Opavský chartista Jaromír Piskoř seděl v sobotu 18. listopadu 1989 v Praze na zasedání výboru Hnutí za občanskou svobodu. Výbor diskutoval a najednou někdo rozrazil dveře. Pánové, vy tady mudrujete, a studenti vám zatím udělali revoluci!
Městys Klenčí pod Čerchovem pořádá přednášku Václavy Jandečkové s názvem Falešné hranice Akce Kámen.
Václav Bartuška se jako student žurnalistiky účastnil shromáždění na Albertově a připojil se k nepovolenému pochodu z Vyšehradu na Národní třídu. „Ten pochod po nábřeží si pamatuji jako velmi osvobozující pocit. To už nás šlo několik tisíc a dunělo to. Skandovalo se. Sice zima jak blázen a tma, ale úžasný pocit!“
Také lidé na Benešovsku si připomenou pietními i kulturními akcemi výročí události, které změnily jejich životy doslova naruby. Až do 17. listopadu 1989 měli Češi a Slováci svou budoucnost narýsovanou podle vůle komunistů. Po připomínce vraždy Jana Opletala v roce 1939 se události daly do pohybu na pražském Albertově a následně především na Národní třídě.
Velká oslava spojená se Svatomartinskými hody a výstavami k výročí Sametové revoluce se chystá na sobotu v Kostelní Lhotě.
Esenbák, závadová mládež, podvratný živel – to jsou jen některé z pojmů souvisejících s bezpečností, které lidem narozeným po listopadu 1989 asi nic neřeknou. Jaké policejní složky nám pomáhaly a chránily nás za socialismu?
Rok 1989 nasměroval lidi na Teplicku nejen k čistému vzduchu, za který demonstrovali v ulicích, ale především k vysněné svobodě. Volnost, kterou pádem komunismu Tepličané dostali, dodnes oceňují.
Jmenuje se Jan Jeřábek, podniká v oblasti IT a před třiceti lety vymyslel revoluční zeď z papírových krabic na tehdejším Gottwaldově náměstí v centru Hradce Králové.
Dnešní padesátník Jan Jeřábek nemusí moc přemýšlet, co dělal přesně před třiceti lety. V revolučních listopadových dnech roku 1989 byl jedním z členů vysokoškolského stávkového výboru v Hradci Králové. Nápad postavit zeď z papírových krabic se vzkazy komunistickým úřadům a StB, které na náměstí sídlily, byl jeho.
Tradiční výstavy, vzpomínky pamětníků nebo koncerty. Tento týden se naplno rozbíhají na Děčínsku oslavy 30 let od listopadu 1989.
Co mělo tvrdý úder do kytary, to je s…o. Tak vzpomíná Jarek z Poruby, všeobecně známý jako Chico, na časy patřící už třicet let do historie.
Co mělo tvrdý úder do kytary, to je s…o. Tak vzpomíná Jarek z Poruby, všeobecně známý jako Chico, na časy patřící už třicet let do historie.
Co mělo tvrdý úder do kytary, to je s…o. Tak vzpomíná Jarek z Poruby, všeobecně známý jako Chico, na časy patřící už třicet let do historie.
/VIDEO/ Návrat o třicet let zpět mohou zažít návštěvníci Západočeského muzea v Plzni na výstavě Na podzim padá listí a komunisti! Expozice, která trvá do ledna příštího roku, je připravená především z dobových artefaktů, nábytku, koberců i takových předmětů, jako jsou třeba mávátka. Nechybí ani dobové plakáty, dokumenty a fotografie.
/FOTOGALERIE/ K oslavám 17. listopadu zahájilo Muzeum umění a designu Benešov hned dvě výstavy. Tenkrát před 30 lety je panelová výstava na Masarykově náměstí v Benešově, která přibližuje listopadové události roku 1989 v celostátním dění, ale i v Benešově, prostřednictvím přetisků autentických dokumentů, fotografií a dobových novinových článků.
Případ studenta Václava Šimka, který v roce 1975 zemřel ve svých 22 letech po vypití lučavky královské, skrývá mnohá ale…
Na návštěvníky čeká tento víkend Postel pro anděla, klasiku Teta pana Charleyho i Psí kusy oblíbeného Lumpíka. Ale především si všichni připomeneme sametovou revoluci a co všechno přinesla a odnesla.
Jakmile dosedlo v neděli 9. prosince 1984 letadlo, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu jejího třídenního pobytu v Československé socialistické republice.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Je těsně po půlnoci 10. listopadu 1989. Chladno. Hustá mlha. Po hlavní železniční trati se od Prahy ve směru Lovosice řítí rychlostí 116 km/h mezinárodní rychlík Balt – Orient.
Symbolem zvůle Státní bezpečnosti (StB) se v Praze stala od 70. let minulého století budova v Bartolomějské ulici, kde byli vyslýcháni skuteční i domnělí odpůrci režimu.
/ROZHOVOR/ Vlastimil Pažourek je ředitelem Oblastního muzea v Děčíně. O současné výstavě i svých zářitcích z roku 89 vyprávěl v Týdeníku Děčínsko ve středu 6. listopadu.
