V pátek 29. srpna končí činnost krizového štábu Národního parku Šumava. Správa parku bude nadále pokračovat v činnostech, které krizový štáb koordinoval od 12. srpna kvůli odchytu vlků, kteří unikli z výběhu návštěvnického centra.
Činnost krizového štábu, který ustanovil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený 12. srpna, končí. Tento orgán měl na starosti koordinaci odchytu uniklých vlků z výběhu návštěvnického centra, pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat v samotném výběhu. Mluvčí parku Jan Dvořák upřesnil, že Návštěvnické centrum s vlčím výběhem na Srní se částečně otevře v pondělí 1. září.
Výběh s vlky v návštěvnickém centru v Srní, odkud nedávno uteklo několik šelem, může být v budoucnu uzavřen. Připustila to Veronika Krejčí z ministerstva životního prostředí, pod které Národní park Šumava spadá. Ve hře je však stále i jeho zachování.
Výběh s vlky v návštěvnickém centru v Srní, odkud nedávno uteklo několik šelem, z nichž jedna je mrtvá a jedna stále na útěku, může být v budoucnu uzavřen. Připustila to Veronika Krejčí z ministerstva životního prostředí, pod které Národní park Šumava spadá.
Sedm dní, deset kilo na zádech, harmonika, divadlo a otevřená mysl. Jičíňák proChor se vydává pěšky, stopem i vlakem po Šumavě a jejím okolí – od domažlických ulic přes klášterní dvorky až k tábořištím u Vydry. Potkává pamětníky, kurátorky, samotáře, hospodské i náhodné zachránce, hledá místa, kde se historie potkává se současností, a zjišťuje, že na cestě je největší bohatství v lidech a příbězích.
Již před dvěma týdny se po Šumavě toulal minimálně jeden vlk, který utekl z výběhu v Návštěvnickém centru Srní, aniž to pracovníci Národního parku Šumava tušili. Analýza vzorku trusu nalezeného nedaleko Kundratic na Hartmanicku totiž potvrdila shodu DNA s jednou samicí žijící ve výběhu. Kolik vlků z oplocenky uteklo a jak se ven dostali, vedení NPŠ stále netuší. Snaží se šelmu či šelmy odchytit. Pokud se to podaří, může být zvíře (či zvířata) vráceno do výběhu, ale nelze vyloučit ani jeho utracení. Zda někdo z NPŠ ponese osobní zodpovědnost, zatím není jasné.
Správcům Národního parku Šumava se zatím nepodařilo odchytit vlka, který utekl z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. K výběhu, kde žije vlčí smečka, se vlk v posledních dnech pravidelně vrací. Je to zřejmě vlčice a je pravděpodobné, že byla součástí této smečky. Podle jejího chování, které správci vysledovali, se nejspíš snaží do výběhu vrátit. Jak se dostala ven, se nepodařilo zjistit. V tříhektarovém členitém výběhu byla původně třináctičlenná smečka, podle posledních pozorování je tam ale nyní jen devět zvířat. Odborníci z parku se i díky zprávám od veřejnosti také snaží monitorovat pohyb dalších vlků na Šumavě, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák.
V okolí návštěvnického centra na Srní na Šumavě se zřejmě pohybuje více vlků, kteří nemají strach z lidí. Pravděpodobně utekli z výběhu. V úterý dopoledne to uvedl Národní park Šumava (NPŠ), který kvůli tomu ustanovil krizový štáb, jenž má za úkol řešit odchyt těchto šelem, vyskytujících se v širším okolí turistické atrakce na Srní a vykazujících nízkou hladinu plachosti. Vlci, kteří neměli strach z lidí, byli pozorováni nejen u Srní, ale i u Kundratic na Hartmanicku, kde se na pár metrů bez obav přiblížili k lidem venčícím psy. U Poledníku pak byl nalezen zabitý vlk, zřejmě jinou touto šelmou.
V okolí návštěvnického centra na Srní na Šumavě se zřejmě pohybuje více vlků, kteří nemají strach z lidí. Pravděpodobně utekli z výběhu. Národní park Šumava ustanovil krizový štáb, který má za úkol řešit odchyt šelem vykazujících nízkou míru plachosti.
