Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pljaseckij, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
„Od rána jsme ve stresu. Já, žena, naši rodiče na Ukrajině,“ konstatuje Mykola. Pracuje jako dětský lékař v Kadani, mezi psaním lékařských zpráv a receptů ale kontroluje nejnovější zprávy z domova. „Zatím komunikace nevázne, takže s rodiči mluvíme přes aplikaci Viber. Internet funguje. Ale to mluvím o západní části Ukrajiny, nevím, jak to vypadá dál,“ krčí rameny.
Tíživá atmosféra sedla jako deka na haly zemědělské společnosti VH Agroprodukt v hradeckých Pileticích. Pracují tady dvě desítky Ukrajinců a ráno jim začaly chodit zprávy o ruské invazi. Ženy mají pláčem oteklé oči a jen těžko se soustředí na práci. Doma mají často rodiny a neví, co bude dál.
Tíživá atmosféra sedla jako deka na haly zemědělské společnosti VH Agroprodukt v hradeckých Pileticích. Pracují tady dvě desítky Ukrajinců a ráno jim začaly chodit zprávy o ruské invazi. Ženy mají pláčem oteklé oči a jen těžko se soustředí na práci. Doma mají často rodiny a neví, co bude dál.
Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Z šoku z toho nejsou jen lidé na západ od ruských hranic, ale i přímo vně.
/FOTOGALERIE/ První demonstrace odsuzující invazi na Ukrajinu se v Ostravě uskutečnila v čtvrtek ve tři hodiny odpoledne v Sokolské třídě číslo 21. Na místě její účastníci – nikoliv s nevolí – zjistili, že konzulát Ruska přestal být na dané adrese vítán dříve, nežli Putin vydal svým vojákům rozkaz vpadnout do cizí země.
Překvapení, zděšení, strach. To jsou první reakce, které u mnoha Severočechů vyvolala čtvrteční ranní zpráva, že vojska Ruské federace zaútočila na Ukrajinu. Válečný akt odsoudilo mnoho významných osobností a politických špiček. Podívejte se, co na situaci říkají lidé z Ústeckého a Libereckého kraje.
Deník Vysočina oslovil osobnosti z kraje, aby popsaly, jak vnímají válečný konflikt na Ukrajině.
Putin vnímá svět jako arénu pro velké hráče, kde malé země hrají roli komparzistů nebo vazalů.
/FOTO/ Generální konzulát Ruské federace v brněnské ulici Hlinky přestane fungovat. O jeho konci informoval ve čtvrtek po druhé hodině odpoledne premiér Petr Fiala. „Odvoláváme souhlas s provozem konzulátu Ruské federace v Karlových Varech a Brně,“ oznámil Fiala po jednání bezpečnostní rady státu.
Délka ruské vojenské operace na Ukrajině bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet, v ideálním případě by měl ruský útok "vyčistit zemi od nacistů" a neutralizovat vojenský potenciál Kyjeva, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Reuters.
Deník Rovnost oslovil osobnosti z jihu Moravy, aby popsaly, jak vnímají válečný konflikt na Ukrajině.
Vpád vojska Ruské federace na území suverénního demokratického státu ve čtvrtek ráno šokoval svět. S velkým smutkem přijali zprávy také Ukrajinci, kteří žijí na českém území. Pro Deník situaci okomentoval malíř Michail Ščigol, který se na Jičínsko přestěhoval před třiceti lety, na východě má ale dodnes spoustu přátel a k Ukrajině má blízký vztah.
/EXKLUZIVNÍ FOTO/ U čerpacích stanic kolony aut, nefungující bankomaty, vykupování léků a zdravotnických potřeb. Podobné situace momentálně zažívají obyvatelé Ukrajiny po ruském útoku na zemi. Deník Rovnost získal přímo z Kyjeva a ze Lvovské oblasti na západě země svědectví od příbuzných a známých reportérky s ukrajinskými kořeny, která je v redakci na stáži.
/FOTOGALERIE/ U čerpacích stanic kolony aut, nefungující bankomaty, vykupování léků a zdravotnických potřeb. Podobné situace momentálně zažívají obyvatelé Ukrajiny po ruském útoku na zemi. Deník Rovnost získal přímo z Kyjeva a ze Lvovské oblasti na západě země svědectví od příbuzných a známých reportérky s ukrajinskými kořeny, která je v redakci na stáži.
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý v rozhovoru pro Deník popisuje vojenský aspekt ruské invaze na Ukrajinu.
