Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Déle než dvě hodiny budeme v úterý 25. října moci pozorovat – samozřejmě jen v případě jasné oblohy bez oblačnosti – zajímavé „nebeské divadlo“: kolem poledne se odehraje částečné zatmění Slunce. S předstihem na to upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, aby si zájemci o pozorování úkazu mohli včas připravit bezpečný filtr.
Částečné zatmění Slunce nastane v úterý 25. října. Z území České republiky jej bude možné sledovat v celém jeho průběhu, a to kolem poledne. Během zatmění se Měsíc na obloze zanoří téměř do poloviny průměru slunečního kotouče.
Vědcům se podařilo objasnit původ dvou podivných modrých skvrn, které před rokem nad Zemí vyfotil astronaut z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak nyní uvedl server Live Science, zářivé modré útvary vznášející se nad planetou jsou ve skutečnosti zcela běžné přírodní jevy.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Studenti České lesnické akademie Trutnov vysazují v těchto dnech na pasece ve školním polesí v městské části Voletiny 4 558 stromků. Z dubů a smrků vytvoří nový les na místě zdecimovaném kůrovcovou kalamitou. Ta je nyní na vrcholu, trutnovská lesárna kvůli ní musí letos vytěžit šestinásobné množství dřeva.
V liberecké galerii došlo k poničení výstavy. Není to poprvé, poslední řádění ale překvapilo provozovatele galerie svou agresivitou.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Oblohu v neděli večer prozářil skvostný říjnový úplněk, díky jasnému počasí dobře viditelný. Fotograf Pavel Kvíčala ho zachytil právě ve chvíli, kdy se vynořil nad horizontem. Podívejte se do galerie, jak úplněk v Beranu nad Novým Městem na Moravě vypadal. Děkujeme za krásný příspěvek.
Všichni to znají. Při pozorování Měsíce se přirozená družice Země zdá být při vycházení a zapadání větší, než když se pohybuje vysoko po noční obloze. A rozdíl to je i dvojnásobný. Psychologové hovoří o takzvané iluzi Měsíce. Proč k tak očividně velkému zmatení očí dochází? Na tom se neshodnou ani odborníci.
Každý rok propadnou státu desítky milionů korun po zemřelých, kteří za sebou nezanechali dědice. Koalice Za snadné dárcovství, která sdružuje pětatřicet organizací, by ráda aspoň část tohoto majetku směrovala na dobročinné účely. Kvůli tomu také každoročně vyhlašuje Měsíc dobročinné závěti, který končí příští středu.
Fanoušci kosmonautiky mohli v roce 2018 v Brně navštívit unikátní výstavu Cosmos Discovery. Tentokrát výstava zavítala k našim sousedům do Bratislavy na výstaviště Incheba. Nenechal si ji ujít náš pravidelný čtenář reportér Honza Král, kterému děkujeme za příspěvek a krásné fotografie.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) kvůli nepříznivému počasí zrušil na úterý plánované vypuštění rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion k Měsíci. Jedná se o již třetí odklad startu testovací mise, kterou budou v případě úspěchu následovat cesty na Měsíc s posádkou. Informovala o tom v sobotu agentura AP.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
„Takhle to chodí… Až s ním skončíte, vrátil byste ho prosím zpátky?“ reagoval jeden z fanoušků facebookového profilu Wilderness Food na neuvěřitelně povedenou sérii snímků „krádeže Měsíce“, která tam byla zveřejněna.
/FOTO, VIDEO/ Nejslavnější rodák z Libochovic má kráter na Měsíci i vlákna v lidském srdci. Jméno Jana Evangelisty Purkyně nese také ústecká univerzita.
/FOTO, VIDEO/ Nejslavnější rodák z Libochovic má kráter na Měsíci i vlákna v lidském srdci. Jméno Jana Evangelisty Purkyně nese také ústecká univerzita.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
V dějinách je to jen okamžik. Během sta let mohou vypuknout strašné války, zhroutit se tisícileté říše, astronauti doletět na Měsíc nebo padnout kupy rekordů. V tom se nebývale dařilo Emilovi Zátopkovi i jeho ženě Daně. Dnes 19. září uplynulo sto let od jejich narození.
Světlo oblíbených modelů planet přilákalo do slavkovského zámeckého parku stovky lidí. Návštěvníci mohli obdivovat rozsvícené modely Země, Měsíce, Marsu a Slunce v kulisách nasvíceného slavkovského zámku. Mnozí lidé si přinesli vlastní zdroje světla a vytvořili tak mystickou noční atmosféru.
Na některé projevy politiků se zapomene krátce poté, co byly vyřčeny. Pak ale existují i takové, které se navěky zapíší do historie. Mezi ty druhé bezesporu patří i oznámení amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, že jeho země je připravena vyslat na Měsíc prvního člověka. Došlo k němu přesně před 60 lety a výrazně napomohlo vývoji programu Apollo. Počátky programu ovšem poznamenala i děsivá smrt.
Čínská národní vesmírná agentura vypustila nový špionážní satelit opředený tajemstvím. Ač má družice podle čínských zdrojů sloužit k monitorování půdy, výnosů plodin a přírodních katastrof, bude ji tamní vláda podle mnohých analytiků využívat ke shromažďování vojenských informací. Se zprávou ve čtvrtek přišel portál Space.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) podruhé v tomto týdnu kvůli technickým potížím zrušil plánovaný start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion k Měsíci. Vesmírná agentura o tom informovala na svém twitterovém účtu. Okno pro start rakety se mělo otevřít ve 20:17 SELČ.
