Rybí nebo čočková polévka, kuřecí řízek či podkova z kapra a jako příloha tradiční bramborový salát. To vše pečlivě připravené týmem kuchaře Martina Slováka, poté vakuově zabalené a dodané až domů den před Štědrým dnem.
Slámový betlém ve farní zahradě v Třebíči na Jejkově je nyní zároveň místem potravinové sbírky. Ve zdejších jesličkách se nachází koš, kam lidé mohou vkládat trvanlivé potraviny.
Nevesele mohou vánoční svátky skončit pro ty, kdo se snaží dojíst všechny dobroty, nachystané na Štědrý den. Nejen kvůli špatné přípravě pokrmů nebo nevhodnému skladování kulinářských skvostů může jídlo způsobit nemalé zažívací obtíže. Každá potravina má prostě svou trvanlivost a tu je dobré respektovat.
Spojila je láska k cestování, poznávání nových míst, lidí, kultur i sport, kterému se oba věnují. Proto se Zlata Biedermannová s partnerem Pavlem Fleischerem snaží střídat pobyt v Čechách, kde mají rodiče, příbuzné a přátele s pobytem v Indonésii, která jim učarovala. „Těch ostrovů je tolik, že bychom potřebovali několik životů a stále bychom měli co objevovat,“ tvrdí Zlata.
Vánoční svátky v Česku se typicky neobejdou bez spousty jídla a pamlsků. Ne každý ale chce během Vánoc jíst nezdravě, a ne každý může – například diabetici, kterých je v Česku více než milion. To ale neznamená, že by se museli tradičních jídel a zvyků úplně vzdávat. „Stačí jen najít jejich vhodnější alternativy,“ radí Lenka Prokopová, edukační sestra centra pro diabetiky Nemocnice AGEL Prostějov.
/Z HISTORIE REGIONU/ Štědrý den je tady. Většina lidí v Česku se večer sejde u slavnostní večeře a po ní si u nazdobeného stromečku rozbalí dárky. Oblast severní Moravy a Slezska byla, pokud jde o vánoční zvyky a tradice, vždy velmi rozmanitá. Valašsko, Lašsko, část Slezska, Těšínsko a severozápadní Slovensko patřily historicky k jednomu kulturnímu okruhu.
Nákupy potravin budou kurýři rozvážet i na Štědrý den a na silvestra. Proti loňskému roku on-line supermarkety očekávají zvýšený zájem, vyplývá z ankety ČTK. Lidé si tímto způsobem na poslední chvíli objednávají i vánoční dárky, uvedli prodejci.
Zdražování zboží a služeb dopadá také na rodiče školáků. Ti vedle učebních pomůcek, ošacení a bot musejí počítat také s tím, že se jejich děti nají ve školních jídelnách dráž.
Maminky po porodu mají v Klatovské nemocnice od poloviny prosince bohatší snídaně a svačiny. Porodnice totiž rodičkám nově nabízí celodenní občerstvení formou švédského pultu, resp. bufetového stravování, kdy si ženy mohou vzít v kuchyňce a z lednice kdykoli během dne i noci cokoli z nabídky, na co mají právě chuť.
Vánoční čas je časem setkávání, rozjímání a popíjení svařáku a punče. Podívejte se, které celebrity pořádají každý rok pro přátele zábavné a okázalé party.
Prudké zdražení energií i surovin a nejistota dalšího ekonomického vývoje rozjezdu podnikání v gastronomii příliš nenahrává. Jan Stuchlý to ale vidí jinak. V září otevřel nové bistro v Dlouhé ulici v Litoměřicích.
Sedmapadesátiletá Dana Vrbová z Prahy se snaží po celý rok krotit v jídle. „Ne, že bych vůbec nejedla. To by mi naopak uškodilo. Jelikož mám ale cukrovku, musím si dávat pozor a jíst pravidelně. Nejtěžší je odolat o Vánocích, kdy připravuji jídlo celé rodině,“ svěřila se Deníku.
Oběd za 74 až 117 korun? Některé školní jídelny vaří výhodně i pro veřejnost, velmi levné obědy nabízí několik zařízení v Litoměřicích, Lovosicích, Roudnici nad Labem i Libochovicích.
