Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem spustí letos v září bakalářský obor, jehož absolventi budou umět připravit firmy na energetickou proměnu průmyslu po konci těžby uhlí. Studenti se naučí, jak udělat z odpadu surovinu, jak šetřit podnikům náklady nebo z čeho vyrábět po transformaci energii. Program Udržitelnost obnovitelných zdrojů surovin otevírá fakulta životního prostředí.
Na silnici I/15 u obce Lukov havaroval v pondělí 23. února odpoledne kamion převážející uhlí. Sjel z vozovky a převrátil se ze svahu. Náklad se vysypal do porostu.
Okolí jezera Milada čeká velká proměna. V budoucnosti byste tam mohli narazit na slony, velbloudy, jeleny či zubry. V plánu jsou vyhlídky, rekreační plochy, lávky a návštěvnické centrum. Projekt nese název Divoká Milada a má spojit ochranu přírody s rozvojovým potenciálem regionu. Nově má svoji vlastní webovou prezentaci.
Úpravna uhlí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku, poslední úpravna černého uhlí v Česku, ukončila provoz. Na konci měsíce odejde 150 z téměř 190 jejích zaměstnanců, kteří nyní pracují na čištění technologických celků. Novinářům to řekl vedoucí úpravny Zdeněk Piech ze společnosti OKD.
Karlovarský kraj je na rozcestí. V důsledku útlumu těžby čekají region zásadní změny. Více v rozhovoru s předsedou dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Pavlem Tomkem. V souvislosti s plánovaným útlumem těžby uhlí přijdou zásadní změny pro region Karlovarského kraje. Je potřeba přejít na jiné zdroje tepla, přitom některá města, která doteď využívala služeb společností Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, už přemýšlí o vlastní nezávislosti a soběstačnosti.
Když se Česko ve středu 4. února slavnostním aktem loučilo s hornictvím, Dolem ČSM ve Stonavě se rozezněl i pískot havířů. Šlo o reakci na děkovný vzkaz prezidenta republiky Petra Pavla. Proč se pískalo? Co měl prezident tou dobou na práci? A jak na tuto kulisu reagují místní politici?
Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Teplárna ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.
V lomech a dolech v ČR se loni do konce listopadu vytěžilo přes 22,6 milionu tun hnědého a černého uhlí. Meziročně je to asi o 1,5 procenta více. Těžba tak loni po letech mírně vzrostla. Produkci tradičně táhla zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
V lomech a dolech v ČR se loni do konce listopadu vytěžilo přes 22,6 milionu tun hnědého a černého uhlí. Meziročně je to asi o 1,5 procenta více. Těžba tak loni po letech mírně vzrostla. Produkci tradičně táhla zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
Černé uhlí skončilo a začneme řešit účty za energie.
Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o osm procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.
Necelý měsíc bude fungovat úpravna uhlí společnosti OKD. Zpracuje uhlí, které ještě firma vytěžila do konce ledna v Dole ČSM, posledním činném dole na Karvinsku. Pak se OKD bude věnovat útlumu dolu a naplno rozjezdu svého nového podnikání. ČTK a České televizi to řekl generální ředitel OKD Roman Sikora.
Těžba černého uhlí v ostravsko-karvinském regionu jednou pro vždy skončila. Poslední vozík vytěžený na stonavském dole ČSM na Karvinsku vehnal slzy do očí i starým havířům v Ostravě. Kdysi hlavním městem těžby černého uhlí u nás prošel ve středu odpoledne slavnostní průvod.
Konec těžby černého uhlí na Karvinsku i v celé České republice se symbolicky uzavírá. Po vytěžení posledního vozíku s uhlím se horníci sešli v katedrále Božského Spasitele, kde vedl bohoslužbu biskup Martin David. Podle něj nejde o smuteční rozloučení, ale o poděkování, připomínku obětí i naději do budoucna pro celý region.
Bývalí i současní chlapi ze šachet se sešli, aby společně zapili konec těžby v Česku. Symbolicky v pivnici s příhodným jménem, která kdysi patřila k jejich oblíbeným místům, sdíleli pocity nostalgie i ztráty. Tato událost symbolizovala jak konec černouhelné éry, tak proměnu regionu, který se musí vyrovnat s novou realitou.
V Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku došlo ve středu na slzy, potlesk, pískot i nostalgii. Plakali ti, kteří se nesmířili s koncem těžby černého uhlí. Tleskali všichni a pískali ti, kteří nesouznili s promítnutým projevem prezidenta Petra Pavla. Smutek ale čišel ze všech z víc než tisícovky příchozích, kteří zaplnili prostranství před pódiem.
