/FOTOGALERIE/ Od prvního říjnového dne je v Roubence Lechnýřovně a v Galerie Samson Cafeé v Rakovníku k vidění výstava s názvem 1989. Nezapomínáme. Připomínáme, která mapuje události revolučního roku 1989 jak na území Rakovnicka, tak i ty celorepublikové. V rámci výstavy se pro školy pravidelně každé dopoledne v úterý a čtvrtek konají besedy s přímými účastníky sametové revoluce.
/FOTO, VIDEO/ Plakáty, transparenty, letáky, dobové noviny a časopisy, fotografie, dokumenty nebo samizdatová rozmnožovačka lounského disidenta. To vše je nyní k vidění v Oblastním muzeu v Lounech, kde v minulých dnech začala výstava Rok 1989 na Lounsku.
/FOTOGALERIE/ Před více než rokem zesnul známý spisovatel, malíř, ilustrátor, grafik a velký obdivovatel Brd a Povltaví Jan Čáka. Byl významnou osobností Příbramska. Od dětství tíhl k malování, a tak v roce 1948 složil zkoušky na Státní grafickou školu v Praze. Studoval obor užitá grafika a knižní ilustrace a po studiích pracoval jako kartograf u Uranových dolů v Příbrami.
Prý se oženil s divadlem. Hrál, režíroval, psal i řediteloval. To říká šéf Činoherního studia Jiří Trnka. Věnuje se totiž mnoha věcem a na rodinu mu nezbyl čas. O svém životě mluvil v týdeníku Ústecko, který vyšel v úterý 8. října.
„Tom má charisma. Je to pozitivní a silný muž,“ říká o bývalém letci RAF (britské královské letectvo, pozn. redakce) Tomáši Lomovi spisovatelka Hana Bergmannová Klímová. Posledního půl roku spolu objíždějí města po celé republice, pořádají besedy a přednášky.
Ve věku 92 let dnes zemřela divadelní a filmová herečka, signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová. Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která ale paradoxně předtím podepsala spolupráci se Státní bezpečností (StB). Informaci zveřejnila Česká televize. Poslední rozloučení se uskuteční v Národním divadle v pondělí 14. října v 11.00.
Koncert kapel s příběhem se koná 25. října na náměstí Republiky v Plzni. Vystoupí Spirituál kvintet, písničkář Jiří Dědeček a plzeňský muzikant Míša Leicht s kapelou Cop.
„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.
„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
"Jsme tady na Západě?" uslyšeli dne 16. září 1979 dva šokovaní bavorští policisté překvapivou otázku. Chvíli předtím si povšimli hořáku přistávajícího balónu, který dosedl na zem poblíž města Naila, jen šest kilometrů od hranice s tehdejší komunistickou Německou demokratickou republikou. Když k balonu dorazili, nestačili se divit. Z jeho koše vyšlo celkem osm lidí…
V roce 1982 požádal uprchlík z Československa Jindřich Tomeš o politický azyl ve Francii. To by samo o sobě nebylo zvlášť pozoruhodné, z Československa utíkaly na Západ tisíce lidí. Tomeš byl ale signatář Charty 77 a do „kapitalistického“ zahraničí se dostal tajně, s cizím francouzským pasem, poté, co uprchl od soudu a měsíce se skrýval. Zachránila ho Francouzka Carole Paris, která projevila odvahu a důmysl, hodné postav z románů Johna Le Carré.
Jedna z nejkontroverznějších postav sametové revoluce - bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) Ludvík Zifčák - se 30 let od převratu stále považuje za komunistu. Přesto podniká. Tvrdí ale, že se podnikatelem stal z donucení. Po návratu z vězení, jako jeden z mála představitelů komunistického režimu byl za svou činnost odsouzen, nemohl dlouho najít práci.
„Dnešního dne o 16.30 hod. byl(a) zatčen(a) v Praze 1, Bartolomějská 10 pro 231/48 Sb. Judr. Milada Horáková, (přezdívky, jména za svobodna u žen) Králová,“ stojí v protokolu o zatčení Milady Horákové, k němuž došlo přesně před 70 lety. Kdo konkrétně zatčení provedl, není v zápisu uvedeno. Dotyčný se podepsal jen klikyhákem.
Hostem v pořadí už čtvrtého dílu talk-show věnované nejen proměnám města a Ostravanů třicet let od sametové revoluce je průkopník fenoménu písma a pedagog Eduard Ovčáček. Jak hodnotí investice do kultury v Ostravě a co podle něj může město posunout ještě dál?
Část výstavy k letošnímu 100. výročí založení Jihočeského divadla, která je do října k vidění v Jihočeském muzeu, nadzvedla ze židle herce Jaroslava Sypala, známého například jako poručíka Hrubce z trilogie Byl jednou jeden polda. Konkrétně mu vadí panel věnovaný Malému divadlu, respektive pasáž o jeho otci Jaromíru Sypalovi, jenž v 80. letech tuto scénu vedl.
Prohlídka pod širým nebem. I tak by se dalo nazvat setkání studentů domažlického gymnázia tříd 6.8 a maturitní třídy 4.4 s badatelkou, spisovatelkou a především autorkou panelové výstavy Falešné hranice – Akce Kámen Václavou Jandečkovou ze Kdyně.
Bývalý poslanec, vicepremiér a ministr vnitra Ivan Langer se nyní věnuje advokacii, své soukromé vysoké škole a nadaci Bezpečná Olomouc, kterou zakládal a která v těchto dnech oslaví 25 let svého vzniku.
