Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc.
Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc.
Současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou velmi trápí a znepokojuje ukrajinskou novinářku Allu Želinskou i pracovnici informačního centra Rusku Elenu Sorokinu, které už řadu let žijí v Čechách.
Rusko nad ránem zaútočilo na Ukrajinu. Výbuchy se střídavě ozývají z několika velkých ukrajinských měst, houkají sirény a v celé zemi byl vyhlášen válečný stav. Putin ve svém projevu varoval celý svět, aby se do konfliktu nevměšoval, nebo přijde odveta. Přesto se internet okamžitě začal plnit odsuzujícími reakcemi světových politiků. Deník přináší jejich shrnutí.
Obyvatelé Kyjeva nepochybují o tom, že cílem agrese bude i ukrajinské hlavní město Kyjev. Od běloruské hranice, kde jsou soustředěny desítky tisíc ruských vojáků, je do Kyjeva jen sto kilometrů. Ruské rakety už nad ránem zasáhly letiště a další objekty ve městě.
Útok na Ukrajinu je Putinova nevyprovokovaná imperialistická agrese.
Oficiální ruská média informují o „speciální vojenské operaci na Donbase“. Na webu Echo Moskvy, jednom z nezávislých médií v Rusku, ale mají diskutující Rusové jasno. Rusko napadlo Ukrajinu a dosavadní život Rusů to zničí. Někteří se Ukrajincům omlouvají.
Ruský prezident Vladimir Putin dal pokyn k invazi na Ukrajinu. Od časných ranních hodin se v několika ukrajinských městěch ozývají exploze. V ohrožení je i mezinárodní letiště v oblasti Boryspil, nedaleko hlavního města. Ukrajina hlásí stovky obětí. Útoky přícházejí i z běloruské strany.
Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem a z řady zemí včetně Česka zazněla ostrá kritika Moskvy. Lídři zemí Evropské unie se na summitu shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku. Situaci ohledně ukrajinské krize sledujeme on-line.
Ruská armáda v noci zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Boje s ruskými jednotkami propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem. V Kyjevě se celý den ozývaly výbuchy, ukrajinská armáda sváděla boj o letiště Hostomel. Ve čtvrtek večer pak oznámila, že je z rukou cizích sil dobyla zpět. V důsledku ruského útoku přišlo o život 137 Ukrajinců a 316 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci. Kvůli riziku nočního útoku posílí také obranu Kyjeva.
Sankce Západu proti Rusku nejsou skutečným trestem, ale jen varováním. Toho, co může přijít.
Lídři dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Dnes to napsala agentura Interfax. Kyjev reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Asi osmdesát lidí vyjádřilo ve středu v podvečer v Karlových Varech solidaritu anexované Ukrajině. Karlovy Vary patří přitom mezi města, které si Rusové velmi oblíbili, a tak na pořádek raději dohlíželo i několik policistů.
Nesouhlas s aktuálním děním na Ukrajině přišlo ve středu navečer, od 18 hodin, vyjádřit na budějovické náměstí Přemysla Otakara II. několik desítek Jihočechů. Symbolicky se tak zastali Ukrajiny, podepisovali také petici Stojíme za Ukrajinou.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po "rychlých, konkrétních a rázných krocích", které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC. Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.
/FOTOGALERIE/ Řada měst ve Středočeském kraji se rozhodla vyjádřit podporu Ukrajině a protestovat proti agresi Ruska. Na budovu radnice většinou vyvěsili nebo se chystají vyvěsit ukrajinskou vlajku. Někde také zvažují nasvícení městských symbolů ve žlutomodrých barvách, které reprezentují ukrajinskou státnost.
Celý svět napjatě čeká, jak se vyvine nebezpečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Názory na celou krizi i na její řešení se různí. Server CNN proto vytvořil dotazník, aby zjistil, co si o možné invazi myslí obyvatelé obou zemí. Unikátní průzkum ukazuje, že v Rusku převládá jeden konkrétní názor: bylo by správné, aby Moskva použila vojenskou sílu, která by Kyjevu zabránila vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO). Deník přináší detailní rozbor tohoto průzkumu.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
Václav Klaus je Putinovým chováním dokonce uražen, neboť poškodilo jeho vykladače.
Rusko de facto okupovalo další část Ukrajiny. Západ jednotně vyhlásil další sankce proti Kremlu. Dopadnou samozřejmě i na nás, na Západ a Česko jako jeho součást.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Uznáním nezávislosti separatistických „republik“ Doněcka a Luhanska Rusko potvrdilo skutečný stav věcí, kdy oba útvary už roky fakticky ovládalo. Klíčové pro další vývoj je,zda jde o rozsah v současných hranicích. V opačném případě je to vyhlášení války Ruska Ukrajině.
Pokud chtějí celosvětové organizaci typu Mezinárodního olympijského výboru či FIFA prokázat, že brání bejen čistotu sportu, ale také principy fair-play ve všech součástech života, neměly by nyní strkat hlavu do písku.
Vstup ruských vojenských jednotek na ukrajinské území a uznání nezávislosti separatistických oblastí (tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky) ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina vyvolaly nejen ostré nesouhlasné mezinárodní reakce, ale také posměch ze strany internetových humoristů, kteří začali situaci okamžitě komentovat.
Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda to sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.
Napětí na Ukrajině sílí. Státy Evropské unie definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Nové kroky ruské strany vyvolávají znepokojení - Moskva například začala z Ukrajiny stahovat své diplomaty. Ukrajinské úřady tak zavedly výjimečný stav ve všech oblastech s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti. Lídři separatistických republik mezitím požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi „ozbrojených sil Ukrajiny“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dal souhlas k ofenzivě proti Ukrajině.
