Kreativ

ŠTÍTEK: angličtina

Jó napot! Ústí nad Orlicí hostí dobrovolnici Annu z Maďarska

Ústí nad Orlicí /Evropané ve východních Čechách/ - Nám Čechům se maďarština jeví jako dost těžký jazyk, kterému vůbec nerozumíme. Nakonec posuďte sami: Co znamená „Jó napot?" No přece „Dobrý den!" Platí to i obráceně? To si pište! Se záludnostmi českého jazyka, především s výslovností, teď zápolí ANNA FARKAS z Maďarska, která se na rok stala dobrovolnicí v Domě dětí a mládeže Duha v Ústí nad Orlicí.

Jó napot! Ústí nad Orlicí hostí dobrovolnici Annu z Maďarska

Ústí n. O. /Evropané ve východních Čechách/ – Nám Čechům se maďarština jeví jako dost těžký jazyk, kterému vůbec nerozumíme. Nakonec posuďte sami: Co znamená „Jó napot?" No přece „Dobrý den!" Platí to i obráceně? To si pište! Se záludnostmi českého jazyka, především s výslovností, teď zápolí ANNA FARKAS z Maďarska, která se na rok stala dobrovolnicí v Domě dětí a mládeže Duha v Ústí nad Orlicí.

Koníčky i zájmy jsou snad u všech mladistvých po celém světě dost podobné

Pro rozhovor, týkající se Evropské unie jsem ,,využila" moji kamarádku Malicii z Francie (město Bitche), která za mnou v rámci výměnného pobytu letos na jaře přijede. Malicie letos oslaví své šestnácté narozeniny. Je velmi milá, dělat rozhovor s ní byla opravdu zábava a i přes naši, místy lámanou angličtinu jsme se domluvily. Pár otázek, které jsem jí na facebooku kladla, mělo zjistit bližší informace o tom, co má ráda, jak tráví svůj volný čas a jak moc se to liší od teenagerů, žijících v České republice. Také jsem se chtěla dozvědět něco bližšího, co si Malicia myslí o Evropské unii.

Od severu po jih: Co zajímá z kultury Finy, Poláky a Portugalce

Pro svůj článek jsem si zvolila téma ,,Evropané na Facebooku". Toto téma je dle mého názoru zajímavé. Už samotné dopisování si bylo velmi přínosné jak pro mou angličtinu, tak pro mé mínění o jednotlivých státech, z nichž jsem nakonec vybrala jeden ze severu, Finsko, jeden ze středu Evropy, Polsko, a jeden z jihu, Portugalsko.

Práce v zahraničí je velkou zkušeností do života

V dnešní době často mladí lidé uvažují, že až vystudují střední nebo vysokou školu, půjdou pracovat někam do zahraničí, protože v České republice jen těžko mladý člověk bez praxe sežene práci. Další důvody pro odchod jsou finanční možnosti, práce v mnohých cizích zemích je lépe placená než u nás.

Problém není vybrat si stát, ale rozhodnout se, zda chceme opustit rodnou zem

Mluvit za všechny mladé lidi je zcela nemožné. Každý člověk je jiný, má jiné vlastnosti, jiné touhy, jiné naděje. Není tedy překvapením, že každému se může zalíbit jiný stát. A určitě se může zalíbit i z úplně odlišných důvodů. Někomu imponuje příroda, jinému zas ekonomika státu či povaha obyvatel. Ale jedno máme všichni společné. Lákají nás jednoduché věci.

Kvůli výjimečným zážitkům není třeba cestovat přes půl světa

Jak si představujete typického studenta dnešní doby? Já vidím mladého člověka sedícího za počítačem nebo držícího mobilní telefon. V momentě, kdy potřebuje zkrátit dlouhou chvíli, zavítá i na sociální sítě jako facebook nebo twitter. Často tyto okamžiky nastávají i během samotného vyučování. Co ale na již zmíněných sítích provádějí? Proč se pomocí nich neporozhlídnout za hranicemi našeho státu?

