Konec Robina Böhnische v čele Správy Krkonošského národního parku vyvolal výrazné reakce v ochraně přírody. Ředitelé ostatních národních parků v Česku se ho veřejně zastali a připomněli jeho zásluhy o rozvoj českých parků i jejich dobré jméno v zahraničí. Kritiku rozhodnutí ministra životního prostředí Igora Červeného připojily také ekologické organizace, které mluví o znepokojivém signálu pro budoucnost národních parků.
Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky.
Pro milovníky Šumavy je to další facka. Otevření Modrého sloupu, které se již zdálo být na dosah, se opět zkomplikovalo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky Luzenským údolím od rozcestí Březník až na hranice s Německem.
Soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka už zná své vítěze. Dvanáctý ročník přinesl dalších pět zajímavých a velmi kvalitních článků popisující nejrůznější šumavské fenomény.
Jmenují se Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček a většinou zůstávají lidským očím skryti. Přesto o nich nyní vědci mají více informací než kdy dřív. Nejnovější zpráva z monitorovacího roku 2024/2025 přináší velmi pozitivní výsledky: byl zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů v historii monitoringu a zároveň rekordní počet mláďat, srovnatelný pouze se sezónou 2018/2019.
Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. A nejen o těchto rysech máme nyní dobré zprávy.
Na Šumavě a v Bavorském lese žije stabilizovaná rysí populace. Poslední pozorování na obou stranách hranice potvrdila bezmála třicet dospělých jedinců a k tomu více než dvě desítky nových mláďat.
Návrat rysa na Šumavu je vítán. U vlka a zubra je to takzvaně půl na půl. Medvěda tu nechceme ani náhodou, bojíme se ho. Tak by se daly shrnout výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí. Výsledek nyní zveřejnilo vedení Národního parku Šumava.
Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou.
Tento předvánoční dárek osladí sváteční období zodpovědným osobám v Národních parcích Bavorský les a Šumava. Těsně před svátky přišla pro obě chráněná území mimořádně dobrá zpráva. Příslušný řídící výbor schválil plánovaný projekt "Společně lépe - Better together".
Jedno z nejstarších a zároveň nejnavštěvovanějších informačních center je infocentrum Kvilda prošlo rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí. Interiéry zdobí nové velkoformatové fotografie šumavských lesů, šumavské noční oblohy, interaktivní promítání, které představuje obyvatele šumavského lesa, a zbrusu nová interaktivní hra pro děti.
Bavorský ministr pro evropské záležitosti Eric Beißwenger ocenil přínos ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce. Vysoké státní vyznamenání Svobodného státu Bavorsko mu předal na půdě Bavorského zastoupení v České republice v úterý 2. prosince.
Vedení sousedících národních parků Bavorský les a Šumava se letos setkala již podruhé. Poté, co byla na jarním setkání na programu exkurze na Tummelplatz na bavorské straně, prozkoumali nyní ředitelka národního parku Ursula Schuster a ředitel národního parku Pavel Hubený společně se svými nejbližšími kolegy přírodní lesy a říční krajinu v jižní části českého chráněného území. Projednali také řadu společných úkolů.
Když jsme usedli na lavici kočáru taženého koňským spřežením, čekal nás možná nejmalebnější rozhovor letošního podzimu. Povoz vedl zkušený kočí Pavel Hubený a dvojici tvořily klisny Finta a Vanda, které nás provedly kolem Panství Bzí v den, kdy se zde konaly druhé Kateřinské slavnosti. Právě na tomto kočáře jsme si povídali s Janou Mastíkovou, hlavní architektkou studia Loxia, jež stojí za rozsáhlou rekonstrukcí celého areálu.
Trnoštítec horský, pro entymology někdy označovaný broučí Modrý Mauricius, na Šumavě prosperuje. POtvrdil to monitoring N8rodního parku Šumava, který proběhl v roce 2023 a 2025.
Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech.
Strážci a hasiči Národního parku Šumava letos od ledna do srpna zlikvidovali téměř čtyři desítky nelegálních ohnišť. Návštěvníci je rozdělávali i v nepřístupných lesních porostech či v klidových zónách, kde by případný požár mohl mít fatální následky. Správa parku proto znovu apeluje na veřejnost, aby zákaz rozdělávání ohňů respektovala
Nezodpovědné chování lidí v Národním parku Šumava správci parku těžko chápou. Na různých místech v samém srdci Šumavy si rozdělají oheň. Jde o místa, kam by se hasiči dostávali jen těžko. Ohniště správci parku našli i v klidových územích.
