Kultura v Havlíčkově Brodě je na konci zájmu radnice. Lidé, kteří se jí věnují, pracují skoro zadarmo. Kultuře chybí systém a hlavně odborníci. Je o tom přesvědčený například zastupitel Jan Schwarz.
Jubilejní desátou Uměleckou cenu města Plzně za rok 2021 si ve středu z Měšťanské besedy odnesli Josef Mištera, Charlotte Režná, Stanislava Topinková Fořtová, Mezinárodní festival Divadlo Plzeň a Plzeňský Prazdroj.
Český Krumlov se chce stát jako jedno ze dvou prvních měst na území České republiky a Slovenska Městem přátelským k dětem. Tento oficiální mezinárodně uznávaný certifikát uděluje organizace UNICEF. Cílem je vytvořit ve městě co nejlepší podmínky pro děti a mládež, ale také je zapojit do rozvoje města.
Český Krumlov se chce stát jako jedno ze dvou prvních měst na území České republiky a Slovenska Městem přátelským k dětem. Tento oficiální mezinárodně uznávaný certifikát uděluje organizace UNICEF. Cílem je vytvořit ve městě co nejlepší podmínky pro děti a mládež, ale také je zapojit do rozvoje města.
Celý cyklus přednášek z dvouleté cesty po Asii probíhal několik let v regionálních knihovnách a kavárnách, a protože vznikla poptávka, znovu a rádi jsme se k cestě po letech vrátili. Ve čtvrtek jsme přednášku uspořádali ve Starých Křečanech.
Arabfest – festival arabské kultury přinesl Oriental Street Food Market do plzeňské kulturní zóny Depo 2015. Ochutnávky arabských specialit ze Sýrie a Palestiny, nabídka kávy a sladkostí, šperků, parfémů či zdobení henou.
V bolivijské džungli se pod zdánlivě neprostupnou vegetací podařilo odkrýt rozlehlé ruiny 26 amazonských osad, které byly kdysi domovem domorodé zemědělské společnosti se zálibou v kosmologii.
Prakticky kdykoli místní kopnou do země, například kvůli stavbě sklepa či kanalizace, narazí na mumii. Kultura Chinchorro z pouště Atacama v Chile nepřestává udivovat vědce. Jde totiž pravděpodobně o úplně první komunitu, která své mrtvé pohřbívala tímto způsobem. Mumifikovat těla začala dokonce o dva tisíce let dříve, než s podobnou technikou přišli Egypťané. Město Arica je tak postaveno doslova na stovkách mumií starých přes sedm tisíc let, informuje americká CNN.
Setkání s primátorem zorganizovalo vydavatelství Vltava Labe Media v Prostějově již počtvrté. V salonku prostějovského secesního skvostu Národního domu, se vedla panelová debata s primátorem Františkem Jurou a jeho náměstky o financích, energiích, bezpečnosti nebo kultuře.
/ANKETA/ U jezera Most se chystá velkolepá sportovně-kulturní akce s názvem The Most Fest. Uskuteční se od 11. do 14. srpna. Předprodej vstupenek je v plném proudu a kapacita 15 000 lidí se pomalu plní. Co si o tomto festivalu myslí návštěvníci jezera Most? Zaregistrovali vůbec festival? Patří k jezeru tak obří akce? Mělo by ji město finančně podpořit? Spolupracovnice Deníku Tereza Brylová se zeptala devíti návštěvníků. Podívejte se, co si myslí a přidejte svůj názor v diskuzi a v anketě.
Po dvou letech covidových opatření a stovek zrušených akcí se ještě na začátku roku zdálo, že se kultura opět nadechne a vrátí se do starých kolejí. Realita je však jiná a některé tradiční akce se neuskuteční ani letos. A pokud ano, tak jen v omezené míře. I města totiž v době inflace a stále rostoucích cen šlapou na finanční brzdu.
Od poloviny února mohou lidé po postupném uvolnění opatření opět chodit na nejrůznější společenské akce. Po prvních týdnech bylo patrné, že spousta lidí se na přelomu února a března stále obávala společenského kontaktu, a tak sály kulturních center, divadel i kin nebyly zdaleka tak zaplněné, spíše zely prázdnotou.
Postupný a pomalejší je návrat diváků do olomouckých divadel, kin i koncertních sálů. Během dvouletého covidového období se jejich chování změnilo. Lidé teď za kulturou nevyrážejí tak často, jen zřídka využívají předplatné a vstupenky stále častěji kupují až na poslední chvíli.
Novou dominantou horizontu Valašské dědiny v rožnovském Valašském muzeu v přírodě je hájovna, která svému účelu původně sloužila ve Valašské Bystřici. Muzeum získalo dřevěnou stavbu z roku 1920 darem od Lesů České republiky. Státní podnik historickou roubenku v Bystřici využíval do roku 2018. Vloni na jejím původním místě otevřel nově postavenou hájovnu.
