Deset let existence slaví letos společnost Pasta Fidli. Od začátku ji řídí maminka Helena Cyrnerová se svou dcerou Gabrielou. Těstovinové království sídlí v Mníšku pod Brdy na sídlišti ve dvou místnostech v přízemních prostorách panelového domu nedaleko školy. Pracuje tu, kromě maminky a dcery, i sedm zdravotně hendikepovaných zaměstnanců. Ti všichni vyrábějí těstoviny.
/FOTO/ Prostřelená osobní známku vojáka z první světové války, která mu zachránila život, kohoutí kříž ve skle nebo ruční zubní vrtačka. Takové rarity lze vidět v louckém muzeu, které slaví osmnácté narozeniny.
Redakce Deníku opět nafotila další sérii vtipným cedulí, nápisů i značek v Jihočeském kraji. Poznáte některé? Fotili jsme na Budějovicku, Jindřichohradecku, Táborsku a Prachaticku.
Prodloužený víkend jsme o letošních Velikonocích strávili na slovensko-maďarském pomezí a v obou zemích jsme navštívili různé kulturní a historické památky. Vzhledem k velikonočnímu období byly vrcholem dvě místa v Maďarsku, a to poutní místo Szentkút (Svatá studánka) s bazilikou a klášterem a nedaleká vesnice Hollókő. Příspěvek o Hollókő byl v této rubrice zveřejněn, nyní přidávám Szentkút, kam jsme zavítali o velikonoční neděli dopoledne.
Chatky v nejatraktivnějších kempech jsou na léto téměř zaplněné. Pobyt se letos prodraží, včetně cestování s obytnými auty a přívěsy. Kdo nehledí na vyšší cenovku služeb, může zkusit netradiční luxusní kempování, takzvaný glamping.
Středověkým hradem Helfštýn prošlo během loňské turistické sezony více než sto tisíc návštěvníků. Jaké budou hlavní taháky té letošní? A jak vnímá kastelán hradu snahy soukromého investora, který chce propojit středověkou památku s podhradím adrenalinovou atrakcí zvanou zipline?
Naděje má jméno Texas, takové moto má expozice v muzeu v Lichnově, které se věnuje vystěhovalectví v 19. století i historii obce Lichnov. Druhým rokem vede muzeum Alena Dobečková z Lichnova, do doby než nastoupila, muzeum vedl jeho zakladatel lékař a někdejší starosta Lichnova Josef Šimíček.
Mnoho obcí mělo dříve pece na chleba, kde se připravovalo pečivo pro veřejnost. Vůně chleba se nesla širokým okolím. A někde ji můžete cítit ještě dnes, protože tradice pečení chleba se do obcí vrací. Příspěvek o tom, kde se v minulosti všude na jihu Čech chleba pekl, zaslal redakci Pavel Mörtl. Děkujeme. O prvním pečení chleba v Úsilném, ke kterému došlo nedávno a které Pavla Mörtla k příspěvku inspirovalo, informoval zase starosta Pavel Kašpárek. Jak nápad na pečení vznikl a co všechno místní upekli? Čtěte. Děkujeme za příspěvek také Pavlu Kašpárkovi.
/FOTO, VIDEO/ - Do maďarské vesničky Hollókő, jejíž historické centrum a další památky se dostaly na seznam UNESCO, zavítal na svých velikonočních cestách čtenář Petr Broža. Fotografoval i natáčel, takže se na Velikonoční slavnost, která se koná právě ve staré části obce, můžete podívat i vy. Přijměte pozvání do Maďarska alespoň prostřednictvím naší fotogalerie. Děkujeme za krásný příspěvek.
K obléhanému zemědělskému městu Lysyčansk na severu Donbasu postupují ruské síly od klikaté frontové linie ze tří směrů. Pro Ukrajince tak zůstává otevřena pouze jedna silnice směrem na západ. Obyvatelé, kteří zde zůstali, čelí každodennímu ostřelování. Schovaní ve sklepech mají strach o své životy i osud země.
Přívozy přes lipenské jezero jsou již zpátky na vodě a připraveny na turisty. Všechny, až na převoz hornoplánský, který prochází dosud největší a nejdůkladnější opravou za dobu své existence.
Jaro je v plném proudu, i když počasí si s námi často pohrává. Dubnové počasí bylo opravdu velice aprílové. Ale to vůbec nezkazilo dobrou náladu dětí a dospělých v MŠ Pomněnka. A opět se nikdo nenudil.
Gránické údolí ve Znojmě je živá učebnice. Alespoň pokud jde o přírodu. Například skýtá přímo učebnicové podmínky pro život mloků. A ti se, jak pilní školáci na hodinu, s jarem zase dostavili a přitahují pozornost kolemjdoucích.
Za krásé fotky děkujeme Michalu Prodělalovi.