Vyškovsko – Stejně jako v jiných okresech budovali českoslovenští komunisté i na Vyškovsku centra, o která mohli opřít svoji moc. Samotné okresní sídlo KSČ se nacházelo ve Vyškově na Brněnské ulici. Po revoluci získalo stejně jako mnohé podobné budovy nové využití. Sídlí v něm totiž dnes obvodní oddělení státní policie.
Znojmo – K výslechům estébáků či na kobereček komunistických pohlavárů chodili ve Znojmě lidé, nebo byli za totality estébáky přímo dovlečeni, hned na několik míst. Pamětníci dodnes dobře vědí o kancelářích bývalé Státní bezpečnosti v budově krajzáku, kde dnes sídlí Okresní soud ve Znojmě, ale také o výslechových místnostech v ulici Horní Česká nebo v Jarošově ulici.
Blansko – Restaurace, katastrální úřad, okresní soud. Tak dnes slouží budovy, ve kterých měl v Blansku do roku 1989 postupně sídlo Okresní výbor Komunistické strany Československa.
Státní bezpečnost (StB) coby politická policie patřila k mocným strašákům komunistického režimu. Byla v podstatě všemocná a zaobírala se bojem proti vnitřnímu nepříteli. Od června 1945 byla v rukou KSČ, vzhledem k tomu že resort vnitra obsadil ministr Václav Nosek, člen této partaje.
Esenbák, závadová mládež, podvratný živel – to jsou jen některé z pojmů souvisejících s bezpečností, které lidem narozeným po listopadu 1989 asi nic neřeknou. Jaké policejní složky nám pomáhaly a chránily nás za socialismu?
Brno – Čtení a šíření režimem zakázaných tiskovin, kontakt s podezřelými lidmi nebo trestná činnost, při které byl na straně poškozeného státní aparát. Za tyto a mnohé další aktivity se mohli lidé z Brna a Brněnska za minulého režimu octnout v hledáčku Státní bezpečnosti. Ta sídlila na několika místech v Brně i jeho okolí.
/FOTOGALERIE/ Výstavu o 17. listopadu, jak se odehrál v Jičíně, připravilo místní muzeum se vší zodpovědností a důkladně.
Několik desítek lidí si přišlo v neděli vyslechnout příběh o falešné hranici, Akci Kámen a zároveň si na vlastní oči prohlédnout místa, kde se vše odehrávalo.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.
Venkovní výstavou začala v pondělí 4. listopadu na Mírovém náměstí v Litoměřicích série akcí konaných u příležitosti 30. výročí od sametové revoluce.
Šlo o první masovou politickou vraždu po roce 1948. Před 70 lety oběsili v pankrácké věznici v Praze šest nestranických představitelů protikomunistického odboje. Jejich osud připomíná dnešní konference a následná výstava Advokáti proti totalitě.
Libina na Šumpersku byla centrem „mániček“. V obci a jejím okolí se podařilo v 80. letech 20. století uspořádat několik neoficiálních akcí. Jejich součástí bývaly například koncerty undergroundových kapel, ale i výstavy místních umělců či představení osobité divadelní hry. Jeden tajný festival dokonce rozprášila Bezpečnost.
Lidé v Rožnově pod Radhoštěm rozhodně nebyli v revolučním roce 1989 nečinní. Svou nespokojenost s režimem dávali po celý rok najevo. Ve městě fungovalo několik opozičně smýšlejících občanských skupin, jejichž členové se snažili proti režimu vymezovat ještě před samotnými listopadovými událostmi.
Necelých 13 procent Čechů a Češek si myslí, že nejlepší počin, ke kterému došlo po změně režimu, je zlepšení péče o životní prostředí. Vyplývá to z velké ankety Deníku Jak vidí Češi listopad 1989.
Výstava v regionálním muzeum přibližuje sametovou revoluci, čímž završí cyklus výstav mapujících dějiny Jičína ve 20. století.
/ANKETA/ Státní zástupce nařídil znovu otevřít kauzu úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. Deníku Právo to v úterý řekl sám dozorový žalobce případu Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze. Důvodem je objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla jako jeden z prvních.
Vyvlastnění rodinné firmy Dadák, vzpomínky na skauting v meziválečném období, pomoc při útěku židovskému vězni, okupaci v roce 1968, služba u PTP a další příběhy byly zaznamenány díky projektu Zaznamenání a prezentování příběhů pamětníků z česko-slovenského pohraničí.
Seznam čerstvých nositelů státních vyznamenání je velmi pestrou směsicí osobností, píšou české deníky. Podle Lidových novin (LN) se vyznamenaní rozpadají do tří skupin: Jsou to váleční veteráni, bojovníci za svobodu a jiní hrdinové, různé osobnosti kultury, vědy a veřejného života a pak známí, kamarádi a podporovatelé prezidenta. Letos prezident Miloš Zeman vyznamenal 42 osobností, nejvíce za dobu pobytu na Hradě. Ocenit chtěl i katolického kněze Petra Piťhu, ten ale vyznamenání odmítl.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
/VIDEO/ Osmý díl talk-show SametOVA!!! 1989-2019, která vzpomíná na sametovou revoluci a hodnotí proměnu Ostravy třicet let po ní, se tentokrát věnuje čistě vzpomínkám na tehdejší situaci v Ostravě. Hostem talk-show je totiž novinář Jan Král, který by o tom mohl vyprávět hodiny, což ostatně dělá, jelikož si jej zvou na besedy.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