Novou dominantou horizontu Valašské dědiny v rožnovském Valašském muzeu v přírodě je hájovna, která svému účelu původně sloužila ve Valašské Bystřici. Muzeum získalo dřevěnou stavbu z roku 1920 darem od Lesů České republiky. Státní podnik historickou roubenku v Bystřici využíval do roku 2018. Vloni na jejím původním místě otevřel nově postavenou hájovnu.
Po dvou letech, kdy byla kultura doslova ochromena koronavirovou pandemií, se opět do Uherského Hradiště vrací kouzelnický festival, který si za poměrně krátkou dobu získal pověst největšího a nejprestižnějšího festivalu moderní magie u nás. MAGIC FESTIVAL 2022 - 24. Mistrovství České republiky se koná se ve dnech 13. - 15. května 2022 v Klubu kultury v Uherském Hradišti.
Ve věku 102 let zemřela Meda Mládková. V tiskové zprávě to oznámila Nadace Jana a Medy Mládkových a Museum Kampa, které Mládková založila. Slavná mecenáška a sběratelka umění podlehla zdravotním komplikacím souvisejícím s vysokým věkem.
Před koncerty, divadelními představeními nebo festivaly dá řada Jihomoravanů přednost raději kvalitnímu čtení. Zatímco tři pětiny obyvatel Jihomoravského kraje sáhnou po knize alespoň jednou měsíčně, koncerty současné hudby a další kulturní akce navštěvují v mnohem menší míře.
Na zajímavé nálezy narazili nedávno archeologové, kteří na Lounsku zkoumali místa, kde se staví dálnice D7 Praha – Chomutov. U Chlumčan objevili hroby, kostry a základy domů a dalších objektů staré i více než sedm tisíc let.
Devět divadelních představení v sedmi dnech v prostředí cirkusového šapitó nabídne letošní 6. ročník charitativního festivalu Týden kultury na Valašsku.
Nejen o úřednickou, ale i o praktickou kulturu se starající Odbor školství, kultury a sportu Městského úřadu Kolín poprvé letos posledního dubna uspořádal oslavu čarodějnic.
/FOTO/ Loni v lednu velká sláva a významné životní jubileum. Květiny, gratulanti z radnice, záplava přání. Tento týden však přišla z Boskovic velmi smutná zpráva. V úterý totiž zemřel František Hlaváček, který třicet let působil jako ředitel tamní hudební školy. Dožil se jednadevadesáti let. „Předloni obdržel Cenu města Boskovice za kulturu v kategorii Cena za celoživotní přínos v oblasti kultury. Čest jeho památce,“ uvedl mluvčí boskovické radnice Jaroslav Parma.
Ceny Jantar mají upozornit na nejvýraznější umělecké výkony v Moravskoslezském kraji. V pondělí 25. dubna byly v ostravské aule Gong ceny rozdány už popáté. Bilancoval se rok 2021 v kultuře, v divadelních kategoriích byla ocenění udělena najednou za roky 2020 a 2021. Cenu Jantar za celoživotní přínos získali ostravský fotograf Viktor Kolář a zakladatelka karvinského Permoníku, sbormistryně Eva Šeinerová.
Jak jsme již informovali, připravují Vinaři Mařatice po dvouleté covidové přestávce svoji tradiční výstavu vín. Bude to již 42. ročník, tentokrát proběhne jako regionální, ovšem nikoli (jako v minulých letech) na zimním stadionu, ale v útulnějším prostředí velkého sálu Klubu kultury v Uherském Hradišti, tradičně 1. května v době od 9 do 16 hodin. Vína budou podávána z chladicích boxů, k příjemné pohodě zahraje cimbálová muzika Bálešáci ze Starého Města, k dispozici bude bufet.
Nejen jako umění, ale i jako oblast významnou pro ekonomický rozvoj nebo pro sociální soudržnost. Tak představuje ředitel neziskové organizace Kreativní Praha kulturní politiku hlavního města na následujících osm let. Na zásadách, které ještě musí posvětit zastupitelé, pracoval magistrát spolu s odborníky a kulturními aktéry i širokou veřejností přibližně rok. Mezi pilíře podpory kulturního života dokument řadí i mezinárodní atraktivitu, ekologickou udržitelnost nebo oživení částí města mimo centrum.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ V éře sociálních sítí se v obci u Mostu daří udržet klasický promítací sál, kterým už prošly tisíce diváků. Bečov tak zůstává věrný tradiční kultuře v duchu filmové hlášky, „Ta naše vesnička, krásná, středisková…“
Český svaz pivovarů a sladoven chce, aby byla česká pivní kultura zapsána do nehmotných památek UNESCO. Podal proto přihlášku v Plzeňském kraji, jako kolébce vzniku českého ležáku, který zde byl poprvé uvařen před 180 lety.
