Velmi cenný archeologický nález zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Žena se synem objevila v Loučce na Valašskomeziříčsku poklad obsahující 818 stříbrných mincí a kousky hliněné pokladničky. Po dokončení potřebných rozborů si ho bude moci prohlédnout i veřejnost.
Uvidíte poklad jako z pohádky. To jsou slova, jimiž středočeský krajský úřad na sociálních sítích zve již s předstihem k návštěvě krajem zřizovaného Muzea Mladoboleslavska. Odkazuje na první březnovou sobotu, kdy mladoboleslavské muzeum poprvé - a zatím pouze v rámci jednodenní výstavy - ukáže loni nalezený džbánek se zlatými a stříbrnými mincemi ze 17. století: s dukáty a tolary.
Uvidíte poklad jako z pohádky. To jsou slova, jimiž středočeský krajský úřad na sociálních sítích zve již s předstihem k návštěvě krajem zřizovaného Muzea Mladoboleslavska. Odkazuje na první březnovou sobotu, kdy mladoboleslavské muzeum poprvé - a zatím pouze v rámci jednodenní výstavy - ukáže loni nalezený džbánek se zlatými a stříbrnými mincemi ze 17. století: s dukáty a tolary.
/FOTOGALERIE/ Při vstupu na Obecní úřad v Rudné pod Pradědem návštěvníka zaujme podivný stroj plný ozubených kol. Jedná se o původní hodinový stroj z kostela sv. Jana Křtitele, který byl v 1. polovině 90. let minulého století nahrazen elektrickým, aby se věžní hodiny nemusely natahovat ručně. Tenkrát na jeho výměnu přispěli i obyvatele Rudné ve finanční sbírce.
Již od svých dvanácti let se věnuje Radim Sedláček ze Vsetína numismatice a starožitnostem. Jednou z jeho zálib je sbírání bankovek a mincí z celého světa. „Bankovky prodávám za deset korun kus,“ prozradil v neděli na Hobby burze, která se konala v prostorách kroměřížského výstaviště.
V Žatci letos vystaví největší nalezený stříbrný depot raného středověku v Čechách. Tříkilogramový soubor šperků, hřiven, více než tří set mincí, dvou zlatých prstenů a dalších předmětů z přelomu 10. a 11. století s názvem Žatecký poklad někteří odborníci srovnávají s věhlasným Relikviářem svatého Maura v západočeském Bečově. Našel se v roce 1937 při hloubení základů pro stavbu skladu chmele na žateckém náměstí. Dosud ještě nikdy celý vystavený nebyl.
Sběratelé především známek, mincí a pohledů se sešli druhou letošní sobotu na svém prvním sběratelském setkání. „Byli jsme mile překvapeni účastí, tady to samozřejmě už nikdy nebudou stovky ani nijak velké množství desítek účastníků, ale tentokrát dorazilo několik nových tváří,“ byli spokojeni pořadatelé.
Každá záliba, každý zájem nebo vášeň, probouzí se obvykle u více lidí, s rozdílným zanícením a cílem, a společné zájmy sbližují pak tyto lidi k hlubšímu poznávání a bádání. Tak se tvoří různá sdružení, kroužky, spolky, společnosti a jiné. Tak je to i s numismatikou a tak to bylo i s naší pobočkou v Teplicích.
Zlatá mince, pamětní desky pro hrdiny války a výsadní postavení mezi Městy Otakarovými. Jihlava je město příběhů a na tom by měla stavět. To tvrdí náměstek primátorky pro památkovou péči Martin Laštovička.
Vyřezávaný betlém pod vánočním stromem na chrudimském náměstí letos poprvé zasypalo velké množství mincí. Lidé, kteří si přišli v adventní době a o vánočních svátcích prohlédnout dílo řezbáře Radka Smejkala, přes nově instalovaný plůtek házeli do jesliček s Ježíškem drobné peníze. Je to jako lavina, mince stále přibývají. Co se s nimi stane? O veřejnou sbírku nejde, místo není označeno ani prosbou o případný dar.
Krádež mincí, a ne ledajakých, vyšetřují českobudějovičtí policisté. Dvojice neznámých mužů napálila prodejce historických mincí z období Rakouska–Uherska.
O tom, jak archeologicky významná je lokalita v Předmostí u Přerova, se badatelé v minulosti přesvědčili už několikrát. Naposledy při výzkumu trasy dálnice D1, který letos skončil. Archeologové z Muzea Komenského v Přerově nyní bádají v blízkosti slavné lokality, kde kdysi jejich předchůdci narazili na hromadný hrob lovců mamutů. Jejich úsilí přineslo první ovoce - odkryli tři popelnicové hroby z mladší doby hradištní, ale i stříbrnou minci z doby Jana Lucemburského nebo keltskou keramiku.