Jsem hrdý na to, že jsem Čech

Pod slovem Čech si většina cizinců představí obtloustlého fanouška hokeje či fotbalu s pivem v jedné a klobásou v ruce druhé. Proč si nás každý hned spojí s pivem, krásnými ženami a hokejem? Češi přece přinesli světu i spoustu jiných věcí. Kontaktní čočky, lodní šroub, bleskosvod nebo třeba rozdělení čtyř krevních skupin.

Jaké stereotypy panují v zemích EU?

Stereotypy jsou mnohdy pouze zažité předsudky. Takovou větu nejspíš uslyšíte od občana země, kteří s daným, pravděpodobně také hanlivým, stereotypem nesouhlasí. Ve valné většině případů jsou ale tyto předsudky založeny na větším množství pozorovaných lidí, potažmo objektů, u kterých se později již předpokládaná vlastnost opakuje.

Z výstavy Poezie života Blanky Křižkové

Nová Paka – Suchardův dům opět ožil. Poslední březnový pátek otevřel vernisáží výstavy Blanky Křižkové Poezie života. Vedení muzea vybralo pro tento den vernisáž výstavy, která svými obrazy určitě stojí za zhlédnutí.

Cesty za štěstím

Malé město na okraji hranic ukrývá několik mladých lidí, kteří si chtějí splnit své sny. Jednou z nich je například Kateřina. Bydlí společně se svou matkou a mladším bratrem v panelovém domě na předměstí a studuje střední školu se zaměřením na gastronomii a hotelnictví. Jelikož její otec zemřel, když bylo Kateřině pouhých 6 let a jejímu bratrovi rok, nemají moc peněz. Právě proto si přivydělává jako servírka v místní restauraci. Tvrdě studuje a doufá, že se jednoho dne odstěhuje do Francie a postaví si malou kavárnu, kde bude nabízet zákusky a dorty podle receptů, které zdědila po babičce. Na škole vyniká v angličtině a snaží se v tomto jazyce co nejvíce zdokonalovat. Také chodí do kurzu francouzštiny, které si platí sama.

Letní tábory. Je nejvyšší čas objednat pobyt pro své děti

Domažlice – Plně obsazeno. S takovým sdělením se už teď setkávají rodiče, kteří shánějí místo v letním táboře pro své dítě. Zejména pobyty, které se konají po dlouhá léta opakovaně na stejném místě a pod vedením stejných organizátorů, mají často zajištěny zájemce z předchozích let, kteří se po dobrých zkušenostech rádi vrací. Na ´nováčky´ se tak nemusí dostat.

Muž z Olešnice učí Afričany. Dobrovolně a bez pomůcek

V Keni žije dvaačtyřicet různých kmenů, které se dorozumívají dvaačtyřiceti různými jazyky. Těmi oficiálními jsou angličtina a svahilština. Díky třiadvacetiletému Janu Novotnému z Olešnice však v jedné z vesnic občas zazní i čeština. Od ledna tam totiž pracuje jako dobrovolný učitel.

Nadané děti ve Zlíně zvládnou více kroužků a třeba i čínštinu

Zlín - „I když jsem už na gymnáziu, stále mám hodně kroužků. Můj volný čas je hodně nabitý, hlavně ve středu a ve čtvrtek. Ale nebojte, já všechno stíhám," nechal se včera slyšet student sekundy Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín Vilém Vaňhara.

Muž z Olešnice učí Afričany. Dobrovolně a bez pomůcek

Olešnice - V Keni žije dvaačtyřicet různých kmenů, které se dorozumívají dvaačtyřiceti různými jazyky. Těmi oficiálními jsou angličtina a svahilština. Díky třiadvacetiletému Janu Novotnému z Olešnice však v jedné z vesnic občas zazní i čeština. Od ledna tam totiž pracuje jako dobrovolný učitel.

