V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna funguje ode dneška obnovená úzkorozchodná dráha. Návštěvníky po ní ve vybraných dnech bude vozit důlní vláček, od příštího roku každou sobotu od května do konce září. Pokračuje celková úprava areálu bývalého černouhelného dolu, kde vznikne i nová expozice, návštěvnické centrum a depozitáře.
Region Mostecka prošel během posledních sedmi dekád dramatickou proměnou, kterou dokládají unikátní historické snímky ze začátku padesátých let minulého století. Krajina, která byla kdysi charakteristická zemědělskými poli, loukami, lesy a malými vesnicemi s typickou středoevropskou architekturou, se postupně změnila k nepoznání. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí, která se v regionu intenzivně rozvinula především v druhé polovině 20. století, zásadně přetvořila nejen vzhled krajiny, ale i život tisíců obyvatel.
Nový elektrický kotel spustila ve zkušebním provozu společnost Plzeňská teplárenská. Pomoci by měl zajistit stabilní a ekologické dodávky tepla.
Ve čtvrtečním odpoledni 28. sprpna se členové Bratrstva sv. Barbory se zúčastnili v Chotěšově na hřbitově pietního aktu k 107. výročí důlního neštěstí na dole Austria v Týnci.
Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie. Řekl to Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná.
Putovní venkovní výstava hornických fotografií s názvem Odcházíme…s hlavou vztyčenou! bude od září postupně ke shlédnutí v Karviné, Ostravě a Praze.
Firma Ferrit ze Starého Města u Frýdku-Místku patří k padesáti největším výrobcům těžební techniky na světě. Jednatel firmy Petr Mohelník uvedl, že cílem firmy je dostat se do top 30. Firma se specializuje na tři hlavní segmenty - závěsnou dopravu, pozemní kolejovou dopravu a pásové stroje. Kromě uhelné těžební techniky se Ferrit zaměřuje také na stroje na těžbu rud, se kterými pronikl mimo jiné do Indie a Afriky.
K 1. září odejde z těžební společnosti OKD 150 zaměstnanců provozu vybavování a likvidace, kteří nyní dokončují práce související s vybavováním porubů (dobývacích prostor) technologiemi k dobývání. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Provoz se dosud staral o přípravu, dopravu, montáž a zprovoznění strojního zařízení pro těžbu uhlí, dále už ale nebude potřeba, protože těžba černého uhlí v OKD, a tím i celé České republice, na začátku příštího roku skončí.
Skupina krojovaných horníků zažila historicky významné fárání na Dole ČSM ve Stonavě. Akci zorganizoval Kroužek krojovaných horníků Gabriela, z. s. – nejstarší spolek svého druhu na Karvinsku, který si letos připomíná 123 let od svého založení.
Když se řekne zásah hasičů, většina lidí si představí proudnice, vodu a plameny. Ve čtvrtek večer v obci Vítězná - Huntířov to ale vypadalo úplně jinak. Hasiči tam strávili více než tři hodiny tím, že ručně vynášeli ze sklepa bytového domu asi 200 metráků uhlí.
Lázeňské město Karlovy Vary uvažuje o nezávislosti, co se týče dodávek tepelné energie. Teplo dlouhé roky Karlovým Varům a také Chodovu či Nové Roli dodává společnost SUAS Teplárenská s.r.o. (ST), dceřiná společnost firmy Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. v krajském městě je to prostřednictvím distributora Karlovarské teplárny.
Přestože v Ústeckém kraji končí doba uhelná, města Bílina a Most se dál hlásí k hornictví. V září opět uspořádají velké slavnosti spojené se Dnem horníků. Jeho historie sahá do roku 1949.
Skupina firem Sokolovské uhelné skončila loni ve ztrátě téměř 2,2 miliardy korun. V roce 2023 byla v zisku 885 milionů korun. Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř 11 miliard korun. Důvodem jsou ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí, ale i nejistá situace na trhu s energiemi. Skupina se chce soustředit na prohloubení systému mixu různých zdrojů energie, aby byla schopna zajistit dodávky tepla a elektřiny. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné v Obchodním rejstříku.
Dlouhá léta paní Věra z Hradce Králové přikládala do kotle uhlí. Na začátku roku však kamna vypověděla službu a žena začala uvažovat o jiné alternativě. Svoji pozornost zaměřila na tepelné čerpadlo a vytápění plynem. S postupem času a zdražováním plynu se však rozhodla zůstat u topení uhlím. Problém nastal, když na začátku července začala obvolávat topenáře, kteří by ji kotel opravili a připravili na novou topnou sezonu. „To jsem si naběhla. Všichni, kterým jsem volala řekli, že nejsem sama a že teď mají práce až nad hlavu. Nakonec mi jeden slíbil, že přijede, ale až na začátku září,“ popsala žena Deníku.
