Od nepaměti v lidech vzbuzují úctu. Nejen svým zvukem a vzhledem, ale i svou historií. „Přežít“ člověka mohou i o několik staletí. Jubilanti v ostravské Katedrále Božského Spasitele oslaví sto let. Nejstarší ale zdaleka nejsou.
Už druhým rokem ovlivní koronavirus velikonoční bohoslužby. Kostely smějí být obsazeny jen z jedné desetiny. V katedrále svatého Mikuláše v Č. Budějovicích to znamená zhruba šedesát věřících.
/FOTOGALERIE/ Přes dva tisíce zvonů v Moravskoslezském kraji včera, na Zelený čtvrtek, umlklo. Že ale doopravdy do Itálie neodletěly, protože by to měly poněkud technicky komplikované, o tom se přesvědčil fotograf Deníku Lukáš Kaboň při prohlídce letošních jubilantů z ostravské katedrály. Podívejte se s námi jak vypadají nejen oni, ale i prostory v katedrále, kam se běžný návštěvník hned tak nedostane. Navíc nabízí úžasný výhled na město.
Cyklistické vrchařské koruny mají napříč Českem osmiletou historii. Pro Středočechy je nejdostupnější pražská, jejíž páté pokračování startuje v pátek 2. dubna.
Jedna z největších obcí Prostějovska leží necelých pět kilometrů od okresního města. Smržice mají dlouhou historii, která sahá až do první poloviny 12 století. Díky své poloze nedaleko Velkého Kosíře a na hlavním silničním tahu do Litovelského Pomoraví, jsou zajímavé i z turistického pohledu.
Krásy jihu Čech zachytil Lukáš Gallo, fotograf samouk. „Učil jsem se to sám buď z Youtube, nebo časopisů,“ řekl před časem Českobudějovickému deníku. Nyní se mu daří vyhrávat fotografické soutěže. Úspěch sklidil s fotografií blesku na rybníku Dehtář, která získala první místo v soutěži meteoserveru In-počasí. Rád fotí jihočeskou přírodu, krajské město i neotřelé pohledy.
Vznik obce Vysoké je spjatý se žďárským cisterciáckým klášterem. Obec povstala ve stejné době, jako sousední Počítky. První písemná zmínka pochází z roku 1407. Vysoké se nachází v těsné blízkosti památky Unesco, poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Místní jej mají doslova na dosah ruky. „Je hned za rohem,“ usmál se starosta Vysokého Martin Kadlec.
Současná doba moc výletům nepřeje, můžete je ale plánovat dopředu a těšit se, kam vyrazíte, až to bude možné. Mnoho zajímavostí nabízí oblast Žďárských vrchů, kde se můžete toulat přírodou nebo se vrátit zpátky do minulosti díky místním památkám. Skvělým výchozím bodem je Žďár nad Sázavou, kde se nachází zámek a Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. V okolí je celá řada míst, která stojí za návštěvu, navštívit můžete třeba šlakhamr nebo se projít k obrovským sochám.
I město na soutoku řek Lužnice a Nežárky se během lockdownu vyprázdnilo. Avšak ve Veselí nad Lužnicí je znát, že kulturu vládní opatření nezastaví.
Krušné hory, mostecký vrch Ressl nebo samotné město Most. To je možné všechno vidět od obce Sušany, která leží těsně u hranic okresů Chomutov a Most. Samozřejmě, jen za dobré viditelnosti. Při sobotní procházce vesnicí a jejího okolí jsme měli štěstí. Zrovna bylo vidět opravdu daleko…
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Přiznám se, že mne redakce Deníku docela překvapila, když mne v titulu mé vzpomínky na moje nesmělé redakční fotografování označila za fotografa. Kdepak já a fotograf! Skutečné profesionální fotografy a fotoreportéry jsem měl tu čest poznat teprve v průběhu své krátké novinářské kariéry. Jedním z nich byl svérázný Štěpán Luťanský, kterého jsem poznal v redakci Dobrého Večerníku, ale jeho pravé tvůrčí schopnosti mohl ocenit teprve při spolupráci v týdeníku Hobby, který vycházel jako příloha Zemských novin na přelomu století. Tehdy jsme spolu objížděli známé populární osobnosti - a to jak z oblasti politiky tak i kultury a šoubyznysu, abychom je čtenářům představili jako „obyčejné“ lidi s jejich „obyčejnými“ zálibami a koníčky.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Šumpersku a Jesenicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. V šestém díle se podíváme do Uhelné.