S obchodováním se zlatými mincemi končím. Budu se věnovat už jen malování, slíbila před soudem v Havlíčkově Brodě Jana Horkelová z Pavlova. Obrazy, které namaluje, by chtěla použít jako náhradu finanční škody těm, které připravila o stovky tisíc korun v souvislosti s nákupem a prodejem zlatých mincí.
Prácheňským muzeem v Písku bude od středy 1. prosince opět znít orchestrion. Ten se už před pár lety stal velkým lákadlem a oblíbeným exponátem píseckého muzea, avšak původní hrací stroj museli muzejníci vrátit. Byl zde pouze zapůjčený a majitel si ho loni v prosinci vyžádal zpět. V letošním roce ho tu tedy návštěvníci hledali marně.
/FOTO, VIDEO/ Asi každý z nás v mládí něco sbíral. Obaly od žvýkaček, krabičky od sirek, plechovky od limonády. Pravda, někdo své úsilí vzdal už po několika dnech a sbírka putovala mezi odpadky. Některým však tento koníček vydržel dodnes. A právě jim dnes patřil sál v jihlavském Domě kultury a odborů.
Numismatická aukce, kde se draží například zlato z keltského pokladu z Podmokel a dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, začala v pátek 15. října v Praze. Aukce s hodnotou 65 milionů korun se koná jako sálová, prostřednictvím internetu a po telefonu a obsahuje 576 položek.
Dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberga z roku 1772 bude tahákem aukce, která se uskuteční tento pátek v Praze. Numismatiky dlouho očekávaná dražba zahrnuje zlato z keltského pokladu, který byl před 250 lety objeven u obce Podmokly na Rokycansku. S 50 kilogramy a 7 až 10 tisíci mincí jde o historicky největší zlatý poklad z území Evropy.
Odměnu ve výši 145 tisíc korun doporučili radní Zlínského kraje poskytnout náhodnému nálezci 74 zlatých mincí. Ten poklad objevil loni v lesnaté oblasti Hostýnských vrchů.
Velká pocta pro Jihlavu. Česká národní banka začala vydávat zlaté mince s motivy Městských památkových rezervací. Hned druhá z desetidílného cyklu je ta jihlavská. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok minci v úterý odpoledne předal primátorce Karolíně Koubové. „S odstupem několika staletí má Jihlava opět svoji minci, tentokrát ovšem ne ze stříbra, ale z kovu nejcennějšího,“ řekl.
Téměř půlmilionovou odměnu dostane od Moravskoslezského kraje poctivý nálezce, který na Vítkovsku objevil poklad v podobě 2231 vzácných historických mincí.
Zřejmě jeden z dosud nejcennějších archeologických nálezů v historii regionu zkoumají v současnosti odborníci Muzea regionu Valašsko. Hliněný hrneček plný stříbrných pražských grošů ze 14. století jim odevzdal muž, který poklad objevil s přáteli na procházce se psem v obci Ústí nedaleko Vsetína. Po skončení všech potřebných rozborů si bude moci unikátní nález prohlédnout i veřejnost.
Zřejmě jeden z dosud nejcennějších archeologických nálezů v historii regionu zkoumají v současnosti odborníci Muzea regionu Valašsko. Hliněný hrneček plný stříbrných pražských grošů ze 14. století jim odevzdal muž, který poklad objevil s přáteli na procházce se psem v obci Ústí nedaleko Vsetína. Po skončení všech potřebných rozborů si bude moci unikátní nález prohlédnout i veřejnost.
Zřejmě jeden z dosud nejcennějších archeologických nálezů v historii regionu zkoumají v současnosti odborníci Muzea regionu Valašsko. Hliněný hrneček plný stříbrných pražských grošů ze 14. století jim odevzdal muž, který poklad objevil s přáteli na procházce se psem v obci Ústí nedaleko Vsetína. Po skončení všech potřebných rozborů si bude moci unikátní nález prohlédnout i veřejnost.
Veletrh Sběratel nabídne návštěvníkům řadu zajímavostí. Od unikátních známek, přes sběratelské "eurobankovky" včetně vzácných motivů s Karlem Gottem, až po vzácné vinylové desky. Návštěvníci budou mít také možnost si nechat ocenit svoji sbírku mincí či autogramů. Největší sběratelské akce v Evropě, po více než šesti měsících, se zúčastní 200 vystavovatelů z celého světa.
Lovení mincí ze Samsonovy kašny na Náměstí Přemysla Otakara II. se v sobotu nad ránem nevyplatilo devětadvacetiletému muži z Českokrumlovska. Při zásahu hlídky městské policie se totiž ukázalo, že po dotyčném muži bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Ten místo "penízků" skončil v rukou policistů.
Poklad z počátku 14. století v podobě více než čtyři sta stříbrných mincí našli během houbařské vycházky dva členové Spolku přátel hradu Lukova v lesích nedaleko tohoto hradu.
