Místo ranního zvonku ohlašujícího první hodinu se každý den před vyučováním sejdou všichni žáci a učitelé v kruhu se zapálenou svíčkou a přivítají se písní. Ranní rituál pokračuje u tříd, když se učitelka podáním ruky pozdraví s jednotlivými dětmi ještě před tím, než vstoupí do třídy. Tak začíná den na Waldorfské základní škole Jasan ve Zlíně.
Pokud patříte mezi milovníky pozorování oblohy, jistě vás potěší informace, co na ní v říjnu sledovat. Nastane „velký úplněk“ a poutavý bude také pravidelný meteorický roj Orionidy. Jeho zdrojem je prach z Halleyovy komety.
Kometa Tsuchinshan–ATLAS se v polovině října přiblíží k Zemi natolik, že by ji mělo být možné pozorovat pouhým okem. Nejdříve však musí přežít současný blízký průlet kolem Slunce. V optimistickém případě se lidem naskytne příležitost, která nastává jednou za desítky tisíc let.
Planetka o velikosti patrového rodinného domu se k Zemi přiblíží natolik, že se z ní na pár měsíců stane její malý souputník. Již od září se planetu pokusí oběhnout, pak se opět dostane mimo její gravitační sílu a bude dál putovat vesmírem.
Kdo si ve středu v brzkých ranních hodinách přivstal, mohl na obloze spatřit polostínové zatmění Měsíce. Jinak zářivý úplněk se na chvíli částečně ponořil do zemského stínu. Astronomický jev mohli lidé pozorovat nad jihozápadním obzorem, kde se Měsíc nacházel v těsné blízkosti planety Saturn.
/FOTO/ Kdo si ve středu v brzkých ranních hodinách přivstal, mohl na obloze spatřit polostínové zatmění Měsíce. Jinak zářivý úplněk se na chvíli částečně ponořil do zemského stínu. Astronomický jev mohli lidé pozorovat nad jihozápadním obzorem, kde se Měsíc nacházel v těsné blízkosti planety Saturn. Úkaz pozorovali i naši čtenáři, kteří se podělili o své snímky.
Kdo si ve středu v brzkých ranních hodinách přivstal, mohl na obloze spatřit polostínové zatmění Měsíce. Jinak zářivý úplněk se na chvíli částečně ponořil do zemského stínu. Astronomický jev mohli lidé pozorovat nad jihozápadním obzorem, kde se Měsíc nacházel v těsné blízkosti planety Saturn. Úkaz pozorovali i naši čtenáři, kteří se podělili o své snímky.
Na noční obloze nad Českem bude v polovině září možné pozorovat částečné zatmění superúplňku. Vedle Měsíce lze rovněž spatřit i viditelnou planetu Saturn s proslulým prstencem. Nepříznivé počasí však může unikátní podívanou zhatit.
/ANKETA/ Prakticky celá republika se chystá o víkendu na obrovský příděl vody, který měl podle dosavadních předpovědí odborníků v důsledku přinést stoletou, ale i tisíciletou vodu a hrozí, že se i na jihu Čech bude opakovat rok 2002. A do toho tady máme pátek třináctého. Tak budeme věřit, že se nenaplní jeho špatná pověst a zkušenosti s vodou z let minulých umějí obce zúročit a následky pro obyvatele zmírnit.
Její životní strasti ji přivedly na cestu holistického přístupu, seberozvoje a alternativních terapií. Nejvíce však Dagmar Borešovou vždy přitahoval Měsíc a jeho vliv na lidský život, který se naučila využívat ve svůj prospěch. Na tomto know-how založila také své podnikání. Aktuálně provozuje tři prodejny v Čechách a na Moravě a jako průvodkyně života v souladu s lunárními cykly vzdělává více než šedesát tisíc lidí na svých sociálních sítích.
Kounovské kamenné řady, nacházející se v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem, jsou jednou z nejzáhadnějších archeologických lokalit v Česku. Tato památka, jejíž stáří a účel vzniku zůstávají nejasné, se skládá ze 14 až 16 neúplných rovnoběžných řad tvořených více než dvěma tisíci neopracovanými kameny.
