Využít možnosti testování na covid-19 pro pedagogické pracovníky zatím příliš učitelů z Příbramska nevyužilo. Ukazují to zkušenosti místní nemocnice, kde se mohou kantoři nechat testovat, pokud projeví zájem. „Za první dva dny přišlo čtyřicet učitelů. Denně jich v průměru bývá kolem dvaceti. Pozitivních bylo zatím pět z nich,“ odpověděl na dotaz Deníku mluvčí Oblastní nemocnice Příbram Martin Janota.
O psoriáze neboli lupénce už jsme psali v předchozích dílech. Toto autoimunitní onemocnění se projevuje především na kůži, nehtech a vlasech. Kromě toho ale může způsobit rozvoj dalšího onemocnění, jako je psoriatická artritida, které napadá i klouby.
Více než polovina lidí podporuje plošné očkování proti nemoci covid-19. Je mezi nimi i pětina těch, kteří se sami nechtějí nechat očkovat. Plošné testování má podporu asi u tří pětin populace, přičemž jsou mezi nimi opět i lidé, kteří se sami testovat neplánují. Obavu z rizika nákazy nemocí covid-19 má 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo udělat ministerstvo zdravotnictví a který dnes představilo novinářům.
Únava zdravotníků kulminuje, varuje Josef Škola z ústecké kliniky, která se teď soustředí na covidové pacienty s těžkým průběhem nemoci.
Únava zdravotníků kulminuje, varuje Josef Škola z ústecké kliniky, která se teď soustředí na covidové pacienty s těžkým průběhem nemoci.
Stovky studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (ZSF JU) od října vykonávají svou praxi v nemocnicích. Jejich hlavním úkolem je vyrovnat stavy personálu během pandemie koronaviru.
Druhá vlna epidemie covid-19 zasáhla Česko mnohem více než ta na jaře. Nemocnice se velmi rychle plnily pacienty s těžkým průběhem onemocnění. Podle Jiřího Steinbacha, primáře Anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) Nemocnice Hořovice, jen díky mezi veřejností nepopulárním omezením a lockdownu nakonec ke kolapsu ve zdravotnických zařízení nedošlo.
Překvapivé rozdíly ve srovnání s minulými lety nabízejí záznamy středočeských hygieniků o infekčních onemocněních přenášených klíšťaty. Proti loňsku i předloňsku se ve statistikách objevily zřetelně nižší počty případů klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy. Ano: méně onemocnění než bývalo běžné. Laický odhad by přitom tipoval spíše opak.
„Koronavirus už tady s námi bude stále, pouze se s ním naučíme žít. Přijde vakcína, riziková skupina lidí bude proočkovaná,“ usmál se nad vidinou lepších dní primář ARO/JIP (ARIM, Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Tomáš Gabrhelík.
Když k nim přivezli 82letou ženu, která byla kvůli onemocnění Covid-19 ve velmi vážném stavu, šanci na její záchranu měli minimální. Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Klatovské nemocnice ale odvedli výbornou práci a seniorku vrátili do života.
S covid pozitivními pacienty bojovala během první i druhé vlny pandemie také Nemocnice Sokolov, která spadá pod skupinu Nemos.
Každodenní zápas s onemocněním Covid-19 dává zdravotníkům z novoměstské nemocnice pořádně zabrat. To nejhorší už snad mají za sebou, ale kdo ví? I v té nejtěžší době ale zažívali lidé z první linie radostné chvíle. Tak jako Pavel Jenerál, vedoucí lékař chirurgické jednotky intenzivní péče v Novém Městě na Moravě.
Šestnáct let vede lékař Petr Husa Kliniku infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Starají se tam o středně těžké a těžké covidové případy. Jak sám říká, tak velký nárůst pacientů, jako při druhé vlně, u žádné epidemie za pětatřicet let praxe nepamatuje.
Celý svět a také Českou republiku zaplavují cílené dezinformační zprávy a fake news o očkování proti COVID-19. Informacím podléhá značná část populace včetně některých zdravotníků. Vakcína je jedinou šancí společnosti zvládnout pandemii koronavirem. Přední čeští infektologové a vakcinologové tímto vyzývají zdravotnickou i laickou veřejnost k neustálému zodpovědnému chování a nepodceňování této nemoci a společně tvrdí, že očkování je z dlouhodobého hlediska nezbytné pro ovlivnění nepříznivého epidemiologického vývoje a pro návrat k normálnímu životu.
V nouzovém stavu chodí do práce, aby zajistili fungování nemocnic, domovů pro seniory či obchodů s potravinami. Jsou v kontaktu s lidmi a mohou se sami nakazit. Pokud tito a další pracovníci onemocněli Covidem-19, mohou požádat o uznání nemoci z povolání. Jestliže uspějí, mají nárok na bolestné. Jak Deník zjistil, takových případů je v Olomouckém kraji zatím minimum.
