Sloup - Ten, kdo minulý týden zavítal do ZŠ Sloup, musel mít pocit, že ho stroj času přenesl o více než 30 let nazpět. Ve škole totiž probíhala projektová výuka s názvem Sametová revoluce a 30 let demokracie.
Mezi sedmi oceněnými, kteří v pátek převzali z rukou hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda čestnou plaketu za odvážné občanské postoje, byl také starosta Svojšína a signatář Charty 77 Karel Petráň.
Takový scénář fotbalového zápasu hned tak nevymyslíte. A podobný průběh ani na tribunách nezažijete…
Jihlava – Dnes tam sídlí úředníci magistrátu, dům s číslem popisným osm je však bývalým vězením. Pamatuje praktiky gestapa i členů Státní bezpečnosti a v úterý 19. listopadu na něm bude v půl páté večer odhalena pamětní deska.
Plzeň po většinu roku 1989 nezažívala podobně velké demonstrace, jaké se odehrávaly v Praze například při Palachově týdnu.
Před třiceti lety se zlomil tuhý kořínek komunistické moci v Československu. Již třicet let žijeme ve svobodné zemi.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
Na pražské události pátku 17. listopadu v Pardubicích nejprve zareagovalo Východočeské divadlo. Herci vyburcovaní disidentkou Jarmilou Stibicovou, která byla v době zásahu v Praze a přivezla do Pardubic informace, místo představení v pondělí večer s diváky diskutovali o dění. Sama Stibicová ale večer do divadla nedorazila, na cestě ji zadržela Veřejná bezpečnost.
Před třiceti lety se zlomil tuhý kořínek komunistické moci v Československu. Již třicet let žijeme ve svobodné zemi.
Na schodech Východočeského divadla v Pardubicích v neděli večer opět zavlála stejná vlajka jako před třiceti lety. Lidé si na náměstí Republiky připomněli, jak v listopadu 1989 zvonili klíči a volali po svobodě.
FOTOGALERIE/ Karel Kryl je jednou z ikon bouřlivých dnů listopadu 1989, které vedlyk pádu komunistického režimu u nás. Lidé na Karla Kryla vzpomínají v Kroměříži, kde se narodil, každoročně při akci s názvem Světlo pro Karla Kryla.
/FOTOGALERIE/ Vzpomínkou na ty, kteří trpěli, a byli také umučeni vyšetřovateli Státní bezpečnosti ve votickém klášteře, byla akce spojená i s připomínkou 30 let od sametové revoluce. V neděli 17. listopadu ji v klášteře sv. Františka z Assisi zorganizovala votická radnice.
/FOTO, VIDEO/ O víkendu vrcholily akce na počest 17. listopadu 1989. Nedělní shromáždění v Mostě změnilo rudé trenky na srdce.
/FOTO, VIDEO/ Lidé si připomněli ekologický protestní průvod, který prošel Děčínem před 30 lety. Na setkání dorazilo asi 350 lidí.
Dokumenty vztahující se k osobnosti Václava Havla a jeho persekuci ze strany komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale i další archiválie mimo jiné o Chartě 77 si dnes veřejnost může prohlédnout v Archivu bezpečnostních složek (ABS). V ulici Na Struze pořádá akci nazvanou Na čaj do archivu. Budova nedaleko Národní třídy, kde se dnes odehrává řada vzpomínkových akcí k 30. výročí pádu komunistického režimu, otevřela krátce před polednem. Přišly sem už desítky lidí starší a mladší generace i rodiče s dětmi.
Filmový klub Pardubice
Na Rokycansko vstoupila změna společenského systému nenápadně. S minimem informací a strachem vyjádřit veřejně svůj názor.
Už před několika týdny jsem si všiml výzvy k zavzpomínání na revoluci ve Strakonicích, a tak jsem zavzpomínal.
Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.
Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.
V ročence Kruhu přátel muzea Varnsdorf Mandava 2019 (Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku), která právě vychází, nalezneme mj. pozoruhodný článek „Sametová revoluce 1989 ve Varnsdorfu v záznamech městské kroniky, dobových tiskovin a ve vzpomínkách přímých účastníků“ (Jaroslav Berka Melichar a kolektiv pamětníků).
