Vesmírná sonda Juno proletí v sobotu 30. prosince těsně kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io. Bude to nejbližší průlet tělesa ze Země za posledních 20 let. Juno se k měsíci přiblíží na vzdálenost asi 1 500 kilometrů od jeho povrchu. Nasbírá přitom údaje, které vědcům pomohou zjistit více informací o vulkanické činnosti a geologických vlastnostech jednoho ze čtyř největších měsíců plynného obra.
Přesně před 265 lety odborníci doložili existenci Halleyovy komety. Právě toto vesmírné těleso přitom mohlo při jednom ze svých průletů kolem Země inspirovat příběhy o Betlémské hvězdě. Na její další pozorování si lidstvo bude muset počkat ještě několik desítek let.
Přesně před 55 lety odstartovala do vesmíru americká mise Apollo 8. Přestože představovala velmi rizikový krok, byla úspěšná - na Štědrý den se tříčlenná posádka jako vůbec první dostala na oběžnou dráhu Měsíce a přirozený satelit Země obletěla. Pořídila při tom nejen ikonickou fotografii. Na Zem muži od Měsíce poslali i speciální vánoční přání.
Záběry pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy Cassiopeia A. Analýza záběrů by mohla vědcům pomoci lépe porozumět procesům, které exploze provázejí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odhalil úžasné video zachycující přistání kosmické lodi Orion, která se loni vrátila na Zemi. Záběry nabízejí jedinečný pohled do vesmíru i průlet zemskou atmosférou.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) slaví 25 let provozu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na její počest zveřejnil dvě fotografie porovnávající její současný vzhled a to, jak vypadala před čtvrtstoletím.
Vědci zveřejnili vícebarevný satelitní snímek největšího amerického ledovce Malaspina. Místo klasické bílé s modrým nádechem je zvlněný led aljašského ledovce výrazně žlutý. Mapa odhalila nové útvary, včetně dříve skryté laguny. Experti se ale obávají jeho rychlejšího tání.
Rentgenový teleskop umožnil astronomům lépe dohlédnout do centra naší galaxie a lépe pochopit chování černé díry v jádru Mléčné dráhy. Výsledky zlepší chápání vzniku a vývoje jedněch z nejpozoruhodnějších vesmírných těles, jimiž černé díry jsou.
Pobyt mimo planetu Zemi je pro lidský organismus těžkou zkouškou, která se projevuje na zdraví astronautů. Dlouhodobým a častým problémem při výzkumu vesmíru jsou zranění rukou. Vědci se proto již delší dobu snaží zjistit, jak tomuto problému mohou předejít.
Nejnovější snímky Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odhalily rozsáhlý shluk slunečních skvrn na povrchu Slunce o velikosti patnácti Zemí. Způsobují příval slunečních bouří, jež by mohly dorazit až k Zemi a znamenat riziko pro elektrické sítě a satelity.
Vědci se radují. Díky překvapivému objevu vodíku přímo ve vzorcích měsíční půdy jsou zase o něco blíže postavení stálých lunárních základen. Je možné ho totiž použít na výrobu alternativního paliva.
Vesmírný teleskop Jamese Webba nahlédl do srdce Mléčné dráhy a ukázal vědcům nové detaily, které dosud neměli šanci vidět. Astronomové doufají, že jim nové snímky pomohou odhalit další podrobnosti o počátcích vesmíru.
Po zdlouhavém řízení proti "divokému plakátování" v Linci (náš web exkluzívně informoval) je od 11. září umisťování plakátů kulturních iniciativ a politických organizací o akcích povoleno na 30 zvlášť vyčleněných plochách.
Možnosti využití dřeva jako kosmického stavebního materiálu vyzkouší příští rok společná mise NASA a japonské vesmírné agentury JAXA. Na oběžnou dráhu pošlou vůbec první dřevěnou družici a nejméně půl roku budou ověřovat, zda lze do stavby vesmírných plavidel zapojit obnovitelné zdroje.
Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas dnes ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala. Starship úspěšně zažehla vlastní raketové motory a poprvé dosáhla hranice vesmíru, společnost s ní ale pak ztratila kontakt a posléze podle agentury AFP oznámila, že rovněž vybuchla.
/NA SKOK DO NFL/ Je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů letošní sezony slavné zámořské soutěže. Opomíjený náhradník Joshua Dobbs pomáhá fotbalistům Minnesoty po katastrofickém startu ročníku do play-off. Svojí unikátní sportovní cestou přitom udivuje svět amerického fotbalu. Úvodním dílem nové rubriky Deníku „Na skok do NFL“ provází expert a podcaster Matěj Hejda.
Kosmický letoun Vesmírných sil Spojených států amerických se do vesmíru dostane s pomocí raketoplánu společnosti SpaceX. Touto misí ale povinnosti nejmladší složky amerických ozbrojených sil nekončí. Mají totiž i další důležité úkoly ovlivňující vojenskou strategii i běžný život.
