Polostínové zatmění Měsíce je jedním z mimořádných březnových jevů, které lze spatřit z území České republiky. Trvání však bude krátké a pravděpodobně i počasí nevhodně ovlivní pozorování. Letos však zatmění dostane ještě druhou šanci.
Zatmění Měsíce bude možné pozorovat v pátek 14. března na brzké ranní obloze. Úkaz mohou zájemci sledovat také z hvězdárny v Uherském Brodě, která pro ně bude otevřená od 4 do 7 hodin.
/FOTO/ Petr Buchta z Adamova na Blanensku opět nastartoval svoje motorové křídlo a prolétl se na Blanenskem. Objektivem ještě před nástupem jara stihl zachytit zamrzlý Olšovec v Jedovnicích a také další rybníky v okolí.
Březen se podle hvězd jeví jako náročný měsíc. A výjimkou nebude ani následujících sedm dní. Slunce se pohybuje znamením Ryb a zvolna směřuje do sféry Berana a Měsíc se pěkně zakulacuje k úplňku ve znamení Panny. To vše tento týden ovlivňuje naše nálady a náhledy na věci. A v neposlední řadě nenápadně přináší i téma prozření, konců a začátků. Každého znamení zvěrokruhu se tato zajímavá nebeská konstelace dotkne trochu jinak.
/FOTO/ Na večerní obloze nad Blanenskem se objevil v sobotu optický úkaz. Jde o takzvané měsíční halo, které není tak časté. Na vysoké oblačnosti se může objevit i kolem Slunce.
Vsetínská hvězdárna se v pátek 7. března připojí k celorepublikové akci Den hvězdáren a planetárií. Pro návštěvníky připravuje od 17 hodin besedu o zimních souhvězdích i pozorování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru. Vstup je zdarma.
Etiketa, internetové podvody, zooterapie, workshop s psychologem, přednášky o historii, ale třeba i základy sebeobrany, šití na stroji či jóga, to jsou jen některá témata, která obyvatelům Kaplice nabízí Měsíc vzdělávání dospělých. Na SOŠ a SOU Kaplice právě odstartoval už třetí ročník projektu a opět nabízí zajímavý program.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska v pondělí na poslední chvíli odložila další testovací let své kosmické lodi Starship. Podle SpaceX byly na vině technické potíže, které lze rychle odstranit a o další start se pokusit už dnes, uvedla agentura AP.
Komerční lunární sonda Blue Ghost po přistání ukázala blízký pohled na povrch Měsíce. V následujících dnech má pořídit snímky i dalších tamních jevů jako například levitující prach. Lander rovněž přinesl několik zařízení, které mají pomoci Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s výzkumem souputníka i poskytnout cenná data pro v blízké budoucnosti chystané přistání člověka na měsíčním povrchu.
Na Měsíci dnes přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích zahájila ve čtvrtek 27. února retrospektivní výstavu jedné z nejvýznamnějších představitelek českého art brut, Marie Kodovské (1912–1992). Instalace nazvaná Marie Kodovská: Z mých dálek představuje autorčina výtvarná díla ovlivněná přírodou, sny a fantazií a zprostředkovává i nahrávky jejích básní v podání jedinečné Barbory Hrzánové.
Nad západním obzorem lze v těchto dnech pozorovat na večerní obloze planetu Venuši. Je možné ji spatřit i z měst, a to v případě že jsou pozorovatelé daleko od zdrojů světelného znečištění.
Tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně (VUT) v lednu uspěl v programu Evropské kosmické agentury (ESA) s ambiciózní misí CIMER, která má otestovat oživení sinic v kosmu. V budoucnu by tak mohly vytvořit nový způsob pro tvorbu kyslíku mimo planetu Zemi. Studenty však čeká ještě pořádný kus cesty do vesmíru, jelikož musí rovněž sestrojit vlastní provozuschopnou nanodružici.