Kulatá výročí mají zvláštní kouzlo. Pamětníci historických událostí jsou vyvoláváni na scénu, aby ve světle reflektorů vyprávěli, jak to tenkrát bylo. Protože jde o výjimečnou událost, předpokládá se, že řeknou něco originálního, nejlépe nového. Potíž je, že už se všechno tolikrát zopakovalo, že přijít s něčím novým je nejen těžké, ale také podezřelé.
Listopadové události roku 1989 rozpohybovala policií brutálně potlačená pražská manifestace studentů, která si 17. listopadu 1989 připomínala smrt nacisty postřeleného Jana Opletala. Rozhýbalo se kolo dějin, které se už nedalo zastavit. Sametová revoluce přinesla pád komunismu a změnu režimu v Československu. Poskládat mozaiku z listopadových událostí roku 1989 na Jičínsku se podařilo díky vzpomínkám aktivních účastníků tehdejšího dění, ale i díky velmi zdařilé výstavě v jičínském muzeu.
Listopadové demonstrace v roce 1989 se nevyhnuly ani Domažlicím. Jejich iniciátorem a hlavní osobností byl Hynek Faschingbauer, bývalý lékař oddělení ARO v domažlické nemocnici a současný provozovatel lékáren v Domažlicích a na Folmavě.
O tom, co se od 17. listopadu děje v Praze, jsem se poprvé dozvěděl ze Svobodné Evropy, naše sdělovací prostředky mlčely, nebo mlžily. V Jihlavě jsme se k demonstracím připojili o několik dní později. Bylo vidět, že tehdejší vládnoucí strana nevěří ve změnu, která nakonec nastala. Tak vzpomíná na události staré třicet let jihlavský badatel Vilém Wodák.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Odhodlání, ale i strach a nedostatek informací. To provázelo první dny po studentských protestech na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Do regionů se informace o tom, co se děje v Praze dostávaly obtížně. Média o nepokojích v hlavním městě neinformovala buď vůbec, nebo jen velmi zkresleně. Místní se tak podrobnosti o nejnovějších událostech dozvídali od studentů, kteří přijeli z Prahy.
Nedělní výročí sametové revoluce bude mít pro mnoho Čechů hořkosladkou příchuť. Tři desítky let po pádu komunistického režimu si lidé připomínají dramatický historický okamžik na pozadí obvinění potvrzených soudem, že jejich premiér spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Uvedla to dnes v komentáři ke shromáždění na pražské Letenské pláni americká televize CNN.
Cestovat, prosazovat svůj názor, chytat ryby po celém světě, bez trestu odporovat autoritám – to jsou odpovědi studentů kaplické obchodní akademie na otázku Co pro tebe znamená svoboda?
Soběslavské Občanské fórum (OF) vzniklo na faře v den generální stávky, 27. listopadu 1989.
Jižní Morava – Vzpomínkový večer na Karla Kryla, koncerty, divadelní hra Ve stínu drátů, happening a vzpomínky pamětníků. To vše připravují pořadatelé akcí k 30. výročí listopadových událostí roku 1989 ve Znojmě.
Železná opona se začíná drolit. V šedé totalitní zóně jsou odposlechy noční můrou, napětí houstne. Tak začíná špionážní seriál Bez vědomí, který odvysílá HBO 17. listopadu.
/ROZHOVOR/ Ve dvanácti letech fotil Petr Berounský sovětské okupanty. O dvacet let později listopadovou revoluci. O osudových okamžicích, které zvěčnil na fotkách vyprávěl v Týdeníku Ústecko, který vyšel v úterý 12. listopadu.
První odvážné činy, i když s bolševikem za zády. Pro přímé účastníky sametové revoluce v Přerově, kteří před třiceti lety ve městě organizovali mítinky a pomáhali svrhnout režim, znamenal listopad 1989 zásadní zlom.
/VIDEO/ Někdejší politický vězeň Leo Žídek v talk-show SametOVA!!! 1989-2019 nevzpomíná jen na období kolem sametové revoluce a listopadu ‘89, ale i na tvrdší komunistickou éru o několik desetiletí dříve, která jej poslala na osm let do uranových dolů.