Přesně před 190 lety lidé sledovali meteorický roj známý jako Leonidy. Šlo o jedno z jeho nejpozoruhodnějších pozorování. Za hodinu tehdy nebe nabídlo desítky tisíc úkazů, které jsou laicky popisovány jako padající hvězdy. Jev byl viditelný z Ameriky a někteří domorodí Američané nebo členové různých náboženských skupin roj považovali za Boží znamení.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil jedinečné snímky zachycující zrození hvězdy HH 212. Vědci tím získali nové informace o tom, jak tato vesmírná tělesa vznikají.
Americká sonda Lucy, která je od roku 2021 na cestě k asteroidům na dráze kolem planety Jupiter, poslala na Zemi snímky malého vesmírného tělesa nazvaného Dinkinesh, jež má dokonce svou vlastní menší oběžnici. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Asteroid Dinkinesh se nachází na oběžné dráze Marsu a v nejširším místě měří jen zhruba 800 metrů.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ V Americe se mezi jablky zrodila nová hvězda. O odrůdě Honeycrisp kolují legendy. Prý má mnohem větší buňky, než všechna ostatní jablka. Proto v ústech pocítíte hotovou explozi lahodné šťávy, sotva do Honeycrisp kousnete. Letos lidé mohli poprvé ochutnat tuto odrůdu vypěstovanou na Krnovsku.
Takřka pohádkový výjev. Na severu a severovýchodě Brazílie bylo v sobotu v plném rozsahu vidět prstencové zatmění Slunce. Předtím částečné zatmění viděli i lidé ve Spojených státech či Mexiku.
Po pěti jarních kolech se v první lize výrazně vzdálila první trojice od ostatních týmů, a tak se zdá, že bude jen otázkou, jak si Kovo Dřevo, Kafki a Raptors rozdělí medailové pozice. Na opačném pólu tabulky jsou Luběnice a Sokol Pohořany velice vážně namočeni v záchranářských starostech.
Astronautka nacházející se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v novém videu ukázala, jak si připravuje ranní kávu. Používá speciální pohár, který ji umožňuje vychutnat si lahodný nápoj v podmínkách nulové gravitace.
Vědci jsou o další krok blíž k pochopení a popsání toho, co se děje na rudé planetě. Výzkumné vozítko Perseverance při průzkumu Marsu zachytilo vír plný prachu, takzvaného prachového ďábla. Odborníkům teď jev pomůže dozvědět se víc o tamní atmosféře.
Klimatolog Alexander Orlik z Geosphere říká, že prožili nejteplejší září za 257 let měření: „V rakouských nížinách bylo o 3,2 stupně víc než v průměru období 1991-2020, na horách o 4,2.“
Po letní přestávce se odvetná podzimní polovina soutěží olomouckého malého fotbalu rozběhla prvními dvěma koly. Jako uragán do ní vtrhl úřadující mistr Kovo Dřevo, který vyprovodil dohromady osmnácti brankami bystřické Hurikány i Sokol Pohořany. FC Levotil se po roce a půl v azylu v Července vrátil do svého litovelského prostředí a v opraveném sportovním areálu školy oslavil svou premiéru na novém povrchu s umělou trávou vysokou výhrou nad FC Skunk v poměru 6:1.
Rene Wollinger, provozovatel nočního podniku Maximus ve Štýrském Hradci, oznámil na plakátech a velkoplošných vývěskách, že hledá „Mädchentester“, testovače dívek.
Strojírenství podle přírody a příroda podle strojů. To jsou hlavní myšlenky nového výzkumného projektu, který v pondělí představili vědci z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Projekt zvítězil mezi dalšími vědeckými nápady a získal tak půlmiliardový rozpočet na následujících pět let. Výzkumníci by světu rádi přinesli třeba nové inteligentní materiály pro průmysl a dopravu nebo revoluční implantáty pro zdravotnictví.
Na začátku týdne se nejblíže k naší planetě přiblížila kometa, která byla objevena teprve 11. srpna japonským astronomem Hideo Nishimurou, když pomocí digitálního fotoaparátu Canon a teleobjektivu pořizoval snímky noční oblohy. Další příležitost ji vidět už nikdo v našich zeměpisných šířkách mít nebude - podle údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku. A to jen v případě, že se dříve nerozpadne.
Na úterním zasedání mexického Kongresu všechny šokoval kontroverzní novinář a ufolog Jaime Maussan. Pod přísahou ukázal dvě těla údajných mimozemšťanů, o nichž navíc tvrdil, že jsou stará více než tisíc let. Tvorové pocházející z vesmíru mají mimořádně dlouhé lebky, tři prsty a lehké kosti.
K Zemi se přiblížila nedávno objevená zeleně zářící kometa Nišimura. Příležitost ji zahlédnout budou mít lidé jen jednou za život, podle nejčerstvějších údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku.
Téměř před rokem proběhla dlouho očekávaná mise Double Asteroid Redirection Test (DART) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vědci se sondou úspěšně narazili do asteroidu Dimorfos a zkrátili jeho oběžnou dráhu kolem mateřského asteroidu Didymos. Nyní si všimli, že se s asteroidem děje něco zvláštního.
