Žehlení rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější domácí práce. Je vůbec ještě potřeba? Pokud chcete mít jistotu, že vaše prádlo bude nejen čisté, voňavé a příjemné na dotek, ale také bez všech choroboplodných zárodků, vsaďte na žehlení. S pár dobrými radami to zvládnete snadno a nijak zvlášť se přitom nenadřete.
Ohromné množství virů starých až čtyři desítky tisíc let nalezli vědci ve vzorku ledovce pocházejícího z Himalájí. Objev jim pomohl pochopit, jak mikroorganismy reagovaly na změny teplot. Zároveň mohou odhalit další detaily o vývoji dávného života na Zemi.
Zdivo Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy už „nezdobí“ mikroorganismy, které na něm vytvářely nelichotivý zelený biofilm. Zasažená místa prošla očistou a dál se už budou čistit sama. A to díky slunečním paprskům a vývoji, na němž se podílela Technická univerzita v Liberci (TUL).
Těžko uvěřit, že by něco ve vaší domácnosti mohlo být ještě špinavější než nemytá toaleta. Přitom to máte v ruce denně vy i vaše děti. Berete si to do postele, a přesto to většina lidí nikdy nečistí. Řeč je o mobilním telefonu, který bereme do rukou až 50x denně a na kterém žijí tisíce bakterií. I podle provedených studií proto představují smartphony určité riziko z hlediska přenosu virů a bakterií. Jak často mobil čistit a jaké bakterie na něm žijí?
Proč vám zplesnivěl chleba ve špajzce? Za všechno může svět mikrobiologie a právě tomu skvěle rozumí Vladimír Klaban ze Sobčic na Jičínsku. Fascinoval ho už od dětství, zkoumal ho například i v kanadském Torontu. Dnes osmdesátiletý vědec o tajuplných virech vydal novou knihu, o kterou mají zájem i v Americe.
Stává se vám, že v ledničce najdete jídlo, na které jste zapomněli, nebo které už tam dávno nemělo být? Jednou za čas se to snese, ale pokud se to stává častěji, měli byste být pečlivější. Když nemáte přehled o svých zásobách, může se stát, že některým potravinám projde lhůta spotřeby a mohou být zdraví nebezpečné. Dodržet pár pravidel skladování jídla v ledničce se vyplatí jak vašemu zdraví, tak vaší peněžence.
Jezero Hillier je díky svému výraznému zbarvení na první pohled naprosto unikátním přírodním úkazem. Jeho růžová barva fascinuje vědce i veřejnost. Odborníci si myslí, že za ni může vysoká koncentrace určitých mikrobů s červeným a fialovým pigmentem.
Mars možná v minulosti oplýval mikrobiálním životem a na nehostinnou krajinu, kterou je nyní, se proměnil kvůli klimatickým změnám. Alespoň si to myslí skupina vědců z univerzity v americké Arizoně. Informoval o tom portál SciTechDaily.
Ve staletých havajských lávových jeskyních vědci objevili odolné kolonie mikrobů. Jejich prozkoumání napoví více o tom, jak může existovat život v extrémních podmínkách, třeba na Marsu. O nové studii informoval portál Science Alert.
Nový výzkum portugalských vědců by mohl dát zcela nový význam termínu „pivní pupek“. A pivo by se mohlo zařadit po bok červeného vína mezi neřesti s přínosem pro zdraví. Podle studie, kterou zveřejnil odborný tisk, jeden ležák denně - alkoholický i nealkoholický - pomáhá udržovat zdravou střevní mikroflóru; přinejmenším u mužů.
Američtí vědci přišli s novou teorií. Analyzované vzorky fekálií ukázaly, že divoká zvěř žijící ve městech zřejmě pochytila mikroorganismy od lidí. Tato zvířata tak v sobě mají úplně jiné mikroby než například jejich protějšky na venkově. To pro ně ovšem může být nebezpečné.
Zatímco obyvatelstvo Země bojuje s pandemií koronaviru, v podmořském světě se odehrává podobný, neméně krutý příběh. Miliony mořských hvězdic umírají v důsledku onemocnění, které je rozpustí na kaši. A biologové stále tápou. Zatím totiž neobjevili způsob, jak těmto ostnokožcům pomoci.
