Prohlídka s ředitelem národního parku Pavlem Hubeným podél divoké hranice. Kdo by chtěl lépe poznat český národní park Šumava, který přímo sousedí s národním parkem Bavorský les, může vyrazit na výlet s ředitelem NP Šumava Pavlem Hubeným.
Čtrnáct obcí ze Šumavy a dalších pět z Českého Švýcarska nesouhlasí s možností rozvoje národních parků. Poukazují na to, že ochrana přírody se staví výš než rozvoj obcí. Obce nesouhlasí s otevřeným dopisem, který poslali ředitelé českých národních parků zákonodárcům kvůli chystané změně zákona o ochraně přírody a krajiny.
Národní park Šumava směřuje mezi celosvětově uznávané národní parky, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les.
Možnost nákazy slintavkou a kulhavkou straší i národní parky Šumava a Bavorský les a také tamní chovatele. Na české straně jsou proto žádáni turisté, aby se nepřibližovali k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházeli pastvinami a nesnažili se o kontakt s hospodářskými zvířaty. Na německé straně se nesmí do výběhů pro divočáky a jeleny.
Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.
Výzkumníci mrchožroutů z Národního parku Bavorský les opět zaznamenali úspěch. Na jedenáctém ročníku soutěže „Mozkovna Šumavy“ 2024 sousedního národního parku. Se svým příspěvkem „Život po smrti“ obsadili u odborné poroty první místo a nedávno proběhlo slavnostní předání cen.
Letos uplyne dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě znovu usadil bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří. Bobři se díky stavbám hrází výrazně podílejí na zadržování vody v krajině. A stali se součástí jídelníčku dalšího navrátilce na Šumavu - vlka.
Správa Národního parku Šumava uspořádala jedenáctý ročník soutěže o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy známé jako Šumavská mozkovka. Poprvé se soutěže zúčastnili také týmy německýc odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.
Letos je to dvacet let od chvíle, kdy se na Šumavě po mnoha letech usadil první bobr evropský. Zvířeti, které tam bylo vyhubeno už na přelomu 18. a 19. století, se na jihozápadě Čech daří.
Už pojedenácté uspořádala Správa NP Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Na Šumavě vytěžili loni 130 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Oproti předchozímu roku těžba klesla skoro o polovinu, snížil se i počet nových souší v bezzásahových oblastech. Informace poskytla správa Národního parku Šumava.
Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.
Sedmiletý projekt Life for Mires - Život pro mokřady je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na čtyři sta respondentů.
Vrátit ztracenou vodu zpět do krajiny to byl cíl projektu „Život pro rašeliniště“, na kterém se podílely Národní parky Šumava a Bavorský les, Bavorský svaz ochránců přírody a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Během uplynulých šesti let bylo na české straně obnoveno 2183 hektarů mokřadů, 35 kilometrů vodních toků a 212 kilometrů odvodňovacích příkopů.
Struktura lesů na Šumavě se mění. Podle Národního parku Šumava se v lesích postupně navyšuje podíl velkých a objemných stromů, pokračuje přirozená obnova malých stromků a struktura lesů již není tak jednolitá, jako tomu bylo v minulosti. Lesy podle parku prospívají i díky jedinečnému přístupu k péči a bezzásahovosti.
Po velmi intenzivním kůrovcovém roce 2023 se letos hospodářské zóny na okraji Národního parku Bavorský les vrátily do poněkud klidnějšího stavu. Předběžná roční bilance chráněného území totiž činí 37 332 pevných metrů krychlových kůrovcového dříví. To znamená, že toto číslo kleslo zhruba na čtvrtinu loňské úrovně, kdy bylo zaznamenáno něco přes 144 000 metrů krychlových.
Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti. Tato zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území Národního parku Šumava. Sčítalo se během letošního roku na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019.
Sousední Národní park Bavorský les dosáhl už před dvěma lety 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více jak 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy.
I přes rozporuplné přijetí rozšíření bezzásahových zón na Šumavě po orkánu Kyrill je nyní díky monitoringu bezmála 1100 míst prokázáno, že příroda si poradí i bez lidí.
Už šestnáctým rokem přináší evropsky unikátní monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Díky bezmála 1100 trvalým monitoračním plochám máme přesné informace o tom, jak početné je zmlazení, jaké dřeviny zde rostou nebo jaký objem tlejícího dřeva se v bezzásahovém území nachází.
Národní park Šumava má smysl. Turisté mají pozitivní dopad na život lidí v něm. Osm z deseti z nich se považuje za milovníky přírody. To řekl průzkum agentury PPM Factum.
Před několika dny se v retro kempu Pod Boubínem v Zátoni uskutečnilo XXI. Mistrovství republiky stopařů ČR Speciálního kynologického svazu Tart. Mistrovství se zúčastnili reprezentanti ozbrojených složek i civilisté.
Kalendář "Bezzásahová divočina" je již několik let jedním z vizuálně nejúchvatnějších symbolů přeshraniční spolupráce mezi národními parky Bavorský les a Šumava. A již vyšel i ročník 2025 - se zcela zvláštním zaměřením. Ve dvanácti obrazových duetech chráněná území upozorňují na vzácné druhy, které se vrátily do bezzásahové divočiny.
