Kreativ

ŠTÍTEK: Velikonoce

V Mimoni Lenka Špačkvá založila Retro muzeum.

Zamilovala se do kočárků a ukazuje jejich kouzlo. V Mimoni zve do Retro muzea

Lenka Špačková nechtěla své poklady skrývat před zraky veřejnosti, naopak se je rozhodla hrdě vystavit. Kočárky, panenky z různých materiálů, dobové hračky či mimoňské upomínky představují jen zlomek exponátů, které mohou vidět návštěvníci Retro muzea v Mimoni. Vydají se tak na cestu časem a zavzpomínají na své dětství.

DjerbaHood: Díky podpoře pařížské galerie Itinerrance mají vybraní umělci proplacenou letenku na Djerbu a ubytování v hotelu zhruba na týden

DjerbaHood. Tuniská galerie pod širým nebem spojuje národnosti i náboženství

Tuniský ostrov Djerba, který je největší v severní Africe, si mnozí spojují hlavně s krásnými plážemi a hotelovými rezorty. K „válecí“ rodinné dovolené vedle pozvolného vstupu do moře s nebývale příjemným jemným pískem přímo vybízí i zdejší klima s více než třemi stovkami slunečných dnů v roce. Na Djerbě navíc bývá příjemné teplo (i v noci) ještě během října a už zase na přelomu dubna a května, kdy na tuniské pevnině hrozí větší výkyvy teplot i směrem dolů.

Ve středu bude Hraničáře bavit koncert místního alternativně-folkového písničkáře Willa Eiffela a jeho hosta, projektu Čtvrt na smrt.

Jak si užít Hraničář? Přijďte ve středu na Willa i Čtvrt na smrt

Ať je léto, prosinec či Velikonoce, návštěva filmu, hraní i hudební show ve Veřejném sále Hraničář je sázka na jistotu. Přijďte se sem ve středu 3. srpna od 19 hodin bavit koncertem místního alternativně-folkového písničkáře Willa Eiffela a jeho hosta, projektu Čtvrt na smrt. Vstupné je dobrovolné.

Podivín, ilustrační foto

Podivín: tisíce aut uprostřed turistické sezony. Podivínští trpí pod náporem aut

Tisíce aut sjedou denně z dálnice D2 u Podivína, aby jejich řidiči osádku přivezli za hranice Lednicko-valtického areálu, v sezoně jedné z vůbec nejnavštěvovanějších částí republiky, která je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Místní obyvatelé však již roky pod náporem stále většího počtu aut trpí, což se, jak sami zmiňují, odráží v kvalitě jejich běžného života.

Starosta Hřenska Zdeněk Pánek.

Starosta Hřenska: Pravčická je v pořádku, jak dopadly soutěsky, nevíme

Jen s velkými obtížemi se do Hřenska vracel jeho starosta Zdeněk Pánek. Jen tři dny před tím, než začal okolí Hřenska ničit obrovský požár, odjel na dovolenou do Turecka. Zpátky do Česka se vrátil ve středu 27. července brzy ráno, se sháněním letenek mu pomáhala i česká ambasáda v Turecku.

Sedmý ročník závodu na Starých Hutích ovlivnil déšť.

Starohuťské tragačové závody mezi kapkami deště

Lidé vyhledávající červencovou zábavu podléhají už sedm let ve Starých Hutích, čítajících 122 obyvatel, fenoménu Tragačových závodů. Ty vůbec první se v jedné z nejmenších obcí na Slovácku konaly ve druhé polovině 20. století, v roce 1968.

Trenckův kalich

Unikát v Kapucínské hrobce v Brně. Lidé v ní uvidí kalich barona Trencka

/FOTO/ Unikátní Trenckův kalich mají možnost spatřit do konce roku návštěvníci Kapucínské hrobky v Brně. Jedna z mála dochovaných památek po známém vojenském veliteli Františku Trenckovi se poprvé objevuje po boku svého zadavatele. Kalich je tam zároveň zapůjčený v roce, kdy si Kapucínská hrobka připomíná sto padesát let od uložení ostatků barona Trencka do kaple pod kostelem Nalezení svatého Kříže.

