Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Míša Leicht: Amerika nám byla inspirací

Koncert kapel s příběhem se koná 25. října na náměstí Republiky v Plzni. Vystoupí Spirituál kvintet, písničkář Jiří Dědeček a plzeňský muzikant Míša Leicht s kapelou Cop.

Z bývalého sídla StB je dnes škola. Byl to dům hrůzy, vypráví pamětnice

„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.

Byl to dům hrůzy, mučírna jsme tomu říkali, prozradila o hradišťské Fraklovce

„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.

Někdejší revoltující učitelka Zlata Holušová: Na Ostravu a Ostraváky jsem pyšná

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.

Někdejší revoltující učitelka Zlata Holušová: Na Ostravu a Ostraváky jsem pyšná

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.

V protrženém balónu. Od riskantního útěku dvou rodin z NDR uplynulo 40 let

"Jsme tady na Západě?" uslyšeli dne 16. září 1979 dva šokovaní bavorští policisté překvapivou otázku. Chvíli předtím si povšimli hořáku přistávajícího balónu, který dosedl na zem poblíž města Naila, jen šest kilometrů od hranice s tehdejší komunistickou Německou demokratickou republikou. Když k balonu dorazili, nestačili se divit. Z jeho koše vyšlo celkem osm lidí…

Za "sprosťárny" ho lapila StB. Na Západ utekl po lsti jako ze špionážního filmu

V roce 1982 požádal uprchlík z Československa Jindřich Tomeš o politický azyl ve Francii. To by samo o sobě nebylo zvlášť pozoruhodné, z Československa utíkaly na Západ tisíce lidí. Tomeš byl ale signatář Charty 77 a do „kapitalistického“ zahraničí se dostal tajně, s cizím francouzským pasem, poté, co uprchl od soudu a měsíce se skrýval. Zachránila ho Francouzka Carole Paris, která projevila odvahu a důmysl, hodné postav z románů Johna Le Carré.

Podnikám z donucení, tvrdí bývalý agent StB Zifčák. Stále je komunistou

Jedna z nejkontroverznějších postav sametové revoluce - bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) Ludvík Zifčák - se 30 let od převratu stále považuje za komunistu. Přesto podniká. Tvrdí ale, že se podnikatelem stal z donucení. Po návratu z vězení, jako jeden z mála představitelů komunistického režimu byl za svou činnost odsouzen, nemohl dlouho najít práci.

Zatčení Milady Horákové: její muž unikl StB v pantoflích, ji varovat nestihl

„Dnešního dne o 16.30 hod. byl(a) zatčen(a) v Praze 1, Bartolomějská 10 pro 231/48 Sb. Judr. Milada Horáková, (přezdívky, jména za svobodna u žen) Králová,“ stojí v protokolu o zatčení Milady Horákové, k němuž došlo přesně před 70 lety. Kdo konkrétně zatčení provedl, není v zápisu uvedeno. Dotyčný se podepsal jen klikyhákem.

Herce naštvala výstava k výročí divadla

Část výstavy k letošnímu 100. výročí založení Jihočeského divadla, která je do října k vidění v Jihočeském muzeu, nadzvedla ze židle herce Jaroslava Sypala, známého například jako poručíka Hrubce z trilogie Byl jednou jeden polda. Konkrétně mu vadí panel věnovaný Malému divadlu, respektive pasáž o jeho otci Jaromíru Sypalovi, jenž v 80. letech tuto scénu vedl.

Akce Kámen na Všerubsku zaujala studenty, téma láká i filmaře

Prohlídka pod širým nebem. I tak by se dalo nazvat setkání studentů domažlického gymnázia tříd 6.8 a maturitní třídy 4.4 s badatelkou, spisovatelkou a především autorkou panelové výstavy Falešné hranice – Akce Kámen Václavou Jandečkovou ze Kdyně.

Ivan Langer: Chci ODS ve vládě

/ROZHOVOR/ Bývalý poslanec, vicepremiér a ministr vnitra Ivan Langer se nyní věnuje advokacii, své soukromé vysoké škole a nadaci Bezpečná Olomouc, kterou zakládal a která v těchto dnech oslaví 25 let svého vzniku. V rozhovoru pro Deník se rozpovídal nejen o začátcích nadace, ale i o tom, zda se chtěl nedávno vrátit do politiky, o kauze Vidkun, Andreji Babišovi, mateřské ODS a olomoucké koalici.  

VIDEO: Přerovské Dvorky zaplnily centrum lidmi a muzikou

FOTOGALERIE / Cimbálovka na dvoře kavárny Echo v Kratochvílově ulici, undergroundový festival na nábřeží Protifašistických bojovníků, jamajský zpěvák v průčelí budovy na Horním náměstí. Opojný koktejl hudby různých žánrů vytvořil v neděli odpoledne z Přerova nevšední místo.