Už několik let zdravotní sestra Kamila Zikmundová pomáhá těžce nemocným pacientům, kteří by jinak museli žít po nemocnicích. Díky její péči se lidé, odkázaní na umělou plicní ventilaci, dostávají domů. Zařizuje jim totiž speciální přenosné přístroje, které jim pomáhají dýchat i v domácím prostředí.
/VIDEO/ Jmenují se Anička, Dagmar a Lenka. Tři zelené krásky, které už čekají na turisty v garáži na opuštěné dráze v Hevlíně na Znojemsku. Do pedálů šlapacích drezín se opřou zájemci už začátkem prázdnin.
/FOTOGALERIE/ Od 55 let chodila poctivě na pravidelné preventivní prohlídky na mamograf. Vždy bylo všechno v pořádku. V šedesáti letech však přišel zlom…
/FOTOGALERIE/ Od 55 let chodila poctivě na pravidelné preventivní prohlídky na mamograf. Vždy bylo všechno v pořádku. V šedesáti letech však přišel zlom…
/FOTOGALERIE/ Od 55 let chodila poctivě na pravidelné preventivní prohlídky na mamograf. Vždy bylo všechno v pořádku. V šedesáti letech však přišel zlom…
/FOTOGALERIE/ Od 55 let chodila poctivě na pravidelné preventivní prohlídky na mamograf. Vždy bylo všechno v pořádku. V šedesáti letech však přišel zlom…
/FOTOGALERIE/ Od 55 let chodila poctivě na pravidelné preventivní prohlídky na mamograf. Vždy bylo všechno v pořádku. V šedesáti letech však přišel zlom…
Moravskoslezský kraj je určitě kraj rázovitý, míst k poznání má víc než dost. Jaromír Pýcha z Dolní Rovně zavítal do Bruntálu a nelitoval. Za fotografie z výletu děkujeme.
Anežce Pokorné bude teprve 13 let, ale už od malička se věnuje malování a kreslení. Žákyni 7. třídy Základní školy Nerudova v Českých Budějovicích baví nejvíce portréty. Letos ji vybrali pořadatelé akce Velikonoce na Hluboké z organizace Hope 4 you, aby namalovalo jedno z obřích vajíček. Podívejte se, jak se jí to povedlo.
Denně národní domácí kuchyně, pospolitost, ale i onemocnění či konflikty kvůli nadmíře vodky. Život v komunitě se všemi výhodami i problémy zažívá zhruba osmdesátka ukrajinských žen a dětí v malebné jihomoravské vsi Bořetice. A s nimi provozovatelé a zaměstnanci penzionu, kde uprchlíci našli azyl. Mezi vinicemi žijí už téměř dva měsíce. „Poznali jsme ukrajinskou náturu a hygienické návyky. Trochu se liší od nás Moraváků,“ říká Petra Hudeková, která se o Ukrajince stará.
/FOTO/ Náhradní pštrosí doprava zdarma! Pštros, který se procházel v blízkosti vlakových kolejí, před začínajícím víkendem pobavil Valtice. Snímky opeřence ladně se procházejícího mimo jiné také po nádraží obletěly sociální sítě.
Přibíjení hřebíků, stavby z papírových krabic, učební koutek s hravou češtinou a matematikou, kuchyňka. Vše, a ještě více našly malé děti ukrajinských uprchlíků ve dvou adaptačních skupinách Jiráskova v Jablonci nad Nisou.
Těsně před Velikonocemi se uskutečnilo na Základní škole Komenského v Pelhřimově v rámci školní družiny tvořivé dopoledne. Aktivity spojené s jarní a velikonoční tématikou byly určeny pro děti z celého prvního stupně. Každý si mohl vyzkoušet např. tradiční zdobení kraslic voskem, výrobu věnečků z proutí či dalších krásných jarních dekorací. Dětem v rukou vznikali měkoučcí zajíčci z látky nebo různé drobné výrobky z papíru a dřeva.
Do libereckého Naivního divadla dorazila o Velikonocích skvělá zpráva z pražského festivalu Dítě v Dlouhé. Inscenace Šššš. Šššš. Hůůů. Haf! v režii Michaely Homolové si z přehlídky odvezla cenu diváků, zvanou Dítko.
Hotely a penziony na Ústecku se přizpůsobují světu po covid-19. Přitom nelze paušalizovat jejich situaci. Každý se totiž se situací vyrovnal jinak. Především podle místa, kde se nachází. Jedny, s výjimkou období lockdownu, dokonce zaznamenaly vyšší zájem o ubytování. Jiné právě naopak bojovaly o přežití. V současnosti se ale shodují na jednom, že je potřeba přijít s něčím novým.