Kašna na Debrníku je dalším místem, které zvelebil spolek WeLoveŠumava a lidé se tam mohou vydat na procházky, odpočinout si, seznámit se s bohatou historií místa a kochat se tryskající vodou. Nyní tam spatří i Šumavskou vodní vílu.
Základní škola Hudlice vypsala v úterý 5. srpna výběrové řízení na pozici ředitele školy, protože Michaela Holá ke 31. červenci na pozici ředitelky rezignovala.
Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok, řekl ředitel parku Pavel Hubený.
Přírodní zážitkový park Wistlberg u Finsterau poblíž česko - bavorské hranice je hotový. Jako poslední dílky skládačky byly nedávno dokončeny bezbariérová lávka, deset metrů vysoká vyhlídková plošina „Lusenblick“ a zážitkové hřiště. Oslava dokončení se bude konat v sobotu 19. července formou hvězdicové túry.
Strom míru vysadila v Hudlicích Středočeská rada Levicových klubů žen (LKŽ) společně s LKŽ Beroun pod záštitou starosty obce Hudlice Pavla Hubeného v pátek 20. června. Jde o japonskou třešeň.
Kritický nedostatek vody dočasně zastavuje Splouvání Vltavy v úseku Soumarský Most – Pěkná. Hladina Teplé Vltavy na odečtu na Soumarské Mostě letos vykazuje rekordní hodnoty. Bohužel v tom negativním smyslu. Například v pondělí 23. června bylo naměřeno pouhých 40,9 centimetru.
Prohlídka s ředitelem národního parku Pavlem Hubeným podél divoké hranice. Kdo by chtěl lépe poznat český národní park Šumava, který přímo sousedí s národním parkem Bavorský les, může vyrazit na výlet s ředitelem NP Šumava Pavlem Hubeným.
Čtrnáct obcí ze Šumavy a dalších pět z Českého Švýcarska nesouhlasí s možností rozvoje národních parků. Poukazují na to, že ochrana přírody se staví výš než rozvoj obcí. Obce nesouhlasí s otevřeným dopisem, který poslali ředitelé českých národních parků zákonodárcům kvůli chystané změně zákona o ochraně přírody a krajiny.
Národní park Šumava směřuje mezi celosvětově uznávané národní parky, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les.
Možnost nákazy slintavkou a kulhavkou straší i národní parky Šumava a Bavorský les a také tamní chovatele. Na české straně jsou proto žádáni turisté, aby se nepřibližovali k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházeli pastvinami a nesnažili se o kontakt s hospodářskými zvířaty. Na německé straně se nesmí do výběhů pro divočáky a jeleny.
Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.
Výzkumníci mrchožroutů z Národního parku Bavorský les opět zaznamenali úspěch. Na jedenáctém ročníku soutěže „Mozkovna Šumavy“ 2024 sousedního národního parku. Se svým příspěvkem „Život po smrti“ obsadili u odborné poroty první místo a nedávno proběhlo slavnostní předání cen.
Letos uplyne dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě znovu usadil bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří. Bobři se díky stavbám hrází výrazně podílejí na zadržování vody v krajině. A stali se součástí jídelníčku dalšího navrátilce na Šumavu - vlka.
Správa Národního parku Šumava uspořádala jedenáctý ročník soutěže o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy známé jako Šumavská mozkovka. Poprvé se soutěže zúčastnili také týmy německýc odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.
Letos je to dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě po mnoha letech usadil první bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří.
Už pojedenácté uspořádala Správa NP Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Na Šumavě vytěžili loni 130 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Oproti předchozímu roku těžba klesla skoro o polovinu, snížil se i počet nových souší v bezzásahových oblastech. Informace poskytla správa Národního parku Šumava.
Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.
Sedmiletý projekt Life for Mires - Život pro mokřady je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na čtyři sta respondentů.
Vrátit ztracenou vodu zpět do krajiny to byl cíl projektu „Život pro rašeliniště“, na kterém se podílely Národní parky Šumava a Bavorský les, Bavorský svaz ochránců přírody a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Během uplynulých šesti let bylo na české straně obnoveno 2183 hektarů mokřadů, 35 kilometrů vodních toků a 212 kilometrů odvodňovacích příkopů.
Struktura lesů na Šumavě se mění. Podle Národního parku Šumava se v lesích postupně navyšuje podíl velkých a objemných stromů, pokračuje přirozená obnova malých stromků a struktura lesů již není tak jednolitá, jako tomu bylo v minulosti. Lesy podle parku prospívají i díky jedinečnému přístupu k péči a bezzásahovosti.