Poznámka Martina Schulze: Tak nám začal nový školní rok

Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.

Čtvrtečník Martina Schulze: Tak nám začal nový školní rok

Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.

PODÍVEJTE SE: Jalový Dvůr upozorňuje na falešnou hranici

Broumov – V místech bývalé falešné německé celnice v Jalovém Dvoře u Broumova odhalili pamětní informační tabuli, která připomíná akci StB z let 1948 až 1951, kdy tehdejší tajná policie přiváděla na falešnou hranici lidi, kteří se snažili uprchnout z Československa do demokratického světa.

Olomoučané si na náměstí připomněli okupaci, tleskali Zdeně Mašínové

FOTOGALERIE/ Několik stovek Olomoučanů se ve středu sešlo u Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a připomnělo si srpnové události z let 1968 a 1969. Akci vzpomínající sovětskou okupaci a potlačení demonstrací před 50 lety, ale také současné politické problémy, uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii.  

Vzpomínka na rok 1969. Demonstranti položili k sídlu KSČM rakev se jmény obětí

/FOTOGALERIE/ Prahou prošly tisíce lidí k připomínce obětí 21. srpna 1969. Podle pořadatelů ze spolku Milion chvilek pro demokracii jich bylo zhruba deset tisíc. U sídla KSČM nechali rakev se jmény pěti zastřelených a jejich siluety namalované na zemi. Na Hrad pak donesli Ústavu ČR, kterou podle nich prezident porušuje. Už před tím na shromáždění na Václavském náměstí po 18:00 pamětníci vzpomínali na okamžiky před 50 lety, které znamenaly "zlomení páteře národa", a varovali před vzestupem KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip dnes jednal v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem.

Symbol komunismu postavil někdejší jezuita. Josef Šnejdar stavař od PTP

Narodil se 19. dubna 1926 ve Věteřově na jižní Moravě do chudé, věřící rodiny se třemi dětmi, kterou živilo malé hospodářství. Protože mu šlo učení, poslali ho rodiče v jedenácti letech na gymnázium s jezuitským řádem na Velehradě. Připravoval se na život jezuitského řeholníka se vším, co to obnášelo: tedy i s celibátem a tvrdou výchovou. Komunistický převrat v únoru 1948 ho zastihl jako vychovatele na biskupském gymnáziu v Brně.

Šéf FAČR tvrdí, že kluby mají na sudí lidi. "Buďte konkrétní!" žádají Teplice

Pořádně třaskavou rozbušku vhodil mezi prvoligové kluby předseda FAČR Martin Malík v rozhovoru pro Deník N, když prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry kluby samy, protože prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích. Jako první se proti vyjádření svazového šéfa, který je podle míněný mnohých pouze nastrčenou figurkou místopředsedy a bývalého agenta STB Romana Berbra, vymezily slovy svého ředitele Petra Hynka Teplice. „Za FK Teplice se proti tomuto nařčení zcela kategoricky ohrazuji, a žádám Vás, abyste svá slova doložil konkrétními fakty!“ píše Hynek v otevřeném dopise.

Vaše obvinění jsou urážkou, vzkazuje šéf fotbalových Teplic předsedovi Malíkovi

Ředitel fotbalových Teplic Petr Hynek ostře zareagoval na slova předsedy Fotbalové asociace ČR Martina Malíka, který v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry samy prvoligové kluby. To proto, že prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích. 

Těžký život volyňských Čechů: v Sudetech utlačování, poté život pod dohledem StB

Přesně 10. července 1946 se volyňským Čechům otevřela cesta do vlasti svých předků. Po více než rok trvajících jednáních podepsali československý velvyslanec Jiří Horák a zástupce sovětské vlády Solomon Abramovič Lozovskij v Moskvě dohodu o právu opce a přesídlení občanů české a slovenské národnosti žijících na území Volyně v SSSR do Československa.

Členové StB přinutili disidenty k vystěhování. Nyní půjdou před soud

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDVZK ) zahájil koncem června podle informací Deníku trestní stíhání dvou bývalých členů klatovské Státní bezpečnosti Josefa K. (67) a Jiřího V. (69), kteří v 80. letech minulého století přinutili čtyři disidenty z Klatovska k vystěhování z republiky. Bývalý poručík a kapitán StB, kteří žijí jako penzisté na Klatovsku, mohou jít za mříže až na deset let.  

Výstavu viděli také studenti

V prostorách Hostašových sadů v Klatovech byla ve čtvrtek 27. června představena výstava Václavy Jandečkové Falešné hranice – Akce „Kámen“.