Počty zákazníků v IGY centru předčily v sobotu veškerá očekávání. Lidí byly tisíce.
Poslední adventní neděle je jednou z mála v Polsku, kdy mají zdejší obchody otevřeno. To platí i pro oblíbené vánoční trhy. Masy Poláků, a u jižních hranic země i Čechů, tuto možnost využijí. Češi s vidinou levných nákupů, Poláci s obavou, že by to mohly být na řadu dalších měsíců poslední nákupy za rozumné ceny. Inflační spirála se v Polsku roztáčí natolik, že zcela vymazává význam nulové sazby DPH, kterou zde vláda zavedla na řadu produktů.
/ROZHOVOR/ Muzejník Petr Liebscher přibližuje, jak lidé v Krušných horách dříve slavili vánoční svátky. Dnešní děti by se asi hodně divily.
Přibližně 28 procent českých domácností si může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Více než polovina rodin vyhledává pouze zlevněné potraviny. Nejčastěji Češi za jídlo měsíčně utratí pět až deset tisíc korun. Firma o tom informovala ČTK v tiskové zprávě.
Pan Jaroslav si spokojeně odnáší kastrůlek se smaženým květákem, vařenými brambory a dipem. „Vařit pro jednoho se mi nevyplatí a tady mně to chutná. A cena je také příznivá,“ dodává. Pro obědy si chodí sem, do školní jídelny Gymnázia F. Křižíka, pravidelně. Cenu 68 korun za oběd včetně polévky zaplatí rád. „Je to dobrá cena, zvláště v současné době, kdy počítám každou korunu“.
Všeobecné zdražování tvrdě zasáhlo i restaurace. Řada z nich byla nucena během roku výrazně podražit. Míst, kde je možné naobědvat se pod sto korun tak výrazně ubylo. Většinou jde o školní jídelny, oběd pod stovku se ale při troše štěstí dá sehnat i v některém z bister.
Drahé energie, ale především drahé potraviny ženou ceny obědů nahoru. Najíst se v restauraci pod sto korun už je nyní prakticky nemožné. Lidé na Kutnohorsku proto čím dál víc využívají možnosti poobědvat ve školních jídelnách nebo si odtud jídlo koupit a odnést domů.
Jan Stuchlý si v září v Litoměřicích otevřel nové bistro. „Základem mojí vize je neplnit cizí vizi,“ říká.
Za úklid a posyp cest v Bavorsku jsou vlastně odpovědné obce, ale ty podle zákona mohou tuto povinnost "převalit" - na majitele nemovitostí, napsal Donaukurier.
Reklamní panely s notoricky známým logem světově nejrozšířenějšího fast foodu již poutají pozornost řidičů sjíždějících z dálnice D46 do Prostějova. Na parkovišti u Tesca už stojí budova restaurace. Historicky první pobočka společnosti McDonald's na Prostějovsku by měla otevřít do dvou měsíců.
/FOTO, VIDEO/ Provozovatel občerstvení v centru Ústí se ještě nehodlá vzdát. Tíží ho drahý nájem, hledá nové prostory.
Dražší ubytování i strava. Od ledna příštího roku si v domovech pro seniory a dalších pobytových zařízeních, kde je kolem šedesáti tisíc lidí, připlatí. Na základě nové úhradové vyhlášky tamní klienti za pobyt zaplatí 280 korun, což je o třicet korun víc než doposud. Tři hlavní jídla denně je vyjdou na 235 korun, přičemž letos to je o třicet korun méně.
Současné šponování cen potravin dlouho nevydrží, myslí si majitel Madety Milan Teplý. A předpovídá, že ceny výrazně spadnou po Vánocích. V rozhovoru, kde odhadl, kolik koncem roku zaplatíme za oblíbené Jihočeské máslo, také upřesnil, kdy se do obchodů vrátí oblíbené lahodné mléko nebo jak největší mlékárna v zemi čelí zdražování energií.