S připravovaným očkováním proti nemoci covid-19 zesílila na českém internetu výrazně dezinformační kampaň zaměřená proti očkování. Konspirace se šíří i přes opakované vyvracení.
Infekci způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2 prodělaly v Olomouckém kraji tisíce lidí. Řadu z nich zajímá, zda si jejich tělo vytvořilo silnou protireakci na virus a jestli protilátky v čase významně neklesnou.
Už jste někdy spojili příjemné s užitečným? A chtěli byste? Pak se můžete nechat inspirovat házenkářským oddílem ze Dvora Králové nad Labem.
Kvůli pandemii potrvají zimní Srdíčkové dny až do ledna.
Na konci října mu bylo pětašedesát. Oslavy nechystal žádné. Věděl, že koronavirový rok jim letos zkrátka nepřeje. Jednu si pro něj však přesto osud přichystal. Jak říká, nepřál by ji ani největšímu nepříteli.
Transfúzní služba Agel v Bruntále byla zapsána do seznamu středisek, které odebírají takzvanou rekonvalescentní plazmu, které se také někdy říká anti-covid plazma. Jedná se o krevní plazmu odebranou dárcům, kteří už prodělali covid-19. Tato plazma může ulevit pacientům, kteří skončili v nemocnici s těžkým průběhem koronavirového onemocnění.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
Ve městě Eluru v jihovýchodní Indii se rozšířila další záhadná nemoc, která podle mezinárodních zpravodajských stanic již stačila zasáhnout stovky obyvatel. Více než 300 lidí bylo hospitalizováno s příznaky připomínajícími epilepsii, včetně záchvatů, nevolnosti, zvracení a ztráty vědomí. Jeden pacient s těmito příznaky zemřel na srdeční zástavu. Jeho smrt však podle úřadů s novou nemocí pravděpodobně nesouvisela.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
S pomalu přicházející zimou se přiblížily i zimní Srdíčkové dny, tradiční veřejná sbírka na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Původně měla sbírka v ulicích českých a moravských měst proběhnou v týdnu od 30. listopadu do 4. prosince. Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Emily, která trpí spinální svalovou atrofií.
Bolest hlavy, slabost a nepříjemný pocit v celém těle. Trápí vás podobné příznaky, ale ukázalo se, že za nimi nestojí žádná vážná nemoc, ale jen obyčejné nachlazení, či chřipka? Ani tak byste nad nimi neměli jen mávnout rukou a vracet se k práci. Tělo vám dává jasně najevo, že teď potřebuje více péče.
V polovině měsíce září se v Centru služeb pro seniory Kyjov prokázalo onemocnění COVID-19. Vzhledem k tomu, jak se nemoc v okolí nekontrolovatelně šířila, jsme všichni předpokládali, že se patrně neubráníme, a tato situace potká i náš Domov.
Česko má objednanou prostřednictvím společných smluv Evropské unie vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 milionu obyvatel. Očkování bude hrazené z veřejného zdravotního pojištění a dobrovolné, vyplývá ze strategie očkování, kterou dnes projedná vláda. Návrh, který má ČTK k dispozici, doplňuje, že strategie bude dál upřesňována a aktualizována.
„Hudba je jako sen. Ten, který neslyším.“ Autora tohoto citátu, jistě není třeba dlouze představovat. Hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven se narodil 16. nebo 17. prosince 1770 v Bonnu, letos v prosinci uplyne 250 let od jeho narození. A proto je mu věnován exponát měsíce prosince.
/ROZHOVOR/ V Pardubickém kraji chybí lůžka zvláštního režimu, tedy například pro lidi s demencí. Jejich počet se ale nyní navýší o 166, v pondělí bylo otevřeno nové Alzheimercentrum Pardubice. Ředitelka Eva Kunátová Holečková touží po tom, aby si k nim lidé chodili čas užít, ne jen přežívat. „Budeme mít třeba i pedikérku nebo kadeřnici, ženy chtějí být pořád krásné,“ vysvětluje.
Onemocnění kostí a kloubů se lidem často plete. Kloubními preparáty se lidé mylně snaží „léčit“ i choroby, na které nezabírají, na něž má podstatnější vliv pravidelné cvičení a fyzioterapie. Důležitá je aktivní role pacienta a jeho motivace, říká v rozhovoru profesor Ladislav Šenolt, vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze.