V roce 2025 se má k Měsíci vydat mise Artemis, jež má být první vesmírnou výpravou, která tam založí pozemskou základnu s lidskou posádkou. Její čtyři členové by měli strávit na Měsíci tři roky a materiál, který tam dopraví, se nebude vracet zpět. S tím, co budou tito astronauté po tři roky jíst, by mohla americké vesmírné agentuře NASA pomoci česká technologie.
Počasí částečně změnilo původní scénář Hradozámecké noci, která se konala v kladrubském klášteře. Mraky odmítly ukázat návštěvníkům Slunce i hvězdy, ale na organizátory akce nevyzrály.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl v pondělí udělat další velký krok v prozkoumání vesmíru. Mise Artemis I ale zatím na zkušební let nejvýkonnější raketu, kterou doposud americká agentura vyvinula, nevyšle. Podle informací vesmírného úřad se testovací let odkládá kvůli úniku paliva. Cílem mise je do dvou let dopravit astronauty na Měsíc.
Zní to trochu jako absurdní otázka, ale astronomové ji opravdu vznášejí: mohla by Země unést více Měsíců, nebo by pak jejich gravitační působení vychýlilo naši planetu z její bezpečné trajektorie? Zodpovězení této otázky může astronomům napovědět více o tom, jak Země vznikla, a také najít další jí podobné planety ve vesmíru.
Odhadem sedmdesát tisíc lidí navštívilo Festival planet na brněnské Kraví hoře. Událost, při které byly k vidění nafukovací modely Země, Marsu, Měsíce a Slunce, sledovali lidé v jednom červencovém a srpnovém týdnu. Velké vytížení místa nicméně v kombinaci se Dnem Brna, jež se odehrál bezprostředně po skončení festivalu, způsobilo některým obyvatelům dopravní komplikace.
Tisíce návštěvníků přilákala od 4. do 11. srpna na brněnskou Kraví horu výstava obřích modelů těles Sluneční soustavy. Vystavené byly desetimetrové modely Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra neboli Měsíc, Země, Mars a Slunce. Jedinečnou přehlídku připravila Hvězdárna a planetárium Brno. V poslední den trvání akce na Kraví hoře fotografovala Jaroslava Peterková, které děkujeme za poskytnutí krásných snímků.
S překvapivou informací přišli vědci sledující atomové hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů a coby zcela přesné se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely. Tyto hodiny totiž nyní odhalily, že délka dne se náhle prodlužuje. Vědci netuší, proč k tomu došlo, protože v posledních desetiletích se rotace Země kolem své osy zrychlovala, a den se tím pádem krátil.
Tradiční nebeskou podívanou na meteory z nejznámějšího roje Perseid zažijí lidé v pátek 12. srpna ve Hvězdárně Vsetín.
/VIDEO, FOTO/ Prohlédnout, ale i dotknout se Slunce, Měsíce, Země či Marsu mohou nyní návštěvníci na brněnské Kraví hoře. Čtyři obří nafukovací modely vesmírných těles nazvané Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra vystavuje v parku brněnské planetárium v rámci oblíbeného Festivalu planet. Za krásné fotografie a tip na výlet děkujeme Šimonovi Tomkovi.
/FOTO/ Nerušené pohledy k tisícům hvězd. Každoroční akce Den a noc na Jizerce proběhla v sobotu 6. srpna v Muzeu Jizerských hor a jeho okolí a program odstartoval Martin Gembec z iQlandie se svojí přednáškou o aktuálním výzkumu Marsu. V roli přednášejícího ho pak vystřídal Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který hravou formou vysvětlil dětem i dospělým problém světelného znečištění.
/VIDEO/ Světlušky a světloplachové v pátek večer rozsvítili Kraví horu. Sešli se u čtyř obřích modelů vesmírných těles - Lunalónu, Terralónu, Marsmelounu a Heliosféry. Akce byla součástí Festivalu planet, který pořádá brněnská hvězdárna.
/VIDEO/ Světlušky a světloplachové v pátek večer rozsvítili Kraví horu. Sešli se u čtyř obřích modelů vesmírných těles - Lunalónu, Terralónu, Marsmelounu a Heliosféry. Akce byla součástí Festivalu planet, který pořádá brněnská hvězdárna.
Na jaře letošního roku spatřil Jaromír Jíra u planetária v pražské Stromovce maketu měsíčního modulu Apolla 11. Natolik jej zaujala, že si, navíc i v souvislosti s blížícím se 53. výročím přistání člověka na Měsíci, postavil model vlastní vesmírné lodi, která by sloužila především jeho vnoučatům.
Festival planet v Brně ukazuje návštěvníkům nafukovací modely čtyř vesmírných těles. Kromě Země je to ještě Mars, Měsíc a Slunce.
Z mysu Canaveral na americké Floridě odstartovala první jihokorejská sonda, která míří k Měsíci. Podle světových agentur ji vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a k cíli má dorazit v prosinci. Její mise je prvním krokem Jižní Koreje v průzkumu Měsíce, družice poháněná solární energií se bude pohybovat kolem Měsíce, kde bude přinejmenším rok shromažďovat různá data a zkoumat místa pro budoucí přistání, napsala agentura AP.
