Pilíře země – těmito slovy byly ve středověku nazývány katedrály. Jejich věže - po celá staletí tyčící se do značné výše nad později postupně se proměňujícími městy - patřily a patří k symbolům víry a spirituálního dědictví. Jejich interiéry tvoří monumentální prostředí pro množství cenných uměleckých děl, mnohde dochovaných in situ. Na počátku historie jednotlivých katedrál se odvíjel příběh stavitelů, kameníků, zedníků, malířů a sochařů známých i bezejmenných. Těmto mužům je věnována výstava pořádaná v prostorách Muzea stříbra v Kutné Hoře při příležitosti výročí pětadvaceti let od zápisu historického jádra města, gotického chrámu sv. Barbory a katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Až do 10. srpna si mohli návštěvníci Krajské knihovny Vysočiny prohlédnout ve vestibulu výstavu děl mladých umělců Štáflova paleta podle slavného havlíčkobrodského malíře Otakara Štáfla. Jak prozradil jeden z organizátorů akce výtvarník Pavel Fiala, jedná se o akci s nejdelší tradicí na Havlíčkobrodsku. Tradici Štáflovy palety založila trojice odvážných nadšenců a výtvarníků. Pavel Fiala, Štěpán Podešt a Daniel Koráb. Pavel Fiala byl před rokem 1989 členem organizace Havlíčkova mládež a po roce 1989 jedním ze zakladatelů brodského Občanského fóra.
Oblastní galerie vystavuje unikát. Devět obrazů malíře Eugena von Kahlera. Pražského rodáka z židovské rodiny majitele cukrovaru Maxe Kohna a jeho manželky Ottilie Bondyové.
/ROZHOVOR/ Skromný, milý, pozorný, s otevřeným srdcem a úsměvem vítal Michail Ščigol hosty sobotní vernisáže v železnickém muzeu. V očích mu poskakovala jiskra radosti, která se někdy vytrácí v jakési plachosti. Jeho čeština má i po třiceti letech stále přízvuk jeho domova, Ukrajiny.
Ještě před třemi lety vítala vlaky přijíždějící do Písku zvonivá melodie. Nápěv známé Když jsem já šel tou Putimskou branou připomíná podobu města, kterou už místní nepamatují. Ne vždy se však vázala k Písku.
V roce 1990 přišel od Železnice ukrajinský architekt Michail Ščigol – založením malíř. Procházel městem, poznával ho a zamiloval. Nastěhoval se. Při vzpomínce na první dva roky shromáždil 32 pláten a v Městském muzeu je vystavuje. Pardon, nejen plátna. První díla nejsou oleje, ale akvarely a malované jsou na papíře. Toť materiál levnější. Že by zpočátku chudý malíř? Inu mají ty obrazy svůj půvab. Ne tolik syté barvy, jako většina děl, malovaných olejem. Vzpomínky? Jaký byl v té době už český malíř před třiceti léty? Jak vnímal své město?
V roce 1990 přišel od Železnice ukrajinský architekt Michail Ščigol – založením malíř. Procházel městem, poznával ho a zamiloval. Nastěhoval se. Při vzpomínce na první dva roky shromáždil 32 pláten a v Městském muzeu je vystavuje. Pardon, nejen plátna. První díla nejsou oleje, ale akvarely a malované jsou na papíře. Toť materiál levnější. Že by zpočátku chudý malíř? Inu mají ty obrazy svůj půvab. Ne tolik syté barvy, jako většina děl, malovaných olejem. Vzpomínky? Jaký byl v té době už český malíř před třiceti léty? Jak vnímal své město?
/LIDÉ ODVEDLE/ Eduard Bárta je povoláním technik. V Mostě žije od roku 1964. K malování dospěl samostudiem. Od dětství ho zajímaly obrazy starých mistrů. Vytvořil si ale vlastní, řemeslně pracný styl, který je občas přirovnáván k umění naivistů. I on se jako malíř snaží být precizní. „Na mých obrazech má často významnou roli děj, příběh, myšlenka. Někdy může být výkladů k obrazu více, ale to nevadí, každý divák má jiné vidění, poznání a zkušenosti,“ řekl malíř samouk.
Italský malíř Raffael Santi zemřel v důsledku "choroby koronavirového typu", svým lékařům se ale za horečnatých stavů nesvěřil, že za ledových nocí tajně navštěvoval své milenky. Ti mu tak mylně pouštěli žilou. Uvádí se to v nové studii, která je zasvěcena tomuto mistru renesance, píše agentura AFP.
Jeníkovy pohádky s ilustracemi dětí z Vysočiny u příležitosti 130. výročí narození Jana Zrzavého vydá Společnost Jana Zrzavého z Krucemburku. Jedná se o nejlepší obrázky ze soutěže Po stopách Jana Zrzavého, kterou společnost pořádá se základní školou Krucemburk už patnáct let.