Chození bez bot má být přirozené, zdravé a osvobozující. Právě to chce připomenout akce, která se koná v sobotu 27. července na zámku Loučeň. V rámci Mezinárodního dne turistiky naboso si zde návštěvníci vyzkouší, jaké to je skutečně „šlápnout do toho“ – ať už jde o procházku v trávě, běh na boso, nebo rovnou chůzi po žhavém uhlí.
Konec se blíží. Těžební společnost OKD dokončila rozsáhlou opravu posledního dobývacího kombajnu, který potřebuje k vytěžení plánovaného objemu 1,1 milionu tun uhlí v letošním roce, s mírným přesahem do roku příštího, posledního v dobývání uhlí.
Téměř 7 600 domácností v Královéhradeckém kraji, včetně řady z Náchodska, už vyměnilo staré kotle na uhlí za ekologičtější zdroje tepla. Kotlíkové dotace během deseti let přinesly nejen čistější vzduch, ale i úspory v rodinných rozpočtech.
Těžební společnosti z Karvinska klesly v uplynulém roce tržby o 17 procent. Navzdory útlumu těžby a klesajícím cenám za uhlí však zisk za rok 2024 činil 1 miliardu korun.
Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl, že plán společnosti Orlen Unipetrol RPA na přechod od uhlí k zemnímu plynu v Litvínově na Mostecku nebude muset absolvovat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z rozhodnutí, které zveřejnil úřad na své úřední desce.
Otrava houbami může mít fatální následky – a chybu udělají i zkušení houbaři. Důležité je proto sbírat pouze houby, které skutečně bezpečně známe. Odborníci varují před spoléháním na mobilní aplikace. Doporučují také mít pro případ nouze vždy po ruce aktivní uhlí. O své zkušenosti s otravou z hub se s Deníkem podělil i školák Adam.
Město Příbram čeká zásadní změna v oblasti tepelné energetiky. Hlavním dodavatelem tepla a teplé vody pro přibližně 33 000 obyvatel se stane energetická skupina Veolia Energie ČR, která odkoupí 51% podíl ve společnosti Energo Příbram. Dosud majoritní vlastník, skupina Natland, tak předá kontrolu jednomu z největších hráčů na trhu s dálkovým teplem v České republice.
Po velkých elektrárnách a teplárnách, které platí za emise povolenky už řadu let, přijdou od roku 2027 na řadu také domácnosti. Kvůli zavedení emisních povolenek se jim prodraží topení uhlím a plynem či pohonné hmoty ve spalovacích motorech. Opce na budoucí povolenky se prodávají již nyní za cenu výrazně vyšší, než je politiky slibovaný strop ve výši 45 eur za tunu emisí. Vláda se snaží domácnosti uchlácholit, že se nemusí ničeho obávat, někteří analytici se ale netají s kritikou.
Důl ČSM v Karviné pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.
Důl ČSM v Karviné pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.
Raziči těžební společnosti OKD dokončili přípravu posledního porubu, čímž ukončili ražební práce. Od počátku roku vyrazilo 10 razičských kolektivů 2 835 metrů chodeb. Celkově bylo v posledním černouhelném dole v Česku, Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb, což odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Od nynějška až do ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 už bude probíhat pouze těžba uhlí.
Dřevo se pomalu mění na dřevěné uhlí. Nad milířem stoupá tenký pramínek dýmu a střídající se hlídky sledují, zda oheň neztrácí dech. Dech přitom v blízkosti hroudy pomalu popadáte. Uprostřed června se ve Vernéřově u Aše už poosmnácté rozhořel milíř, připomínka starého řemesla, které kdysi tvořilo srdce venkovského hospodářství i průmyslu. Dnes ho v Ašském výběžku udržuje hrstka nadšenců.
Těžební společnost OKD vydala publikaci o povoláních, která zaniknou s chystaným koncem těžby uhlí. Knihu s názvem S hlavou vztyčenou a podtitulem Příběhy hornických profesí společnost představila a také pokřtila v pátek večer na Hornických slavnostech v Karviné. ČTK to sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Muzeum v Mostě připomíná 130 let od katastrofy, kdy se při těžbě uhlí po proražení obří dutiny s pískem a vodou zřítilo 40 a vážně poškodilo 52 domů. Zničena tak byla celá čtvrť v tehdejším městě. O události psali novináři v různých koutech celého světa. Lidé stihli z hroutících se domů utéct, oběť byla jedna nebo dvě.