/ROZHOVOR/ Bývalý poslanec, vicepremiér a ministr vnitra Ivan Langer se nyní věnuje advokacii, své soukromé vysoké škole a nadaci Bezpečná Olomouc, kterou zakládal a která v těchto dnech oslaví 25 let svého vzniku. V rozhovoru pro Deník se rozpovídal nejen o začátcích nadace, ale i o tom, zda se chtěl nedávno vrátit do politiky, o kauze Vidkun, Andreji Babišovi, mateřské ODS a olomoucké koalici.
FOTOGALERIE / Cimbálovka na dvoře kavárny Echo v Kratochvílově ulici, undergroundový festival na nábřeží Protifašistických bojovníků, jamajský zpěvák v průčelí budovy na Horním náměstí. Opojný koktejl hudby různých žánrů vytvořil v neděli odpoledne z Přerova nevšední místo.
Oslavu svých osmnáctých narozenin prožila Vlasta Černá za zdmi obávané uherskohradišťské věznice. Komunistický režim ji tam uvěznil poté, co se v roce 1950 neúspěšně pokusila přejít státní hranice…
Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.
Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.
Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
Broumov – V místech bývalé falešné německé celnice v Jalovém Dvoře u Broumova odhalili pamětní informační tabuli, která připomíná akci StB z let 1948 až 1951, kdy tehdejší tajná policie přiváděla na falešnou hranici lidi, kteří se snažili uprchnout z Československa do demokratického světa.
Před 50 lety režim v Ústí tvrdě potlačil odpor proti okupačním silám. Lidé se stáhli do ústraní. Mnohé vyhodili z práce a škol. Jiní se svobody už nedožili.
Paní Jarmila Drachová si dodnes velmi živě pamatuje krutosti konce 2. světové války. Není se ani čemu divit. Během Pražského povstání totiž s otcem jela přes Pankrác, kde vrcholily střety mezi českým odbojem a Němci.
/ROZHOVOR/ Poklonou před necelými pěti lety zesnulému zpěvákovi, osobitému písničkáři i autoru hudby k Večerníčkům Petru Skoumalovi byl páteční koncert Jana Vodňanského na hradě Střekov v Ústí.
Žďársko, Vysočina - Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
FOTOGALERIE/ Několik stovek Olomoučanů se ve středu sešlo u Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a připomnělo si srpnové události z let 1968 a 1969. Akci vzpomínající sovětskou okupaci a potlačení demonstrací před 50 lety, ale také současné politické problémy, uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii.
/FOTOGALERIE/ Prahou prošly tisíce lidí k připomínce obětí 21. srpna 1969. Podle pořadatelů ze spolku Milion chvilek pro demokracii jich bylo zhruba deset tisíc. U sídla KSČM nechali rakev se jmény pěti zastřelených a jejich siluety namalované na zemi. Na Hrad pak donesli Ústavu ČR, kterou podle nich prezident porušuje. Už před tím na shromáždění na Václavském náměstí po 18:00 pamětníci vzpomínali na okamžiky před 50 lety, které znamenaly "zlomení páteře národa", a varovali před vzestupem KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip dnes jednal v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem.
Narodil se 19. dubna 1926 ve Věteřově na jižní Moravě do chudé, věřící rodiny se třemi dětmi, kterou živilo malé hospodářství. Protože mu šlo učení, poslali ho rodiče v jedenácti letech na gymnázium s jezuitským řádem na Velehradě. Připravoval se na život jezuitského řeholníka se vším, co to obnášelo: tedy i s celibátem a tvrdou výchovou. Komunistický převrat v únoru 1948 ho zastihl jako vychovatele na biskupském gymnáziu v Brně.
Rekordmanem v počtu domovních prohlídek za jeden den je bývalý disident Jiří Tichý. V roce 1988 sepsal s Ivanem Martinem Jirousem protestní petici Tak dost! Oba za to putovali do vězení. Vzpomínky Jiřího Tichého přinesly Příběhy 20. století Českého rozhlasu Plus.
Rekordmanem v počtu domovních prohlídek za jeden den je bývalý disident Jiří Tichý. V roce 1988 sepsal s Ivanem Martinem Jirousem protestní petici Tak dost! Oba za to putovali do vězení. Vzpomínky Jiřího Tichého přinesly Příběhy 20. století Českého rozhlasu Plus.
Staňkov – Staňkovský rodák Václav Kabourek prožil pestrý život, v době komunistické totality byl uvězněn, proto se rozhodl emigrovat do svobodného světa.
Eduard Marek v březnu oslavil 102 let. Patří mezi nejstarší a nejrespektovanější pamětníky skautského hnutí. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí a ocenění.
Ředitel fotbalových Teplic Petr Hynek ostře zareagoval na slova předsedy Fotbalové asociace ČR Martina Malíka, který v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry samy prvoligové kluby. To proto, že prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích.
Ředitel fotbalových Teplic Petr Hynek ostře zareagoval na slova předsedy Fotbalové asociace ČR Martina Malíka, který v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry samy prvoligové kluby. To proto, že prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích.
Pořádně třaskavou rozbušku vhodil mezi prvoligové kluby předseda FAČR Martin Malík v rozhovoru pro Deník N, když prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry kluby samy, protože prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích. Jako první se proti vyjádření svazového šéfa, který je podle míněný mnohých pouze nastrčenou figurkou místopředsedy a bývalého agenta STB Romana Berbra, vymezily slovy svého ředitele Petra Hynka Teplice. „Za FK Teplice se proti tomuto nařčení zcela kategoricky ohrazuji, a žádám Vás, abyste svá slova doložil konkrétními fakty!“ píše Hynek v otevřeném dopise.
Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva. Málokterý chartista z větších měst má za sebou to, co on. Právě na něj se soustředila pozornost celého náchodského oddělení StB.