Noci na začátku podzimu jsou příjemné a přejí pozorování oblohy. Nenechte si proto v polovině září ujít příležitost sledovat Měsíc, jehož podoba bude trochu nezvyklá a který bude vydávat velmi zvláštní popelavé světlo. Lidem, kteří se o víkendu zahledí na večerní nebe, možná bude vrtat hlavou, co zvláštní podívanou a popelavý svit Měsíce způsobuje. Tento jev sledovali lidé už od pradávna a vymýšleli si pro něj nejrůznější vysvětlení. Jako první odhalil původ zvláštního světla už před půl tisíciletím geniální Leonardo da Vinci.
Japonská vesmírná agentura JAXA vyslala v těchto dnech do kosmu rentgenový vesmírný teleskop a modul pro první přesné přistání na Měsíci. Pokud její sondy uspějí, posunou poznatky a schopnosti člověka při objevování vesmíru o znatelný krok dál.
Období mezi 6. a 12. zářím je bohaté na asteroidy prolétající kolem Země. Modrou planetu mine hned šest objektů, které se svou velikostí podobají letadlům či autobusům. Varoval před tím panel Asteroid Watch od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Pracovníci kosmické agentury NASA dostali stovky svědectví o ohnivé kouli, která se objevila na obloze na východním pobřeží Spojených států. V neděli totiž atmosférou prolétl vysokou rychlostí jasně zářící meteor.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) objevil na Měsíci nový kráter, jenž pravděpodobně vznikl kvůli dopadu ruské kosmické sondy, která zde minulý měsíc havarovala. Informoval o tom server Sky News s odkazem na satelitní snímky, které NASA zveřejnila.
Satelitní snímky odhalily nečekanou tragédii. Ukázaly světu, jak krutá může být klimatická krize. Kvůli tání ledů na Antarktidě se utopily nebo umrzly tisíce mláďat tučňáků císařských. Led se pod jejich hnízdy rozpadl dříve, než jim stihlo narůst voděodolné peří.
Astronomové si dlouho lámali hlavu nad záhadným ubýváním mraků na nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy. Nyní se domnívají, že tajemství mračen Neptunu přišli na kloub. Připisují ho na vrub slunečnímu cyklu.
Letošní letní měsíce upozornily lidstvo na to, jak častá jsou v poslední době léta s extrémními teplotami. Pravidelné červencové zprávy o nových teplotních rekordech zanechaly miliony lidí v obavě, jak přicházející horka zvládnou. Jedním z řešení, na které se nejen odborníci v myšlenkách obrací, je možnost žít pod zemí. Některé komunity dokonce již tento nápad uskutečňují.
Komerční lety do vesmíru se stávají rutinou. Společně s tím, jak jsou stále běžnější, ovšem roste i možnost, že někdo při cestách mimo atmosféru zemře. Co se v takovém případě stane s lidským tělem nedávno přiblížil lékař astronautů Emmanuel Urquieta.
Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Podle agentury AFP to vyplývá z dnes zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích.
V noci ze soboty 12. srpna na neděli 13. srpna bude možné na obloze zahlédnout jeden z nejzajímavějších přírodních úkazů roku. Noční oblohu rozzáří meteorický roj Perseidy, který bude o víkendu vrcholit. Deník přináší tipy, kde a jak padající hvězdy nejlépe sledovat.
Odborníci zjistili, že na Marsu před třemi miliardami let panovalo podobné klima, jako je na Zemi. Na Rudé planetě díky střídání vlhkých a suchých období mohly být podmínky vhodné pro život.
Experti vyhodnocují první pokus americké NASA o přípravu obrany Země před asteroidy. Sonda DART úkol splnila, úspěch však podle vědců provází nové riziko. Jak se totiž ukázalo, cílený náraz družice do asteroidu vypustil vesmírné smetí v podobě suti a četných balvanů. Jejich případný náraz by uvolnil energii srovnatelnou s atomovou bombou svrženou na Hirošimu.
Beskydy nabídnou v noci z 12. na 13. srpna díky vyšší poloze i nízkému světelnému znečištění ideální podmínky k pozorování zářících rojů Perseidů. Nadšenec do vesmíru Jaroslav Filip u toho nebude chybět.
Teplé letní noci jsou jako stvořené k pozorování hvězd. Pokud si najdete místo daleko od velkých měst, naskytne se vám překrásná podívaná. Mezi všemi těmi většími či menšími zářícími body nelze přehlédnout stříbřitý pás táhnoucí se oblohou. Mléčnou dráhu pozorovali už naši předkové, ale netušili, že jsme její součástí a že je to náš domov. My už to víme, přesto nás nové poznatky o Mléčné dráze stále překvapují. Víte, že vypadá jako větrník a že ji podle vědců čeká srážka s jinými galaxiemi?
Obyvatele Západní Virginie ve Spojených státech amerických před několika dny překvapila záhadná ohnivá koule na obloze. Očití svědci vypověděli, že chvíli letěla a posléze nad jejich hlavami explodovala. Jeden z nich podivný jev zachytil na video.