Úchvatný, jedinečný, jedním slovem prostě dokonalý. Škoda, že není náš, závidím ho Žďáru, říká Petr Baláž z Ostravy. Jeho slova patří kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Památka Unesco je už po staletí obdivována místními i návštěvníky odjinud.
Úchvatný, jedinečný, jedním slovem prostě dokonalý. Škoda, že není náš, závidím ho Žďáru, říká Petr Baláž z Ostravy. Jeho slova patří kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Památka Unesco je už po staletí obdivována místními i návštěvníky odjinud.
Při návštěvě Dobříva nezapomeňte prohlédnout vodní hamr.
/FOTOGALERIE/ Kostel Narození Panny Marie, stará radnice, kaple sv. Isidora, sochy Jana Nepomuckého, bývalá synagoga či základní škola. To jsou nejcennější památky města Nové Strašecí, které měly to štěstí a dochovaly se ve více či méně změněné podobě do současnosti.
Klidné časy nezažívá socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Jeseníku. Za poslední rok jí kdosi nasadil už třetí neobvyklý atribut. Po alobalové čepičce a roušce nyní následovala plynová maska.
Klidné časy nezažívá socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Jeseníku. Za poslední rok jí kdosi nasadil už třetí neobvyklý atribut. Po alobalové čepičce a roušce nyní následovala plynová maska.
Klidné časy nezažívá socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Jeseníku. Za poslední rok jí kdosi nasadil už třetí neobvyklý atribut. Po alobalové čepičce a roušce nyní následovala plynová maska.
Klidné časy nezažívá socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Jeseníku. Za poslední rok jí kdosi nasadil už třetí neobvyklý atribut. Po alobalové čepičce a roušce nyní následovala plynová maska.
Jednou z věcí, které se v obci Odrava daří, je péče o sakrální památky v katastru obce. Odravští se starají o boží muka, podařilo se opravit sochu sv. Jana Nepomuckého v Mostově nebo kapličku na Hlinové. O její rekonstrukci se postaral odravský rodák Ernst Kolb.
I Bohumín skýtá množství artefaktů, které stojí minimálně za procházku s tímto cílem. Poznejte například historickou sochu sv. Anny.
Kladrubský benediktinský klášter zažil od svého založení už mnoho nejrůznějších období rozmachů, úpadků, krizí. V současné době opět pomalu, ale jistě vzkvétá, a to přímo před očima. Velkou zásluhu na tom má zdejší kastelán Milan Zoubek, který je "nejvyšším Benediktinem" už téměř 21 let.
Kladrubský benediktinský klášter zažil od svého založení už mnoho nejrůznějších období rozmachů, úpadků, krizí. V současné době opět pomalu, ale jistě vzkvétá, a to přímo před očima. Velkou zásluhu na tom má zdejší kastelán Milan Zoubek, který je "nejvyšším Benediktinem" už téměř 21 let.
Konečně již máme nejen v kalendáři, ale i za okny měsíc březen označovaný ve starém římském kalendáři jako první měsíc nového roku. Právě Slované kdysi slavili nový rok v březnu, při jarní rovnodennosti. Čas jara symbolicky znamenal nový život. Ale ještě nejásejme, právě v tyto dny se může stát, že namísto předjarního povětří zavítá k nám ostře studený až řezavý vzduch od severu.
