Bez přátel
Václav Klaus je Putinovým chováním dokonce uražen, neboť poškodilo jeho vykladače.
Václav Klaus je Putinovým chováním dokonce uražen, neboť poškodilo jeho vykladače.
Rusko de facto okupovalo další část Ukrajiny. Západ jednotně vyhlásil další sankce proti Kremlu. Dopadnou samozřejmě i na nás, na Západ a Česko jako jeho součást.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Uznáním nezávislosti separatistických „republik“ Doněcka a Luhanska Rusko potvrdilo skutečný stav věcí, kdy oba útvary už roky fakticky ovládalo. Klíčové pro další vývoj je,zda jde o rozsah v současných hranicích. V opačném případě je to vyhlášení války Ruska Ukrajině.
Pokud chtějí celosvětové organizaci typu Mezinárodního olympijského výboru či FIFA prokázat, že brání bejen čistotu sportu, ale také principy fair-play ve všech součástech života, neměly by nyní strkat hlavu do písku.
Vstup ruských vojenských jednotek na ukrajinské území a uznání nezávislosti separatistických oblastí (tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky) ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina vyvolaly nejen ostré nesouhlasné mezinárodní reakce, ale také posměch ze strany internetových humoristů, kteří začali situaci okamžitě komentovat.
Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda to sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.
Napětí na Ukrajině sílí. Státy Evropské unie definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Nové kroky ruské strany vyvolávají znepokojení - Moskva například začala z Ukrajiny stahovat své diplomaty. Ukrajinské úřady tak zavedly výjimečný stav ve všech oblastech s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti. Lídři separatistických republik mezitím požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi „ozbrojených sil Ukrajiny“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dal souhlas k ofenzivě proti Ukrajině.
Bezmoc, strach o blízké a zmar - takové jsou momentální pocity Ukrajinců žijících v Pardubickém kraji. Někteří popisují absolutní nepochopení nad kroky prezidenta Putina, část z nich si přeje, aby se jejich rodiny z Ukrajiny alespoň dočasně odstěhovaly do Česka. V případě potřeby přislíbil pomoc ukrajinským migrantům také Pardubický kraj.
Bezmoc, strach o blízké a zmar - takové jsou momentální pocity Ukrajinců žijících v Pardubickém kraji. Někteří popisují absolutní nepochopení nad kroky prezidenta Putina, část z nich si přeje, aby se jejich rodiny z Ukrajiny alespoň dočasně odstěhovali do Česka. V případě potřeby přislíbil pomoc ukrajinským migrantům také Pardubický kraj.
Pokud by uznáním Doněcku příprava na válku skončila, byl by to druhý nejlepší konec krize.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící v České republice. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící na území České republiky. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. Současně potvrdil, že Rusko uznalo obě povstalecké republiky včetně jejich ústav, tedy v hranicích odpovídajících celé Doněcké a Luhanské oblasti včetně území ovládaných v současné době Kyjevem.
Solidaritu s Ukrajinou vyjadřují v těchto dnech zástupci vedení měst v Olomouckém kraji, která před lety uzavřela dlouhodobá partnerství s městy v této zemi.
/FOTOGALERIE/ Iniciativa Milion chvilek svolala v úterý 22. února na Václavské náměstí manifestaci „Stojíme za Ukrajinou“. Protest začal v 19 hodin. Podle odhadu policie se akce účastnilo asi tisíc lidí, mluvčí Milionu chvilek Kristina Jochmannová odhadla počet účastníků na několik tisíc. Protest trval zhruba hodinu.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
Ukrajinská vlajka a nad ní portrét ruského prezidenta Vladimira Putina s hitlerovským knírkem. Tak vypadá koláž před domem sadského aktivisty Jaroslava Bahníka, který chce s okruhem svých přátel a známých vyjádřit rozhořčení nad okupací Ukrajiny ze strany Ruska.
Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Je předvolán k náměstkovi, řekl Dvořák novinářům po jednání resortního krizového štábu. Ten se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči svobodnému a nezávislému státu, na kterou musí přijít jasná, tvrdá a jednotná odpověď.
Rakovina, válka, která se táhne už dlouhých osm let a nyní ještě hrozba ruské invaze. S těmito všemi těžkostmi se musí vypořádávat pětašedesátiletá Larysa. Reportér BBC vyzpovídal ji i další obyvatele boji sužované oblasti ve frontě u hangáru na přechodu Novotroitske na východě Ukrajiny.
Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DLR) řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy včetně území, které separatisté nyní nekontrolují. Informovala o tom agentura Reuters. "Otázka hranic není jednoduchá, rozhodne se o ní později," řekl Denis Pušilin ruské státní televizi. Vůdce Luhanské lidové republiky se zatím k této věci nevyjádřil. Pušilin podle ruských agentur také nevyloučil, že Doněck požádá Rusko o vojenskou pomoc na základě dohod, které Moskva uzavřela s "lidovými republikami".
Poslední vývoj v rusko-ukrajinských vztazích zvýšil pravděpodobnost další eskalace krize, klesla možnost diplomatického řešení, řekl ČTK Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy. Očekává další finanční a materiální podporu od EU a NATO pro Ukrajinu, přímé zapojení sil Severoatlantické aliance do případných bojů nepředpokládá. Členství států v NATO nemusí být podle něj naprostou zárukou jejich bezpečnosti před Ruskem.
