Již přes 150 tisíc ruských vojáků je umístěno v blízkosti hranic s Ukrajinou. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Moskva nechce válku, skutečná situace na hranicích jeho slova nepotvrzuje. Naopak civilisté na východě Ukrajiny popisují strach a zkázu, protože ostřelování ze strany Ruskem podporovaných separatistů se stupňuje. Unavení obyvatelé z téměř osm let vleklého konfliktu se ptají, jaká budoucnost čeká jejich rodný region a jejich životy.
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom list The New York Times. Kreml existenci takového seznamu popřel.
Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. V noci na dnešek to uvedla společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí večer podepsal dekret o uznání nezávislosti republik a zároveň nařídil armádě zahájit na obou územích misi. Ruské jednotky podle svědků krátce před půlnocí vstoupily na území Donbasu a míří k takzvané linii dotyku.
Příčinou stupňování napětí v Donbasu jsou provokace ukrajinské armády. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Z východní Ukrajiny jsou v posledních dnech hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to uvedla agentura DPA. Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30 tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.
Ani neděle nepřinesla zklidnění napjaté situace na Ukrajině. USA a Británie jsou přesvědčeny, že ruský útok proti Ukrajině může přijít kdykoli. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ale příčinou stupňování napětí provokace ukrajinské armády. Moskva s Minskem se oproti původním plánům rozhodly pokračovat ve společném cvičení. Podle amerického velvyslanectví v Moskvě hrozí v Rusku teroristické útoky.
/VIDEO/ Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to v sobotu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky vyhlásil dekretem "všeobecnou mobilizaci". Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Příměří na východě země bylo v sobotu podle nich porušeno v 1500 případech. Podle šéfa NATO vše nasvědčuje tomu, že Rusko plánuje plnohodnotný útok na Ukrajinu.
Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev, řekl šéf Bílého domu.
Rusko odmítlo vyjednávat s Unií jako celkem a jednáním s jednotlivými státy se snaží narušit jednotu společenství a Západu jako celku. Ani v případě Německa se mu to nezdařilo.
Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek.
Vztahy Washingtonu a Londýna nejsou zrovna nejlepší. Jinak by Bílý dům otevřeně nevyzýval, aby už Britové konečně vyhlásili slibovanou válku netransparentním ruským investorům. Z Downing Street zazněl příslib, že se už opravdu polepší.
Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Zvyšující se ceny energií se staly jedním z důležitých témat každodenního života v Česku i v celé Evropě. Mnohdy zaznívá, že hlavní podíl na extrémně vysokých cenách má Zelená dohoda EU a to přesto, že ještě nevstoupila v platnost. Mýtům a faktům kolem Zelené dohody se věnoval nový díl Café Evropa.
Ruští poslanci většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik ve východoukrajinském Donbasu. Takový krok by podle Kyjeva znamenal konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Moskevská soudkyně se začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až 15 let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.
Po rozpadu Sovětského svazu se ruský letecký průmysl dostal do hluboké krize, ze které se nikdy plně nevzpamatoval. Dokázal však přesto vygenerovat projekt nového stíhacího letounu 5. generace, který by měl být do jisté míry protiváhou amerických F-22 a F-35. Jak se to ruským konstruktérům podařilo?
Zákonodárci z vládní strany Jednotné Rusko předložili parlamentu návrh rezoluce, v níž vybízejí ministerstvo zahraničí, aby se vyslovilo k uznání nezávislosti "lidových republik" vytvořených proruskými separatisty v části Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes agentura Reuters.
Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho v neděli jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.
Americký prezident Joe Biden v sobotním telefonátu varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před dopady možné ruské invaze na Ukrajinu. Jestliže Rusko Ukrajinu napadne, bude podle něj následovat rozhodná a rychlá odpověď.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Spojené státy chystají evakuaci svého velvyslanectví v Kyjevě. Podle agentury AP reagují na varování západních tajných služeb, že se ruská invaze na Ukrajinu blíží. Ruské ministerstvo obrany v sobotu ohlásilo, že více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři. Rusko současně začalo s evakuací svých diplomatů z Ukrajiny.
Obavy z války na Ukrajině jsou obrovské. A možné následky válečného konfliktu jakbysmet. Pokud by Rusko svého souseda nakonec napadlo, mohly by zemřít tisíce lidí a mnoho dalších by z válkou zmítané země utíkalo. Ekonomické i humanitární dopady by byly zničující. Přesto Rusko stále pokračuje v budování svých sil u Ukrajiny a Západ nadále hrozí Kremlu strašlivými následky v případě překročení hranice. Existuje tedy vůbec nějaké diplomatické východisko, které by bylo mírové a trvalé?
