Sedmiletý projekt Life for Mires - Život pro mokřady je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na čtyři sta respondentů.
Vrátit ztracenou vodu zpět do krajiny to byl cíl projektu „Život pro rašeliniště“, na kterém se podílely Národní parky Šumava a Bavorský les, Bavorský svaz ochránců přírody a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Během uplynulých šesti let bylo na české straně obnoveno 2183 hektarů mokřadů, 35 kilometrů vodních toků a 212 kilometrů odvodňovacích příkopů.
Struktura lesů na Šumavě se mění. Podle Národního parku Šumava se v lesích postupně navyšuje podíl velkých a objemných stromů, pokračuje přirozená obnova malých stromků a struktura lesů již není tak jednolitá, jako tomu bylo v minulosti. Lesy podle parku prospívají i díky jedinečnému přístupu k péči a bezzásahovosti.
Po velmi intenzivním kůrovcovém roce 2023 se letos hospodářské zóny na okraji Národního parku Bavorský les vrátily do poněkud klidnějšího stavu. Předběžná roční bilance chráněného území totiž činí 37 332 pevných metrů krychlových kůrovcového dříví. To znamená, že toto číslo kleslo zhruba na čtvrtinu loňské úrovně, kdy bylo zaznamenáno něco přes 144 000 metrů krychlových.
Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti. Tato zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území Národního parku Šumava. Sčítalo se během letošního roku na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019.
Sousední Národní park Bavorský les dosáhl už před dvěma lety 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více jak 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy.
I přes rozporuplné přijetí rozšíření bezzásahových zón na Šumavě po orkánu Kyrill je nyní díky monitoringu bezmála 1100 míst prokázáno, že příroda si poradí i bez lidí.
Už šestnáctým rokem přináší evropsky unikátní monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Díky bezmála 1100 trvalým monitoračním plochám máme přesné informace o tom, jak početné je zmlazení, jaké dřeviny zde rostou nebo jaký objem tlejícího dřeva se v bezzásahovém území nachází.
Národní park Šumava má smysl. Turisté mají pozitivní dopad na život lidí v něm. Osm z deseti z nich se považuje za milovníky přírody. To řekl průzkum agentury PPM Factum.
Před několika dny se v retro kempu Pod Boubínem v Zátoni uskutečnilo XXI. Mistrovství republiky stopařů ČR Speciálního kynologického svazu Tart. Mistrovství se zúčastnili reprezentanti ozbrojených složek i civilisté.
Kalendář "Bezzásahová divočina" je již několik let jedním z vizuálně nejúchvatnějších symbolů přeshraniční spolupráce mezi národními parky Bavorský les a Šumava. A již vyšel i ročník 2025 - se zcela zvláštním zaměřením. Ve dvanácti obrazových duetech chráněná území upozorňují na vzácné druhy, které se vrátily do bezzásahové divočiny.
V neděli v poledne zasáhly západní a jihozápadní Čechy velmi silné bouřky, které způsobily značné škody a záplavy zejména na Plzeňsku. Bouřky doprovázené prudkými lijáky, silným větrem a lokálně i kroupami se přehnaly přes region, což vedlo k rychlému rozvodnění řek a potoků, stejně jako k zaplavení ulic a sklepů. Nejhůře je na tom Obec Stachy na Šumavě.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách se výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les.
Ministr životního prostředí Petr Hladík na Modravě řekl, že turisté by se Luzenským údolím mohli vydat už napřesrok, půjde-li vše dobře.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les. Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.
Rozhledna Poledník byla v pondělí svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů. Deset umělců, ať už profesionálů, tak i mladých, začínajících malířů ze Základní umělecké školy z Volar, pod vedením Víta Pavlíka, pomalovali uschlé, nahrubo opracované části kmenů.
Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.
Byla to jedna ze zlomových událostí, které nasměrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního obrovského rozpadu lesa v historii Česka. Lýkožrout smrkový, laicky označovaný kůrovec, ho „sežral“ téměř kompletně. Od rozpadu lesa v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let.
Přeplněné turistické cíle jsou minulostí. Nová aplikace EPU láká na méně známá, ale stejně půvabná místa České republiky. V současné době nabídne téměř dvě stovky tipů na výlet po celé zemi. Brzy by se nabídka měla rozšířit o další stovky. Kromě plánování trasy se turisté z aplikace dozvědí o zajímavostech z navštěvovaného místa, jeho vytíženosti a konaných akcích. Mimo to mohou sbírat chráněné druhy - samozřejmě jen virtuálně.
Správa Národního parku Šumava si jako letošní téma vybrala tlející dřevo. Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti. Stojící či ležící odumřelé stromy jsou totiž pro Šumavu typické stejně, jako ponechávání části dříví k zetlení v místech, kde se těží.
Vlci znamenají pro farmáře na Šumavě problém. Proto se odborníci a veřejnost sešli u jednoho stolu a O vlku vážně, nevážně diskutovali. Setkali se ve Zbytinách.
Ze srdce Národního parku Šumava do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině to sice je vzdušnou čarou více než 650 km, ale obě chráněná území mají k sobě překvapivě blízko. A to jak charakterem přírodního prostředí, historií tak od 11. dubna také oficiálně stvrzenou spoluprací, kterou ve formě memoranda podepsali ředitelé obou parků, Pavel Hubený a Yaroslav Shukal na Ukrajinské ambasádě v Praze.
Deset let už probíhá soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvaná Šumavská mozkovka. Aktuální desátý ročník prokázal, že tato soutěž je zajímavá jak pro samotné účastníky, tak i pro hlasující čtenáře.
