/VIDEO/ Historicky první pivovarský ples se v Brně konal v sobotu večer. Hostil ho Pivovarský dům Poupě v centru města. Za tancem, a hlavně na kus dobré řeči se na jednom místě sešli sládci, štamgasti, provozovatelé restaurací a všichni milovníci zlatavého moku. Podle organizátora Marka Tichého z Pivovarského domu Poupě chtějí zahájit tradici setkávání v místě, které je historicky spojené jak s plesy, tak s tradicí a současností pivovarské výroby.
Město Jeseník hledá ředitele nebo ředitelku svých kulturních zařízení. Až letos na jaře do funkce nastoupí, bude v ní za posledních pět let už třetí v pořadí. A také na něj nebo na ni budou čekat problémy, kterých má kultura v okresním městě hned několik.
Nově zvolený prezident Petr Pavel přichází do složité doby, kdy mnohé situace nemají dobré řešení. „A to mu bude dáváno za vinu. Navíc po letech marasmu mají na něj lidé nerealistická očekávání a pak mohou být zklamaní,“ říká v rozhovoru pro Deník psycholožka Martina Klicperová z Psychologického ústavu Akademie věd a Národního institutu SYRI.
Zcela unikátní věc se podařila studentce klatovského gymnázia Alžbětě Křivohlavé. Zabývala se opisy barokních skladeb nalezených na kůru klatovského kostela.
V sobotu 4. března se v Městském divadle Dr. J. Čížka v Náchodě konal Reprezentační ples Města Náchoda a společností Primátor a Beránek Náchod. Hosty večera byli Magda Malá, Marek Černoch i Heidi Janků, večerem provázel Miroslav Šimůnek a o hudbu se postaraly skupina Relax a Hradecká cimbálová muzika.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě. Právě o nich pojednává kniha profesora Pavla Štěpánka: Portugalský rod Silva Tarouca – mecenáši Josefa Mánesa a jeho vliv na českou kulturu.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě. Právě o nich pojednává kniha profesora Pavla Štěpánka: Portugalský rod Silva Tarouca – mecenáši Josefa Mánesa a jeho vliv na českou kulturu.
/FOTO, VIDEO/ Ve starověku vábily sirény zpěvem námořníky do záhuby. V Královéhradeckém kraji to jsou hasičské sirény, které lákají, a sice návštěvníky do muzeí na vstup zdarma. A novinka funguje.
Víno poteče v Táboře dva měsíce proudem a nouze nebude ani o kulturu. Pestrým programem pro dospělé i menší slaví Táborský festival vína 15 let. Další ročník v sobotu zahájilo Divadlo Járy Cimrmana. Milovníci gastronomie si od 7. března pochutnají na tom nejlepším z tuzemských i zahraničních vinic a kuchyní, milovníci kultury nepřijdou o divadelní představení i kouzelnickou show a dočkají se nově i příznivci pohybu.
Když se řekne pravěká soška znázorňující člověka, většina lidí si jako první vybaví známé plastiky venuší. Naši dávní předkové zkrátka častěji zpodobňovali ženy než muže. Pokud se pak bavíme o archeologických nálezech na území České republiky, většina antropomorfních neolitických sošek – či přesněji řečeno jejich fragmentů – byla nalezena na Moravě. O to unikátnější je mužské torzo, které bylo objeveno v Chabařovicích na Ústecku.
Už čtvrt století udílí Štefanská komise pojmenovaná podle významného jičínského spisovatele Josefa Štefana Kubína udílí oceněné Jivínského Štefana za zásluhy na poli kultury na Jičínsku. Letošní slavnostní předávání se uskutečnilo v sobotu 25. února v sále restaurace Lucerna v Lukavci u Hořic.
V sobotu 25. února 2023 od 15 hodin hostí Lukavec u Hořic, malá vesnice s velkou kulturní tradicí, slavnostní udílení cen Jivínského Štefana. Ceny jsou předávány Štefanskou komisí za významný kulturní počin a za dlouhodobou činnost v kultuře na okrese Jičín.
Mládežnický hokej a fotbal nebo letní festivaly mohou pro letošek počítat s podporou města. Více než sedmnáct milionů korun dá totiž Znojmo na sport, kulturu a kroužky pro děti. Podpoří i trávení volného času pro penzisty. Nejvíce, bezmála čtrnáct milionů korun, si mezi sebe rozdělí sportovní kluby a oddíly a organizátoři velkých sportovních akcí.
Fanoušci divadla nejen z Opavy mohou jásat. Slezské divadlo si pro ně připravilo zpracování operety Země úsměvů od proslulého skladatele Franze Lehára. Premiéra proběhla 19. února a sklidila obrovský aplaus přihlížejících diváků.
Hudební klub Parník, který v centru Ostravy funguje od roku 1996, plánuje zásadní změny v programové nabídce koncertů. Vedle jazzových, šansonových či rockových vystoupení dramaturgicky posílí mimo jiné rovněž koncerty souborů z folkové scény.