Existoval na Marsu život? To je otázka, se kterou si vědci lámou hlavu už celá desetiletí. Rozlouskávat ji pomáhají nejen vozítka vyslaná přímo na rudou planetu, ale i výzkum jednoho velmi zvláštního jezera na Zemi. Konkrétně jedné z nejkyselejších vodních ploch světa. Podle nového výzkumu v ní dokáží přežít mikrobi, což naznačuje, že i na Marsu mohly kdysi existovat některé formy života.
Máte červenou či suchou pleť? Trápí vás exémy? Může za to nerovnováha miliard neviditelných mikroorganismů, které žijí na naší pleti. Poradíme vám, jak o ni pečovat, jak si poradit s častou desinfekcí a proč je dobré obklopovat se prospěšnými bakteriemi.
Fermentování nebo kvašení nejsou žádnou novinkou. Kysané zelí nebo kvašáky byly součástí tradiční české kuchyně už od pradávna. Tím skutečným gastrohitem se stalo až v posledních letech, kdy se do povědomí veřejnosti dostaly informace o tom, proč se o fermentovaných potravinách mluví jako o superpotravinách. Obsahují totiž velké množství mikroorganismů, probiotik a enzymů, takže umí posílit imunitní systém a zlepšit stav střev, pomáhají tělu bránit se proti alergiím a infekcím.
Do Botanické zahrady v Teplicích doputovala výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti, která už byla k dispozici v Průhonické botanické zahradě, v Brně, Děčíně a nyní doputovala k nám do Teplic. Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismům.
Většina civilizačních chorob jako diabetes, nádory či obezita jsou spojovány s chronickým zánětem a změnami ve střevní mikrobiotě. Ovlivnit ji může i časté létání nebo ponocování, vysvětluje v rozhovoru lékař Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Důležitá je také mikrobiota v ústech – tu patogenní můžete dokonce předávat partnerovi.
Nové laboratorní technologie v nemocnicích v Litomyšli a Chrudimi rychle rozpoznají tisíce druhů mikroorganismů. Laboratoře Litomyšlské a Chrudimské nemocnice uvedly do provozu nové přístroje Maldi Biotyper, které využívajíc metodu hmotnostní spektrometrie. Ta umožňuje rychle rozpoznat mikroorganismy z krve nebo jiného biologického materiálu.
Od vzniku Země zhruba před 4,5 miliardou let se její rotace postupně zpomaluje, což způsobuje pozvolné prodlužování dnů. V lidském měřítku času sice není tento posun patrný, může však mít zcela mimořádný dopad na náš život. Prodlužující se dny totiž pravděpodobně úzce souvisejí s okysličováním zemské atmosféry. Naznačuje to nový výzkum.
Šok zažili vědci zkoumající antarktickou půdu. V nasbíraných vzorcích totiž nenašli žádné mikroogranismy. Jde o překvapivý objev, mikrobi se totiž vyskytují i v místech s extremními podmínkami.
Existuje ve vesmíru mimozemský život? Otázka, kterou si vědci kladou celá desetiletí, zatím zůstává bez odpovědi. Čas od času se však objeví vesmírné objekty, které zaujmou experty podmínkami, jež by za vzácných okolností mohly být vhodné pro život. A nemusíme kvůli nim za hranice sluneční soustavy. Mezi taková tělesa se díky novým zjištěním zařadil Saturnův měsíc Enceladus.
Víte, co je to vlastně imunita? O tom, jak ji získáváme a jak si ji dokážeme i ničit, jsme si povídali s prof. RNDr. Blankou Říhovou, DrSc., která právě vydala knihu Jak se dělá imunita.
Půdní mikroflóru vinic zkoumají vědci Mendelovy univerzity v Brně. Jejich výzkum pomůže obnovit rozmanitost mikroorganismů ve vinařské praxi.