Současné šponování cen potravin dlouho nevydrží, myslí si majitel Madety Milan Teplý. A předpovídá, že ceny výrazně spadnou po Vánocích. V rozhovoru, kde odhadl, kolik koncem roku zaplatíme za oblíbené Jihočeské máslo, také upřesnil, kdy se do obchodů vrátí oblíbené lahodné mléko nebo jak největší mlékárna v zemi čelí zdražování energií.
Vánoční prodeje dál rostou. Tržby obchodníků o třetím adventním víkendu jsou meziročně o deset až 20 procent vyšší, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí také stejný nárůst počtu zákazníků.
Vánoční prodeje dál rostou. Tržby obchodníků o třetím adventním víkendu jsou meziročně o deset až 20 procent vyšší, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí také stejný nárůst počtu zákazníků.
Pokud si lidé o Vánocích chtějí dopřát více nezdravého jídla či alkoholu, měli by přidat na pohybové aktivitě. Odborníci doporučují alespoň procházky nebo jíst menší porce. Řekli to dnes na tiskové konferenci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a IV. interní kliniky - kliniky gastroenterologie a hepatologie Všeobecné fakultní nemocnice k obezitě. Nadváhou trpí v Česku 60 procent dospělých, mužů až tři čtvrtiny. U téměř třetiny lidí jde o obezitu.
Školní jídelny či jídlo podávané v nemocnicích v minulosti často vyvolávaly u strávníků nepříjemné vzpomínky. Univerzální hnědá omáčka a další podobné výdobytky patřily k postrachům ve stravovacích zařízeních. Nyní se nemocniční pacienti mohou těšit na jídla odpovídající trendům současné doby.
Školní jídelny či jídlo podávané v nemocnicích v minulosti často vyvolávaly u strávníků nepříjemné vzpomínky. Univerzální hnědá omáčka a další podobné výdobytky patřily k postrachům ve stravovacích zařízeních. Nyní se nemocniční pacienti mohou těšit na jídla odpovídající trendům současné doby.
Děti mají stále větší problémy s jídlem, ať už jedí málo nebo nezdravě. Spisovatelka Ludmila Bakonyi Selingerová se proto rozhodla napsat knihu, kde se děti zábavnou formou dozvědí více o jídle a proč je důležité.
Průměrná cena oběda v Praze překonala v listopadu dvousetkorunovou hranici a dosáhla 203 korun. Podle restaurací strávníci chodí pořád. Někteří zaměstnanci však začali šetřit a vaří si raději doma.
Obchod ve Stanislavicích skončil. Hned ho ale nahradila polská pojízdná prodejna a místní obyvatelé to nadšeně uvítali.
Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze od listopadu nabízí speciálně upravené jídlo pacientům, kteří trpí nechutenstvím, mají problém s polykáním nebo jim hrozí podvýživa. Stojí přitom stejně, jako standardní jídlo.
Oběd za 64 až 95 korun? Některé školní jídelny vaří výhodně i pro veřejnost, velmi levné obědy nabízí několik zařízení v Mostě, Litvínově i Meziboří.
Nové světlé byty, které pro své klienty otevřela litoměřická Diakonie, stojí v místech s temnou minulostí.
Kvůli nárůstu cen surovin či energií restaurace zdražují. Cenově nahoru jdou i kdysi výhodnější meníčka, na která se kolem poledne snažily restaurace přilákat hosty. Najít v nich hlavní jídlo včetně polévky je dnes už prakticky nemožné. Přesto je ještě řada míst, kde se lidé do stokoruny najedí. Nejsou to však restaurace, ale spíše provozovny, veřejné jídelny, kde vaří pro hodně lidí, nebo místa, kde provozovatel nemusí platit nájem. Jídlo přiveze dokonce až domů zdarma. Deník našel několik takových míst.
Šest starostů sneslo kameny ze šesti obcí. Budou součástí stavby pavilonu vzpomínek a spojenectví, který roste v Kubově Huti.