Nikoliv zub času, ale záměr developera zlikvidoval neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky.

Náhlá demolice historické budovy na Hlinkách: ombudsman prošetří postup úřadů

Okolnosti náhlé demolice neorenesanční vily v brněnské ulici Hlinky během letošních Velikonoc prošetří ombudsman Stanislav Křeček. „U brněnské vily v ulici Hlinky jsou zarážející především poslední momenty před jejím zbouráním. To vlastník oznámil stavebnímu úřadu na Velký pátek jen pár dní poté, co ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí o prohlášení stavby za kulturní památku. Během Velikonoc pak demolici dokončil,“ shrnul Křeček okolnosti brněnského případu.

Krásu labutí i jedinečnost českých rukodělných foukaných ozdob představil Koulier na Oflendě u Hlinska

Křehká krása, kam se podíváš. Byli jste také na festivalu labutí?

Kdo na začátku července dorazil do firmy Koulier v Oflendě u Hlinska, udělal jedině dobře. Mohl se podívat pod ruku šikovným zaměstnancům, kteří umí vykouzlit nádherné vánoční ozdoby. Užil si i festival labutí, které se staly součástí rekordu zapsaného Agenturou Dobrý den. Za fotografie děkujeme Matějovi Hinkovi.

Poštovní schránka. Ilustrační foto

Kde je poštovní schránka, si málokdo vzpomene. Přitom jich v Ústí jsou desítky

Poštovní schránky bývaly na rohu snad každé ulice. O Vánocích a Velikonocích pak bývalo normální koupit štos těch nejroztodivnějších pohlednic a pak s nimi právě k těm oranžovým schránkám vyrazit. Pošťáci a listonošky roznášeli kromě novin a časopisů, případně soudních obsílek, také důchody, dopisy, korespondenční lístky i zmiňované pohlednice ze všech koutů republiky.

Ve sklárně Koulier vytvořili unikátní rekord. 2022 skleněných, ručně foukaných labutí v 169 originálních variantách.

Potrženo, sečteno. Nejvíce skleněných foukaných labutí vyrobili v Koulieru

2022 skleněných, ručně foukaných labutí v 169 originálních variantách. Taková nevšední podívaná se v sobotu 18. června naskytla ve sklárně Koulier na Chrudimsku, kde tak vytvořili unikátní rekord. Pokud se vám labutě z dílny Petry Novotné líbí, můžete si je prohlédnout na festivalu na začátku července. 

Soubory z Hanáckého Slovácka se na strážnickém festivalu představily s programem Naša dědina.

Ostatky i hody. Hanácké Slovácko ve Strážnici uvedlo Našu dědinu

Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2022 po letech ožil folklorem kultur různorodých národů. Do srdcí návštěvníků festivalu se také zapsala návštěva více než stovky účinkujících z Hanáckého Slovácka v pořadu situovaném ve strážnickém skanzenu s názvem NAŠA DĚDINA. Náš národopisný mikroregion představil vybrané zvyky, které doprovází místní lid po celý kalendářní rok v současnosti s přihlédnutím na historickou tradici. Významný podíl účinkujících zastoupily i modrohorské obce v jednotlivých částech pětihodinového programu. Děkujeme Zuzaně Martinkové a Lukáš Stávkovi za pěkný příspěvek a Ladislavu Polakovi za krásné fotky.

Poštovní schránka.

Zabily je mejly. Schránky na dopisy pomalu mizí z ulic v Libereckém kraji

Dříve jsme na ně mohli narazit téměř na každém rohu, to už je ale minulost. Ikonické poštovní oranžové schránky využívá čím dál méně lidí, klesá zájem i o listovní zásilky. Klasické dopisy a korespondenční lístky totiž nahradila elektronická komunikace. Může se tak stát, že hledání poštovní schránky zabere více času než v dobách minulých.