V neděli v poledne zasáhly západní a jihozápadní Čechy velmi silné bouřky, které způsobily značné škody a záplavy zejména na Plzeňsku. Bouřky doprovázené prudkými lijáky, silným větrem a lokálně i kroupami se přehnaly přes region, což vedlo k rychlému rozvodnění řek a potoků, stejně jako k zaplavení ulic a sklepů. Nejhůře je na tom Obec Stachy na Šumavě.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách se výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les.
Ministr životního prostředí Petr Hladík na Modravě řekl, že turisté by se Luzenským údolím mohli vydat už napřesrok, půjde-li vše dobře.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les. Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.
Rozhledna Poledník byla v pondělí svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů. Deset umělců, ať už profesionálů, tak i mladých, začínajících malířů ze Základní umělecké školy z Volar, pod vedením Víta Pavlíka, pomalovali uschlé, nahrubo opracované části kmenů.
Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.
Byla to jedna ze zlomových událostí, které nasměrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního obrovského rozpadu lesa v historii Česka. Lýkožrout smrkový, laicky označovaný kůrovec, ho „sežral“ téměř kompletně. Od rozpadu lesa v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let.
Přeplněné turistické cíle jsou minulostí. Nová aplikace EPU láká na méně známá, ale stejně půvabná místa České republiky. V současné době nabídne téměř dvě stovky tipů na výlet po celé zemi. Brzy by se nabídka měla rozšířit o další stovky. Kromě plánování trasy se turisté z aplikace dozvědí o zajímavostech z navštěvovaného místa, jeho vytíženosti a konaných akcích. Mimo to mohou sbírat chráněné druhy - samozřejmě jen virtuálně.
Správa Národního parku Šumava si jako letošní téma vybrala tlející dřevo. Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti. Stojící či ležící odumřelé stromy jsou totiž pro Šumavu typické stejně, jako ponechávání části dříví k zetlení v místech, kde se těží.
Vlci znamenají pro farmáře na Šumavě problém. Proto se odborníci a veřejnost sešli u jednoho stolu a O vlku vážně, nevážně diskutovali. Setkali se ve Zbytinách.
Ze srdce Národního parku Šumava do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině to sice je vzdušnou čarou více než 650 km, ale obě chráněná území mají k sobě překvapivě blízko. A to jak charakterem přírodního prostředí, historií tak od 11. dubna také oficiálně stvrzenou spoluprací, kterou ve formě memoranda podepsali ředitelé obou parků, Pavel Hubený a Yaroslav Shukal na Ukrajinské ambasádě v Praze.
Deset let už probíhá soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvaná Šumavská mozkovka. Aktuální desátý ročník prokázal, že tato soutěž je zajímavá jak pro samotné účastníky, tak i pro hlasující čtenáře.
Rada Národního parku Šumava ve čtvrtek 15. února odsouhlasila novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků po Šumavě ale musí oficiálně vyhlásit ministerstvo životního prostředí. Na otázku, kdy k tomu dojde, zatím nemá mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák přesnou odpověď. Může to být letos, ale klidně až od roku 2025. Do té doby platí pravidla z loňského října.
Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.
Petr Pavel při návštěvě Šumavy slíbil, že s ministrem životního prostředí probere Modrý sloup i problémy obcí s ministerstvem.
V Měk v Klatovech se konala beseda s Pavlem Hubeným, ředitelem NP Šumava, k 60. výročí založení NP. Krom jiného jsem od něj dostal jeho novou knížku, kterou po přečtení vřele doporučuji, a tak posílám tip s ukázkami.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
/FOTOGALERIE/ Obec Hudlice na Berounsku si svého slavného rodáka Josefa Jungmanna velice považuje, a tak v sobotu 8. července uspořádala bohatý program u příležitosti 250. výročí narození této osobnosti. Vše bylo zahájeno v zahradě rodného domku Josefa Jungmanna, kde se přítomným divákům představily děti z místní mateřské a základní školy.
První novodobé rozmnožování vlků na Šumavě bylo potvrzeno před šesti lety, v roce 2017. Od té doby počet šumavských vlků roste, aktuálně jich je podle odhadů zoologů už bezmála čtyřicet.
V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy, tzv. Srnská smečka. Podle slov mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka zoologové po šesti letech sledují, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.
Seminář nazvaný "Hospodaření v národních parcích - poučili jsme se z katastrofy v Českém Švýcarsku ?" se konal 29. května 2023 v Poslanecké sněmovně PČR. Pořádající Výbor životního prostředí pozval také ředitele NP Šumava Pavla Hubeného, ale ten se odmítl zúčastnit. Právě on tam měl poslancům a účastníkům referovat o stavu protipožárních opatření v lesích parku, aneb dokázat, že v případě velkého požáru neshoří tisíce hektarů lesů.
Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě, o jehož zpřístupnění roky marně usilovali turisté v čele se šumavským patriotem Emilem Kintzlem a také někteří představitelé samosprávy, zůstane z české strany nepřístupný.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích na Berounsku. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