V Dole ČSM byl ve středu 4. února před polednem z hloubky 1300 metrů slavnostně vyvezen poslední vozík s černým uhlím vytěženým v České republice. Celý akt byl pojat jako slavnostní okamžik, ale davy příchozích, kteří si tento okamžik nenechali ujít, hovoří o velkém smutku. Toto jsou dojmy jedněch z posledních horníků v Česku.
Horníci ve středu z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Česku. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru takzvaného náraží jámy přihlížely desítky hostů, další lidé ho sledovali na dvou velkoplošných obrazovkách.
Horníci ve středu 4. února 2026, ve 12 hodin, tedy přesně v pravé poledne, vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku poslední vozík s černým uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice.
Čtvrtého února oficiálně skončí těžba černého uhlí v Česku. Právě v tento den totiž z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku naposledy vyjede vozík s uhlím z porubu. V Ostravě se také uskuteční havířovské slavnosti, které připomenou konec klíčové kapitoly historie regionu.
Symbolickým posledním vozíkem uhlí, který vyjede z podzemí ve středu 4. února, se v České republice uzavře téměř 250 let trvající éra těžby černého uhlí. Zdravotní následky práce v dolech tím ale nekončí. Horské lázně Karlova Studánka na Bruntálsku zůstávají i po ukončení těžby důležitým místem léčby bývalých horníků, jejichž onemocnění dýchacích cest i pohybového aparátu mají často nevratný charakter.
Dvěma slavnostními akty ve středu oficiálně skončí těžba černého uhlí v Česku. Z dolu ČSM vyjede z hloubky 1300 metrů poslední vozík s uhlím z porubu, kterým v sobotu 31. ledna na noční směně skončila klíčová kapitola historie na Karvinsku. Odpoledne je na programu havířská slavnost v Ostravě.
Definitivní ukončení těžby černého uhlí v Česku bude mít podle analytiků na tuzemskou energetiku spíše jen zanedbatelný dopad. Většina zařízení se na to podle nich připravila dopředu, navíc uhlí je na trhu stále dostatek. Případné obnovení těžby hodnotí jako nerealistické. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku.
Konec. Po téměř 250 letech skončila na Karvinsku, a tím i v celé zemi, těžba černého uhlí. Poslední šichtu měli horníci na Dole ČSM Sever ze soboty 31. ledna na neděli 1. února. Symbolický poslední vozík vyveze OKD ve středu 4. února.
Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí, jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
V noci na neděli v posledním porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku definitivně utichnou stroje. Skončí tak těžba v posledním černouhelném dole OKD, čímž bude po téměř 250 letech ukončeno dobývání uhlí v České republice.
Těžba černého uhlí v Česku po takřka 250 letech končí. Radomír Vidlička strávil v podzemí jedenáct let a vypracoval se až na směnového předáka. Z šachty odešel loni v červnu a nyní začíná novou profesní kapitolu. Jak zvládal tíhu odpovědnosti? A čím je specifický hornický kolektiv? I na tyto otázky odpovídal v rozhovoru.
Dnešním dnem se v České republice uzavře 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí. Zavírá se totiž poslední černouhelný důl v zemi, Důl ČSM na Karvinsku.
Důl ČSM ve Stonavě míří k uzavření a s ním končí i jedna z posledních kapitol českého hornictví. Radomír Vidlička strávil jedenáct let v podzemí, vypracoval se z úplného začátečníka až na směnového předáka a strojníka v nejvyšším tarifním stupni. V červnu 2025 odešel ze šachty a dnes už začíná novou profesní kapitolu. V rozhovoru otevřeně popisuje tlak odpovědnosti, sílu hornického kolektivu, dramatický otřes v dole i to, jaké je odcházet z profese, která formovala jeho život v době, kdy se hornictví v regionu blíží ke konci.
Společnost OKD vytěžila loni, v posledním roce těžby, 1,161 milionu tun černého uhlí. O rok dříve to bylo 1,202 milionu tun. Během letošního ledna firma vydobude ještě přibližně 45.000 tun. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu.
Teplo z elektrárny v Ledvicích na Teplicku bude v roce 2030 mimo jiné z biomasy, která nahradí uhlí. Energetická skupina ČEZ vypsala nyní tendr na kotel. V areálu funguje už plynová kotelna a vyroste tady paroplynový zdroj. V případě elektřiny zatím pevné datum náhrady uhlí a odstavení uhelných bloků firma nestanovila, řekl mluvčí skupiny Ota Schnepp.
Kdo ráno jel z Bíliny na Teplice mohl uvíznout v koloně. Ta se vytvořila u Kladrub, protože na silnici bylo vysypané uhlí. Po dobu likvidace byla silnice z Bíliny na Teplice uzavřená.
Elektrárny Opatovice zahájily největší investici ve své historii. Paroplynové bloky, které nahradí spalování uhlí, umožní výrazně snížit emise oxidu uhličitého i dalších znečišťujících látek. S uhlím chtějí Elektrárny Opatovice skončit do konce roku 2030.