Havarijní stav sochy sv. Prokopa z morového sousoší sv. Jana Nepomuckého v Zámecké ulici vyžaduje náročný restaurátorský zásah. Farnost na něj ale nemá peníze. Ani na výrobu kopie, která by originál nahradila.
Redakce Českolipského deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa Českolipska let současných i minulých. Tak schválně jak moc znáte své okolí? Hlasovat můžete 10 dnů v nevýherní anketě. V dalším dílu uvedeme správnou odpověď.
V rámci seriálu Deník na návštěvě jsme zavítali do Dešenic, kde jsme si povídali se starostkou Lenkou Sýkorovou o tom, co se podařilo v obci nového udělat a co dále chystají.
Přinášíme srovnání jedné z nejmenších jihočeských vesnic Kuřimany, která má v současnosti 43 obyvatel, a hlavního města České republiky s 1,3 miliony lidí. Přečtěte si, jaké má žití v jižních Čechách výhody.
Na návštěvu do Letonic zamířila redakce Vyškovského deníku. Dominantou obce je Kostel svatého Mikuláše známý již z roku 1235, který je obklopený obecním hřbitovem.
První akcí roku sv. Ludmily, který se koná u příležitosti výročí 1100 let od jejího zavraždění na Tetíně, je putovní výstava. Výstava, která vznikla v rámci projektu Svatá Ludmila 1100 let, představí život a kult sv. Ludmily. Výstava je umístěna od 26. února před kostelem sv. Jana Nepomuckého na Tetíně.
/FOTOGALERIE/ Je tady další díl seriálu Deníku. Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Frýdecko-Místecka a Třinecka. Prozradíme, jak se žije v různých „koutech“ okresu. V dalším díle putování navštívíme malebnou obec, známou nejen dřevěným kostelíkem. Obec Sedliště se představuje.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Po dvanácti letech úsilí by se v letošním roce měl kostel svatého Šimona a Judy v Lenešicích, jeho část se v létě roku 2008 zřítila, vrátit do své původní podoby. Respektive měl by být zpřístupněný tak, jak byl před zborcením věže. Má to ale háček. Peníze. Lenešický okrašlovací spolek, který se stará o obnovu kostela v této obci u Loun, by k tomu potřeboval sehnat 900 tisíc korun.
Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Nový seriál Deníku vás provede obcemi na Zlínsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Dnes se podíváme do Vizovic.
Obec Horní Moštěnice, která je pouhých pět kilometrů od Přerova, se má čím pochlubit. Na rozdíl od bývalého okresního města má třeba už dávno obchvat, díky němuž se podařilo odvést tranzitní dopravu z obce. Daří se tu udržet mladé lidi, a tak počet obyvatel neklesá, ale naopak roste. „Snažíme se vybudovat zázemí pro mladé, stavíme byty a někdy stačí i taková maličkost, jako třeba zachovat v obci kino,“ říká starosta Vladimír Martínek.
Mrazu, ledu i sněhu jsme si v posledních týdnech užili až nad hlavu. Poslední dekáda února sice přinesla oblevu, po ní ale má přijít delší období mrazů, jak se na závěr zimy patří - je-li mráz o svaté Gabriele (27. 2.), bývají žně veselé; sedlák pod Českým lesem má pak dobré vyhlídky na vysoké zemědělské výnosy.
Vysočina je jedním z mála krajů v Česku, který se může pochlubit hned třemi památkami zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Při návštěvě kraje v srdci republiky byste je neměli minout ani vy, počínaje kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
/ROZHOVOR/ V čele Nového Rychnova, odkud pochází i první guvernér Národní banky Československé Vilém Pospíšil, stojí Iva Reichová přes šest let. Kromě městyse má pod palcem ještě Čejkov, Chaloupky, Křemešník, Řeženčice, Sázavu a Trsov.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte místa ve Středočeském kraji podle fotografií, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
