![](https://g.denik.cz/46/ad/plzen-mestska-policie-kontrola-bezdomovci-zima-mraz-pocasi-22_prazena-list-l.jpg)
Žijí v rourách i ve stanech. Zimu vůbec necítím, vypráví jeden z bezdomovců
Lidé bez domova se stahují nejen do okrajových částí Plzně, řada z nich už nějakou dobu žije přímo v centru. Zima jim není, vybaveni jsou spacáky a někteří i přímotopy.
Lidé bez domova se stahují nejen do okrajových částí Plzně, řada z nich už nějakou dobu žije přímo v centru. Zima jim není, vybaveni jsou spacáky a někteří i přímotopy.
Lidé bez domova se stahují nejen do okrajových částí Plzně, řada z nich už nějakou dobu žije přímo v centru. Zima jim není, vybaveni jsou spacáky a někteří i přímotopy.
/12. DEN/ Už víte, jak často jíst, že je nutné se hýbat i jak se správně motivovat. Není od věci si připomenout úplné základy. Tedy jak správně sestavovat plnohodnotný, vyvážený a rozumný jídelníček tak, aby kila šla dolů.
Dobře propečený steak je víc než zákon. Teplé pivo a mdlý guláš pak naopak těžký hřích. Vaření, jídlo a chuťové buňky v pozoru. Celoročně. Recepty, návody, fotografie a hlavně dobrá nálada u přípravy různých jídel. To vše spojuje příznivce gastronomie, kteří jsou na sociální síti členy Gurmán Clubu. Skupinu před osmi lety založil Petr Malach z Boskovic.
Během 20. století byli obyvatelé Teplicka několikrát vystaveni přídělovému systému v podobě potravinových lístků. Ty měly především zajistit rovnoměrnou distribuci potravin a dalších vybraných produktů mezi obyvatelstvo v krizových obdobích.
/9. DEN/ Musíte vůbec svačit? To je otázka, která trápí řadu lidí. Všude jsme četli, že jíst se má minimálně pětkrát denně. Jenže… co když nemáme hlad? Máme se trápit a cpát do sebe pod tlakem svačinu? Co říkají odborníci?
Tolik se snažíte a kýžený výsledek se stále nedostavuje? Každé ráno stoupáte na váhu a doufáte, že se už konečně pohne její ručička směrem dolů? Dopínáte kalhoty s nadějí, že se vám už přes jejich okraje nebudou rýsovat nevzhledné špeky? A stále nic? Někde musíte dělat při hubnutí chybu.
/7. DEN/ Oběd je velmi důležitá součást jídelníčku. Teď během času koronaviru, který zavírá a otevírá restaurace, bývá pro řadu lidí problém se najíst. Mnoho z nás navíc pracuje na home office, takže si oběd připravuje doma sama. Jak uvařit ten, který vám pomůže s hubnutím?
Cibule, krabičky s cherry rajčaty, papriky a dokonce i hroznové víno. Zhruba šestileté děvčátko visí na sladkých plodech očima. V tichosti ale čeká, až se s dílem dalších potravin ocitnou v tašce pro její rodinu. Na výdejní místo charity, které je na sídlišti Březenecká v Chomutově, přišla s mámou, starším bráškou a teprve několikaměsíčním sourozencem v kočárku. Všichni jsou čistě oblečení a na první pohled není znát, jak hluboko mají do kapsy.
Cibule, krabičky s cherry rajčaty, papriky a dokonce i hroznové víno. Zhruba šestileté děvčátko visí na sladkých plodech očima. V tichosti ale čeká, až se s dílem dalších potravin ocitnou v tašce pro její rodinu.
Cibule, krabičky s cherry rajčaty, papriky a dokonce i hroznové víno. Zhruba šestileté děvčátko visí na sladkých plodech očima. V tichosti ale čeká, až se s dílem dalších potravin ocitnou v tašce pro její rodinu. Na výdejní místo charity, které je na sídlišti Březenecká v Chomutově, přišla s mámou, starším bráškou a teprve několikaměsíčním sourozencem v kočárku. Všichni jsou čistě oblečení a na první pohled není znát, jak hluboko mají do kapsy.