Poštovní schránka.

Zabily je e-maily. Schránky na dopisy pomalu mizí z českých ulic

Dříve jsme na ně mohli narazit téměř na každém rohu, to už je ale minulost. Ikonické poštovní oranžové schránky využívá čím dál méně lidí, klesá zájem i o listovní zásilky. Klasické dopisy a korespondenční lístky totiž nahradila elektronická komunikace. Může se tak stát, že hledání poštovní schránky zabere více času než v dobách minulých.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Hrůzné mučení. Čarodějnické procesy jsou děsivou etapou historie Jesenicka

Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Strašné mučení a stovky obětí. Výročí procesu s první "čarodějnicí" na Jesenicku

/Z HISTORIE REGIONU/ Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka. Zemřít při nich mohlo až přes tři sta žen.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Strašné mučení a stovky obětí. Výročí procesu s první "čarodějnicí" na Jesenicku

Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka. Zemřít při nich mohlo až přes tři sta žen.

V Safari Parku Dvůr Králové se narodilo první mládě kobry kapské v historii.

Haďák by měl radost, ve Dvoře Králové se narodila první smrtelně jedovatá kobra

Haďák ze seriálu Zoo, který se odehrává v prostředí Safari Parku Dvůr Králové, by měl radost! Vůbec poprvé v historii se narodila v královédvorské zoo kobra kapská, jeden z nejnebezpečnějších hadů Afriky. Její jed je nesmírně silný. Osm let se herpetologové Safari Parku Dvůr Králové snažili vytvořit optimální podmínky, které by smrtelně jedovatého hada stimulovali k rozmnožování.

Markéta Chovancová, autorka kuchařky Markéta v troubě, s dcerou.

Recepty se mají šířit, aby udělaly radost, říká foodblogerka Markéta Chovancová

S vařením a pečením Markéta Chovancová začala, až když měla vlastní domácnost. Dnes oblíbenou foodblogerku sledují na jejím instagramovém blogu Markéta v troubě tisíce lidí, které inspiruje svými recepty, sestavenými z běžně dostupných surovin a popsanými tak srozumitelně, aby podle nich zvládli vařit a péct úplně všichni. Markéta má krásnou rodinu, tři děti a postavu štíhlou jako modelka, i když říká, že bez kousku kvalitní čokolády a marmelády si neumí představit den. Loni vydala úspěšnou kuchařku a těší se, co nového jí osud přinese.

Průvod královniček je spjatý se svatodušní nedělí.

Obdivuhodná tradice na Velkobítešsku. Letnicím vévodí obchůzka královniček

Letnice, slavnost seslání Ducha svatého, je na Velkobítešsku svátkem větším než kde jinde. Tuto neděli totiž dívky z Velkobítešska pravidelně vycházejí na obchůzku po obci Březské. Průvod královniček, jak se tančícím a zpívajícím děvčatům v krojích říká, má dlouholetou historii a také pevný řád. Podívejte se i vy, jak vypadala letošní slavnost. Za fotografie děkujeme Ivu Křížovi, za video Silvě Smutné. 

Kniha o velikonočních zvycích byla pokřtěna pivem.

Kniha Velikonoce našich babiček byla pokřtěna pivem

Kniha s názvem Velikonoce našich babiček čtenářům opět přibližuje tradice, zvyky, recepty a mnoho dalšího, co se k dané roční době dříve neodmyslitelně vztahovalo. Představení knihy a její křest pivem z pivovaru Proud se uskutečnilo za účasti autorek Aleny Anežky Gajduškové a Aleny Scheinostová.