Pravděpodobnost, že planetka 2024 YR4 v roce 2032 zasáhne Zemi, se podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) opět mírně zvýšila. O několik hodin později pak agentura možnost kolize snížila. Odborníci nadále ubezpečují, že obavy nejsou nutné. Šance, že ke střetu nedojde, je mnohonásobně vyšší. Více informací může v březnu poskytnout monitorování pomocí Webbova teleskopu.
Cesta člověka na Měsíc, to nebyl pouze program Apollo. V přípravě na vstup lidstva na přirozenou družici Země americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) spustil kosmických programů více. Jedním z nich byl i Ranger, který v sobě zahrnoval mise sond bez posádky, které k Měsíci dorazily v první polovině 60. let minulého století. Jejich hlavním úkolem bylo vyfotit lunární povrch tak, aby o něm odborníci získali co nejlepší představu. A 17. února přesně před 60 lety odstartovala sonda Ranger 8, která o pár desítek hodin později vůbec poprvé zachytila místo, na které o osm let později vstoupil první člověk na Měsíci Neil Armstrong.
Všimli jste si někdy, že v období úplňku jen obtížně usínáte a špatně spíte? Rozhodně nejste sami. Když v noci na obloze oslnivě září luna, spousta lidí se neklidně převrací na lůžku a žehrá na nespavost. Vědci se zatím neshodli, zda jde jen o pověru a z ní plynoucí psychické potíže, nebo zda za to opravdu může Měsíc. To nespavcům moc nepomáhá. Existují však cesty, jak urychlit usínání a zkvalitnit spánek i během úplňku.
Planetka 2024 YR4, která se může v roce 2032 střetnout se Zemí, by podle nových výpočtů amerických astronomů mohla zasáhnout Měsíc. Náraz by způsobil výbuch, který by byl vidět i z povrchu modré planety. I když by byl náraz mnohem silnější než na Zemi, podle odborníků by kolize s Měsícem lidem škody nezpůsobila. Na studii upozornil server New Scientist. NASA nadále pokračuje v monitorování potenciálně nebezpečného tělesa a zapojí Webbův teleskop pro upřesnění jeho velikosti.
Interiér břeclavského muzea se v tomto čase ponořil do nebývalého šera. Návštěvníky zde přivítá kouzelný les pod velkým Měsícem, stromy, keře, ale i malý stan, lákající k odpočinku. Právě zde ožil slavný příběh francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ. Cílem výstavy je vytvoření kouzelného světa Malého prince, který působí na všechny lidské smysly, dětem i dospělým. Ti odvážní ponoří své ruce do velkého mechového vejce s cílem najít ukryté zvířátko a pak jej nakreslit.
Úchvatné snímky Měsíce a zdánlivě blízkých planet nad Eiffelovou věží v Paříži pořídil začátkem února francouzský astrofotograf. Vesmírné divadlo mohou o únorových nocích pozorovat i Češi. Zrovna v neděli nastane konjunkce Marsu s téměř úplňkovým souputníkem Země. Experti radí, kdy budou nejlepší podmínky pro sledování.
Masopustní akce mají různou formu, z nichž každá se vyznačuje svébytným charakterem a není vhodné je srovnávat či ujednocovat nebo kopírovat. Podstatné je povědomí o místní zvykové škále projevů, které jsou osou dění a napomáhají zároveň svou znakovostí prožitku sounáležitosti všem přítomným, kteří vědí, proč se to či ono odehrává.
Už několik týdnů je možné spatřit na obloze planety Sluneční soustavy. Začátkem února se však Saturn a Venuše zdánlivě přiblíží k Měsíci, čímž přichystají ještě zajímavější podívanou. Překážkou však může být počasí. Objekty seřazené v přímce však nelze očekávat, podle expertů to ani není možné.
Amatérský objev údajné planetky vyskytující se blízko Země zaujal astronomické organizace. Profesionální analýza nakonec vyhodnotila, že se lidé nemusí ničeho obávat, jelikož těleso je ve skutečnosti Tesla technologického vizionáře Elona Muska, která volně poletuje vesmírem. Na událost upozornil magazín Astronomy. NASA však pozoruje jiný menší asteroid, který prolétá kolem modré planety.