První případ dvojí kvality potravin v České republice odhalila letos Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jde o výrobek 7Days Bake Rolls s příchutí pizza. Zatímco pro rakouský a německý trh se vyráběly se slunečnicovým olejem, v Česku se prodával výrobek s palmovým olejem, přičemž podle obalu šlo o stejnou potravinu. ČTK to řekl mluvčí inspekce Marek Bartík. Palmový olej je levnější než slunečnicový. Inspekce nařídila výrobci, společnosti Mondelez, potravinu stáhnout z trhu. Firma inspekci sdělila, že ji stáhne a dodá do potravinových bank.
Růst cen energií, ale především potravin nutí provozovatele školních jídelen k průběžnému zdražování. Za obědy si připlatí veřejnost, učitelé i žáci. Někde se zdražilo na začátku školního roku, například v jídelně Integrované střední školy Rakovník vzroste cena od nového roku.
Kvůli prudkému zdražování potravin a energií se dostává do finančních problémů stále více rodin s dětmi a samoživitelů. Na kroužky nebo třídní výlety jim už často nezbývají peníze. Děti jsou kvůli tomu vyčleňovány z kolektivu a ztrácejí tu svou pozici. Česká rada dětí a mládeže proto ve spolupráci s Nadačním fondem Eduzměna spustila nový projekt Darujeme kroužky dětem. Reaguje tak na zhoršující se finanční situaci českých i ukrajinských rodičů.
Základní potraviny, jako jsou mléko, mléčné výrobky, olej, maso, ryby, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence, by se v Polsku i po 1. lednu 2023 měly prodávat s nulovou sazbou DPH. Protiinflační opatření, která polská vláda zavedla na začátku letošního roku, by tak měla pokračovat do konce června. Premiéra Mateusze Morawieckého citoval server Dzennik.pl.
Oběd za 70 až 90 korun? Zdá se vám to při současném zdražování takřka nemožné? Některé školní jídelny vaří výhodně i pro veřejnost, najdete je například v Lounech, Žatci, Postoloprtech i Podbořanech.
„Výborné,“ pochvaluje si právě snědený oběd Jiří Šimůnek z Postoloprt na Lounsku. Před chvílí si ho donesl z tamní školní jídelny. Bramborový knedlík, špenát a moravský vrabec, k tomu dostal vývar. To vše za 70 korun. „Nemusím vařit. A za tuhle cenu? Takhle levně se dnes nikde nenajíte,“ je spokojený.
Za dvacet korun třeba i tři kilogramy. Nápad prodeje bedýnky s mixem zbylého ovoce a zeleniny odstartoval v loňském roce řetězec Lidl. Vzápětí se přidaly markety Penny a Albert. Nyní stejnou myšlenku realizují lidé v malých prodejnách. A slaví úspěch.
/FOTO/ Za dvacet korun třeba i tři kilogramy. Nápad prodeje bedýnky s mixem zbylého ovoce a zeleniny odstartoval v loňském roce řetězec Lidl. Vzápětí se přidaly markety Penny a Albert. Nyní stejnou myšlenku realizují lidé v malých prodejnách, a to i na Orlickoústecku. A slaví úspěch.
Kde na to máme brát? Kvůli rostoucí inflaci zdražují nejen běžné potraviny, ale stále víc peněz musí vytáhnout z peněženky lidé trpící cukrovkou nebo celiakií. V případě, kdy se k civilizačním nemocem přidá věk, je na problémy zaděláno. „Ceny letí nahoru. Zdražuje mouka a máslo. Maso jsme kupovali krůtí, protože je dietní. Jenže kilo krůtího stojí dneska už skoro dvě stě padesát korun, a to pro něj jezdíme do Havlíčkova Brodu,“ postěžovala si Stanislava Rosecká z Přibyslavi.
Kde na to máme brát? Kvůli rostoucí inflaci zdražují nejen běžné potraviny, ale stále víc peněz musí vytáhnout z peněženky lidé trpící cukrovkou nebo celiakií. V případě, kdy se k civilizačním nemocem přidá věk, je na problémy zaděláno. „Ceny letí nahoru. Zdražuje mouka a máslo. Maso jsme kupovali krůtí, protože je dietní. Jenže kilo krůtího stojí dneska už skoro dvě stě padesát korun, a to pro něj jezdíme do Havlíčkova Brodu,“ postěžovala si Stanislava Rosecká z Přibyslavi.