/ROZHOVOR/ Uplynulých devět měsíců bylo zatěžkávací zkouškou nejen pro zdravotnictví, ekonomiku a školství, ale také pro lidskou psychiku. Obavy o blízké, živnost, zaměstnání a hlavně o budoucnost udělaly své. O tom, jak velké stopy zanechaly a co můžeme dělat pro to, abychom byli duševně fit, Deník hovořil s psychologem a psychoterapeutem Danielem Štroblem.
Královéhradečtí vědci zkoušejí novou metodu v Chrudimské nemocnici.
Pandemie covid-19 na Ústecku poněkud povolila. Hygienici zatím v posledních dnech nezaznamenali žádné nové skupinové onemocnění, pouze případy jednotlivců.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek tradičně na tiskové konferenci shrnuli aktuální epidemiologickou situaci. Ta se podle nich neliší od situace z minulého týdne. "Situace je stabilizovaná, ale křehká a je jen na nás, zda to udržíme," řekl Blatný. Podle něj není pravda, že jsme na tom nejhůř v Evropě. Zmínil i diskutované lyžařské areály. Ty se podle něj otevřou v pátek 18. prosince.
/FOTOGALERIE/ Monínec, jediný lyžařský areál ve Středočeském kraji, je připravený na zahájení lyžařské sezony. Původně měli první lyžaři okusit zdejší sjezdovku už v polovině listopadu, kvůli vládním opatřením proti šíření nemoci covid-19 je areál stále uzavřený. Mluvčí areálu Radek Polák ale hrdě hlásí, že jakmile to bude jen trochu možné, Monínec se otevře.
Pomoc prostřednictvím městských dotací vyhlásila na období příštího roku týnecká radnice. Ta v rámci tohoto programu hodlá podporovat sportovní, tělovýchovnou, uměleckou a zájmovou činnost dětí a mládeže. Podpora má celkem tři programy.
V Česku trápí lupénka asi 200 až 300 tisíc lidí v jakémkoliv věku. Hledání správné léčby této nemoci není vždy snadné a je třeba k němu přistupovat komplexně.
Zvýšil se v poslední době počet lidí s akutními respiračními infekcemi zhruba o pětinu, nebo s částečným oslabením koronavirové nákazy prostě přibylo lidí, kteří už nemají obavy vydat se do ordinace i s „obyčejným nachlazením“? Tato otázka se může nabízet v souvislosti se zjištěními středočeské hygienické stanice o výskytu těchto infekcí, jež ve 48. kalendářním týdnu nahlásili praktičtí lékaři a pediatři.
Bolest hlavy, slabost a nepříjemný pocit v celém těle. Trápí vás podobné příznaky, ale ukázalo se, že za nimi nestojí žádná vážná nemoc, ale jen obyčejné nachlazení, či chřipka? Ani tak byste nad nimi neměli jen mávnout rukou a vracet se k práci. Tělo vám dává jasně najevo, že teď potřebuje více péče.
První prosinec je od roku 1988 Světovým dnem boje proti AIDS. Poprvé před třiatřiceti lety – 31. října 1987 - podlehl v tehdejším Československu syndromu získaného selhání imunity, smrtelnému virovému onemocnění HIV/AIDS, první československý pacient. V té době bylo v ČSSR lékaři odhaleno 46 pozitivních občanů.
/ROZHOVOR/ I nemocnice v České Lípě se letos už podruhé po několik týdnů vypořádává s pandemií, která významně zasahuje do jejího chodu. Počet pacientů s COVID 19 se blíží k hranici možností nemocnice. Některá z oddělení slouží nyní pouze jim. "Relativně velký počet zdravotníků je nemocných, naštěstí zde vypomáhá přes sto dobrovolníků," popsal a ocenil v rozhovoru pro Českolipský deník její generální ředitel Pavel Marek.
Tíha koronaviru na mě dopadla především psychicky, přiznává důchodce František Mlejnek z Havlíčkova Brodu. Není zdaleka sám, koho psychicky ničí obavy z nemoci i karantény. „Mám hrůzu ze šťourání v nose. Jsem astmatik, mám vysoký tlak, špatný dech. Přiznám se, že jsem několik nocí nespal,“ popsal Mlejnek.
/LIDÉ ODVEDLE/ Když před více než rokem zakládala spolek Roska, který pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou, bylo to hlavně kvůli její vlastní zkušenosti s touto nemocí. První velkou ataku této nemoci Chomutovanka Šárka Hniličková Vargová pocítila před dvanácti lety, i když příznaky se hlásily roky předtím.
/LIDÉ ODVEDLE/ Když před více než rokem zakládala spolek Roska, který pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou, bylo to hlavně kvůli její vlastní zkušenosti s touto nemocí. První velkou ataku této nemoci Šárka Hniličková Vargová pocítila před dvanácti lety, i když příznaky se hlásily roky předtím.