Po velmi intenzivním kůrovcovém roce 2023 se letos hospodářské zóny na okraji Národního parku Bavorský les vrátily do poněkud klidnějšího stavu. Předběžná roční bilance chráněného území totiž činí 37 332 pevných metrů krychlových kůrovcového dříví. To znamená, že toto číslo kleslo zhruba na čtvrtinu loňské úrovně, kdy bylo zaznamenáno něco přes 144 000 metrů krychlových.
Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti. Tato zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území Národního parku Šumava. Sčítalo se během letošního roku na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019.
Sousední Národní park Bavorský les dosáhl už před dvěma lety 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více jak 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy.
I přes rozporuplné přijetí rozšíření bezzásahových zón na Šumavě po orkánu Kyrill je nyní díky monitoringu bezmála 1100 míst prokázáno, že příroda si poradí i bez lidí.
Už šestnáctým rokem přináší evropsky unikátní monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Díky bezmála 1100 trvalým monitoračním plochám máme přesné informace o tom, jak početné je zmlazení, jaké dřeviny zde rostou nebo jaký objem tlejícího dřeva se v bezzásahovém území nachází.
Národní park Šumava má smysl. Turisté mají pozitivní dopad na život lidí v něm. Osm z deseti z nich se považuje za milovníky přírody. To řekl průzkum agentury PPM Factum.
Před několika dny se v retro kempu Pod Boubínem v Zátoni uskutečnilo XXI. Mistrovství republiky stopařů ČR Speciálního kynologického svazu Tart. Mistrovství se zúčastnili reprezentanti ozbrojených složek i civilisté.
Kalendář "Bezzásahová divočina" je již několik let jedním z vizuálně nejúchvatnějších symbolů přeshraniční spolupráce mezi národními parky Bavorský les a Šumava. A již vyšel i ročník 2025 - se zcela zvláštním zaměřením. Ve dvanácti obrazových duetech chráněná území upozorňují na vzácné druhy, které se vrátily do bezzásahové divočiny.
V neděli v poledne zasáhly západní a jihozápadní Čechy velmi silné bouřky, které způsobily značné škody a záplavy zejména na Plzeňsku. Bouřky doprovázené prudkými lijáky, silným větrem a lokálně i kroupami se přehnaly přes region, což vedlo k rychlému rozvodnění řek a potoků, stejně jako k zaplavení ulic a sklepů. Nejhůře je na tom Obec Stachy na Šumavě.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách se výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les.
Ministr životního prostředí Petr Hladík na Modravě řekl, že turisté by se Luzenským údolím mohli vydat už napřesrok, půjde-li vše dobře.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les. Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.
Rozhledna Poledník byla v pondělí svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů. Deset umělců, ať už profesionálů, tak i mladých, začínajících malířů ze Základní umělecké školy z Volar, pod vedením Víta Pavlíka, pomalovali uschlé, nahrubo opracované části kmenů.
Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.
Byla to jedna ze zlomových událostí, které nasměrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního obrovského rozpadu lesa v historii Česka. Lýkožrout smrkový, laicky označovaný kůrovec, ho „sežral“ téměř kompletně. Od rozpadu lesa v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let.
Přeplněné turistické cíle jsou minulostí. Nová aplikace EPU láká na méně známá, ale stejně půvabná místa České republiky. V současné době nabídne téměř dvě stovky tipů na výlet po celé zemi. Brzy by se nabídka měla rozšířit o další stovky. Kromě plánování trasy se turisté z aplikace dozvědí o zajímavostech z navštěvovaného místa, jeho vytíženosti a konaných akcích. Mimo to mohou sbírat chráněné druhy - samozřejmě jen virtuálně.
Správa Národního parku Šumava si jako letošní téma vybrala tlející dřevo. Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti. Stojící či ležící odumřelé stromy jsou totiž pro Šumavu typické stejně, jako ponechávání části dříví k zetlení v místech, kde se těží.
Vlci znamenají pro farmáře na Šumavě problém. Proto se odborníci a veřejnost sešli u jednoho stolu a O vlku vážně, nevážně diskutovali. Setkali se ve Zbytinách.
