vlak s toxickým benzenem, dorazily tři filtry s aktivním uhlím. Čistit budou minimálně následujícího půl roku čerpanou kontaminovanou podzemní vodu. ČTK to ve středu řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla v plánu sanační firma.
Jezero v zanikajícím povrchovém uhelném dolu ČSA na Mostecku vznikne jinak než sousední jezero Most. Z nedalekého zavřeného hlubinného dolu Centrum se stane zóna pro podnikání. Už se na tom pracuje. Podrobnosti zazněly na konferenci o Green Mine, což je projekt za stovky milionů korun. Řeší přípravu oblasti po těžbě uhlí na další rozvoj.
Cérka, tak v Trojanovicích v Beskydech pojmenovali odvážný projekt proměny bývalého Dolu Frenštát v místo k životu se vším všudy. A navíc, jak starosta této obce Jiří Novotný zdůraznil, zde chtějí místo uhlí vytěžovat chytré mozky.
