Deset let už probíhá soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvaná Šumavská mozkovka. Aktuální desátý ročník prokázal, že tato soutěž je zajímavá jak pro samotné účastníky, tak i pro hlasující čtenáře.
Rada Národního parku Šumava ve čtvrtek 15. února odsouhlasila novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků po Šumavě ale musí oficiálně vyhlásit ministerstvo životního prostředí. Na otázku, kdy k tomu dojde, zatím nemá mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák přesnou odpověď. Může to být letos, ale klidně až od roku 2025. Do té doby platí pravidla z loňského října.
Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.
V Měk v Klatovech se konala beseda s Pavlem Hubeným, ředitelem NP Šumava, k 60. výročí založení NP. Krom jiného jsem od něj dostal jeho novou knížku, kterou po přečtení vřele doporučuji, a tak posílám tip s ukázkami.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
/FOTOGALERIE/ Obec Hudlice na Berounsku si svého slavného rodáka Josefa Jungmanna velice považuje, a tak v sobotu 8. července uspořádala bohatý program u příležitosti 250. výročí narození této osobnosti. Vše bylo zahájeno v zahradě rodného domku Josefa Jungmanna, kde se přítomným divákům představily děti z místní mateřské a základní školy.
První novodobé rozmnožování vlků na Šumavě bylo potvrzeno před šesti lety, v roce 2017. Od té doby počet šumavských vlků roste, aktuálně jich je podle odhadů zoologů už bezmála čtyřicet.
V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy, tzv. Srnská smečka. Podle slov mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka zoologové po šesti letech sledují, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.
Seminář nazvaný "Hospodaření v národních parcích - poučili jsme se z katastrofy v Českém Švýcarsku ?" se konal 29. května 2023 v Poslanecké sněmovně PČR. Pořádající Výbor životního prostředí pozval také ředitele NP Šumava Pavla Hubeného, ale ten se odmítl zúčastnit. Právě on tam měl poslancům a účastníkům referovat o stavu protipožárních opatření v lesích parku, aneb dokázat, že v případě velkého požáru neshoří tisíce hektarů lesů.
Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě, o jehož zpřístupnění roky marně usilovali turisté v čele se šumavským patriotem Emilem Kintzlem a také někteří představitelé samosprávy, zůstane z české strany nepřístupný.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích na Berounsku. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
Začaly prázdniny a s tím i příliv turistů na Šumavu. Podle ředitele NPŠ Pavla Hubeného není tak velký jako v minulých letech, ale za to přibývá agresivity a přestupků. Bylo tak nutné lépe vybavit strážce parku a počítá se i s jejich navýšením.
/FOTO, VIDEO/ Bohatý program byl přichystán na Rokytě, kde se konal již tradiční Den Národního parku Šumava. Panovalo slunečné počasí a tak si akci nenechalo ujít mnoho lidí, kteří mají rádi Šumavu.
„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.
Dobrou zprávu pro milovníky drsné šumavské přírody má mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Už v pondělí příští týden Správa parku spustí na svých webových stranách registraci velmi oblíbených výprav do divočiny s průvodcem.
Jak pečovat o šumavskou přírodu v dalších dvaceti letech, to je obsahem dokumentu nazvaného Zásady péče o Národní park Šumava, který vedení parku představilo před rokem a půl laické i odborné veřejnosti. K návrhu se vyjádřilo bezmála padesát různých subjektů, celkem dorazilo 777 připomínek. Zatím ale neplatí, Rada parku se totiž nedohodla s jeho správou.
Co k sobě patří, srůstá stále více. Tak by se dala shrnout současná spolupráce obou národních parků, Bavorského lesa a Šumavy. Zejména v posledních letech jdou sousedé téměř ve všech aktivitách stejnou cestou.
Nesmírně vyrovnaný souboj populárně naučných článků popisující výzkumy na území Šumavy nabídl osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka 2021. Shodný počet 136 hlasů získaly články Jiřího Tůmy s názvem „Mravenci jako lesní farmáři. Pasou dobytek, používají desinfekci a umí i kompostovat!“ a Josefa Štemberka s názvem „Jak z mraků vyrobit miliony? Jak jsme počítali návštěvníky v Národním parku Šumava“.
Kácet nebo ponechat přirozenému vývoji lesní porosty v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales i mimo jeho oplocené jádro? To je otázka, která v roce 2019 vedla dokonce až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku.
Jak funguje příroda bez lidských zásahů? Dokáže se les sám obnovit? Jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy opravdu potřebuje pro svůj život tetřev hlušec? To je pouze několik málo otázek, které si kladli odborníci i část laické veřejnosti při založení Národních parků Bavorský les a Šumava před padesáti, resp. třiceti lety.