Bedřich Smetana, Julius Mařák a Zdeněk Kopal. To jsou tři nejvýznamnější rodáci z Litomyšle. Od narození astronoma Zdeňka Kopala uplynulo letos 110 let a Litomyšl kulatiny slaví celý týden. Do města míří vědci z celého světa, dcery významného astronoma a odhaleno bude unikátní umělecké dílo. „Přínos Zdeňka Kopala pro astronomii je srovnáván s přínosem Václava Havla pro politiku nebo Bedřicha Smetany pro hudbu,“ podotkl místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar. Oslavy odstartují 9. září mezinárodní vědeckou konferencí a vyvrcholí nočním pozorováním oblohy.
/VIDEO/ Půlnoční temnou oblohu na Filipínami rozjasnila malá planetka, která ve středu vletěla do zemské atmosféry. NASA ji detekovala pouze pár hodin před kontaktem s planetou. Vědci ubezpečili, že nepředstavovala hrozbu. Shořela ještě před dopadem.
V posledním srpnovém týdnu bude možné nad Českem sledovat rovnou dva vesmírné úkazy. Vedle Měsíce v blízkosti hvězdokupy Plejády se objeví i planety Mars, Jupiter a Uran. Jevy lze sledovat pouhýma očima. Počasí však může nerušený výhled překazit.
V noci z 12. na 13. srpna se Zámecký park ve Velké Bystřici zaplnil (nejen) zájemci o vesmír a noční oblohu. Nadšení hvězdáři ve spolupráci s Městem Velká Bystřice a Společnou laboratoří optiky Olomouc uspořádali jedinečnou akci „Astropárty a noc padajících hvězd“, která přilákala přibližně 500 návštěvníků, včetně dospělých a dětí.
Srpen na noční obloze kouzlí a lovcům zajímavých záběrů oblohy po setmění přeje. Během noci z 12. na 13. srpna mohli zachytit na východě Čech nejen perseidy, ale i polární záři a noční bouři. V noci z 19. na 20. srpna to byl zase modrý superúplněk a po této podívané nastane následující noc blízké setkání Měsíce s Neptunem. S fotoaparátem tak opět vyrazil do terénu i Michal Houdek z Rychnova nad Kněžnou.
Obyvatelé Litoměřicka se v pondělí večer dočkali úchvatného nebeského divadla - modrého superúplňku, který se leskl na noční obloze. Úkaz, při němž se Měsíc jeví o něco větší a jasnější než obvykle, vytvořil dechberoucí podívanou.
Modrý superúplněk Měsíce, který se leskl na noční obloze. Obyvatelé Ústeckého kraje se v pondělí 19. srpna večer dočkali mimořádného nebeského divadla. Tento úkaz, kdy se Měsíc jeví o něco větší a jasnější než obvykle, vytvořil dechberoucí podívanou.
Obyvatelé Litoměřicka se v pondělí 19. srpna večer dočkali mimořádného nebeského úkazu – modrého superúplňku, který se leskl na noční obloze. Tento úkaz, kdy se Měsíc jeví o něco větší a jasnější než obvykle, vytvořil dechberoucí podívanou.
Měsíc si v tomto týdnu připravil hned tři úchvatné příležitosti k pozorování. Nejprve nastane modrý superúplněk, který později zakryje planetu Saturn. Následující den se pak Měsíc na obloze blízce setká s Neptunem. Při dobrém počasí bude možné všechny úkazy pozorovat z Česka.
V polovině srpna mohli pozorovatelé spatřit unikátní zdánlivé přiblížení Marsu a Jupiteru. Planety se nyní od sebe zdánlivě oddalují, ale stále je lidé mohou sledovat. Následující týden pak nabídne další astronomické jevy k pozorování. Kromě pokračujících Perseid bude například i modrý superúplněk či zákryt Saturnu Měsícem.
Vyhlášenou oblastí tmavé oblohy v České republice je Manětínsko na severním Plzeňsku. Místo vyhledávají pro pozorování nočního nebe profesionální astronomové i amatéři a všichni ti, kdo chtějí vidět nebe bez rušivého světla měst.
Padající hvězdy na fialovém pozadí polární záře. Přesně takové záběry se v noci na úterý podařilo pořídit lidem, kteří byli ve správný čas na správném místě. V Česku byla totiž k vidění vskutku mimořádná podívaná.