Jako jediný těžař černého uhlí v České republice ukončí společnost OKD na konci ledna 2026 v posledním dole, Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, hlubinné dobývání uhlí. Na počest všech havířů od počátku těžby až po současnost uspořádá 4. února slavnostní ceremoniál, v jehož průběhu vyveze z Dolu ČSM symbolický poslední vozík uhlí. V Ostravě, metropoli hornického regionu, se pak uskuteční hornický průvod a bohoslužba za horníky.
Dominantní kulisu města Hodonín, zdejší teplárnu ve vlastnictví energetického gigantu ČEZ, čeká další technologická změna. Krok je součástí širší strategie ukončení spalování uhlí do roku 2030, která zahrnuje modernizaci tepláren na plyn a biomasu.
V Polsku se chystá nová obří rekreační oblast. Už dostala označení Belchatowské Mazury. Vznikne zatopením oblasti, ve které bude ukončena těžba uhlí.
Moravskoslezský kraj čeká v příštím roce největší změna za dlouhé desítky let: na Karvinsku totiž končí těžba černého uhlí a tím i definitivně v celém kraji. Začnou ale třeba i významné projekty, jako třeba několikaletá rekonstrukce přistávací dráhy na ostravském letišti či budování zbrusu nové haly pro míčové sporty v Ostravě.
Od 1. ledna 2026 se cena tepla z opatovické elektrárny zvýší na 907,54 Kč za gigajoule. „Pro běžnou domácnost to znamená nárůst přibližně o 80 korun měsíčně," oznámily Elektrárny Opatovice. Teplem zásobují 63 tisíc domácností a mnoho dalších průmyslových, podnikatelských či veřejnoprávních subjektů v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové.
Fotovoltaické elektrárny v Ústeckém kraji postupně částečně nahradí uhlí. Největší v regionu i celém Česku zahájí provoz v okolí Tušimic, Prunéřova a Ledvic, tedy u hnědouhelných elektráren. Skupina ČEZ zahájila za posledních 15 měsíců v Ústeckém kraji provoz fotovoltaik o výkonu 53 megawattpeaků. V přípravě má další projekty v řádu stovek megawattpeaků. Informovala o tom dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
Od 1. ledna 2026 se cena tepla z opatovické elektrárny zvýší na 907,54 Kč za gigajoule. „Pro běžnou domácnost to znamená nárůst přibližně o 80 korun měsíčně," oznámily Elektrárny Opatovice. Teplem zásobují 63 tisíc domácností a mnoho dalších průmyslových, podnikatelských či veřejnoprávních subjektů v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové.
Příprava nového využití obřího povrchového lomu ČSA a hlubinného dolu Centrum na Mostecku skončí v roce 2027, pak se celá revitalizovaná oblast s novým jezerem otevře veřejnosti a pro investory. V tomto území, kde se přestalo těžit hnědé uhlí, vznikne síť komunikací pro auta, chodce a cyklisty, základní zázemí pro odpočinek a také infrastruktura pro výstavbu moderních továrniček. Podle odborníků z projektu Green Mine startovací obnova za víc než půl miliardy korun běží podle plánu.
Za celý den toho mají chlapi dost. Jsou unavení, špinaví, ale spokojení. Od rána vozili Mikuláše a čerty, stovky cestujících a stovky kilometrů. Když topič otevřel dvířka do kotle, přímo před námi se rozevřelo ohnivé peklo. Hučelo to, žár vystřelil ven a člověk jen couvl, jak se mu v jediné vteřině rozpálila tvář. V kabině není místo na romantiku – syčí tu pára, drnčí kov, vzduchem jde cítit kouř, uhlí i chlad z otevřených boků. Když se v neděli v podvečer setmělo Deník totiž vyrazil s kamerou tam, kam se běžně jen tak někdo nepodívá – přímo do kabiny slavné parní lokomotivy 475.1 Šlechtična.
Přelom 19. a 20. století byl v zemích Rakouska-Uherska poznamenán velkou vystěhovaleckou vlnou do Spojených států amerických, v nichž mnozí Češi i Slováci viděli slibnou zemi neomezených příležitostí. Zajímal je zejména prudce se rozvíjející důlní průmysl, protože s havířskou prací měli spoustu zkušeností. V prosinci roku 1907 však tento překotný rozvoj hornictví vyvrcholil sérií děsivých katastrof se stovkami mrtvých.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý 25. listopadu Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.
Cukrovar v Českém Meziříčí 20. listopadu slavnostně otevřel novou plynovou kotelnu, spalovaní uhlí tam po 153 letech skončilo. V tiskové zprávě o tom informoval Jakub Hradiský, mluvčí společnosti Tereos TTD, pod níž meziříčský cukrovar spadá.