V týdnu po Velikonocích, tedy ve dnech 19. až 22. dubna, se na kladenské ZŠ v Doberské ulici konal již tradičně Týden Země. Žáci a pedagogové školy v průběhu týdne realizovali celou řadou aktivit s tématy ochrany naší modré planety. Letošním hlavním tématem byla říše ptáků. Během jednotlivých projektových dnů žáci plnili různé úkoly, testy a bádáním se dozvěděli opět mnoho nového. Žáci napříč školou malovali podle skutečných vzorů druhy našich ptáků. V závěru týdne pak následovala soutěžní výstava velmi povedených výtvarných ztvárnění, a každý z žáků školy měl tak možnost hlasovat a vybrat nejkrásnější z nich. Všem žákům i učitelům náleží velká pochvala a uznání za výkon, který se v množství nádherných prací jen těžko rozhodoval a bodoval.
Kladenská ukrajinská komunita, která se od začátku války na Ukrajině rozšířila o další členy, zejména sirotky z tamních dětských domovů, slavila letošní Velikonoce teprve v neděli 24. dubna - podle Juliánského kalendáře.
Po rozloučení se zimou upálením „Babice Zimice“ a říkadlem „Zimo, zimo, táhni pryč!“ čekaly v předvelikonoční Škaredou středu na děti v MŠ v Kostelci oslavy svátků jara.
Letošní Velikonoce už jsou za námi, a tak se můžeme ohlédnout, jaké vlastně byly. Jak je viděla externí spolupracovnice Strakonického deníku Jitka Pavlíková?
O Velikonocích na Bílou sobotu navštívily rodiny s dětmi hlubockou zoo. Návštěvníci se přišli podívat na mláďátka, čekaly je komentovaná krmení, dílny, zoo, hnízdo sladkostí i zábava pro rodiny s dětmi.
Extrémní zdražování energií, tlak na růst platů, zvyšování cen například drogistického zboží. To vše musí hoteliéři na Děčínsku promítnout do cen za ubytování. Do karet jim hraje i zajímavost regionu, díky Českému Švýcarsku patří k nejvyhledávanějším lokalitám v Česku. I díky tomu si mohou zvýšit ceny.
Extrémní zdražování energií, tlak na růst platů, zvyšování cen například drogistického zboží. To vše musí hoteliéři na Děčínsku promítnout cen za ubytování. Do karet jim hraje i zajímavost regionu, díky Českému Švýcarsku patří k nejvyhledávanějším lokalitám v Česku. V některých ubytovacích zařízeních se již nyní plní rezervační systémy objednávkami na letní měsíce.
Pravoslavné velikonoční oslavy pro ukrajinské běžence přichystali lidé ze společnosti Nazar Invest v Holýšově. Ukrajinské ženy přišly s nápadem na uspořádání velikonoční slavnosti. Ženy zmínily i tradiční paschu, tedy sladkou dobrotu s cukrovou polevou ve tvaru bochánku.
Babice, netopýři, pavouci i hadi se opět vrátili do ulic vesničky Lom na Táborsku. Letos místní obyvatelé slaví dokonce 10. výročí založení novodobé tradice. V obci, která má něco málo přes 170 obyvatel, se vždy asi týden před 30. dubnem zvedne věkový průměr i počet obyvatelek.
Babice, netopýři, pavouci i hadi se opět vrátili do ulic vesničky Lom na Táborsku. Letos místní obyvatelé slaví dokonce 10. výročí založení novodobé tradice. V obci, která má něco málo přes 170 obyvatel, se vždy asi týden před 30. dubnem zvedne věkový průměr i počet obyvatelek.
DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: "Je to asi dva roky zpátky. Oslovili mě, jestli bych nedokázal nechat vytvořit speciální kozojedský betlém. A když si něco zamanu, zařídím to," vypráví Miroslav Hykyš o svých začátcích ve Spolku Stříbrného zvonu v Kozojedech. Betlémář a nadšenec do historických zajímavostí a kulturních památek vystavuje na stálé expozici v kozojedské škole dnes již 350 betlémů různých stylů, tvarů a velikostí. Výtěžkem výstavy přispěje na záchranu kozojedského kostela sv. Václava. "Betlémy nejsou jenom záležitost Vánoc, i když o velikonočních 'postních' betlémech se toho dnes mnoho neví," vypráví sběratel.
Provoz na Letišti Václava Havla se vrátil na zatím nejblíže k běžné úrovni před pandemií. Na Velký pátek, tradičně jeden z přepravně nejsilnějších dnů, prošlo odbavením na letišti 38 160 cestujících. Jde o 70 % úrovně Velkého pátku z roku 2019.
Strhnutý létající Dubánek, další přírodní postavičky naházené na hromadě a rozdupané. Taková situace nastala po Velikonocích na českolipském sídlišti Špičák v okolí singletracku, kde se nacházelo devět stanovišť s postavičkami ze žaludů, tzv. Dubánků, které doplňovaly jarní víly.