Bezmoc, strach o blízké a zmar - takové jsou momentální pocity Ukrajinců žijících v Pardubickém kraji. Někteří popisují absolutní nepochopení nad kroky prezidenta Putina, část z nich si přeje, aby se jejich rodiny z Ukrajiny alespoň dočasně odstěhovaly do Česka. V případě potřeby přislíbil pomoc ukrajinským migrantům také Pardubický kraj.
Bezmoc, strach o blízké a zmar - takové jsou momentální pocity Ukrajinců žijících v Pardubickém kraji. Někteří popisují absolutní nepochopení nad kroky prezidenta Putina, část z nich si přeje, aby se jejich rodiny z Ukrajiny alespoň dočasně odstěhovali do Česka. V případě potřeby přislíbil pomoc ukrajinským migrantům také Pardubický kraj.
Pokud by uznáním Doněcku příprava na válku skončila, byl by to druhý nejlepší konec krize.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící v České republice. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící na území České republiky. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. Současně potvrdil, že Rusko uznalo obě povstalecké republiky včetně jejich ústav, tedy v hranicích odpovídajících celé Doněcké a Luhanské oblasti včetně území ovládaných v současné době Kyjevem.
Solidaritu s Ukrajinou vyjadřují v těchto dnech zástupci vedení měst v Olomouckém kraji, která před lety uzavřela dlouhodobá partnerství s městy v této zemi.
/FOTOGALERIE/ Iniciativa Milion chvilek svolala v úterý 22. února na Václavské náměstí manifestaci „Stojíme za Ukrajinou“. Protest začal v 19 hodin. Podle odhadu policie se akce účastnilo asi tisíc lidí, mluvčí Milionu chvilek Kristina Jochmannová odhadla počet účastníků na několik tisíc. Protest trval zhruba hodinu.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
Ukrajinská vlajka a nad ní portrét ruského prezidenta Vladimira Putina s hitlerovským knírkem. Tak vypadá koláž před domem sadského aktivisty Jaroslava Bahníka, který chce s okruhem svých přátel a známých vyjádřit rozhořčení nad okupací Ukrajiny ze strany Ruska.
Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Je předvolán k náměstkovi, řekl Dvořák novinářům po jednání resortního krizového štábu. Ten se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči svobodnému a nezávislému státu, na kterou musí přijít jasná, tvrdá a jednotná odpověď.
Rakovina, válka, která se táhne už dlouhých osm let a nyní ještě hrozba ruské invaze. S těmito všemi těžkostmi se musí vypořádávat pětašedesátiletá Larysa. Reportér BBC vyzpovídal ji i další obyvatele boji sužované oblasti ve frontě u hangáru na přechodu Novotroitske na východě Ukrajiny.
Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DLR) řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy včetně území, které separatisté nyní nekontrolují. Informovala o tom agentura Reuters. "Otázka hranic není jednoduchá, rozhodne se o ní později," řekl Denis Pušilin ruské státní televizi. Vůdce Luhanské lidové republiky se zatím k této věci nevyjádřil. Pušilin podle ruských agentur také nevyloučil, že Doněck požádá Rusko o vojenskou pomoc na základě dohod, které Moskva uzavřela s "lidovými republikami".
Poslední vývoj v rusko-ukrajinských vztazích zvýšil pravděpodobnost další eskalace krize, klesla možnost diplomatického řešení, řekl ČTK Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy. Očekává další finanční a materiální podporu od EU a NATO pro Ukrajinu, přímé zapojení sil Severoatlantické aliance do případných bojů nepředpokládá. Členství států v NATO nemusí být podle něj naprostou zárukou jejich bezpečnosti před Ruskem.
Bílý dům oznámil, že prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Jejich nezávislost v pondělí uznal ruský prezident Vladimir Putin, který zároveň nařídil vyslání ruských vojáků do těchto povstaleckých republik. Řada západních zemí včetně USA jeho rozhodnutí odmítá jako porušení mezinárodního práva.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele s USA odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Ruská Státní duma nezávislost regionu oficiálně posvětila v úterý krátce před polednem. Ruští zákonodárci následně schválili nasazení vojsk v zahraničí. Státy EU se shodly na sankcích vůči Moskvě, později tvrdé sankce oznámily také Spojené státy. Ukrajinský prezident zvažuje naprosté přerušení diplomatických vztahů s Ruskem.
Ruské jednotky vstoupily na území Donbasu. Překročily hranice a zamířily k takzvané linii dotyku, tedy území oddělující separatisty ovládanou oblast od ukrajinské půdy pod kontrolou Kyjeva. S odvoláním na svědky to uvedla stanice Svobodná Evropa.
Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie odpoví sankcemi. Podle Severoatlantické aliance si Rusko připravuje záminku k invazi na Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila Putinův krok za záměrné zmaření mírových snah takzvané normandské skupiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Končí roky kamuflážní hry ruského okupanta, že s tím, co se děje v Doněcku, nemá nic společného.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal oficiální uznání nezávislosti povstaleckých republik na ukrajinském Donbasu. O svém rozhodnutí, které přišlo na základě doporučení ruské rady bezpečnosti, informoval Putin během telefonátu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i německého kancléře Olafa Scholze. Později ho také oznámil v televizním projevu. Ve večerních hodinách pak ruský prezident nařídil armádě zahájit misi, jejímž cílem má být podpora míru. Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit, podotýkají agentury AP a DPA.
Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme dnes.