Nebavte se s nimi, nepózujte spolu pro fotografy, nenechte se vyprovokovat. Takhle by se daly stručně shrnout úřední instrukce, které dostali na cestu do Pekingu ukrajinští sportovci. Čeho se týkají? Pochopitelně vztahů s jejich soupeři a zároveň kolegy z Ruska. Málo platné, napětí mezi oběma zeměmi je znát i pod olympijskou vlajkou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil svoji mírotvornou misi na východě Evropy. V Moskvě a pak v Kyjevu se pokouší dojednat kompromis mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem, který by ukončil hrozbu další války na východě Evropy.
Pondělní jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Kremlu pomohlo předejít dalšímu zhoršení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny - francouzský státník to v úterý podle agentur Reuters a AFP řekl novinářům. Macron podle svých slov obdržel od Putina příslib, že ve sporu Moskvy a Západu ohledně Ukrajiny nebude následovat "zhoršení nebo vyostření".
Pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu Nord Stream 2, prohlásil americký prezident Joe Biden po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi.
Na pekingskou olympiádu bude asi málokdo vzpomínat v dobrém. Hry v zemi, kde zimní sporty nemají tradici, lyžuje se na pruzích umělého sněhu, účastníci tam jsou vystaveni rizikům v oblasti kybernetické bezpečnosti a každý na vlastní kůži pociťuje drsná proticovidová opatření, jsou vskutku podivné.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války. Shodli se také na tom, že Spojené státy mají "negativní vliv" na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu, a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti, uvedla agentura AFP. Putin, který do čínské metropole přicestoval na zahájení zimních olympijských her, nabídl Číně další dodávky plynu.
V Pekingu oficiálně začaly zimní olympijské hry. Na slavnostním cereminonálu vedli českou výpravu krasobruslař Michal Březina a kapitánka hokejové reprezentace Alena Mills. Místo tradičního velkého olympijského ohně hoří jen pochodeň uprostřed obří vločky, kam ji umístili poslední členové štafety. Vločka orámovaná olivovými ratolestmi a složená z menších vloček se jmény všech 91 účastnických zemí se pak vznesla nad Národní stadion a začal poslední z několika ohňostrojů.
Rusko má nyní v Bělorusku zhruba 30.000 vojáků, uvedl dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj je to nejvíce od konce studené války, informovala agentura AP. V době napětí kolem Ukrajiny se ruští vojáci mají účastnit společného cvičení ruské a běloruské armády.
Velká Británie se s podporou Polska vrací hlavním vchodem na světovou politickou scénu. Pro Polsko jde o v případě Ukrajiny přirozenou podporu historicky nejbližší země.
Bývalý ministr ve vládě Miloše Zemana, diplomat a také disident a signatář Charty 77 Jaroslav Bašta je dnes poslancem. Hovořili jsme spolu o možném rusko-ukrajinském konfliktu i o jeho motivaci ke kandidatuře do sněmovny za SPD.
Vladimir Putin by z invaze na Ukrajinu nic neměl, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ano. Tvrdí to v rozhovoru pro Deník poslanec za SPD a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta.
Dvaapadesátiletá Ukrajinka a matka tří dětí Mariana Zhaglo nevypadá jako typický voják. Odhodlanost a odvahu by však mohla rozdávat na potkání. Marketingová specialistka z Kyjeva si pořídila obrovskou pušku a je připravena bránit svou zem před hrozící ruskou invazí.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se stále nedaří vyřešit diplomatickou cestou. Česko je tak vůči Rusku v případě eskalace konfliktu připraveno využít sankce. „V případě jakékoli ruské agrese jsme připraveni na rychlou a silnou odpověď," řekl na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí ministr Jan Lipavský (Piráti). Štáb prozatím nedoporučil evakuaci zaměstnanců velvyslanectví a českých občanů na Ukrajině.
Do konce tohoto týdne si budou ohledně situace kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Podle agentury TASS to sdělil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj s velkým znepokojením sleduje poslední kroky a prohlášení Washingtonu, které prý mají za cíl eskalovat napětí. Ukrajinská tajná služba oznámila dopadení skupiny, která plánovala útoky v zemi.
Americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině. Dnes to napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy. Takový krok by mířil přesně proti bezpečnostním požadavkům Moskvy a znamenal by posun v americké strategii, jejímž cílem dosud bylo vyhnout se konfrontaci a provokacím, píše list. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.
Do Kyjeva dorazila druhá zásilka zbraní od Spojených států. Na twitteru o tom dnes večer informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Jde o součást americké vojenské pomoci Ukrajině schválené v prosinci, která má hodnotu 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