/KOMENTÁŘ/ Na nové křižovatce nyní stojí kultura v Hodoníně. O směru, kterým se vydá, musí rozhodnout odpověď vedení tamní radnice na jasně formulovanou otázku: Co od ní chce a jak má vypadat?
Tanec, divadlo, hudba, film a další kulturní aktivity začne rozvíjet nové kreativní centrum ve Žďáře nad Sázavou. Vznikne do roku 2025 ve žďárském zámku a stane se jedním z 29 středisek po celém Česku, která mají obnovit kulturu v regionech po covidové pauze. Z evropských peněz se mezi tyto projekty rozdělí celkem 2,6 miliardy korun. Cena za vznik žďárského centra zatím nebyla zveřejněna, jeho budoucí podobu už ale přibližují první ilustrační nákresy.
Nejen žánrová různorodost čeká na ty, kdo se rozhodnou zavítat na jubilejní X. ples Společně. Uskuteční se v sobotu 18. února od 20 hodin ve velkém sále Domu kultury ve Vsetíně.
Po několikaleté pauze vyhlašuje město Liberec soutěž o Kulturní počin roku 2023. V předchozích třech letech se klání nekonalo kvůli covidové karanténě, která vypnula celou oblast kultury. Soutěží se opět ve třech kategoriích – kultura na území města, reprezentace města a dvorana slávy – a vítězové obdrží finanční ocenění.
Dotační podpora amatérské kultury patří k pozorně sledovaným tématům – jak mezi organizátory či tvůrci, kteří peníze obdrží, tak ještě více ze strany žadatelů, na které se nedostalo. Středočeský kraj se devět milionů korun určených k tomuto účelu pro rok 2023 aktuálně chystá rozdělit mezi 102 žadatele.
Pilotní ročník projektu Rozjeď to, který studentům Univerzity Pardubice přinesl podporu 100 tisíc na jejich projekty, se setkal s velkým úspěchem. Není proto divu, že pokračovat bude i letos a tentokrát s podporou o 50 tisíc větší. Celkem se jedná o 10 akcí zahrnujících široké spektrum témat.
Město Teplice podpoří letos z vlastních peněz dva kulturní projekty. Podle mluvčího Teplic Robina Röhricha půjde 200 tisíc na podporu akcí v prostorách teplického zámku, kde dosud fungoval Jazz Club a rozjíždí se tu nový navazující program. Další příspěvek ve výši 280 tisíc korun obdrží nový kulturní festival uspořádaný na začátku prázdnin s podtitulem Za hory, za doly. Uvolnění peněz schválili zastupitelé na svém jednání v pondělí 6. února.
Čistka s politickým pozadím. I tak někteří lidé v Blansku vnímají úterní odvolání šéfa tamního kulturního střediska Víta Šujana. Mají za to, že pod jeho vedením se organizace ve srovnání s předchozími řediteli zvedla.
Výtečný muzikant a zpěvák. Jako manažer ale selhal. Blanenští radní k poslednímu lednu odvolali šéfa Kulturního střediska města Blanska Víta Šujana. Ten zmíněnou funkci zastával přesně dva roky a tři měsíce. Podle zástupců radnice z pozice manažera nedostatečně plnil zadané úkoly ohledně řízení městské organizace.
Koncem ledna se po tříleté pauze sešli společně na jednom pódiu houslová virtuózka Markéta Fraňková a pianista Petr Vašíček. Jejich společné vystoupení mělo u diváků velký ohlas a ohromilo i Antonína Vrbu. V sále Dahlen St Bernahard pan pan Vrba položil pár otázek Markétě Fraňkové.
Moravská filharmonie vyráží na koncertní turné po Švýcarsku. V závěru tohoto týdne se představí v partnerském městě Luzernu, ale i v Thunu a Basileji. Početné hudební těleso doprovází také delegace z olomoucké radnice s cílem prohloubit vztahy v oblasti digitalizace, ekologie a kultury.
/FOTO/ Přestože divadelní sezóna je teprve v polovině, je konec kalendářního roku pravidelně spojen s bilancováním. Loňský rok byl pro Městské divadlo Mladá Boleslav po dvou covidových letech konečně ve znamení návratu k normálu.
O kulturní akce v centru Olomouce letos nebude nouze. Hned začátkem února ožije Horní náměstí masopustním veselím, v dubnu bude následovat tvarůžkový festival, v červnu tradiční Svátky města a v září Dny evropského dědictví. Mimoto přibude spousta nových akcí pořádaných divadly, spolky nebo Univerzitou Palackého.
O půl milionu korun víc má v letošním roce putovat spolkům a organizacím města Nové Strašecí na jejich provoz či pořádání akcí. Rozhodli o tom zastupitelé na svém posledním zasedání. Částka se zvyšuje z 1,6 milionu korun na 2,1 milionu. Z této částky je 300 tisíc korun určeno na obdobu participativního rozpočtu – Rozhodněte sami, který město vyhlásilo již potřetí.