Američtí astronauti mají dosáhnout Marsu. Při své inauguraci to slíbil nový americký prezident Donald Trump. Ambiciózní plán, který hlasitě podpořil i Elon Musk, však podle astronomů pravděpodobně nebude možné splnit během Trumpova druhého funkčního období. Pokud se nestane technologický zázrak, člověk se na rudé planetě ocitne až o několik let později.
Obloha na západě Čech znovu nabídla fascinující podívanou. A to tentokrát na Plzeňsku, kde mohli lidé v úterý večer pozorovat unikátní nebeskou show v podobě takzvaných světelných sloupů.
Návštěvníci Krušných hor měli v pondělí dopoledne jedinečnou příležitost pozorovat nádherný a vzácný halový jev, který se objevil u Božího Daru a Klínovce. Jasné sluneční světlo v kombinaci s vhodnými atmosférickými podmínkami vytvořilo úchvatnou hru barev a světla.
/FOTO, VIDEO/ Návštěvníci Krušných hor měli v pondělí dopoledne jedinečnou příležitost pozorovat nádherný a vzácný halový jev, který se objevil u Božího Daru a Klínovce. Jasné sluneční světlo v kombinaci s vhodnými atmosférickými podmínkami vytvořilo úchvatnou hru barev a světla.
Jedinečně zářící velký Mars mohou lidé spatřit při různých příležitostech v následujících lednových dnech roku 2025. Díky umístění na oběžné dráze se dostane do blízkosti Země i Měsíce a rovněž bude v opozici proti Slunci. To zajistí ještě jasnější svit rudé planety na noční obloze. Pozorování v Česku ohrozí pouze počasí.
V sobotu 11. ledna 1975 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur kosmická loď Sojuz 17. Její posádku tvořili palubní inženýr Georgij Grečko a velitel Alexej Gubarev. Pro oba šlo o první let do vesmíru, byť si debut měli původně odbýt dříve. Grečko měl přistát na Měsíci, ale tento let se nikdy neuskutečnil. A Gubarevův první start zmařila tragédie lodi Sojuzu 11, jejíž celá posádka zahynula.
V následujících dnech se lidé mohou těšit na zajímavou nebeskou podívanou. Planeta Mars se dostane do opozice se Sluncem. A jev bude dobře pozorovatelný.
Vyskytl se na políčku obdělávaném pět let bez orby, kde bylo až 600 dešťovek na čtverečný metr, čtyřikrát víc, než je bavorský průměr. Vědci soudí, že jde o relikt doby ledové, který přežil jen v malém nezamrzajícím areálu v Bavorsku.
Bezmála padesát tisíc výjezdů má za sebou Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina v roce 2024. Oproti roku předchozímu se záchrance počet navýšil o více než tisícovku. Léto bylo náročné kvůli bodavému hmyzu, výjezdů k alergickým reakcím výrazně přibylo.
Vzácný úkaz, který bude z Česka znovu k vidění až za dvanáct let. To byl zákryt Saturnu Měsícem, který bylo možné pozorovat v sobotu na noční obloze. Počasí sice pozorování příliš nepřálo, brněnská hvězdárna však zvěřejnila snímek, na kterém jsou vidět i Saturnovy prstence.
/FOTO, VIDEO/ Vzácný úkaz, který se v Česku objeví až za dalších 12 let. Řeč je o sobotním jevu, který se odehrál nad našimi hlavami. I když počasí příliš nepřálo, tak tam kde se ukázal alepoň kousek čisté oblohy, bylo možné pozorovat zákryt Saturnu Měsícem. Hvězdárna a planetárium Brno sdílela na svém facebooku snímek z tohoto momentu, na kterém jsou vidět i Saturnovy prstence.
Češi letos mohou pozorovat Měsíc zakrývající planetu Saturn. Pro sledování jevu bude stačit běžně dostupné zařízení, při jasné obloze lze celou událost spatřit na vlastní oči. Jedinečný vesmírný úkaz bude z Česka znovu viditelný až za téměř dvanáct let.