Cibule, krabičky s cherry rajčaty, papriky a dokonce i hroznové víno. Zhruba šestileté děvčátko visí na sladkých plodech očima. V tichosti ale čeká, až se s dílem dalších potravin ocitnou v tašce pro její rodinu. Na výdejní místo charity, které je na sídlišti Březenecká v Chomutově, přišla s mámou, starším bráškou a teprve několikaměsíčním sourozencem v kočárku. Všichni jsou čistě oblečení a na první pohled není znát, jak hluboko mají do kapsy.
Cibule, krabičky s cherry rajčaty, papriky a dokonce i hroznové víno. Zhruba šestileté děvčátko visí na sladkých plodech očima. V tichosti ale čeká, až se s dílem dalších potravin ocitnou v tašce pro její rodinu.
Nakupující čeká na Masarykově náměstí v Boskovicích změna. Prodejna Potraviny CBA bude ve druhé polovině ledna uzavřená. Od března ji vystřídá v městských prostorách prodejna potravin řetězce Hruška.
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Kouřící várnice, vůně dobrého jídla. Pět let se v lednu a únoru scházeli lidé bez domova a v sociální nouzi u prostějovského Místního nádraží, aby se v mrazivém čase zahřáli horkou polévkou a čerstvým chlebem. Letos tuto tradici přerušila tíživá epidemiologická situace.
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Podmínka – to je definitní trest pro sanitářku Jitku Trhlíkovou (32) z Plzeňska, která donutila ve Fakultní nemocnici Plzeň sníst večeři devětasedmdesátiletou pacientku. Žena se pak soustem zadusila. Sanitářka se tak dopustila usmrcení z nedbalosti.
/5. DEN/ Možná to také znáte: máte nevýslovnou chuť na něco dobrého. Snažíte se tu vtíravou myšlenku potlačit, soustředit se na něco jiného, ale váš mozek stále myslí jen na to jediné: pochutnat si. Když vyndáte sušenku z obalu a vložíte ji do úst dostavuje se uklidňující pocit. Jenže ten trvá jen chvíli. Pak přichází výčitky a smutek.
Bistro NO, to je olomoucké street food bistro, které je zaměřené na jídlo s sebou a rozvoz. Jeho majitel a provozovatel Dušan Hulman je navíc fanoušek SK Sigma Olomouc. A kromě snu mít své podnikání si nyní plní sen další, být blízko svému milovanému klubu. Ostatně místo blízko Androva stadionu mu pomohlo v rozkvětu jeho podniku.
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Modelky. Pro většinu žen symboly krásy a vzory, jak by samy chtěly vypadat. Jenže jen málokterá žena se narodí s takovou genetickou výbavou, jakou je vysoká výška a štíhlé tělo. I modelky proto zažívají odříkání. A některé kvůli snaze získat ten nejlepší kšeft riskují i zdraví.
/3. DEN/ Lidé s kily navíc jedí méně z hladu a více z vnějších pohnutek, provokovaných masivní reklamou. Jde doslova o toxické prostředí nutící vás k jídlu. Člověk trpící obezitou většinou nejí z hladu, ale vlivem nějakých podnětů. Proč tomu tak je?
Pro obyvatele vyhořelé ubytovny v kutnohorském Sedlci již od soboty vznikají sbírky na sociálních sítích. Vytvořena byla také dvě solidární centra, která přijímají oblečení, trvanlivé potraviny, drogistické zboží a další nezbytné věci pro čtyři desítky lidí, kterým vzal páteční požár střechu nad hlavou.
/2. DEN/ Všichni tak nějak tušíme, že když chceme zhubnout, musíme do naší každodenní rutiny připadat pohyb a ubrat kalorie. Upravení stravy je přitom základ. Lidé, kteří hubnou podle rad skutečných odborníků, navíc uvádějí, že mají často pocit, že jedí více než začátkem hubnutí. A přitom jdou kila dolů? Jak je to možné? Základem je nehladovět.
