/FOTOGALERIE/ Je tady další díl nového seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat, jak se žije ve Slezských Pavlovicích. Patří mezi nejsevernější obce Moravskoslezského kraje. Počet obyvatel: 211.
Pokud nevíte, kam v sobotu na výlet, zde je jeden z tipů.
Světový unikát je k vidění v obci Čepice, která spadá pod Rabí. Je jím skleněná socha sv. Jana Nepomuckého, kterou vytvořila světoznámá sklářka Vladimíra Tesařová z podnětu kytaristy a vodáka Lubomíra Brabce, který v Čepicích žije.
Redakce Českolipského deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa Českolipska let současných i minulých. Tak schválně jak moc znáte své okolí? Hlasovat můžete 10 dnů v nevýherní anketě. V dalším dílu uvedeme správnou odpověď.
Referendum o fotovoltaice dopadlo velmi těsně, ale výsledek byl přijat bez rozruchu. S bývalým starostou Josefem Honsou se ohlížíme za nedávnými událostmi ze života Záboří.
Vandalové o uplynulém víkendu poškodili sochu sv. Jana Nepomuckého na Kamenném mostě. Šlo o dva cizince, které nakonec strážníci dopadli. Pro podezření ze spáchání trestného činu si celou událost převzala policie.
Pokud nevíte, kam si udělat výlet na Litoměřicku, zde je jeden z tipů.
Vandalové o uplynulém víkendu poškodili sochu na Kamenném mostě. Šlo o dva cizince, které nakonec strážníci dopadli.
První písemná zmínka se váže k převodu vesnice v roce 1292, kdy ji Václav II. daroval klášteru ve Vyšším Brodě výměnou za jiný majetek.
/INFOGRAFIKA UVNITŘ TEXTU/ Nimpšov na Třebíčsku a Důl na Pelhřimovsku jsou na počet obyvatel prakticky stejně velké obce. Přesto je mezi nimi propastný rozdíl. Alespoň z pohledu statistiků.
I relativně nová práce se může dostat na seznam památkových objektů.
/3. DÍL/ Před několika dny skončený seriál Božena o osudech jedné z nejznámějších českých spisovatelek vyvolal velké diskuze. Minisérie sklízí jak slova uznání, tak někdy i kritická slova. Diváky z Nymburka zamrzelo, že se v díle neobjevila ani zmínka o téměř dvouletém pobytu Boženy Němcové a její rodiny právě v našem městě. Historik Pavel Fojtík sepsal text, který přibližuje zajímavosti právě z pobytu spisovatelky v Nymburce. My text s jeho svolením zveřejňujeme a věříme, že vás zaujme. Objevuje se na našich stránkách podobně jako televizní podoba ve čtyřech částech vždy ve středu a v sobotu. Dnes nabízíme třetí díl.
Vydejte se na výlet od zámku k zámku, za jeden den můžete stihnout klidně i tři. Jsou totiž nedaleko od sebe a můžete se k nim vypravit pěšky, autem, na kole nebo se projet po krajině v okolí na běžkách.
Řada lidí si sochy svatého Jana Nepomuckého mezi nymburským mostem přes Labe a parkovištěm pod Eliškou ani nepovšimne. Její přední část je totiž zdánlivě nelogicky otočena „zády“ k parkovišti. Je to proto, že socha byla původně součástí barokního domu, který byl zbourán v 60. letech minulého století.
Ejpovice se nachází na levém břehu řeky Klabavy přibližně šest kilometrů od Rokycan. Název obce znamená „ves lidí Epových“ a pochází od německého osobního jména Eppo.
Je tady nový seriál Deníku. Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Opavska. Seznámíme vás s tím, jak se žije v obcích tohoto historického slezského regionu, představíme vám osobnosti místního společenského života a další zajímavosti. Začínáme ve Velkých Hošticích.
Čím žijí vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Nový seriál Deníku vás provede obcemi na Přerovsku a Hranicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Jako první se podíváme do Dřevohostic, obce se zajímavými atrakcemi i historickými stavbami asi 10km východně od Přerova.
Na věži kostela sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří se 28. ledna poprvé rozezněl nový zvon.
Mezi chráněné památné stromy Česka patří dvě i lípy malolisté na návsi ve Svojšíně. Stromy rostou u zdejší barokní kašny z roku 1722 se sochou sv. Jana Nepomuckého.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Historické Mostecko, to nejsou jen zámky a kostely. Málem se zapomnělo na jednu tvrz, která není moc vidět.
Obec Patokryje, vzdálená pět kilometrů od Mostu, je neobvyklou vesnicí. Nemá kostel ani hřbitov, ale z dávných dob se ve vsi udržela zachovaná zemanská tvrz se zaoblenými nárožími. Je to jedna z mála historických památek tohoto druhu v regionu.
Rekonstrukce kaple svatého Jana Nepomuckého vedle Hálkova divadla v Nymburce má za sebou další mimořádně zajímavý průzkum. Kvůli vysoké vlhkosti se město rozhodlo odkrýt kryptu a zjistit, zda se v kapli nenacházejí další podzemní prostory. Průzkum provedla organizace Naše historie.