Na dekarbonizaci uhelných regionů, tedy přeměnu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, míří téměř 29 miliard korun z dotačního programu Spravedlivá transformace. Je to přes 70 procent celkové částky programu, přičemž příjemcům bylo proplaceno už šest miliard korun.
/ANKETA/ Sloni, velbloudi, zubři, nosorožci, jeleni, ale třeba i syslové, želvy a ptáci, navrch vyhlídky, rekreační plochy, lávky nebo návštěvnické centrum. Zoologická zahrada Ústí nad Labem ve spolupráci s Ústeckým krajem a městem Ústí nad Labem představila ambiciózní plán zrealizovat u jezera Milada zoologický park. Projektu ale zatím brání několik problémů, v okolí jezera leží například miliony tun stále neodepsaného uhlí.
Energetická transformace, zánik těžby černého uhlí a ústup od využívání fosilních paliv. Jak se tyto trendy promítají v Moravskoslezském kraji do života měst spjatých s hornickou minulostí a průmyslem? Nejen o tom se hovořilo v Ostravě na nedávném odborném sympoziu s názvem Energie budoucnosti s podtitulem Směr nejen Moravskoslezského kraje. Jeho první ročník zorganizovali Deník z vydavatelství Vltava Labe Media a jeho partner společnost Veolia.
V Podkrušnohorském technickém muzeu v Kopistech u Mostu si návštěvníci díky virtuální realitě mohou nově prohlédnout model velkostroje na těžbu uhlí. ČTK o tom dnes informovala Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie, které obří korečkové rypadlo RK 5000 patří. Podle posledního těžebního velkostroje na Mostecku model vznikl. Kolos zatím dál stojí v prostoru uzavřeného povrchového lomu ČSA. Může se stát turistickou atrakcí, nebo skončí ve šrotu.
Hlavním cílem první etapy sanačního projektu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde na konci února vykolejil vlak s toxickým benzenem, bude odstranění nerozpuštěné fáze benzenu na hladině podzemní vody. Vyplývá to ze sanačního projektu, ke kterému již dala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) souhlasné stanovisko. První fáze zahrnuje období šesti měsíců, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. Celkové náklady zatím nesdělila, rozpočet bude podle ní upřesněn až po schválení projektu.
Do Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku, kde na konci února vykolejil vlak s toxickým benzenem, dorazily tři filtry s aktivním uhlím. Čistit budou minimálně následujícího půl roku čerpanou kontaminovanou podzemní vodu. ČTK to ve středu řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla v plánu sanační firma.
Jezero v zanikajícím povrchovém uhelném dolu ČSA na Mostecku vznikne jinak než sousední jezero Most. Z nedalekého zavřeného hlubinného dolu Centrum se stane zóna pro podnikání. Už se na tom pracuje. Podrobnosti zazněly na konferenci o Green Mine, což je projekt za stovky milionů korun. Řeší přípravu oblasti po těžbě uhlí na další rozvoj.
Cérka, tak v Trojanovicích v Beskydech pojmenovali odvážný projekt proměny bývalého Dolu Frenštát v místo k životu se vším všudy. A navíc, jak starosta této obce Jiří Novotný zdůraznil, zde chtějí místo uhlí vytěžovat chytré mozky.
Na velikonoční dobrodružství za hranice se vydala rodina Šlehoberových ze Stráže, Kačka, Jaroslav, dvojčata Kačka a Jára a čtyřměsíční fenka Charlie. Jejich cesta vedla přes Rakousko a Slovinsko až do Chorvatska. O tom, co je potkalo a co všechno zažili, ale především, co všechno viděli, se s námi rozhodli podělit. Za což jim mnohokráte děkujeme. V dnešním příspěvku přinášíme již pátý ze sedmi dílů cestovatelského miniseriálu.
Slavnostním přestřižením pásky byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce těžní věže v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III v Kopistech. Projekt v hodnotě téměř 75 milionů korun slibuje návštěvníkům Podkrušnohorského technického muzea jedinečný zážitek – možnost projít si kompletní cestu horníka od převlékárny až po simulované fárání pod zem.
Těžba uhlí v Moravskoslezském kraji se pomalu chýlí ke svému konci. I dnes však mají lidé zájem poznat, co těžká práce na šachtě obnášela. Jedním z míst, které ukazují, jak to pod zemí opravdu vypadá, je i cvičná štola ve Staříči na Frýdecko-Místecku.
