V polovině prosince pravidelně vrcholí meteorický roj Geminidy. Přestože jim říkáme padající hvězdy, ve skutečnosti jde o malé meteory velikosti zrnka písku, které shoří při vstupu do zemské atmosféry a zanechávají za sebou světelnou stopu. Pozorování ale bude letos rušit svit měsíce a nakloněné mu zřejmě nebude ani počasí.
V polovině prosince pravidelně vrcholí meteorický roj Geminidy. Přestože jim říkáme padající hvězdy, ve skutečnosti jde o malé meteory velikosti zrnka písku, které shoří při vstupu do zemské atmosféry a zanechávají za sebou světelnou stopu. Pozorování ale bude letos rušit svit měsíce a nakloněné mu zřejmě nebude ani počasí.
V polovině prosince pravidelně vrcholí meteorický roj Geminidy. Přestože jim říkáme padající hvězdy, ve skutečnosti jde o malé meteory velikosti zrnka písku, které shoří při vstupu do zemské atmosféry a zanechávají za sebou světelnou stopu. Pozorování ale bude letos rušit svit měsíce a nakloněné mu zřejmě nebude ani počasí.
K zajímavému úkazu dojde 8. prosince okolo šesté hodiny ranní - Mars zakryje Měsíc v úplňku. Přibližně po hodině se načervenalá planeta opět objeví zpoza západního okraje měsíčního disku.
K zajímavému úkazu dojde 8. prosince okolo šesté hodiny ranní - Mars zakryje Měsíc v úplňku. Přibližně po hodině se načervenalá planeta opět objeví zpoza západního okraje měsíčního disku.
Měli jste už někdy nenaplnitelnou touhu stáhnout Měsíc z oblohy, nebo si na něj alespoň sáhnout? Když se vše dobře sejde, působí Měsíc na obloze vskutku magicky a nutí nás na něj upřeně hledět bez jediného mrknutí. Stejnou touhu má i Daniel Antoniol z Brazílie, který fotí Měsíc v úžasných kompozicích. Těžko uvěřit, že fotky upravuje jen na mobilním telefonu.
Jako předvánoční dárek si pro nás ve čtvrtek 8. prosince 2022 ráno připravila obloha nevšední astronomický úkaz. Pozorovat ho lze ve Ždánické hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka.
Jasně oranžový Mars bude nejjasnějším tělesem na prosincové noční obloze. V noci na čtvrtek se v letošním roce nejvíce přiblíží Zemi, a na několik týdnů tak vzniknou nejvhodnější podmínky pro jeho pozorování. Týden poté pak bude Mars v opozici se Sluncem, z pohledu pozorovatele na Zemi bude tedy přímo naproti Slunci. Opozice těchto těles nastává zhruba jednou za dva roky. Ve stejný den navíc planetu Mars zakryje Měsíc, což bude možné pozorovat i bez dalekohledu.
Na pouhých šest dnů bude mít Prácheňské muzeum zapůjčenou vzácnou Jarlochovu kroniku, známou též jako Milevský rukopis. Zájemci ji budou moct vidět v Rytířském sále muzea od úterý 29. listopadu do neděle 4. prosince.
Kosmická loď Orion vstoupila v pátek pozdě večer SEČ na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Orion zůstane na oběžné dráze zhruba týden a pak začne cestu zpět na Zemi, uvedla agentura AP. Cesta kosmické lodě má prověřit podmínky pro návrat astronatů na Měsíc.
Americká vesmírná agentura (NASA) zaznamenala další úspěch. Modul Orion z mise Artemis 1 se během testovacího letu přiblížil k povrchu odvrácené strany Měsíce. Při jeho cestě byly pořízeny vzácné časosběrné záběry, které ukazují modul, Měsíc a Zemi v jediném záběru.
Je velká. Největší v éře České republiky. A kompletně celá pochází z Brna. Brněnská společnost s názvem TRL Space vyšle do vesmíru historicky největší českou družici s názvem TROLL. Na oběžné dráze bude testovat nové technologie, které mají zabezpečit vesmírný kontakt a předejít srážkám. Kdy se tam dostane, ale není ještě jasné.
Je velká. Největší v éře České republiky. A kompletně celá pochází z Brna. Brněnská společnost s názvem TRL Space vyšle do vesmíru historicky největší českou družici s názvem TROLL. Na oběžné dráze bude testovat nové technologie, které mají zabezpečit vesmírný kontakt a předejít srážkám. Kdy se tam dostane, ale není ještě jasné.