/FOTO/ Padající hvězdy na fialovém pozadí polární záře - takovouto mimořádnou nebeskou podívanou přinesla noc na úterý 13. srpna některým šťastným pozorovatelům, kteří na správném místě a ve správný čas obrátili svůj zrak k obloze. Díky těm, kteří zamířili správným směrem své fotoaparáty se můžete přesvědčit, že polární záře, která je na českém území vzácným úkazem, byla opět dobře viditelná.
Mimořádná nebeská podívaná. Tak lze označit noční oblohu z pondělí 12. na úterý 13. srpna. K vidění totiž bylo hned několik úkazů. Kromě meteorického roje Perseidy byla z Česka pozorovatelná také polární záře, tuto dvojici pak mnohde doplnily vzdálené záblesky z bouřek. Prohlédněte si, jak úchvatné nebeské divadlo zachytili čtenáři Deníku.
Noc z pondělí na úterý přinesla mimořádnou nebeskou podívanou. Z českého území byla znovu viditelná polární záře. Například na obloze v okolí Poříčan ve středních Čechách bylo zároveň možné pozorovat i další fascinující jevy.
Perseidy, známé také jako světelný meteorický roj, dosáhnou svého vrcholu v noci z 12. na 13. srpna. Astronomové předpovídají až sto meteorů za hodinu, což slibuje nezapomenutelný zážitek. Místo k jejich sledování v Praze lze naleznout obtížně, podmínky totiž kazí světelný smog.
Do druhé poloviny své sezony vstoupili v českobudějovickém Letním kině Háječek. A to hned dvěma vyprodanými promítáními. Postaraly se o to snímky Zápisník alkoholičky s Terezou Rambou v hlavní roli, který byl v letňáku naplánovaný na čtvrtek, a film z dílny Jiřího Mádla nesoucí název Vlny.
Přelomový nález molekul vody na neočekávaném místě oznámili čínští badatelé po prozkoumání vzorků, které ze zemské oběžnice dopravila sonda Čchang-e 5. Badatelé očekávají otevření cest k budoucímu osídlení Měsíce.
Obří modely planet v poslední letech každoročně lákají tisíce lidí na Kraví horu v Brně. V tomto týdnu od pondělka do neděle opět zdobí úbočí nejvyššího kopce v širším centru města Brna a jedním z nejčastějších témat mezi lidmi je otázka, která koule je nejhezčí. Zahlasujte proto v anketě na konci článku a vyberte nejhezčí model planety dle čtenářů Brněnského deníku Rovnost.
V srpnu jsou tradičně pozorovatelné Perseidy. Nejslavnější meteorický roj brzy dosáhne svého maxima a umožní spatřit až sto padajících hvězd za hodinu. Experti radí, kterým směrem se na oblohu dívat. Lidé si pozorování mohou zpříjemnit i doprovodnými programy ve hvězdárnách po celé České republice.
Teplá letní noc a nebe plné hvězd. To jsou ideální pracovní podmínky pro olomouckého profesionálního hvězdáře a průvodce noční oblohou Michala Štipla. Ještě před pár měsíci přitom pracoval v automobilovém průmyslu a celé dny trávil v kanceláři.
V květnu mohli lidé na Pardubicku pozorovat vzácnou polární záři. V nadcházejících dnech by v Česku mohla být opět vidět díky sériím erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi.
K květnu mohli lidé nad Děčínskem pozorovat vzácnou polární záři. V nadcházejících dnech by v Česku mohla být opět vidět díky sériím erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi.
Polární záře by mohla být v nadcházejících dnech opět viditelná nad Českem. Tento vzácný přírodní úkaz je způsoben sérií erupcí na Slunci, které uvolnily plazmatická oblaka směřující k Zemi.
Renomovanému astrologovi a fotografovi vesmírných jevů Petru Horálkovi se podařil parádní kousek. Nad Kunětickou horou zachytil legendární kometu 13P/Olbers, která, i když je ještě na obloze k vidění, právě míří do vzdálených míst Sluneční soustavy. Vlasatice se k Zemi přiblíží až za sedmdesát let.
Na léto připravil vesmír pro pozemšťany bohatou podívanou. V posledních červencových dnech lidé mohou pozorovat na noční obloze planety Saturn, Mars a Jupiter v blízkosti Měsíce, a také delta Akvaridy (Aquaridy). Pro některé události je však nutné si přivstat. Nebo opravdu dlouho ponocovat.