Vnitřní prostory Návštěvnického centra Kvilda vyplnila zbrusu nová výstava s názvem „Šumava v proměnách času“. Návštěvníci se díky ní přenesou do období, kdy byl Národní park Šumava vyhlášen a kdy se jeho stáří dalo počítat maximálně na prstech dvou rukou.
Již posedmé vybírali čtenáři časopisu Šumava a milovníci Šumavy na oficiálním webu Správy NP Šumava nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy v rámci soutěže Šumavská mozkovka 2020.
Národní parky Bavorský les a Šumava již potřetí obdržely „Transboundary“ certifikát. Tuto nejdůležitější evropskou značku ochrany přírody získaly národní parky v letech 2009, 2015 a nyní.
Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.
Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).
Zásady péče o Národní park (NP) Šumava jsou koncepčním dokumentem ochrany přírody, který upřesňuje, jakým způsobem lze dosáhnout dlouhodobých cílů národního parku a jeho poslání. Správa Národního parku Šumava ho sestavila společně se zástupci Rady NP Šumava a ministerstvem životního prostředí. Nyní se k němu během dvou měsíců může vyjádřit i široká veřejnost. Zásady budou potom platit v letech 2021 až 2040.
Začalo veřejné projednávání Zásad péče o Národní park Šumava. To je velmi třaskavý dokument, který určí budoucnost šumavského národního parku na dlouhých dvacet let.
Ve Volarské galerii proběhla první podzimní den vernisáž výstavy obrazů Pavla Hubeného a Aleše Šulce. Dvou osobností, jejichž pracovní náplní je ochrana přírody, a tak se přímo nabízí jejich velký koníček, kterým je malování. Oba milují Šumavu a její zákoutí a oba mají svá krásná místa. Šumava je pro ně krajinou s duší poutavou a jejich obrazy o tom vypovídají.
/ROZHOVOR/ Ve Volarské galerii proběhla první podzimní den vernisáž výstavy obrazů Pavla Hubeného a Aleše Šulce. Pracovní náplní obou umělců je ochrana přírody, oba milují Šumavu a její zákoutí a oba mají svá krásná místa. Šumava je pro oba shodně krajinou s poutavou duší a jejich obrazy o tom vypovídají.
Na sjezdovce Školní, mezi Bázumkými Lakami a Obrovcem po dvou letech opět zněla hudba několika žánrů, nechybělo mluvené slovo, prezentace Šumavy a zpestřením byl silově vytrvalostní trojboj v zajímavých disciplinách.
Na sjezdovce školní, mezi bázumkými lakami a Obrovcem po dvou letech opět zněla hudba několika žánrů, nechybělo mluvené slovo, prezentace Šumavy a zpestřením byl silově vytrvalostní trojboj v zajímavých disciplínách.
Účastníci demonstrace "Zachraňme prales a lesy na Boubíně" dne 12. 8. 2020 vyzvali Vládu ČR, MŽP a Správu NP Šumava. V písemné výzvě šlo o konkrétní požadavky potřebné k zastavení kůrovcové gradace.
Milovníci přírody jásají, farmáři na Šumavě jsou zoufalí. Vlci, kteří tam byli kdysi vyhubeni, se v příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Čechami vyskytují ve stále větším počtu.
Na snímcích z kamer pro monitoring divoké zvěře se pravidelně objevovali vlci. Analýzy trusu naznačovaly, že by mohlo jíž i o mládě, což by svědčilo o vytvoření smečky. Právě to se minulý týden potvrdilo. Šumava má další vlčí smečku s vlčaty.
Vlci, kteří zde byli kdysi vyhubeni, se od roku 2015 přirozeně vracejí do příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Čechami. Proces velmi pečlivě sledují zejména odborní pracovníci Správ národních parků Bavorský les a Šumava. Pomáhají jim v tom mimo jiné fotopasti a také rozbory genetických vzorků.
Víte, kolik jedlých hub najdete na Šumavě? Na kterém stromě roste troudnatec pásovaný? Kde se vyskytuje vzácná závojenka buková nebo naopak mnohem rozšířenější hřib dubový? Odpovědi na tyto otázky poskytuje nový web www.houby-bez-hranic.eu.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.
Je sto korun za výkup metru čtverečního pozemku zastavěného silnicí dostačující – nebo kraj musí být připraven přidat? To je jedna z otázek, na niž si po říjnových volbách zřejmě budou muset ujednotit názor členové nového zastupitelstva Středočeského kraje. Hledání odpovědi se totiž v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti s jednotlivými výkupy.