Novoměstská studentka ví, jak do Evropy

Nové Město na Moravě - Studentka novoměstkého gymnázia Vincence Makovského Anna Laštovičková se stala vítězkou pátého ročníku krajské soutěže nazvané S Vysočinou do Evropy. Za odměnu jsou pro ni připraveny letenky do Velké Británie, kde v létě absolvuje dvoutýdenní intenzivní jazykový kurz angličtiny.

Letní tábory. Je nejvyšší čas objednat pobyt pro své děti

Domažlice – Plně obsazeno. S takovým sdělením se už teď setkávají rodiče, kteří shánějí místo v letním táboře pro své dítě. Zejména pobyty, které se konají po dlouhá léta opakovaně na stejném místě a pod vedením stejných organizátorů, mají často zajištěny zájemce z předchozích let, kteří se po dobrých zkušenostech rádi vrací. Na ´nováčky´ se tak nemusí dostat.

Už jsem poznala nové kamarády odhadem tak z deseti zemí

Prvního května slaví Česká republika desáté výročí vstupu do Evropské unie. Co pro nás vstup do EU vlastně znamená? Čím je pro nás důležitý? Máme nyní například lepší možnost navazování mezinárodních kontaktů?Pro mne, jako pro studenta, je na vstupu do EU nejdůležitější jednoznačně možnost studovat na některé ze škol v zahraničí. Tato možnost mne velmi láká a do budoucna bych studium v zahraničí chtěla poznat.

Studentům jely jazyky v soutěži jako po másle

Příjemnými úspěchy hostitelů ze školy Dakol v Petrovicích u Karviné skončil již 16. ročník celostátní konverzační soutěže hotelových škol, kterou petrovická škola pořádala v pátek již 6. rokem v řadě. 

Beseda s mladými o dobrovolnictví ve světě

Jičín – Oblastní charita Jičín připravila v prostorách místního Lepařova gymnázia besedu o tom, jaké to je pomáhat jako dobrovolník třeba v Indii, Africe a dalších zemích světa.

René Vitvar: Skřítek Renda je jako táta i máma

Třicetiletý René Vitvar je učitelem v Lesní školce Ostružinka. Říká o sobě, že je divadelní nádeník, děti na něho volají skřítku Rendo a někdy i táto. Jak se k této profesi dostal, zda ho děti nezlobí a jak si počíná, když mu ve školce prckové pláčou, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Život bez přátel a rodiny je nepředstavitelný

Od mala jsem doufala, že se podívám do všech krásných států celého světa. Oslovily mě příběhy, co mi vykládali rodiče i prarodiče, strýcové a tety a i známý, co procestovali svět.

Spisovatel Miloš Urban: Anglické mlhy miluju. V nich ty příběhy visí

Praha /ROZHOVOR/ - Přišla z moře. Takto poeticky se jmenuje poslední román (noir) Miloše Urbana, který napsal pod vlivem svých anglických prožitků a inspirativních míst. Záhadná dívka z moře s neznámou minulostí provokuje fantazii místních novinářů a postupně odkrývá dramatické zákulisí.

Na výbuch dělobuchu už brankář Evertonu nemyslí

Strakonice – Je to pět let, co vedle tehdy třináctiletého sběrače míčů Jindřicha Staňka pocházejícího ze Strakonic explodoval dělobuch. Stalo se to při ligovém utkání Sparta – Brno 16. března 2009. Výbušninu měl na plochu hodit sparťanský fanoušek.

Vivat Comenius na Střední průmyslové škole Jičín

Jičín – Lidé mají vedle mnoha jiných vlastností i tu, že zapomínají. A naneštěstí zapomínají zejména na to dobré. Zapomínání myšlenek a činů myslitelů minulých dob představuje ke škodě člověka politováníhodnou vlastnost.

Peču, pečeš, pečeme

Krakov /NÁZOR/ - Když manžel chodil na podnikové kurzy angličtiny, učila ho jedna Češka, která žila dlouhá léta v Kanadě. Jak se při hodinách postupně seznamovali, přišla řeč na ledacos, nejen na angličtinu.