Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Symbolem zvůle Státní bezpečnosti (StB) se v Praze stala od 70. let minulého století budova v Bartolomějské ulici, kde byli vyslýcháni skuteční i domnělí odpůrci režimu.
/ROZHOVOR/ Vlastimil Pažourek je ředitelem Oblastního muzea v Děčíně. O současné výstavě i svých zářitcích z roku 89 vyprávěl v Týdeníku Děčínsko ve středu 6. listopadu.
Vyškovsko – Stejně jako v jiných okresech budovali českoslovenští komunisté i na Vyškovsku centra, o která mohli opřít svoji moc. Samotné okresní sídlo KSČ se nacházelo ve Vyškově na Brněnské ulici. Po revoluci získalo stejně jako mnohé podobné budovy nové využití. Sídlí v něm totiž dnes obvodní oddělení státní policie.
Znojmo – K výslechům estébáků či na kobereček komunistických pohlavárů chodili ve Znojmě lidé, nebo byli za totality estébáky přímo dovlečeni, hned na několik míst. Pamětníci dodnes dobře vědí o kancelářích bývalé Státní bezpečnosti v budově krajzáku, kde dnes sídlí Okresní soud ve Znojmě, ale také o výslechových místnostech v ulici Horní Česká nebo v Jarošově ulici.
Blansko – Restaurace, katastrální úřad, okresní soud. Tak dnes slouží budovy, ve kterých měl v Blansku do roku 1989 postupně sídlo Okresní výbor Komunistické strany Československa.
Státní bezpečnost (StB) coby politická policie patřila k mocným strašákům komunistického režimu. Byla v podstatě všemocná a zaobírala se bojem proti vnitřnímu nepříteli. Od června 1945 byla v rukou KSČ, vzhledem k tomu že resort vnitra obsadil ministr Václav Nosek, člen této partaje.
Esenbák, závadová mládež, podvratný živel – to jsou jen některé z pojmů souvisejících s bezpečností, které lidem narozeným po listopadu 1989 asi nic neřeknou. Jaké policejní složky nám pomáhaly a chránily nás za socialismu?
Brno – Čtení a šíření režimem zakázaných tiskovin, kontakt s podezřelými lidmi nebo trestná činnost, při které byl na straně poškozeného státní aparát. Za tyto a mnohé další aktivity se mohli lidé z Brna a Brněnska za minulého režimu octnout v hledáčku Státní bezpečnosti. Ta sídlila na několika místech v Brně i jeho okolí.
/FOTOGALERIE/ Výstavu o 17. listopadu, jak se odehrál v Jičíně, připravilo místní muzeum se vší zodpovědností a důkladně.
Několik desítek lidí si přišlo v neděli vyslechnout příběh o falešné hranici, Akci Kámen a zároveň si na vlastní oči prohlédnout místa, kde se vše odehrávalo.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Venkovní výstavou začala v pondělí 4. listopadu na Mírovém náměstí v Litoměřicích série akcí konaných u příležitosti 30. výročí od sametové revoluce.
Šlo o první masovou politickou vraždu po roce 1948. Před 70 lety oběsili v pankrácké věznici v Praze šest nestranických představitelů protikomunistického odboje. Jejich osud připomíná dnešní konference a následná výstava Advokáti proti totalitě.
Libina na Šumpersku byla centrem „mániček“. V obci a jejím okolí se podařilo v 80. letech 20. století uspořádat několik neoficiálních akcí. Jejich součástí bývaly například koncerty undergroundových kapel, ale i výstavy místních umělců či představení osobité divadelní hry. Jeden tajný festival dokonce rozprášila Bezpečnost.
Lidé v Rožnově pod Radhoštěm rozhodně nebyli v revolučním roce 1989 nečinní. Svou nespokojenost s režimem dávali po celý rok najevo. Ve městě fungovalo několik opozičně smýšlejících občanských skupin, jejichž členové se snažili proti režimu vymezovat ještě před samotnými listopadovými událostmi.
Necelých 13 procent Čechů a Češek si myslí, že nejlepší počin, ke kterému došlo po změně režimu, je zlepšení péče o životní prostředí. Vyplývá to z velké ankety Deníku Jak vidí Češi listopad 1989.
Výstava v regionálním muzeum přibližuje sametovou revoluci, čímž završí cyklus výstav mapujících dějiny Jičína ve 20. století.
/ANKETA/ Státní zástupce nařídil znovu otevřít kauzu úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. Deníku Právo to v úterý řekl sám dozorový žalobce případu Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze. Důvodem je objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla jako jeden z prvních.
Vyvlastnění rodinné firmy Dadák, vzpomínky na skauting v meziválečném období, pomoc při útěku židovskému vězni, okupaci v roce 1968, služba u PTP a další příběhy byly zaznamenány díky projektu Zaznamenání a prezentování příběhů pamětníků z česko-slovenského pohraničí.