Placené parkování v Novém Jičíně se mění. Automaty nyní umožní platbu za parkovaní uhradit nejen mincemi, ale i bezkontaktní platební kartou nebo přes mobilní aplikaci, která také dokáže na dálku prodloužit parkovací dobu.
Dobové dokumenty, noviny, fotografie, mince i pamětní medaili obsahovalo kovové pamětní pouzdro, které v pondělí odpoledne vyzvedli pracovníci stavební firmy z kupole hlavní věže Červeného kostela. Dočasně bude uloženo v trezoru depozitáře Vědecké knihovny v Olomouci.
Že je Týnec nad Labem dobrým místem pro život, věděli už naši předkové, a to nejen babičky a pradědečkové, ale i velmi dávní předci. Svědčí o tom archeologické nálezy, které tu odborníci činí často, do městečka se v posledních několika letech vracejí pravidelně.
Máte doma skupinku dětí a lámete si hlavu, jak je odlákat od mobilu či tabletu? Mrkněte se na další tipy, jaké hry spolu můžete hrát venku. Děti se vyběhají a užijí si spolu spoustu legrace.
Muzeum Blanenska vystavuje poklad. A to doslova. Za sklem si totiž příchozí prohlédnou unikátní mince z raného středověku. Před pěti lety je našel mladý pár při procházce nedaleko Bořitova. Bylo jich osm set dva kusů a pocházely z přelomu 11. a 12. století. V muzejní expozici je vystaveno dvaasedmdesát mincí po konzervátorském ošetření a dvě v původním stavu.
Již v nejstarších dobách platidla sloužila jako nejspolehlivější sdělovací prostředek a nejúdernější propagační nástroj. Respektive v našem evropsko-blízkovýchodním prostředí pak zejména mince. Na mincích pak byla často zobrazena podobizna vládce, který je dal razit. Více se dozvíte v článku Samuela Španihela, za který moc děkujeme
Krásná příroda Křivoklátska, romantické údolí řeky Berounky. K tomu jeden evropský unikát ve formě největšího zlatého pokladu Keltů v Evropě, vykopaného před 250 lety. Tím vším se mohou pochlubit Podmokly na Rokycansku.
/FOTOGALERIE/ Sběratelé především známek, pohledů a mincí se v sobotu 12. června ráno po dlouhých měsících pauzy zaviněné koronavirovými opatřeními sešli v saloncích Městského společenského domu v Kolíně. A všichni měli radost, že se opět vidí a mohou vzájemně komunikovat.
Jde zřejmě o nejznámější nález pokladu na českém území. Objev nádoby plné keltských zlatých mincí u Podmokel přinesl místním chudým lidem naději na lepší život, po níž přišlo bohužel kruté vystřízlivění.
/FOTOGALERIE/ Docela zklamaní byli účastníci z obsahu schránky vyjmuté z makovice na vrcholu věže olbramovického kostela Všech svatých. Na radnici se kvůli tomu sešlo na deset lidí.
Česká národní banka vydává první minci z nového cyklu zlatých mincí Městské památkové rezervace, jejímž motivem je město Cheb. Mince v nominální hodnotě 5000 korun jsou v prodeji od 25. května.
Ještě dnes se tahle jablonecká ulička jmenuje Masná. Zanedlouho tu ale začne projíždět stavební technika a objeví se nové cedule s novým názvem. Ulice bude přejmenována na Mincovní. V uličce na místě někdejšího masokombinátu totiž na zelené louce vyroste nový domov České mincovny za zhruba 100 milionů korun.
Podvečerní počasí v pondělí 17. května vytvořilo na pozadí temnějších mraků krásnou duhu, ostře nasvícenou zapadajícím sluncem. Působivý, byť poměrně častý úkaz si okamžitě vyfotografovaly stovky lidí, kteří své snímky sdíleli na sociálních sítích. Podívejte se, jak vypadala duha na různých místech republiky.
Unikátní výstavu Paměť ve zlatě, která se měla v Ostravském muzeu konat v průběhu loňského října, přerušila pandemie covidu-19. Pracovníci muzea se proto rozhodli expozici prodloužit, a nově si ji tak zájemci budou moci prohlédnout do 30. května 2021.
/FOTO, VIDEO/ Po téměř pěti měsících mohou lidé opět zavítat do galerií a muzeí. V úterý své brány otevřelo i Podřipské muzeum a také Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. K vidění je v obou institucích v rámci probíhajících výstav mnoho zajímavých exponátů, které ještě návštěvníci neměli možnost „naživo“ vidět nebo jen velmi krátce.
V pátek 7. května v poledne tým odborníků vystoupal na věž Kalich v Litoměřicích, kde z její nejvyšší části odinstaloval makovici skrývající poselství z 18. a 19. století. Stalo se tak díky rekonstrukci střešní krytiny věže, kolem které je v současné době postavené lešení.