Ve středu 22. července začíná Malířské sympozium Benedikt Most Jedním z jeho účastníků je výtvarník Adam Kašpar. Adam Kašpar je současný český malíř. Narodil se v roce 1993 v Litomyšli. V letech 2012 - 2018 studoval AVU v Praze v ateliéru malířství IV (prof. M. Mainer). Adam Kašpar patří do nastupující generace malířů, kteří se profilují klasickou, realistickou malbou.
Ašot a arménští mistři, tak se jmenuje výstava obrazů v uherskohradišťské Galerii s Andělem, kde obdivovatelé děl arménského malíře Ašota Arakeljana, žijícího v Horním Němčí, najdou také obrazy pěti arménských zasloužilých umělců – Spartaka Eganjana, Tigrana Matulyana, Haruta a Karen Harutyunyanových a Gevorga Makvecyana.
Akademický malíř Martin Frind se narodil roku 1963 v Praze, mládí prožil v Kralupech nad Vltavou, poté v Praze a nyní již řadu let žije ve Veltrusích. Oba jeho rodiče měli výtvarné nadání, jeho pradědeček byl litograf a jeho praprastrýc uznávaný malíř Augustin Frind, přezdívaný také jako Brožík Šluknovského výběžku.
Dobrušská premiéra krátkometrážního filmu Francek s podtitulem Kořeny a inspirace malíře Františka Kupky umožnila 10. června nahlédnout do zákulisí nejen vlastního natáčení, ale dokonce i prvotního impulsu na jeho vznik.
Malířské sympozium Benedikt Most je od roku 2009 jednou z nejvýznamnějších událostí regionu Most v oblasti výtvarného umění. Každý rok na přelomu července a srpna, letos od 22. do 29. července, skupina pozvaných výtvarníků tvoří ve společném ateliéru i v plenéru.
František Janula uspořádal více než sto samostatných výstav, v posledních letech znovu vystavuje i v České republice. V jeho rozsáhlém díle jsou zastoupeny grafiky, koláže, objekty a především malby. Básník Jean Orizet nalezl pro Janulovu tvorbu výraz „kosmický sen a zemité opojení“, výtvarný kritik Jossé Pierre psal o dědictví Šímovy průzračnosti a Kupkovy vynalézavosti, profesor Jiří T. Kotalík mluví o české obraznosti propojené s francouzskou noblesou. Jinak řečeno – dílo Františka Januly nese pečeť velkého tvůrce. Výstava Františka Januly Česká obraznost s francouzskou noblesou potrvá od 6. července do 28. září 2020.
Hned troje sluneční hodiny se po mnoha letech vrátily na budovu radnice a staly se lákadlem pro Olomoučany i turisty. Aby všechny hodiny také pokud možno co nejpřesněji fungovaly a stále plnily funkci přístroje pro měření času, spolupracoval jejich autor akademický malíř a restaurátor Radomír Surma se dvěma slunečními hodináři.
Jedna málo známá legenda spjatá s pražskou Ostrovní ulicí praví, že zde během obléhání města Francouzi v první polovině 18. století došlo k nešťastnému incidentu. Malý kluk tu byl zabit kulkou některého z cizích oficírů, zrovna když si venku hrál na vojáky s dřevěnou šavličkou a papírovou čepicí.
Akademický malíř Karel Jerie je známý především jako mezinárodně uznávaný tvůrce komiksů. Především je ale malíř a jeho obrazy mají s komiksy společnou čitelnost a příběh, který vyprávějí. Výstava v Galerii Pošta v Dubé, nazvaná Zlatá Ruka No.3, podle jednoho z obrazů, bude zahájena vernisáží výjimečně ve čtvrtek 25. června od 18 hodin.
Akademický malíř Karel Jerie je známý především jako mezinárodně uznávaný tvůrce komiksů. Především je ale malíř a jeho obrazy mají s komiksy společnou čitelnost a příběh, který vyprávějí. Výstava v Galerii Pošta v Dubé, nazvaná Zlatá Ruka No.3, podle jednoho z obrazů, bude zahájena vernisáží výjimečně ve čtvrtek 25. června od 18 hodin.
Akademický malíř Karel Jerie je známý především jako mezinárodně uznávaný tvůrce komiksů. Především je ale malíř a jeho obrazy mají s komiksy společnou čitelnost a příběh, který vyprávějí.
V úterý 16. června odešel akademický malíř Roman Kubička, který působil na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity dlouhá léta jako pedagog.
Centrum uměleckých aktivit Impuls Hradec Králové již poosmé organizuje dvoudenní výtvarný festival Dny otevřených ateliérů - (DOA). Můžete zavítat jak do galerií, tak i do dílen malířů, hrnčířů, sochařů, řezbářů ale i designérů.