V úterý a ve středu nad ránem bude na obloze k vidění série nebeských uskupení tvořených trojicí planet Sluneční soustavy, Měsícem a hvězdokupami Plejády a Hyády. Působivá nebeská podívaná bude nejlépe viditelná krátce před rozbřeskem, ale nízko nad obzorem bude možné tato nebeská uskupení pozorovat už zhruba hodinu po půlnoci, sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Kolonizace Měsíce je podle vědců jednou z hlavních vizí budoucnosti. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje návrat člověka na souputníka Země pomocí programu Artemis, který má připravit půdu pro osídlení. I proto nyní inženýři vytvářejí technologie, které lidem umožní žít ve vesmíru.
Student doktorského studia Univerzity Tomáše Bati (UTB) Josef Řezníček se svým týmem získal grant Evropské kosmické agentury (ESA). Po Karlově univerzitě a brněnském Vysokém učení technickém se tak zařadí mezi tři české vysokoškolské instituce, které takovou podporu získaly.
Záložního astronauta Aleše Svobodu čeká od října dvouměsíční výcvik v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Armádní bojový pilot je nyní klíčovou součástí týmu strategického projektu stíhaček 5. generace F-35 a věří, že se v dohledné době podívá do vesmíru. „Doufám, že to vyjde už za dva nebo tři roky,“ říká devětatřicetiletý pilot s brněnskými kořeny.
Fotograf Petr Horálek se proslavil už řadou unikátních snímků. V neděli pořídil nedaleko Pardubic další imaginativní sérii. Jejími protagonisty jsou Měsíc a hrad Kunětická hora.
Úspěšná mise Apolla 11 před 55 lety pobláznila svět. Stovky milionů lidí sledovaly živé vysílání v televizi, dokonce i v Československu. Přistání na Měsíci se stalo hlavní událostí pro média i reklamní společnosti, které z astronautů vytvořily legendy.
Přesně 55 let uběhlo od chvíle, co na Měsíc poprvé vstoupil člověk. Předmět spojený s tímto „malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo“ lze nalézt i v rozsáhlých sbírkových fondech Vojenského historického ústavu Praha.
/FOTOGALERIE/ Přesně před 55 lety vstoupil člověk na Měsíc. Zcela přesně to bylo ve 2:56:15 UTC (koordinovaný světový čas), pro ČR je pak nutno přičíst 2 hodiny pro letní čas. V rozsáhlých sbírkových fondech Vojenského historického ústavu Praha je i předmět spojený s tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo".
Američan Neil Armstrong se zapsal do dějin jako první člověk, který vkročil na Měsíc. Vše ale mohlo být jinak kvůli nehodě trenažéru během testování lunárního přistání. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) při výročí 55 let od ikonického momentu lidstva připomenul méně známou událost spojenou s misí Apollo, jejíž součástí byl i slavný astronaut, který těsně unikl katastrofě.
Spojené státy americké a Sovětský svaz se pokoušely od 50. let 20. století dobýt Měsíc. Zpočátku vypadalo, že Moskva má navrch, ale zlom nastal úspěchem Apolla 11. Poté zájem velmocí o souputníka Země postupně utichl. Až od devadesátých let se o něj opět začaly vesmírné agentury zajímat a do misí se zapojily i Evropská unie, Japonsko, Čína a Indie. Celkově do května 2024 různé kosmické úřady provedly 143 misí, které skončily úspěšně i neúspěšně. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších milníků.
Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Jeskyně poměrně velkých rozměrů je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, napsala agentura AP.
/VIDEO/ Potkat se s novým českým astronautem Alešem Svobodou a získat jeho autogram mohli lidé v pondělí na výstavišti v Brně. Při příležitosti nadcházejícího 55. výročí přistání na Měsíci si organizátoři výstavy Space Mission pro návštěvníky kromě stálých atrakcí připravili i komentovanou prohlídku. Představili také nové české exponáty, které v budoucnu poletí do vesmíru.
Prázdniny jsou v plném proudu a Letní kino v Berouně je v provozu už od konce června. Třeba jste si ale ještě nenašli čas na film zajít. Přinášíme vám tipy, které promítané filmy jsou na programu.