Podle ředitele Asociace hotelů a restaurací v Karlových Varech Jana Kroniky se Rusko jen brání, protože ho k tomu Západ dohnal.
Vedení Čáslavi zaujalo ostrý postoj proti invazi armády Ruské federace na území Ukrajiny. Městští radní dokonce vydali společné prohlášení.
Ukrajinská vlajka vlaje od čtvrtka 24. února na kroměřížské radnici na Velkém náměstí. Ještě o den dříve ji vyvěsili také na budově městského úřadu v Holešově. Města jejím vyvěšením vyjadřují podporu Ukrajině, která čelí vojenskému útoku ze strany Ruska.
Chodíme jako těla bez duše, ani práce nás nebaví, myšlenkami jsme úplně jinde. Tak charakterizoval Peter Zhmurko, který žije už několik let na Tachovsku a provozuje zde stavební firmu, pocity svoje a svých kolegů z aktuální situace na Ukrajině.
Ruská agrese na Ukrajině nezůstala bez odezvy ani ve světě sportu. Hvězdní ukrajinští fotbalisté, působící v západoevropských klubech, houfně vyjadřují podporu své napadené vlasti, výjimkou není ani opora pražské Slavie Taras Kačaraba.
Krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který ve svém projevu jednoznačně odsoudil ruskou agresi, vydal vyjádření k situaci i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že se kraj snaží navázat kontakt s partnerskými regiony na Ukrajině a zjistit přímo na místě, jak nejúčinněji pomoci lidem ze Zakarpatské a Ivano-frankivské oblasti.
/FOTO/ Evropa se ve čtvrtek 24. února probudila do děsivého rána. Vojska Ruské federace zaútočila na cíle na území Ukrajiny. Většina světových lídrů a dalších významných osobností válečný akt odsoudila, protest zní i ze severu Čech. Radnice vyvěšují na podporu ukrajinské vlajky. Dá se také očekávat, že v některých městech budou v příštích dnech probíhat protiválečné happeningy.
/FOTOGALERIE/ Budovu ruského velvyslanectví v Praze postříkali demonstranti, kteří před ní protestují kvůli čtvrtečnímu útoku Ruska na Ukrajinu, červenou barvou symbolizující krev. Dvojici aktérů zadržela policie, dohlížející na akci. Před velvyslanectvím od dopoledne demonstrují desítky lidí. Dva z nich osočili policisty i kvůli jejich přítomnosti na akci. Protest je podle zjištění ČTK ale bez větších potyček.
Nemůže spát ani pracovat. Chvíli brečí, a pak se zase jen směje. Cloumají s ní emoce, třese se. Pocity nenávisti a zloby střídají obavy o nejbližší rodinné příslušníky. Pro Nataliji Tesarek, která žije už devátým rokem s manželem a dvěma malými dětmi v Přítlukách na Břeclavsku, se v noci na čtvrtek zastavil svět.
/VYJÁDŘENÍ BÝVALÉHO VOJÁKA/ Na obloze se objevily dvě rakety a dopadly na letiště nedaleko města, kde žije jeho rodina. Rusko právě napadlo Ukrajinu. Pro bývalého profesionálního vojáka ukrajinské armády, jenž dlouhodobě žije v Česku, to byla první zpráva, kterou se dozvěděl poté, co se mu podařilo dovolat domů.
Na Ukrajině ve čtvrtek 24. února vypukla válka. Invazi odstartoval ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj následně vyhlásil mobilizaci. Evropská unie, Spojené státy americké i další země zavedly vůči Rusku sankce. Konflikt už má podle ukrajinských úřadů tisíce civilních obětí. Ukrajinský odpor ovšem okupanty zaskočil. Přečtěte si nejdůležitější body dosavadního průběhu konfliktu.
/ANALÝZA + CELÝ PROJEV/ Slova, která měla zaznít, zazněla. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu jednoznačně odsoudil ruskou agresi, která byla podle jeho slov nevyprovokovaná.
/OČIMA PĚTI UKRAJINCŮ Z PARDUBICKÉHO KRAJE/ „Putin je zlý muž a to, co udělal, je nenormální,“ říká dělník z pardubického Panasonicu, který si nepřál uvést své jméno. V Česku vydělává peníze pro svou rodinu žijící na východní Ukrajině. A mluví o paralele s ruskou okupací Československa v roce 1968. Jiná Ukrajinka žijící v Chrudimi přirovnává situaci k roku 1938. "To, se u nás děje, není jen věc Ukrajiny a Ruska," říká.