Studoval zdrávku. Po dvou letech z ní odešel na grafickou školu, aby se naplno věnoval malbě. Znojemský umělec Adam Černý komunikuje se světem pomocí svých obrazů. I když některé z nich mohou působit temně, chce svými díly spíše poukázat na odvrácenou stranu reality. Malování mu pomohlo vyrovnat se s psychickými problémy. Za svou patnáctiletou kariéru má za sebou řadu výstav, třeba v pražském Rock Café či různých brněnských galeriích. „Život je metráž filmu, na němž jednotlivá okénka představují cestu od narození ke smrti. Takto metaforicky přistupuji i k dílu, které vytvořím,“ říká malíř.
Připravili jsme pro vás, naše čtenáře, malou vědomostní soutěž. Pokud znáte dobře svůj okres, nebude pro vás těžké najít správnou odpověď. Své tipy můžete zasílat na petr.skotko@denik.cz.
/FOTO/ Dosud leželo okolí proslulé náchodské restaurace Port Arthur stranou kulturního dění. Teprve nedávno vznikla v Purkyňově ulici nová Galerie Nola, orientovaná výhradně na moderní umění.
Brzy ráno 24. května 1940 zaútočila na vilu na předměstí Coyoacán mexického metropole Mexico City skupina mužů vyzbrojených samopaly a výbušninami. Ulicí se rozburácela palba. Útok vedl agent NKVD Josif Grigulevič a mexický malíř David Alfaro Siqueiros. Jejich cíl, sovětský revolucionář v exilu Lev Davidovič Trockij, však střelbu přežil. O tři měsíce.
Před 145 lety se narodil akademický malíř, grafik a ilustrátor Alois Kalvoda. Pocházel ze Šlapanic u Brna. Na Akademii výtvarných umění v Praze byl žákem Julia Mařáka.
Městské muzeum a galerie ve Svitavách včera znovu otevřelo expozice pro veřejnost. Muzejníci připravili také workshopy především pro děti. Začínají už ve čtvrtek malířským ateliérem s Leou Sehnalovou. Výtvarný workshop bude inspirovaný světovými malíři.
Italský dokument Klimt & Schiele – Eros a Psyché provede diváky kina u nich doma nejen slavnými Vídeňskými galeriemi a muzei. Ale také životy proslulých malířů Gustava Klimta a Egona Schieleho. Film v anglickém znění s českými titulky představí dva malíře zlaté éry Vídně, kteří způsobili revoluci ve výtvarném umění a zemřeli s koncem druhé světové války.
V pátek 10. dubna uplynulo přesně 100 let od narození českého malíře a grafika Jana Rajlicha. Rodák z Dírné na Táborsku se dočkal důstojné vzpomínky. Jeho rodný dům ozdobila pamětní deska.
Občas, když na večírku vázne zábava, začnu zpívat: „Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK…“. Když skončím, rozhostí se obdivné ticho a pak veselí ožije. Všichni kroutí hlavou nad mým géniem a na chvíli se stanu středem pozornosti. Za tuto funkční náhražku osobního kouzla mohu děkovat jedinému člověku – zpěváku Ivanu Mládkovi.
/FOTO, VIDEO/ I milovníci secese ze Znojemska se v čase karantény mohou alespoň prostřednictvím internetu podívat na boskovickou výstavu Předehra ke slávě věnované dílům Alfonse Muchy z mládí. Některá svá nejmladší díla malíř tvořil například na Hrušovansku.
/FOTOGALERIE/ Sto padesát let letos uplynulo od úmrtí mnichovohradišťského malíře Václava Ningera. Ten maloval pro nejvýznamnější šlechtice své doby. Nigerovy obrazy měli Schwarzenbergové, Dietrichsteinové, Šlikové nebo Kolovratové. Byl také dvorním malířem Valdštějnů.
/KRÁTKÉ ZPRÁVY, FOTOGALERIE/ V jičínské galerii můžete už jen do neděle navštívit výstavu obrazů místního malíře Břetislava Kužela. Obrazy vyvedené pestrými barvami, plné motivů z Jičína a okolí, potěší příznivce výtvarného umění. Ve středu od 17 hodin se přímo v galerii koná setkání s malířem.
Když se po těžké autohavárii probral z kómatu, nemohl mluvit a hýbat se. Slova se mu postupně vracela a s nimi i jeho dětský sen: stát se malířem. I když, jak sám říká, to byl běh na dlouhou trať. Mezitím postavil na Novohradsku chalupu, kde si zařídil ateliér snů. Dnes bere Hynek Fuka štětce do rukou denně a veselými barvami vytváří svůj vlastní Svět v obrazech. Cesta to ale byla dlouhá.