V neuvěřitelně starých skalních útvarech v západní Austrálii objevili vědci organické molekuly, které v sobě nesou první podrobné důkazy o pradávných chemických ingrediencích, jež mohly přispět k rozvoji prvotních mikrobiálních forem života na Zemi. Na Marsu nyní pátrá po podobných přísadách robot od NASA Perseverance.
Když někde, kdekoliv, najdete fosfan – chcete-li hydrid fosforu – nebudou daleko nějací mikrobi. Na Zemi určitě. Ale ve vesmíru? Tam to stoprocentní není. Když byl tento plyn loni na podzim detekován v atmosféře Venuše, museli se astrobiologové zhluboka nadechnout. Pak provedli další měření a pokusy a zklamáním vydechli.
Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých organismů v rybníce, které je následováno překvapivě rychlou obnovou původních společenstev přibližně za 14 dní.
S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií a hubí i mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku. Nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody.
Mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který je spojován s živými mikroorganismy. Nachází se zhruba 50 kilometrů nad povrchem a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak, než přítomností života, píší světová média.
Tým vědců z Japonska a Spojených států amerických úspěšně oživil nepatrné mikroby, které strávili více než 100 milionů let ve zdánlivě bezživotné zóně mořského dna. Vědce vedla v jejich úsilí právě snaha ověřit, zda mikroskopický život dokáže přežít ve více než nehostinných podmínkách pod dnem Tichého oceánu.
Extraligoví litvínovští hokejisté přerušili přípravu a pustili se během pátku v celém objektu Zimního stadionu Ivana Hlinky po výskytu pozitivně testovaného hráče A-týmu na Covid-19 do sterilizace pomocí UV záření. Liberečtí Bílí Tygři neprodávají vstupenky na přípravné duely, ústecká parta neodehrála plánované páteční utkání na Kladně a například v Litoměřicích od středy do neděle rovněž Stadion přistoupil ve své Kalich aréně k hygienickým opatřením a začnou později.
Nanotextilie jsou na UJEP živé téma již několik let zásluhou především dvou fakult: přírodovědecké a životního prostředí. Kromě výzkumu zde lze aplikované nanotechnologie také studovat, a jak se stále více ukazuje, je to obor s obrovskou budoucností.
Nanotextilie jsou na UJEP živé téma již několik let zásluhou především dvou fakult: přírodovědecké a životního prostředí. Kromě výzkumu zde lze aplikované nanotechnologie také studovat, a jak se stále více ukazuje, je to obor s obrovskou budoucností.
Přednášející Mgr. Lukáš Falteisek z katedry ekologie Univerzity Karlovy v Praze a člen České speleologické společnosti promluví o ekosystému rudných dolů, který je dokonce bohatší než živá příroda v jiných typech podzemí. V rudných dolech žijí pestrá společenstva mikroorganismů a hub. Jde o skutečnou divokou přírodu, kterou lze bez nadsázky označit za kořeny krajiny. Přednášející představí nejzajímavější jevy spojené s činností mikroorganismů v dolech. Většinu z těchto úkazů lze vidět i v oblasti Krušných hor, kde mikroorganismy přispívají například k mimořádné pestrosti sekundárních minerálů v oblasti Jáchymovského rudního revíru.
V posmrkaném kapesníku se to mikroorganismy jen hemží. Nakolik hygienický je ovšem nerozbalený papírový kapesník? Spotřebitelská organizace dTest otestovala 16 značek a odhalila, že některé kapesníčky obsahují mikroby už od výroby. Test také ukázal, že neplatí přímá úměra mezi počtem vrstev a kvalitou; ani mezi kvalitou a cenou kapesníčků. dTest navíc odhalil dvojí kvalitu zboží prodávaného u nás a v zahraničí.
V posmrkaném kapesníku se to mikroorganismy jen hemží. Nakolik hygienický je ovšem nerozbalený papírový kapesník? Spotřebitelská organizace dTest otestovala 16 značek a odhalila, že některé kapesníčky obsahují mikroby už od výroby. Test také ukázal, že neplatí přímá úměra mezi počtem vrstev a kvalitou; ani mezi kvalitou a cenou kapesníčků. dTest navíc odhalil dvojí kvalitu zboží prodávaného u nás a v zahraničí.