Lidé by mohli na Měsíci žít ještě v tomto desetiletí. Stanici BBC to řekl Howard Hu, šéf programu lunárního modulu Orion amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na přirozené družici Země bude podle něj potřeba vybudovat zázemí jako podporu pro plánované vědecké mise.
/FOTO/ Přírodovědné centrum nebo-li Technickém klubu TK 14 v Žatci láká na programy Zpět na Měsíc nebo Země v pohybu. Právě tyto dva programy nabídlo uplynulou sobotu veřejnosti centrum, které sídlí v budově Obchodní akademie a SOŠZE v Žatci.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes zahájil program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 SEČ a vynesly raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a na oběžnou dráhu. Modul, jehož posádku tvoří testovací figuríny, má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.
Významného životního jubilea se v těchto dnech dožívá opavský herec František Štěpán, který slaví osmdesátiny.
/FOTO, VIDEO/ Zhlédněte nebeské scenérie nad Sněžkou objektivem polského fotografa Piotra Pęcherze. Z polské strany natočil východ Měsíce přímo nad meteorologickou observatoří na Sněžce, několik dní předtím zase sdílel fotografii západu slunce nad nejvyšší českou horou. Z jeho snímků se tají dech.
/FOTO, VIDEO/ Zhlédněte nebeské scenérie nad Sněžkou objektivem polského fotografa Piotra Pęcherze. Z polské strany natočil východ Měsíce přímo nad meteorologickou observatoří na Sněžce, několik dní předtím zase sdílel fotografii západu slunce nad nejvyšší českou horou. Z jeho snímků se tají dech.
Halloween je svátkem strašidel a všeho záhadného. Tajemnou atmosféru lidé doplňují strašidelnými dekoracemi, jako jsou kostlivci, pavouci či lebky. Jedna taková se v roce 2015 dokonce objevila ve vesmíru. Výskyt děsivého asteroidu, který vystrašil vědce i veřejnost, připomněl portál Vice.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
Jaderná elektrárna Zwentendorf je nikdy nezprovozněná jaderná elektrárna v Rakousku. Běžně se do jejích prostor člověk nepodívá. Vydejte se tam prostřednictvím unikátních fotografií autorky projektu Urbex & Stories. Připojila i příběh, jak snímky vznikaly včetně obav z toho, že zůstala zavřená v reaktoru. Děkujeme za možnost zveřejnění.
/FOTO/ Také podzimní souhvězdí Pegas, Andromeda či Beran budou pozorovat na listopadové noční obloze lidé na Vyškovsku. Najdou je na jižní obloze. „Na východě pak už uvidíme zimní souhvězdí Býka, Vozku a po dvaadvacáté hodině také nádherný Orion,“ upozornila vedoucí Hvězdárny Vyškov Dobromila Patáková.
Ve čtvrtek před půlnocí začalo na dálnici A1 u Haidu (okr. Linec-venkov) hořet pravé zadní kolo náklaďáku s drůbeží, řízené 48letým Rumunem z okresu Amstetten.
Kdo v úterý kolem poledne zvedl hlavu k obloze, mohl pozorovat částečné zatmění Slunce. To si ve Vyškově nenechala ujít ani Marie Nezbedová, která nebeský úkaz nafotografovala a natočila přes začerněné sklíčko. Stihla to těsně předtím, než Slunce překryly mraky. Děkujeme za hezké fotografie a video.
Stovky lidí v úterý 25. října z pražských hvězdáren v Ďáblicích a na Petříně, ale také u fontán před pražským Výstavištěm pozorovaly výrazné částečné zatmění Slunce. Počasí nakonec přálo, řekli zástupci hvězdáren. Měsíc po poledni zakryl sluneční disk z více než 40 procent. Další částečné zatmění Slunce nastane v březnu roku 2025.
V úterý 25. října přikryl Měsíc až 40 procent slunečního kotouče. V minulosti podobný jev vyvolal děs a hrůzu, ale dokázal zastavit i válku.
Částečné zatmění Slunce přišli pozorovat lidé v úterý 25. října přes poledne na vyhlídkovou plošinu hvězdárny v Teplicích. K dispozici tu bylo několik dalekohledů. Zatmění přes černou ochranu šlo vidět ale i pouhým okem.