Bílý dům oznámil, že prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Jejich nezávislost v pondělí uznal ruský prezident Vladimir Putin, který zároveň nařídil vyslání ruských vojáků do těchto povstaleckých republik. Řada západních zemí včetně USA jeho rozhodnutí odmítá jako porušení mezinárodního práva.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele s USA odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Ruská Státní duma nezávislost regionu oficiálně posvětila v úterý krátce před polednem. Ruští zákonodárci následně schválili nasazení vojsk v zahraničí. Státy EU se shodly na sankcích vůči Moskvě, později tvrdé sankce oznámily také Spojené státy. Ukrajinský prezident zvažuje naprosté přerušení diplomatických vztahů s Ruskem.
Ruské jednotky vstoupily na území Donbasu. Překročily hranice a zamířily k takzvané linii dotyku, tedy území oddělující separatisty ovládanou oblast od ukrajinské půdy pod kontrolou Kyjeva. S odvoláním na svědky to uvedla stanice Svobodná Evropa.
Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie odpoví sankcemi. Podle Severoatlantické aliance si Rusko připravuje záminku k invazi na Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila Putinův krok za záměrné zmaření mírových snah takzvané normandské skupiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Končí roky kamuflážní hry ruského okupanta, že s tím, co se děje v Doněcku, nemá nic společného.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal oficiální uznání nezávislosti povstaleckých republik na ukrajinském Donbasu. O svém rozhodnutí, které přišlo na základě doporučení ruské rady bezpečnosti, informoval Putin během telefonátu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i německého kancléře Olafa Scholze. Později ho také oznámil v televizním projevu. Ve večerních hodinách pak ruský prezident nařídil armádě zahájit misi, jejímž cílem má být podpora míru. Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit, podotýkají agentury AP a DPA.
Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme dnes.
Již přes 150 tisíc ruských vojáků je umístěno v blízkosti hranic s Ukrajinou. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Moskva nechce válku, skutečná situace na hranicích jeho slova nepotvrzuje. Naopak civilisté na východě Ukrajiny popisují strach a zkázu, protože ostřelování ze strany Ruskem podporovaných separatistů se stupňuje. Unavení obyvatelé z téměř osm let vleklého konfliktu se ptají, jaká budoucnost čeká jejich rodný region a jejich životy.
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom list The New York Times. Kreml existenci takového seznamu popřel.
Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. V noci na dnešek to uvedla společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí večer podepsal dekret o uznání nezávislosti republik a zároveň nařídil armádě zahájit na obou územích misi. Ruské jednotky podle svědků krátce před půlnocí vstoupily na území Donbasu a míří k takzvané linii dotyku.
Příčinou stupňování napětí v Donbasu jsou provokace ukrajinské armády. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Z východní Ukrajiny jsou v posledních dnech hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to uvedla agentura DPA. Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30 tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.
Ani neděle nepřinesla zklidnění napjaté situace na Ukrajině. USA a Británie jsou přesvědčeny, že ruský útok proti Ukrajině může přijít kdykoli. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ale příčinou stupňování napětí provokace ukrajinské armády. Moskva s Minskem se oproti původním plánům rozhodly pokračovat ve společném cvičení. Podle amerického velvyslanectví v Moskvě hrozí v Rusku teroristické útoky.
/VIDEO/ Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to v sobotu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky vyhlásil dekretem "všeobecnou mobilizaci". Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Příměří na východě země bylo v sobotu podle nich porušeno v 1500 případech. Podle šéfa NATO vše nasvědčuje tomu, že Rusko plánuje plnohodnotný útok na Ukrajinu.
Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev, řekl šéf Bílého domu.
EU a Západ mají připraveny likvidační sankce. Sankce, které Rusko změní ve větší verzi Severní Koreje.
Rusko odmítlo vyjednávat s Unií jako celkem a jednáním s jednotlivými státy se snaží narušit jednotu společenství a Západu jako celku. Ani v případě Německa se mu to nezdařilo.
Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek.
Hrozba, že zítra bude válka, jíž rozpoutá Rusko, trvá. Jen nevíme, zda zítra je zítra.
Covid přinesl příběhy hrdinství i důmyslu. Zároveň ukázal, jak jsme zranitelní a labilní.
Vztahy Washingtonu a Londýna nejsou zrovna nejlepší. Jinak by Bílý dům otevřeně nevyzýval, aby už Britové konečně vyhlásili slibovanou válku netransparentním ruským investorům. Z Downing Street zazněl příslib, že se už opravdu polepší.
Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Zvyšující se ceny energií se staly jedním z důležitých témat každodenního života v Česku i v celé Evropě. Mnohdy zaznívá, že hlavní podíl na extrémně vysokých cenách má Zelená dohoda EU a to přesto, že ještě nevstoupila v platnost. Mýtům a faktům kolem Zelené dohody se věnoval nový díl Café Evropa.
Ruští poslanci většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik ve východoukrajinském Donbasu. Takový krok by podle Kyjeva znamenal konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Moskevská soudkyně se začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až 15 let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.