Seznam čerstvých nositelů státních vyznamenání je velmi pestrou směsicí osobností, píšou české deníky. Podle Lidových novin (LN) se vyznamenaní rozpadají do tří skupin: Jsou to váleční veteráni, bojovníci za svobodu a jiní hrdinové, různé osobnosti kultury, vědy a veřejného života a pak známí, kamarádi a podporovatelé prezidenta. Letos prezident Miloš Zeman vyznamenal 42 osobností, nejvíce za dobu pobytu na Hradě. Ocenit chtěl i katolického kněze Petra Piťhu, ten ale vyznamenání odmítl.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
/VIDEO/ Osmý díl talk-show SametOVA!!! 1989-2019, která vzpomíná na sametovou revoluci a hodnotí proměnu Ostravy třicet let po ní, se tentokrát věnuje čistě vzpomínkám na tehdejší situaci v Ostravě. Hostem talk-show je totiž novinář Jan Král, který by o tom mohl vyprávět hodiny, což ostatně dělá, jelikož si jej zvou na besedy.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
Řekněte jim, že sametová… Tak se jmenuje obsáhlý deník bývalého studentského vůdce Martina Mejstříka, který třicet let po revoluci vychází v novém vydání.
Protivínský vlastivědný klub přivítal ve čtvrtek 26. září v improvizované literární kavárně Hanku Hosnedlovou. Spisovatelku, novinářku a cestovatelku v komponovaném pořadu z povídání, čtení a hudby střídala kytaristka Věra Johnová.
Prý se oženil s divadlem. Hrál, režíroval, psal i řediteloval. To říká šéf Činoherního studia Jiří Trnka. Věnuje se totiž mnoha věcem a na rodinu mu nezbyl čas. O svém životě mluvil v Týdeníku Děčínsko, který vyšel ve středu 16. října.
Působím jako ředitel Státního okresního archivu Mělník. Data, králové, panovníci a bitvy, to mě zajímalo už od dětství. Později jsem ale samozřejmě pochopil, co je v historii skutečně důležité: přesah do současnosti, snad do budoucnosti a také znovuprožití lidských osudů, jak říkal český historik Bohdan Chudoba. Možná k mému zaujetí historií přispělo to, že jsem se ve druhé třídě začetl do Liviových Dějin Říma.
Výstava o nezákonné činnosti Státní bezpečnostiz na přelomu 40. a 50. let: O akci "Kámen", ve které šlo o organizování pastí pro předem vytipované osoby vyprovokované k útěku z Československa.
Českolipský divadelní podzim nabídne v pátek dvě představení.
Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
Právě skončil druhý pohřeb se státními poctami. Na Vlastu Chramostovou jistě budeme vzpomínat i 17. listopadu. Nejen proto, že v ten den má narozeniny.
/FOTOGALERIE/ Od prvního říjnového dne je v Roubence Lechnýřovně a v Galerie Samson Cafeé v Rakovníku k vidění výstava s názvem 1989. Nezapomínáme. Připomínáme, která mapuje události revolučního roku 1989 jak na území Rakovnicka, tak i ty celorepublikové. V rámci výstavy se pro školy pravidelně každé dopoledne v úterý a čtvrtek konají besedy s přímými účastníky sametové revoluce.
/FOTO, VIDEO/ Plakáty, transparenty, letáky, dobové noviny a časopisy, fotografie, dokumenty nebo samizdatová rozmnožovačka lounského disidenta. To vše je nyní k vidění v Oblastním muzeu v Lounech, kde v minulých dnech začala výstava Rok 1989 na Lounsku.
/FOTOGALERIE/ Před více než rokem zesnul známý spisovatel, malíř, ilustrátor, grafik a velký obdivovatel Brd a Povltaví Jan Čáka. Byl významnou osobností Příbramska. Od dětství tíhl k malování, a tak v roce 1948 složil zkoušky na Státní grafickou školu v Praze. Studoval obor užitá grafika a knižní ilustrace a po studiích pracoval jako kartograf u Uranových dolů v Příbrami.
Prý se oženil s divadlem. Hrál, režíroval, psal i řediteloval. To říká šéf Činoherního studia Jiří Trnka. Věnuje se totiž mnoha věcem a na rodinu mu nezbyl čas. O svém životě mluvil v týdeníku Ústecko, který vyšel v úterý 8. října.
„Tom má charisma. Je to pozitivní a silný muž,“ říká o bývalém letci RAF (britské královské letectvo, pozn. redakce) Tomáši Lomovi spisovatelka Hana Bergmannová Klímová. Posledního půl roku spolu objíždějí města po celé republice, pořádají besedy a přednášky.
Svou knihu Jak se Bruno stal špionem představí při příležitosti blížícího se 30. výročí sametové revoluce Oskar Georg Siebert.
Film Pražské orgie vstoupil dnes do kin. Pavel Kříž v něm dostal roli vyhozeného divadelního režiséra Bolotky, který sám na sebe píše hlášení pro StB.
Do kin dorazil film Ireny Pavláskové Pražské orgie. Žádnou výstřednost ale nečekejte. zbyla jen málo záživná karikatura doby.
Ve věku 92 let dnes zemřela divadelní a filmová herečka, signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová. Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která ale paradoxně předtím podepsala spolupráci se Státní bezpečností (StB). Informaci zveřejnila Česká televize. Poslední rozloučení se uskuteční v Národním divadle v pondělí 14. října v 11.00.