/ROZHOVOR/ Reorganizace a zaostření na obnovu kulturní infrastruktury. To pokládá za své priority nový ředitel ústeckého kulturního střediska Jan Kvasnička. Obnovit potřebují jevištní technika a sály. Podle něj je také nutné zmapovat, které skupiny obyvatel města nejsou kulturně uspokojené. Cílem je vytvořit program pro všechny.
Spolky a sportovní oddíly v Českém Krumlově se nemusí obávat, že by musely v tomto roce omezit svou činnost. Navzdory složité ekonomické situaci je město bude i nadále finančně podporovat. Poskytne jim celkem více než osm milionů korun.
/FOTOGALERIE/ Ve výstavní síni Staré radnice ve Dvoře Králové nad Labem začala výstava Kultura města objektivem Václava Bartošky doplněná o sbírku autogramů známých osobností. Připomíná řadu zajímavých akcí ve Dvoře Králové dob minulých i současných. Výstava trvá do 12. února.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě - jejich hlavním sídlem a Mánesovým „ druhým domovem“ byl zámek v Čechách pod Kosířem v srdci Hané. Mistrova umělecká tvorba i osobnost byly a jsou předmětem zájmu odborníků či uměnímilovné veřejnosti. Za recenzi knihy děkujeme.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě - jejich hlavním sídlem a Mánesovým „ druhým domovem“ byl zámek v Čechách pod Kosířem v srdci Hané. Mistrova umělecká tvorba i osobnost byly a jsou předmětem zájmu odborníků či uměnímilovné veřejnosti.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě - jejich hlavním sídlem a Mánesovým „ druhým domovem“ byl zámek v Čechách pod Kosířem v srdci Hané. Mistrova umělecká tvorba i osobnost byly a jsou předmětem zájmu odborníků či uměnímilovné veřejnosti.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě - jejich hlavním sídlem a Mánesovým „ druhým domovem“ byl zámek v Čechách pod Kosířem v srdci Hané. Mistrova umělecká tvorba i osobnost byly a jsou předmětem zájmu odborníků či uměnímilovné veřejnosti.
Josef Mánes byl významný malíř 19. století, ale jeho odkaz v podobě rozsáhlého díla i životní osud byly mnohdy posuzovány odlišně i částečně ideologicky. Nejvíce rozporů vzbuzovaly umělcovy pracovní a sociální kontakty se členy šlechtického rodu Silva Tarouca, původem z Portugalska, kteří vlastnili pozemkový majetek zejména na Moravě - jejich hlavním sídlem a Mánesovým „ druhým domovem“ byl zámek v Čechách pod Kosířem v srdci Hané. Mistrova umělecká tvorba i osobnost byly a jsou předmětem zájmu odborníků či uměnímilovné veřejnosti.
Letní kino Háječek, Dům kultury Metropol nebo Český Krumlov. Tady všude to bude letos žít kulturou. V plánu jsou koncerty, baletní premiéra i obnovené premiéry.
Otázku, kam letos vyrazit na skvělou dovolenou, aniž by se člověku pletly pod nohy tisíce dalších turistů, lidem pomůže rozřešit i žebříček top destinací pro rok 2023. Zveřejnila jej společnost Lonely Planet, což je celosvětově známé vydavatelství cestovních průvodců. Tento rok jsou podle něj hitem místa nabízející nečekané zážitky.
Malé sedmitisícové městečko Broumov na česko-polských hranicích má před sebou letos velkou výzvu. Usiluje o prestižní titul Evropské město kultury pro rok 2028, a i když to málokdo čekal, na cestě do finále za sebou Broumov nechal i daleko větší a bohatší metropole, jakými jsou Brno či Liberec. O vysněný titul se městečko „z konce světa“ utká v létě s Českými Budějovicemi.
Poslední páteční odpoledne roku 2022 patřilo v Bojkovicích kultuře. Kostel sv. Vavřince navštívil se svým repertoárem pěvecký sbor Dvořák z Uherského Brodu. Nádherný vánoční koncert plný slovanských národních koled za doprovodu varhan Jaroslava Šmilauera, ale nechyběl ani černošský spirituál GO, TELL IT ON THE MOUNTAINS, který pod taktovkou dirigenta Petra Kučery neměl stejně jako celý vánoční koncert v Bojkovicích chybu.
/ROZHOVOR/ Ostravu v příštích letech čeká kulturní zemětřesení. Ve městě má vyrůst několik významných kulturních staveb, velkou proměnou by ale měla projít i obsahová část. Ostrava přitom odmítla kandidovat na Evropské hlavní město kultury. Jak to spolu všechno souvisí? „Zcela úplně,“ nastiňuje Andrea Hoffmannová (Piráti), náměstkyně primátora pro oblast kultury a školství.
Nejen méně vytápění a osvětlení, ale také kulturu přizpůsobují dražším energiím v Horní Cerekvi na Pelhřimovsku. Po zbytek zimy totiž ve městě omezí kulturní akce. Týká se to také například školního plesu. Místo zimních měsíců bude nejdříve v květnu a bude spojený se zakončením školního roku.