Těžba uhlí v moravskoslezském regionu se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Zájem o poznání těžké práce na šachtě ale mezi lidmi rozhodně nezmizel. Jedním z míst, kde se člověk může seznámit s tím, jak to pod zemí vypadá, je cvičná štola ve Staříči.
/FOTO/ Hasiči ve čtvrtek pokračují v likvidaci požáru plastů v areálu společnosti Ekologie u Rynholce na Rakovnicku, zcela uhašeno je 70 procent plochy. Na místě je 18 hasičských jednotek, tedy zhruba 80 hasičů. Hromadu plastů, které začaly hořet v pondělí vpodvečer, rozebírají rypadly. Odhadují, že dnes odpoledne by mohli snížit stupeň poplachu na druhý, řekl ČTK mluvčí hasičů Tomáš Bakalář.
S loňským zákazem neekologických kotlů se mění poptávka po různých velikostech nakupovaného uhlí. Lidé kupují méně Kostky, naopak rostou prodeje Ořechu 2. Někteří analytici předpokládají, že domácnosti budou topit českým uhlím možná i déle než deset let. Potom půjde využít polské z dovozu, anebo přejít na biomasu.
Společnost Veolia Energie patří mezi největší energetické skupiny u nás a je největším distributorem tepla v České republice. Prostřednictvím jedné z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě dodává teplo a teplou vodu do 580 tisíc domácností. Energiemi zásobuje také více než 300 průmyslových podniků a 1800 zařízení v terciálním sektoru.
Svět se učí od nás. Těmito slovy komentovali rozsah katastrofy v Hustopečích nad Bečvou zástupci všech složek, které se podílejí na likvidaci havárie cisteren s benzenem. Vrátit území do původního stavu má sanační projekt, který zahrnuje i protipovodňová opatření.
Světové emise oxidu uhličitého (CO2) neustále rostou. Za posledních 60 let jich je dvaapůlkrát tolik a ze spalování uhlí, ropy a plynu emise CO2 narostly zhruba čtyřnásobně. Kolik oxidu uhličitého vyprodukujeme i jaké jsou důsledky, zjišťovala datová redakce Deníku.
Těžební společnost OKD ukončí těžbu uhlí v dole ČSM s rezervou více než osm miliard korun na účtech. Peníze pokryjí likvidaci dolu, sanaci, odstupné pro zaměstnance i budoucí podnikání OKD. Po dnešním setkání s firmou to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Prostřednictvím společnosti Prisko vlastní OKD stát. Podle premiéra bude přechod na nové období bezproblémový. Vytěžení posledních porubů provede OKD v prvním čtvrtletí 2026.
V tomto roce uplyne 50 let od unikátního přesunu mosteckého kostela, který po kolejích unikl těžbě uhlí a stal se díky umu českých techniků kamenným hrdinou. Chystají se akce na připomenutí této události, jež obletěla svět společně s obrázky likvidace starého města Most. Národní kulturní památka se po zimní pauze otevře 5. dubna.
V pátek v podvečer zasahovali táborští hasiči v Prokopově ulici u požáru uhlí v jednom z domů.
Počasí jako z katalogu. Kdo mohl, tak vyrazil o víkendu do přírody. Hodně Ústečanů zavítalo k jezeru Milada. Narazili jste tam na cyklisty, pejskaře, bruslaře či procházející se milovníky slunečních paprsků. Podívejte se, jak to tam v neděli odpoledne vypadlo.
Zpracovatelská část Sokolovské uhelné ve Vřesové slaví šedesát let od svého vzniku. Tehdy se jako první otevřela drtírna uhlí. Tento významný milník připomíná nejen historii a technologický vývoj, ale i výzvy, kterým podnik čelil. Od svého založení, které proběhlo výnosem ministra paliv o pět let dříve, se kombinát potýkal s ekonomickými a ekologickými problémy, které formovaly jeho současnou podobu. Přesná výše celkových nákladů na výstavbu kombinátu není známa, ale podle některých údajů se pohybovala na úrovni 2,4 miliardy tehdejších korun. Unikátní záběry ukazují stavbu celého komplexu a okolí, kdy se na stavbu sjížděli dělníci a řemeslníci z celé republiky. Na dobových snímcích jsou vidět i dnes již neexistující domy, které musely ustoupit tehdejší stavbě. Jsou na nich i dělníci z Prahy, Plzně či Brna, kteří komplex tehdy stavěli nebo lidé, kteří stáli ve vedení podniku. Možná některé z nich poznáte.