Antonín Dvořák, Josef Václav Sládek a „jejich“ Amerika. To je téma velké výstavy, kterou nabídne Památník Antonína Dvořáka na Vysoké u Příbramě. Výstavu s názvem Do Nového světa!, která potrvá do 16. října, zahájí vernisáž ve čtvrtek 21. dubna.
Český svaz pivovarů a sladoven chce, aby byla česká pivní kultura zapsána do nehmotných památek UNESCO. Podal proto přihlášku v Plzeňském kraji, jako kolébce vzniku českého ležáku, který zde byl poprvé uvařen před 180 lety.
Uplynulo už dvacet let od doby, kdy v Nasavrkách vzniklo keltské hnutí. Země Keltů je neziskový projekt spolku Boii a atraktivním způsobem představuje veřejnosti historii zdejšího keltského osídlení.
Po dvouleté odmlce se začátkem května vrátí do Pardubic festival Multikulturní týden. Jeho jedenáctý ročník se bude konat na různých místech v našem městě od 6. do 11. 5. 2022. Máme pro vás program.
/FOTO/ Majitele k prodeji donutily ztráty v době covidu. Město má o budovu zájem, ale ne za každou cenu. V širokém okolí ale žádný takový kulturák není. Hrál tu i legendární Uriah Heep. Provozovatelka knižního veletrhu má obavy o budoucnost kultury ve městě.
Letos uplyne 100 let od narození Jaroslava Václava Staňka, jedné z nejvýraznějších kulturních osobností města Uh. Hradiště a regionu Slovácka druhé poloviny XX. století, zakladatele souboru Hradišťan, primáše jeho muziky, uměleckého vedoucího a choreografa… A připomenout je třeba i jeho výtvarnou tvorbu.
Na tom, co voní, a co naopak zapáchá, se shodnou lidé z celého světa, bez ohledu na to, odkud jsou, zjistili vědci. Svým výzkumem vyvrátili dosud panující názor, že přístup k tomu, jak lidé vnímají různé pachy, je dán kulturou, ze které pocházejí. Odborníci také odhalili, jaká je nejkrásnější vůně a nejhorší smrad světa.
Jak si lépe užít pobyt v České republice než nad půllitrem oroseného piva. Jeho věhlas je znám daleko za hranicemi, ale zatím jen v ústním podání. Změnit to chce Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS), který usiluje o zapsání českého piva na prestižní seznam světového dědictví UNESCO.
ROZHOVOR/ Především snaha o to, aby mladí lidé zůstávali ve městě v Brumově – Bylnici. Aby zde vychovávali své děti. Aby měli dostupnou infrastrukturu, občanské vybavení, sportovní a kulturní vyžití, aby si lidé zde mohli koupit to, co potřebují. To je snaha vedení brumovské radnice v čele se starostou Kamilem Mackem.
Ochutnají tradiční plněné pirohy, pokochají se divadelními představeními i filmy nebo si odpočinou u poslechu klasické hudby. Širokou škálu kulturního programu nabízí od pondělí už dvanáctý ročník festivalu nesoucího název Dny polské kultury, který zájemci navštíví hned na několika brněnských místech. Kulturu sousedního národa budou nejen Brňané poznávat až do konce měsíce.
V letní sezoně 2022 čeká Mariánské Lázně bohatý kulturní program. Město si tak chce vynahradit plonkové dva roky, kdy kultuře dal na frak covid. „Snažíme se přilákat české turisty nejenom na výjimečné přírodní krásy a procedury, ale i na kulturní zážitky, kterými byly historické lázně vždycky proslulé,“ řekla nám ředitelka Informačního centra Mariánských Lázní Barbora Tintěrová.
Nejen rozdíly, ale i styčné plochy Itálie a České republiky zachycuje nová výstava nazvaná Paralely fotografa Pavla Koppa. Vernisáž proběhne ve středu 30. března od 17 hodin v galerii Biblio ve Vědecké knihovně v Olomouci. Akce se koná ve spolupráci s olomouckou pobočkou Společnosti přátel Itálie.
Může plánované uplatnění moderních architektonických prvků v lokalitě Závist nedaleko Prahy vyhledávané archeologické památce prospět, nebo to ducha místa a jeho atmosféru zničí?
Může plánované uplatnění moderních architektonických prvků v lokalitě Závist nedaleko Prahy vyhledávané archeologické památce prospět, nebo to ducha místa a jeho atmosféru zničí?
Může plánované uplatnění moderních architektonických prvků v lokalitě Závist nedaleko Prahy vyhledávané archeologické památce prospět, nebo to ducha místa a jeho atmosféru zničí?
Může plánované uplatnění moderních architektonických prvků v lokalitě Závist nedaleko Prahy vyhledávané archeologické památce prospět, nebo to ducha místa a jeho atmosféru zničí?