Potřebujete zhubnout, přejdete na nízkokalorická jídla, začnete se víc hýbat, pravidelně cvičíte - a přesto se po zhubnutí několika kil dostanete do situace, že dál už vaše hmotnost neklesá, přestože jste ve svém úsilí nijak nepolevili? Pokud ano, pak vězte, že je to normální. Úbytek hmotnosti v průběhu času zpomaluje, a to hned z několika důvodů.
Ve třetí třídě patří mezi celebrity, která v Batově městě prožívá svoji kouzelnou pohádku. Vždyť v nižší okresních soutěžích na Zlínsku moc afrických útočníků góly nestřílí. Ghaňan George Amoako Danquah je výjimkou. Pětadvacetiletý amatérský fotbalista obdivuje své hvězdné krajany Michaela Essiena, Tomase Parteye či Stephena Appiaha a stejně jako oni by se milovaným sportem jednou rád také živil.
ROZHOVOR/ Ve třetí třídě patří mezi celebrity, která v Batově městě prožívá svoji kouzelnou pohádku. Vždyť v nižší okresních soutěžích na Zlínsku moc afrických útočníků góly nestřílí. Ghaňan George Amoako Danquah je výjimkou. Pětadvacetiletý amatérský fotbalista obdivuje své hvězdné krajany Michaela Essiena, Tomase Parteye či Stephena Appiaha a stejně jako oni by se milovaným sportem jednou rád také živil.
Japonka Kane Tanakaová, která je nejstarším člověkem na světě, dnes v pečovatelském domě ve Fukuoce na jihozápadě země oslavila 118. narozeniny. Přišla na svět v roce 1903, stejně jako třeba britský spisovatel George Orwell.
Za tak extrémně náročných podmínek se potravinová sbírka ještě nikdy nekonala. Solidarita lidí byla nakonec úžasná.
/1. DEN/ Stejně jako v náboženství, i v jídle nyní existuje „hřích“ a „dobro“. Dělíme potraviny na jedy a superpotraviny. Jídlo přestává sloužit pro mnohé k uspokojení hladu, ale řeší se jím emoce. Chroničtí dietáři možná právě teď drží tu nej nej nej dietu, kterou jim vnutila média či hubnoucí guru.
Protože žaludek dokáže pojmout více kalorií, než kolik jich dokážeme vydat, vedou nás jeho signály občas k přejídání. Jíst jsme schopni vlastně kdykoli, a to i nad úroveň sytosti.
Stává se vám, že se nacpete k prasknutí, ale po chvíli si vaše tělo žádá další jídlo?
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou.
Nákaza se šíří i v lázních mezi křížkaři. Podnikatelé si stěžují na nerovné podmínky.
Lidé nastalou „koronavirovou dobu“ nevnímají optimisticky, což je zcela pochopitelné. Velmi často v médiích slýcháme, jak záslužné dobrovolnictví je, kde všude dobrovolníci pomáhají, a že dobrovolnické činnosti jsou velmi pestré, což dokládá i tento článek. Každý svým způsobem pomáhá tak, jak umí. Dobrovolníci jsou lidé, kteří jsou připraveni vyrazit do akce téměř okamžitě, můžeme se na ně obrátit a spolehnout. O dobrovolnictví ví své i žákyně oboru Sociální činnost ze znojemské Přímky.
Zájem obyvatel MS kraje o rozvoz jídla byl letos na Štědrý den dvakrát větší než loni. Ve srovnání s rokem 2018 vzrostl počet objednávek dokonce na čtyřnásobek.
Jak se během svátků udržujete v kondici? Máte nějaký zaručený recept, jak nepřibrat? Dáváte si novoroční předsevzetí? Takové jsou otázky dalšího dílu vánočně-novoroční ankety Deníku s osobnostmi Moravy a Slezska.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Pokoušejí se o vás chmury a přecházejí v každodenní stres? Nenechte se zahnat do kouta a postavte se jim. V období podzimu a zimy, kdy je málo světla i pohybu, se tohle stává běžně. Nemusíte se jim ale poddat.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.