Jogurty patří mezi zakysané mléčné výrobky, které jsou nositelem zdraví prospěšných mikroorganismů mléčného kvašení. Obsahují ale také vápník a mléčný tuk, který napomáhá jeho ukládání do kostí. Navíc mají minimální obsah mléčného cukru neboli laktózy.
Brno - Co budou lidé v budoucnosti jíst či proč je v přírodě sucho, se tento týden dozvědí zájemci v Brně. Tradiční Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky nabízí až do neděle různé akce i na brněnských vědeckých pracovištích.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
Co vás jako první napadne, když se řekne fosílie? Drtivá většina lidí si pod tímto slovem nejspíše představí dinosauří kosti ukryté pod vrstvou horniny. Neuvědomuje si však, že nejběžnější formou života, ať již současného či minulého, jsou pouhým okem často nepozorovatelné mikroorganismy. Navzdory své zanedbatelné velikosti mohou právě jejich pozůstatky podat nedocenitelná svědectví o historii určité planety. A nemusí se přitom nutně jednat zrovna o planetu Zemi.
Brno - Pobřeží moří zaplavené odpadem. Podobné snímky se objevují stále častěji. Jak ukázaly poslední expedice brněnských vědců na Antarktidu, zahlcení odpadky se nevyhnulo ani jí. V týdnu odborníci představili první výsledky vědeckých výprav.
Máte rýmu? Tak si raději zkontrolujte svůj nosní sprej. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) stahuje Olynth HA (0,1 procent). Lék může být kontaminovaný mikroby. Používat ho mohou přitom děti od sedmi let a dospělí ke zmírnění otoku nosní sliznice a tvorby hlenu při akutní infekční a alergické rýmě, zánětu vedlejších nosních dutin a Eustachovy trubice.
Strakonice – Od roku 1972 se koná ve Strakonicích Vánoční cena v plavání. Jen o pět let mladší je soutěž Plave celá rodina, štafeta na 3 x 25 metrů stylem plav jak umíš.
Lovosicko - Na půlnoční mši v Třebenickém kostele na Lovosicku dorazily desítky lidí. Byli mezi nimi věřící, místní lidé, ale i přespolní.
Strakonice – Centrální laboratoře Nemocnice Strakonice slaví 10 let od sjednocení jednotlivých laboratorních pracovišť (biochemie, mikrobiologie, hematologie, krevní sklad, patologie) pod jedno společné centrum.
Na Marsu přistane v roce 2021 vozítko, které pomůže dalším průzkumům této pro nás stále ještě neprobádané planety. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) již po pečlivém výběru určil i kráter, na kterém bude vozítko přistávat. Nese název Jezero. Podle NASA má tato mise převrátit náš pohled na schopnost Marsu ukrývat život. NASA o tom informovala na svých stránkách.
Otočit kohoutkem a napustit si sklenici vody. Pro téměř sedm tisíc obyvatel sedmi vesnic na Zábřežsku to již několik dní není samozřejmost. Jeden z pravidelných laboratorních rozborů ukázal v tamním řadu překročení limitu pro mikroorganismy v pitné vodě. Provozovatel soustavy proto vydal doporučení, aby lidé vodu před konzumací převařovali. Zda je problém rozsáhlý a závažný, ukáží opakované testy.
Stále oblíbenější venkovní bazény a vířivky u rodinných domů a na zahradách představují podle odborníků v době letních měsíců zvýšené zdravotní riziko. Během parných dnů se ve vodě totiž množí nebezpečné mikroorganismy, které mohou ublížit dětem i dospělým.
Sobčice - Nakladatelství Gaudeamus Univerzity Hradec Králové vydalo jedinečnou publikaci o životě mikroorganismů (zkráceně mikrobů) v přírodním prostředí. Autorem této knihy je doktor Vladimír Klaban ze Sobčic.
Tisá - Největší „nebezpečí“ pro skalní město v Tisé: rodiny s dětmi.