Jasné Kvadrantidy rozzáří páteční noční oblohu nad Českem. Jeden z nejbohatších meteorických rojů ze ztraceného souhvězdí slibuje až desítky padajících hvězd za hodinu. Ve stejný večer spolu s meteory lze sledovat i Měsíc, který bude v konjunkci s Venuší.
Novoroční odpoledne nabídlo nejen Litoměřičanům pohled na úžasně barevný západ Slunce. Z Pokratic podívanou fotografovala Božena Fojtová, která se pěknými snímky pochlubila i redakci Deníku.
Polární záře byla překvapením na Nový rok pro mnoho obyvatel České republiky. V oblastech, kde výhled na podvečerní oblohu nezakrývala mlha, bylo prostřednictvím objektivů vidět červené zbarvení přírodního jevu. Lidé si však museli dávat pozor, aby úkaz nezaměnili s červánky.
Noční obloha v roce 2025 nabídne několik jedinečných úkazů, na které lze vzpomínat po celý život. Oproti předchozímu roku bude bohatší zejména na sledování zatmění Měsíce a Slunce – částečných i úplného, které po mnoha letech bude viditelné i z území České republiky. Její obyvatelé pak mohou vyhlížet i polární záře a tradiční meteorické roje.
Počasí je fotogenické. Dokazují to snímky Jaroslava Fouse z Podbořan. Jeden z nich nyní zaznamenal velký úspěch. Jeho fotografii tzv. halového jevu pořízenou v Krušných horách ocenila NASA, stala se astronomickou fotografií dne. Snímek obdivují po celém světě.
Karlovarský deník vám přináší přehled tipů na 31. prosince, jak a kde můžete oslavit Silvestra. A to na Karlovarsku, ale také v okolí. Nechte se inspirovat.
Jako každých přibližně třicet dnů zdánlivě zmizí i ke konci roku z oblohy na určitý čas Měsíc. Díky tomu mohou lidé pozorovat krásný hvězdný obrazec sestávající z několika hvězd, nazývaný zimní šestiúhelník nebo zimní písmeno G. Do unikátní podívané se prolínají i planety Jupiter a Venuše. Zajímavé obrazce ale lidé mohou na obloze podle odborníka vidět i v jiné zimní dny.
Víc než bohatý byl rok 2024 na zajímavé úkazy na obloze. Lidé mohli pozorovat dechberoucí úplňky, noční svítící oblaka, meteorické roje a dokonce kometu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) 25. prosince zveřejnil jako svou astronomickou fotografii dne snímek českého fotografa Jaroslava Fouse. Je to již druhý český úspěch tento měsíc, před deseti dny se do prestižního výběru NASA dostal Jakub Kuřák. Zajímavostí je to, jak ČTK sdělil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, že oba snímky pocházejí z noci ze 13. na 14. prosince.
Z americké Kalifornie odstartovala raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX, která vyslala na oběžnou dráhu tři desítky satelitů. Jedním z nich je i družice LASARsat, kterou navrhli čeští středoškoláci a která má přispět k řešení problému kosmického smetí. Tato družice má umožnit výzkum a další vývoj nápadu českých studentů, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice.
Český astrofotograf Jakub Kuřák ze Smržovky opět fotografoval. Výsledek? Americký úřad NASA ho v neděli tituloval prestižním Astronomickým snímkem dne. Snímek vznikl v noci z pátku 13. na sobotu 14. z lokality Szklarska Poręba.
Páteční a sobotní noci budou ve znamení Geminid. Pro pozorování letošního nejsilnějšího meteorického roje však bude nutné se teple obléct, jelikož předpověď počasí hlásí mráz. Nerušený výhled může ovlivnit i Měsíc.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek oznámil, že s návratem svých astronautů na Měsíc počítá nejdříve v roce 2027. O další zhruba rok tak odložil plánované vyvrcholení svého programu Artemis s cílem dopravit posádku na Měsíc více než 50 let po přistání mise Apollo 12. Informovala o tom agentura AP.