Rada Národního parku Šumava ve čtvrtek 15. února odsouhlasila novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků po Šumavě ale musí oficiálně vyhlásit ministerstvo životního prostředí. Na otázku, kdy k tomu dojde, zatím nemá mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák přesnou odpověď. Může to být letos, ale klidně až od roku 2025. Do té doby platí pravidla z loňského října.
Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.
Petr Pavel při návštěvě Šumavy slíbil, že s ministrem životního prostředí probere Modrý sloup i problémy obcí s ministerstvem.
V Měk v Klatovech se konala beseda s Pavlem Hubeným, ředitelem NP Šumava, k 60. výročí založení NP. Krom jiného jsem od něj dostal jeho novou knížku, kterou po přečtení vřele doporučuji, a tak posílám tip s ukázkami.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.
/FOTOGALERIE/ Obec Hudlice na Berounsku si svého slavného rodáka Josefa Jungmanna velice považuje, a tak v sobotu 8. července uspořádala bohatý program u příležitosti 250. výročí narození této osobnosti. Vše bylo zahájeno v zahradě rodného domku Josefa Jungmanna, kde se přítomným divákům představily děti z místní mateřské a základní školy.
První novodobé rozmnožování vlků na Šumavě bylo potvrzeno před šesti lety, v roce 2017. Od té doby počet šumavských vlků roste, aktuálně jich je podle odhadů zoologů už bezmála čtyřicet.
V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy, tzv. Srnská smečka. Podle slov mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka zoologové po šesti letech sledují, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.
Seminář nazvaný "Hospodaření v národních parcích - poučili jsme se z katastrofy v Českém Švýcarsku ?" se konal 29. května 2023 v Poslanecké sněmovně PČR. Pořádající Výbor životního prostředí pozval také ředitele NP Šumava Pavla Hubeného, ale ten se odmítl zúčastnit. Právě on tam měl poslancům a účastníkům referovat o stavu protipožárních opatření v lesích parku, aneb dokázat, že v případě velkého požáru neshoří tisíce hektarů lesů.
Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě, o jehož zpřístupnění roky marně usilovali turisté v čele se šumavským patriotem Emilem Kintzlem a také někteří představitelé samosprávy, zůstane z české strany nepřístupný.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích na Berounsku. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
Netradiční vítání občánků uspořádali v sobotu 12. listopadu v Hudlicích. Kromě dalších dětí tam slavnostně pozdravili a popřáli co nejpevnější zdraví a radostný život trojčatům Oskarovi, Krystiánovi a Oliverovi. Rodiče bratrů prozradili, že to byl nejdříve šok, když se dozvěděli, že čekají hned tři potomky najednou. Jsou ale připraveni si trojitou radost užít. Obec chce rodinu podpořit, pomoct může i veřejnost.
Začaly prázdniny a s tím i příliv turistů na Šumavu. Podle ředitele NPŠ Pavla Hubeného není tak velký jako v minulých letech, ale za to přibývá agresivity a přestupků. Bylo tak nutné lépe vybavit strážce parku a počítá se i s jejich navýšením.
/FOTO, VIDEO/ Bohatý program byl přichystán na Rokytě, kde se konal již tradiční Den Národního parku Šumava. Panovalo slunečné počasí a tak si akci nenechalo ujít mnoho lidí, kteří mají rádi Šumavu.
„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.
Dobrou zprávu pro milovníky drsné šumavské přírody má mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Už v pondělí příští týden Správa parku spustí na svých webových stranách registraci velmi oblíbených výprav do divočiny s průvodcem.
Jak pečovat o šumavskou přírodu v dalších dvaceti letech, to je obsahem dokumentu nazvaného Zásady péče o Národní park Šumava, který vedení parku představilo před rokem a půl laické i odborné veřejnosti. K návrhu se vyjádřilo bezmála padesát různých subjektů, celkem dorazilo 777 připomínek. Zatím ale neplatí, Rada parku se totiž nedohodla s jeho správou.
Co k sobě patří, srůstá stále více. Tak by se dala shrnout současná spolupráce obou národních parků, Bavorského lesa a Šumavy. Zejména v posledních letech jdou sousedé téměř ve všech aktivitách stejnou cestou.
Nesmírně vyrovnaný souboj populárně naučných článků popisující výzkumy na území Šumavy nabídl osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka 2021. Shodný počet 136 hlasů získaly články Jiřího Tůmy s názvem „Mravenci jako lesní farmáři. Pasou dobytek, používají desinfekci a umí i kompostovat!“ a Josefa Štemberka s názvem „Jak z mraků vyrobit miliony? Jak jsme počítali návštěvníky v Národním parku Šumava“.
Kácet nebo ponechat přirozenému vývoji lesní porosty v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales i mimo jeho oplocené jádro? To je otázka, která v roce 2019 vedla dokonce až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku.
Jak funguje příroda bez lidských zásahů? Dokáže se les sám obnovit? Jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy opravdu potřebuje pro svůj život tetřev hlušec? To je pouze několik málo otázek, které si kladli odborníci i část laické veřejnosti při založení Národních parků Bavorský les a Šumava před padesáti, resp. třiceti lety.
Vnitřní prostory Návštěvnického centra Kvilda vyplnila zbrusu nová výstava s názvem „Šumava v proměnách času“. Návštěvníci se díky ní přenesou do období, kdy byl Národní park Šumava vyhlášen a kdy se jeho stáří dalo počítat maximálně na prstech dvou rukou.
Turisté se konečně dočkali, bezmála po půl roce se jim otevírají návštěvnická střediska a informační centra na Šumavě.
Národní park Šumava slaví v sobotu 20. března významné výročí. Je to přesně 30 let od okamžiku, kdy byl vyhlášen nařízením vlády ČR.
Již posedmé vybírali čtenáři časopisu Šumava a milovníci Šumavy na oficiálním webu Správy NP Šumava nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy v rámci soutěže Šumavská mozkovka 2020.