V úterý 25. října proběhne zatmění Slunce. V Česku jej bude možné pozorovat po dobu dvou hodin a ve svém maximu dosáhne zatmění 40 % slunečního kotouče. Dnešní zatmění Slunce mohou nejlépe pozorovat odborníci i nadšenci v Rusku, kde bude viditelné až 86% zakrytí slunečního kotouče.
V úterý nastane výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.
/ONLINE PŘENOS/ Mimořádný úkaz, který přichází jen párkrát za život. Kolem úterního poledne bude na obloze viditelné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. „Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima,“ informoval Tomáš Holenda z přírodovědného centra a planetária na Nuselské v Havlíčkově Brodě.
Po roce a čtyřech měsících se k nám vrací zajímavý vesmírný úkaz - zatmění Slunce. Nastane příští úterý 25.října a bude v Česku viditelné v celém svém průběhu. Pokud jej chcete vidět, udělejte si čas dopoledne mezi čtvrt na dvanáct až půl druhou odpoledne.
Po roce a čtyřech měsících se k nám vrací zajímavý vesmírný úkaz - zatmění Slunce. Nastane příští úterý 25.října a bude v Česku viditelné v celém svém průběhu. Pokud jej chcete vidět, udělejte si čas dopoledne mezi čtvrt na dvanáct až půl druhou odpoledne.
Po roce a čtyřech měsících se k nám vrací zajímavý vesmírný úkaz - zatmění Slunce. Nastane příští úterý 25.října a bude v Česku viditelné v celém svém průběhu. Pokud jej chcete vidět, udělejte si čas dopoledne mezi čtvrt na dvanáct až půl druhou odpoledne.
Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Podzimní rovnodennost na severní zemské polokouli nastala letos v pátek 23. září ve 3 hodiny 4 minuty středoevropského letního času. Noc i den byly stejně dlouhé, i když z astronomického hlediska byl rozdíl v délce noci a dne nepatrně odlišný. Nyní nás čeká období, kdy noci budou trvat déle než dny. Tím pádem budou mít pozorovatelé náhodní i nenáhodní více času kochat se pohledem na noční hvězdnou oblohu.
Déle než dvě hodiny budeme v úterý 25. října moci pozorovat – samozřejmě jen v případě jasné oblohy bez oblačnosti – zajímavé „nebeské divadlo“: kolem poledne se odehraje částečné zatmění Slunce. S předstihem na to upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, aby si zájemci o pozorování úkazu mohli včas připravit bezpečný filtr.
Částečné zatmění Slunce nastane v úterý 25. října. Z území České republiky jej bude možné sledovat v celém jeho průběhu, a to kolem poledne. Během zatmění se Měsíc na obloze zanoří téměř do poloviny průměru slunečního kotouče.
Vědcům se podařilo objasnit původ dvou podivných modrých skvrn, které před rokem nad Zemí vyfotil astronaut z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak nyní uvedl server Live Science, zářivé modré útvary vznášející se nad planetou jsou ve skutečnosti zcela běžné přírodní jevy.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Studenti České lesnické akademie Trutnov vysazují v těchto dnech na pasece ve školním polesí v městské části Voletiny 4 558 stromků. Z dubů a smrků vytvoří nový les na místě zdecimovaném kůrovcovou kalamitou. Ta je nyní na vrcholu, trutnovská lesárna kvůli ní musí letos vytěžit šestinásobné množství dřeva.
V liberecké galerii došlo k poničení výstavy. Není to poprvé, poslední řádění ale překvapilo provozovatele galerie svou agresivitou.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Oblohu v neděli večer prozářil skvostný říjnový úplněk, díky jasnému počasí dobře viditelný. Fotograf Pavel Kvíčala ho zachytil právě ve chvíli, kdy se vynořil nad horizontem. Podívejte se do galerie, jak úplněk v Beranu nad Novým Městem na Moravě vypadal. Děkujeme za krásný příspěvek.
Všichni to znají. Při pozorování Měsíce se přirozená družice Země zdá být při vycházení a zapadání větší, než když se pohybuje vysoko po noční obloze. A rozdíl to je i dvojnásobný. Psychologové hovoří o takzvané iluzi Měsíce. Proč k tak očividně velkému zmatení očí dochází? Na tom se neshodnou ani odborníci.