Šéfkuchař Pavel Pospíšil

Nešvar české gastronomie? Okrádání lidí, říká první Čech s michelinskou hvězdou

Pavel Pospíšil je vůbec první český kuchař, který kdy získal michelinskou hvězdu. Rodák ze Zlína se do prestižního gastronomického průvodce dostal v roce 1980, po jedenácti letech emigrace v Německu. V rozhovoru pro Deník přiznává, že michelinská hvězda pro něj byla přítěží. „Hvězda totiž byla brzdou pro normální lidi. Řekli si, že ten podnik má hvězdu, tak tam přeci nepůjdou, protože to bude drahé,“ krčí rameny Pospíšil.

Národopisný pořad Letnice v kouřimském skanzenu.

PODÍVEJTE SE: Letnice v Kouřimi. Skanzen připomněl tradiční slavnosti

V neděli 5. června se uskutečnil v kouřimském skanzenu národopisný pořad Letnice. „Letnicové slavnosti jsou tradiční oslavou svátku Seslání Ducha svatého a připomínkou založení církve. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, vodění, honění či stínání krále,“ řekl ředitel skanzenu Vladimír Rišlink.

Bez černý

Sezona černého bezu je tu. Možnosti jeho využití jsou takřka nekonečné

Intenzivní vůně žlutobílých květů je jasným znamením, že sezona bezu je tady. Jeho léčebné účinky znali už staří Keltové a přísloví „před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ mluví samo za sebe. Ke květům a listům, které si můžete natrhat a využít právě teď, na podzim přibudou bezinky, černé kuličky plodů, jejichž tíha ohýbá tenké větve bezu. Možností, jak s bezem naložit, je nepřeberné množství. Prošli jsme za vás různé zdroje a vybrali ty nejzajímavější.

Včelaři podarovali děti medovými smajlíky.

Včelaři podarovali děti medovými smajlíky

Perníkové překvapení ke Dni dětí donesl do všech tříd Mateřské školy v Kladrubech předseda kladrubského včelařského svazu František Med. Sáčky plné dobrot děti potěšily a „medovému“ strejdovi moc děkovaly.

Nehoda u Čáslavska. Ilustrační foto.

Víte, kde se bourá nejvíce na Pelhřimovsku? Na dálnici D1

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Auto jedoucí od Prahy prorazilo svodidla a vjelo do protisměru. Takový byl začátek letošních Velikonoc na třiaosmdesátém kilometru dálnice D1. Úsek u Humpolce patří k nejvíce kritickým na vytížené spojnici Prahy a Brna. Na podzim to bude navíc třicet let od havárie, po které zemřel místopředseda federálního parlamentu Alexandr Dubček.

Předání známky Mezigeneračně

Setkávání generací je důležité. Školy dostaly známku Mezigeneračně

Již od roku 2017 docházejí děti dvou kaplických škol, ZŠ Školní a Fantova, pravidelně každý měsíc za seniory do Domova pro seniory Kaplice. "Společně si povídají, hrají hry a tvoří. Všichni se na tato setkání těší. Navzájem na sebe nezapomínají ani o svátcích a vyrábí si přáníčka k Velikonocům a Vánocům," uvádí Ivana Sládková z Domova pro seniory (DpS) Kaplice. Děkujeme za příspěvek. 

Ve volnočasovém klubu pro seniory Včela se věnují i vyrábění nebo pečení.

Vyrábění, harmoniky i výlety. V bystřickém klubu pro seniory na jaře nezahálí

Volnočasový klub Včela pro seniory a osoby se zdravotním postižením poskytuje pomoc seniorům při smysluplném trávení volného času, přináší do jejich života nové zájmy a společenské aktivity a snaží se tak předcházet sociálnímu vyloučení. Klub funguje čtyři dny v týdnu a sídlí v Domě s pečovatelskou službou v Bystřici nad Pernštejnem na Hornické 643. Účast na programu klubu je zdarma. Otevřeno je pro všechny, kteří chtějí aktivně trávit volný čas.