V pátek 29. srpna končí činnost krizového štábu Národního parku Šumava. Správa parku bude nadále pokračovat v činnostech, které krizový štáb koordinoval od 12. srpna kvůli odchytu vlků, kteří unikli z výběhu návštěvnického centra.
Činnost krizového štábu, který ustanovil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený 12. srpna, končí. Tento orgán měl na starosti koordinaci odchytu uniklých vlků z výběhu návštěvnického centra, pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat v samotném výběhu. Mluvčí parku Jan Dvořák upřesnil, že Návštěvnické centrum s vlčím výběhem na Srní se částečně otevře v pondělí 1. září.
Výběh s vlky v návštěvnickém centru v Srní, odkud nedávno uteklo několik šelem, může být v budoucnu uzavřen. Připustila to Veronika Krejčí z ministerstva životního prostředí, pod které Národní park Šumava spadá. Ve hře je však stále i jeho zachování.
Výběh s vlky v návštěvnickém centru v Srní, odkud nedávno uteklo několik šelem, z nichž jedna je mrtvá a jedna stále na útěku, může být v budoucnu uzavřen. Připustila to Veronika Krejčí z ministerstva životního prostředí, pod které Národní park Šumava spadá.
Sedm dní, deset kilo na zádech, harmonika, divadlo a otevřená mysl. Jičíňák proChor se vydává pěšky, stopem i vlakem po Šumavě a jejím okolí – od domažlických ulic přes klášterní dvorky až k tábořištím u Vydry. Potkává pamětníky, kurátorky, samotáře, hospodské i náhodné zachránce, hledá místa, kde se historie potkává se současností, a zjišťuje, že na cestě je největší bohatství v lidech a příbězích.
Již před dvěma týdny se po Šumavě toulal minimálně jeden vlk, který utekl z výběhu v Návštěvnickém centru Srní, aniž to pracovníci Národního parku Šumava tušili. Analýza vzorku trusu nalezeného nedaleko Kundratic na Hartmanicku totiž potvrdila shodu DNA s jednou samicí žijící ve výběhu. Kolik vlků z oplocenky uteklo a jak se ven dostali, vedení NPŠ stále netuší. Snaží se šelmu či šelmy odchytit. Pokud se to podaří, může být zvíře (či zvířata) vráceno do výběhu, ale nelze vyloučit ani jeho utracení. Zda někdo z NPŠ ponese osobní zodpovědnost, zatím není jasné.
Správcům Národního parku Šumava se zatím nepodařilo odchytit vlka, který utekl z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. K výběhu, kde žije vlčí smečka, se vlk v posledních dnech pravidelně vrací. Je to zřejmě vlčice a je pravděpodobné, že byla součástí této smečky. Podle jejího chování, které správci vysledovali, se nejspíš snaží do výběhu vrátit. Jak se dostala ven, se nepodařilo zjistit. V tříhektarovém členitém výběhu byla původně třináctičlenná smečka, podle posledních pozorování je tam ale nyní jen devět zvířat. Odborníci z parku se i díky zprávám od veřejnosti také snaží monitorovat pohyb dalších vlků na Šumavě, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák.
V okolí návštěvnického centra na Srní na Šumavě se zřejmě pohybuje více vlků, kteří nemají strach z lidí. Pravděpodobně utekli z výběhu. V úterý dopoledne to uvedl Národní park Šumava (NPŠ), který kvůli tomu ustanovil krizový štáb, jenž má za úkol řešit odchyt těchto šelem, vyskytujících se v širším okolí turistické atrakce na Srní a vykazujících nízkou hladinu plachosti. Vlci, kteří neměli strach z lidí, byli pozorováni nejen u Srní, ale i u Kundratic na Hartmanicku, kde se na pár metrů bez obav přiblížili k lidem venčícím psy. U Poledníku pak byl nalezen zabitý vlk, zřejmě jinou touto šelmou.
V okolí návštěvnického centra na Srní na Šumavě se zřejmě pohybuje více vlků, kteří nemají strach z lidí. Pravděpodobně utekli z výběhu. Národní park Šumava ustanovil krizový štáb, který má za úkol řešit odchyt šelem vykazujících nízkou míru plachosti.