/ROZHOVOR/ Mašťov je drobné městečko vsazené do doupovského předhůří. Jeho historie se píše více než 800 let a přestože má dnes necelých 600 obyvatel, byl mu v novém tomto tisíciletí vrácen status města. Snad z každého jeho metru čtverečního promlouvá historie, i proto má Mašťov chráněnou památkovou zónu. V posledních měsících město ovládaly politické neshody, které nakonec vedly k nástupu nové starostky.
V roce 2013 napadlo pár místních a chalupářských dětí, že vzrostlé stromy uvnitř zříceniny kaple asi nejsou úplně v pořádku. Možná to tak trochu zavání hollywoodským příběhem nebo se inspirovaly filmem Ať žijí duchové, ale i bez skřítků vzaly doma sekyrky a šly tam něco s těmi stromy udělat.
Žďár nad Sázavou ležící v samém srdci Českomoravské vrchoviny a v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Láká na historické a architektonické skvosty nebo na krásnou přírodu, která okolí města obklopuje.
Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží sedm kilometrů od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Čtenář Žďárského deníku Rudolf Koláček reagoval na výzvu ohledně zasněžených zimních fotografií a poslal nám kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží sedm kilometrů od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží sedm kilometrů od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Čtenářka Žďárského deníku reagovala na výzvu ohledně zasněžených zimních fotografií a poslala nám své fotografie Zelené hory. Podívejte se na ně ve fotogalerii. Připojit se můžete i vy a zaslat povedené snímky prostřednictvím webové rubriky "čtenář reportér" nebo na zdarsky@denik.cz. Připojit můžete i momenty ze zimního sportování či otužování.
Tisíce předmětů z 16. - 18. století, mezi nimiž nechybí desítky beden keramiky, stříbrné mince, přezky, dýmky, zlomky skleněných nádob, a nespočet dalších novověkých nálezů, objevili v těchto dnech v centru Uherského Hradiště archeologové Slováckého muzea.
Chodník v Zámecké ulici loni prošel rekonstrukcí, jde o úsek dlouhý víc než dvě stě metrů od podloubí domu č. 175 podél hlavní silnice směrem ke koupališti.
FOTOGALERIE/ Tisíce artefaktů z 16. - 18. století, mezi nimiž nechybí desítky beden keramiky, stříbrné mince, přezky, dýmky, zlomky skleněných nádob, a nespočet dalších novověkých nálezů, objevili v těchto dnech v centru Uherského Hradiště archeologové Slováckého muzea.
Žďár nad Sázavou leží v samém srdci Českomoravské vrchoviny a v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Žďár nad Sázavou leží v samém srdci Českomoravské vrchoviny a v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Žďár nad Sázavou leží v samém srdci Českomoravské vrchoviny a v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Žďár nad Sázavou leží v samém srdci Českomoravské vrchoviny a v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Druhý pomyslný špendlík na mapě v příštím týdnu zapíchneme ve Včelákově.
Přinášíme další tip na výlet.
Město na severu Rokycanska je domovem pro bezmála dva tisíce lidí. První písemná zmínka o obci, která se tehdy jmenovala Radnicz, pochází z roku 1336 a roku 1570 ji Maxmiliánem II povýšil na město.
Jednou z nejmalebnějších památek Českého ráje, jejíž záběry zdobí řadu pohlednic a kalendářů, je hrad Valdštejn nedaleko Turnova. Jeho počátky sahají do 13. století a během svého dlouhého života unikl téměř jisté zkáze, aby se stal vyhledávaným turistickým cílem.
/FOTOGALERIE/ Hodně špatnou sezónu má za sebou kouřimské muzeum lidových staveb. Kvůli pandemii se neuskutečnily velikonoční a nakonec ani vánoční národopisné pořady, které mívají masovou návštěvnost a tvoří značnou část tržeb. Jediným obdobím, kdy lidé mohli přicházet a jakž takž i přicházeli, bylo léto, které ale celkově návštěvnost samozřejmě nevyrovná.
S Janem Malířským se tentokát vydáme do Koclova.
/SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ/ Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 4. do 10. ledna na Kutnohorsku naposledy rozloučí se svými blízkými.
Příchod nového roku si můžete užít na výletě, s dobrou knihou nebo si prohlédnout virtuální výstavu.
Příchod nového roku si můžete užít na výletě, s dobrou knihou nebo si prohlédnout virtuální výstavu.
Advent letos začal bez tradičních setkání na náměstích a společného zpívání a popíjení svařeného vína, punče a grogu při poslouchání koled. Řadu náměstí zdobí slavnostně nasvícené stromy. Milujete procházky vánočně nazdobeným městem nebo raději chodíte do přírody? Fotíte, co se vám líbí a litujete, že fotky neviděli ostatní? Pošlete je na zdarsky@denik.cz. Rádi je zveřejníme.
V plzeňských kostelích si lidé mohli na Štědrý den vyzvednout betlémské světlo. Vzhledem k epidemiologické situaci bylo letos rozdávání světla obtížnější.
Rodák z Podkrkonoší Petr Zámečník před 39 lety zakotvil v Bartošovicích v Orlických horách.
Betlémské světlo dorazí i letos do Třeboně. Předávat ho budou skauti na Štědrý den před kaplí sv. Jana Nepomuckého Na Kopečku.