Lidé, kteří nepamatují vpád ruských vojsk v roce 1968, mohli dnes ráno pochopit pocity těch, kteří to zažili.
Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc.
Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc.
Současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou velmi trápí a znepokojuje ukrajinskou novinářku Allu Želinskou i pracovnici informačního centra Rusku Elenu Sorokinu, které už řadu let žijí v Čechách.
Rusko nad ránem zaútočilo na Ukrajinu. Výbuchy se střídavě ozývají z několika velkých ukrajinských měst, houkají sirény a v celé zemi byl vyhlášen válečný stav. Putin ve svém projevu varoval celý svět, aby se do konfliktu nevměšoval, nebo přijde odveta. Přesto se internet okamžitě začal plnit odsuzujícími reakcemi světových politiků. Deník přináší jejich shrnutí.
Obyvatelé Kyjeva nepochybují o tom, že cílem agrese bude i ukrajinské hlavní město Kyjev. Od běloruské hranice, kde jsou soustředěny desítky tisíc ruských vojáků, je do Kyjeva jen sto kilometrů. Ruské rakety už nad ránem zasáhly letiště a další objekty ve městě.
Útok na Ukrajinu je Putinova nevyprovokovaná imperialistická agrese.
Oficiální ruská média informují o „speciální vojenské operaci na Donbase“. Na webu Echo Moskvy, jednom z nezávislých médií v Rusku, ale mají diskutující Rusové jasno. Rusko napadlo Ukrajinu a dosavadní život Rusů to zničí. Někteří se Ukrajincům omlouvají.
Ruský prezident Vladimir Putin dal pokyn k invazi na Ukrajinu. Od časných ranních hodin se v několika ukrajinských městěch ozývají exploze. V ohrožení je i mezinárodní letiště v oblasti Boryspil, nedaleko hlavního města. Ukrajina hlásí stovky obětí. Útoky přícházejí i z běloruské strany.
Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem a z řady zemí včetně Česka zazněla ostrá kritika Moskvy. Lídři zemí Evropské unie se na summitu shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku. Situaci ohledně ukrajinské krize sledujeme on-line.
Ruská armáda v noci zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Boje s ruskými jednotkami propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem. V Kyjevě se celý den ozývaly výbuchy, ukrajinská armáda sváděla boj o letiště Hostomel. Ve čtvrtek večer pak oznámila, že je z rukou cizích sil dobyla zpět. V důsledku ruského útoku přišlo o život 137 Ukrajinců a 316 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci. Kvůli riziku nočního útoku posílí také obranu Kyjeva.
Sankce Západu proti Rusku nejsou skutečným trestem, ale jen varováním. Toho, co může přijít.
Lídři dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Dnes to napsala agentura Interfax. Kyjev reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Asi osmdesát lidí vyjádřilo ve středu v podvečer v Karlových Varech solidaritu anexované Ukrajině. Karlovy Vary patří přitom mezi města, které si Rusové velmi oblíbili, a tak na pořádek raději dohlíželo i několik policistů.
Nesouhlas s aktuálním děním na Ukrajině přišlo ve středu navečer, od 18 hodin, vyjádřit na budějovické náměstí Přemysla Otakara II. několik desítek Jihočechů. Symbolicky se tak zastali Ukrajiny, podepisovali také petici Stojíme za Ukrajinou.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po "rychlých, konkrétních a rázných krocích", které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC. Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.
/FOTOGALERIE/ Řada měst ve Středočeském kraji se rozhodla vyjádřit podporu Ukrajině a protestovat proti agresi Ruska. Na budovu radnice většinou vyvěsili nebo se chystají vyvěsit ukrajinskou vlajku. Někde také zvažují nasvícení městských symbolů ve žlutomodrých barvách, které reprezentují ukrajinskou státnost.
Celý svět napjatě čeká, jak se vyvine nebezpečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Názory na celou krizi i na její řešení se různí. Server CNN proto vytvořil dotazník, aby zjistil, co si o možné invazi myslí obyvatelé obou zemí. Unikátní průzkum ukazuje, že v Rusku převládá jeden konkrétní názor: bylo by správné, aby Moskva použila vojenskou sílu, která by Kyjevu zabránila vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO). Deník přináší detailní rozbor tohoto průzkumu.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