Zatímco v Praze to vřelo, v Písku byl v pátek 17. listopadu 1989 klid. Z televize a rozhlasu zněly běžné zprávy z domova i ze světa a lidé se v poklidu chystali na víkend. Pouze ti, kteří poslouchali Svobodnou Evropu, věděli o masakru na pražské Národní třídě. Informace se však rychle šířily hlavně zásluhou pražských a plzeňských vysokých škol. Odtud do Písku přiváželi letáky, které písečtí studenti opisovali.
30 let změny. Až do konce května lze v děčínském oblastním muzeu navštívit výstavu mapující 80. léta v Děčíně.
/FOTOGALERIE/ Oslavy třiceti let svobody vypukly. Čtyřdenní program v pátek v Ostravě zahájily tisíce studentů, kteří – stejně jako tehdy – spojili ruce a pochodovali centrem města. Beze strachu a pozitivněji naladění.
Opavský chartista Jaromír Piskoř seděl v sobotu 18. listopadu 1989 v Praze na zasedání výboru Hnutí za občanskou svobodu. Výbor diskutoval a najednou někdo rozrazil dveře. Pánové, vy tady mudrujete, a studenti vám zatím udělali revoluci!
Opavský chartista Jaromír Piskoř seděl v sobotu 18. listopadu 1989 v Praze na zasedání výboru Hnutí za občanskou svobodu. Výbor diskutoval a najednou někdo rozrazil dveře. Pánové, vy tady mudrujete, a studenti vám zatím udělali revoluci!
Opavský chartista Jaromír Piskoř seděl v sobotu 18. listopadu 1989 v Praze na zasedání výboru Hnutí za občanskou svobodu. Výbor diskutoval a najednou někdo rozrazil dveře. Pánové, vy tady mudrujete, a studenti vám zatím udělali revoluci!
Opavský chartista Jaromír Piskoř seděl v sobotu 18. listopadu 1989 v Praze na zasedání výboru Hnutí za občanskou svobodu. Výbor diskutoval a najednou někdo rozrazil dveře. Pánové, vy tady mudrujete, a studenti vám zatím udělali revoluci!
Městys Klenčí pod Čerchovem pořádá přednášku Václavy Jandečkové s názvem Falešné hranice Akce Kámen.
Václav Bartuška se jako student žurnalistiky účastnil shromáždění na Albertově a připojil se k nepovolenému pochodu z Vyšehradu na Národní třídu. „Ten pochod po nábřeží si pamatuji jako velmi osvobozující pocit. To už nás šlo několik tisíc a dunělo to. Skandovalo se. Sice zima jak blázen a tma, ale úžasný pocit!“
Velká oslava spojená se Svatomartinskými hody a výstavami k výročí Sametové revoluce se chystá na sobotu v Kostelní Lhotě.
Také lidé na Benešovsku si připomenou pietními i kulturními akcemi výročí události, které změnily jejich životy doslova naruby. Až do 17. listopadu 1989 měli Češi a Slováci svou budoucnost narýsovanou podle vůle komunistů. Po připomínce vraždy Jana Opletala v roce 1939 se události daly do pohybu na pražském Albertově a následně především na Národní třídě.
Esenbák, závadová mládež, podvratný živel – to jsou jen některé z pojmů souvisejících s bezpečností, které lidem narozeným po listopadu 1989 asi nic neřeknou. Jaké policejní složky nám pomáhaly a chránily nás za socialismu?
Rok 1989 nasměroval lidi na Teplicku nejen k čistému vzduchu, za který demonstrovali v ulicích, ale především k vysněné svobodě. Volnost, kterou pádem komunismu Tepličané dostali, dodnes oceňují.
Jmenuje se Jan Jeřábek, podniká v oblasti IT a před třiceti lety vymyslel revoluční zeď z papírových krabic na tehdejším Gottwaldově náměstí v centru Hradce Králové.
Dnešní padesátník Jan Jeřábek nemusí moc přemýšlet, co dělal přesně před třiceti lety. V revolučních listopadových dnech roku 1989 byl jedním z členů vysokoškolského stávkového výboru v Hradci Králové. Nápad postavit zeď z papírových krabic se vzkazy komunistickým úřadům a StB, které na náměstí sídlily, byl jeho.