Kašna na Debrníku je dalším místem, které zvelebil spolek WeLoveŠumava a lidé se tam mohou vydat na procházky, odpočinout si, seznámit se s bohatou historií místa a kochat se tryskající vodou. Nyní tam spatří i Šumavskou vodní vílu.
Základní škola Hudlice vypsala v úterý 5. srpna výběrové řízení na pozici ředitele školy, protože Michaela Holá ke 31. červenci na pozici ředitelky rezignovala.
Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok, řekl ředitel parku Pavel Hubený.
Přírodní zážitkový park Wistlberg u Finsterau poblíž česko - bavorské hranice je hotový. Jako poslední dílky skládačky byly nedávno dokončeny bezbariérová lávka, deset metrů vysoká vyhlídková plošina „Lusenblick“ a zážitkové hřiště. Oslava dokončení se bude konat v sobotu 19. července formou hvězdicové túry.
Strom míru vysadila v Hudlicích Středočeská rada Levicových klubů žen (LKŽ) společně s LKŽ Beroun pod záštitou starosty obce Hudlice Pavla Hubeného v pátek 20. června. Jde o japonskou třešeň.
Kritický nedostatek vody dočasně zastavuje Splouvání Vltavy v úseku Soumarský Most – Pěkná. Hladina Teplé Vltavy na odečtu na Soumarské Mostě letos vykazuje rekordní hodnoty. Bohužel v tom negativním smyslu. Například v pondělí 23. června bylo naměřeno pouhých 40,9 centimetru.
Prohlídka s ředitelem národního parku Pavlem Hubeným podél divoké hranice. Kdo by chtěl lépe poznat český národní park Šumava, který přímo sousedí s národním parkem Bavorský les, může vyrazit na výlet s ředitelem NP Šumava Pavlem Hubeným.
Čtrnáct obcí ze Šumavy a dalších pět z Českého Švýcarska nesouhlasí s možností rozvoje národních parků. Poukazují na to, že ochrana přírody se staví výš než rozvoj obcí. Obce nesouhlasí s otevřeným dopisem, který poslali ředitelé českých národních parků zákonodárcům kvůli chystané změně zákona o ochraně přírody a krajiny.
Národní park Šumava směřuje mezi celosvětově uznávané národní parky, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les.
Možnost nákazy slintavkou a kulhavkou straší i národní parky Šumava a Bavorský les a také tamní chovatele. Na české straně jsou proto žádáni turisté, aby se nepřibližovali k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházeli pastvinami a nesnažili se o kontakt s hospodářskými zvířaty. Na německé straně se nesmí do výběhů pro divočáky a jeleny.
Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.
Výzkumníci mrchožroutů z Národního parku Bavorský les opět zaznamenali úspěch. Na jedenáctém ročníku soutěže „Mozkovna Šumavy“ 2024 sousedního národního parku. Se svým příspěvkem „Život po smrti“ obsadili u odborné poroty první místo a nedávno proběhlo slavnostní předání cen.
Letos uplyne dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě znovu usadil bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří. Bobři se díky stavbám hrází výrazně podílejí na zadržování vody v krajině. A stali se součástí jídelníčku dalšího navrátilce na Šumavu - vlka.
Správa Národního parku Šumava uspořádala jedenáctý ročník soutěže o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy známé jako Šumavská mozkovka. Poprvé se soutěže zúčastnili také týmy německýc odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.
Letos je to dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě po mnoha letech usadil první bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří.
Už pojedenácté uspořádala Správa NP Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Na Šumavě vytěžili loni 130 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Oproti předchozímu roku těžba klesla skoro o polovinu, snížil se i počet nových souší v bezzásahových oblastech. Informace poskytla správa Národního parku Šumava.
Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.
Sedmiletý projekt Life for Mires - Život pro mokřady je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na čtyři sta respondentů.
Vrátit ztracenou vodu zpět do krajiny to byl cíl projektu „Život pro rašeliniště“, na kterém se podílely Národní parky Šumava a Bavorský les, Bavorský svaz ochránců přírody a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Během uplynulých šesti let bylo na české straně obnoveno 2183 hektarů mokřadů, 35 kilometrů vodních toků a 212 kilometrů odvodňovacích příkopů.
Struktura lesů na Šumavě se mění. Podle Národního parku Šumava se v lesích postupně navyšuje podíl velkých a objemných stromů, pokračuje přirozená obnova malých stromků a struktura lesů již není tak jednolitá, jako tomu bylo v minulosti. Lesy podle parku prospívají i díky jedinečnému přístupu k péči a bezzásahovosti.
