Míša Leicht: Amerika nám byla inspirací
Koncert kapel s příběhem se koná 25. října na náměstí Republiky v Plzni. Vystoupí Spirituál kvintet, písničkář Jiří Dědeček a plzeňský muzikant Míša Leicht s kapelou Cop.
Koncert kapel s příběhem se koná 25. října na náměstí Republiky v Plzni. Vystoupí Spirituál kvintet, písničkář Jiří Dědeček a plzeňský muzikant Míša Leicht s kapelou Cop.
„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.
„V letech 1949 – 1960 sídlila v této budově úřadovna krajského velitelství Státní bezpečnosti. Byli zde vězněni a týráni političtí vězni. Nezapomeňme!“ Bronzovou tabulku s tímto nápisem nese od pátku 4. října, dne 80. výročí založení Střední umělecko průmyslové školy v Uherském Hradišti jedna z jejích budov s názvem Franklovka, sídlo oborů Keramika a Sochařství.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
"Jsme tady na Západě?" uslyšeli dne 16. září 1979 dva šokovaní bavorští policisté překvapivou otázku. Chvíli předtím si povšimli hořáku přistávajícího balónu, který dosedl na zem poblíž města Naila, jen šest kilometrů od hranice s tehdejší komunistickou Německou demokratickou republikou. Když k balonu dorazili, nestačili se divit. Z jeho koše vyšlo celkem osm lidí…
V roce 1982 požádal uprchlík z Československa Jindřich Tomeš o politický azyl ve Francii. To by samo o sobě nebylo zvlášť pozoruhodné, z Československa utíkaly na Západ tisíce lidí. Tomeš byl ale signatář Charty 77 a do „kapitalistického“ zahraničí se dostal tajně, s cizím francouzským pasem, poté, co uprchl od soudu a měsíce se skrýval. Zachránila ho Francouzka Carole Paris, která projevila odvahu a důmysl, hodné postav z románů Johna Le Carré.
Jedna z nejkontroverznějších postav sametové revoluce - bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) Ludvík Zifčák - se 30 let od převratu stále považuje za komunistu. Přesto podniká. Tvrdí ale, že se podnikatelem stal z donucení. Po návratu z vězení, jako jeden z mála představitelů komunistického režimu byl za svou činnost odsouzen, nemohl dlouho najít práci.
„Dnešního dne o 16.30 hod. byl(a) zatčen(a) v Praze 1, Bartolomějská 10 pro 231/48 Sb. Judr. Milada Horáková, (přezdívky, jména za svobodna u žen) Králová,“ stojí v protokolu o zatčení Milady Horákové, k němuž došlo přesně před 70 lety. Kdo konkrétně zatčení provedl, není v zápisu uvedeno. Dotyčný se podepsal jen klikyhákem.
Hostem v pořadí už čtvrtého dílu talk-show věnované nejen proměnám města a Ostravanů třicet let od sametové revoluce je průkopník fenoménu písma a pedagog Eduard Ovčáček. Jak hodnotí investice do kultury v Ostravě a co podle něj může město posunout ještě dál?
Podle tří čtvrtin respondentů velké ankety Deníku není správné, že spolupracovníci StB mohou vykonávat vysoké státní funkce.
Podle tří čtvrtin respondentů velké ankety Deníku není správné, že spolupracovníci StB mohou vykonávat vysoké státní funkce.
Političtí vězni se sešli u všerubského pomníku „Těch, kteří neprošli“.
Část výstavy k letošnímu 100. výročí založení Jihočeského divadla, která je do října k vidění v Jihočeském muzeu, nadzvedla ze židle herce Jaroslava Sypala, známého například jako poručíka Hrubce z trilogie Byl jednou jeden polda. Konkrétně mu vadí panel věnovaný Malému divadlu, respektive pasáž o jeho otci Jaromíru Sypalovi, jenž v 80. letech tuto scénu vedl.
Prohlídka pod širým nebem. I tak by se dalo nazvat setkání studentů domažlického gymnázia tříd 6.8 a maturitní třídy 4.4 s badatelkou, spisovatelkou a především autorkou panelové výstavy Falešné hranice – Akce Kámen Václavou Jandečkovou ze Kdyně.
Nenechte si ujít komentovanou prohlídku výstavy Falešné hranice - Akce Kámen.
Bývalý poslanec, vicepremiér a ministr vnitra Ivan Langer se nyní věnuje advokacii, své soukromé vysoké škole a nadaci Bezpečná Olomouc, kterou zakládal a která v těchto dnech oslaví 25 let svého vzniku.
/ROZHOVOR/ Bývalý poslanec, vicepremiér a ministr vnitra Ivan Langer se nyní věnuje advokacii, své soukromé vysoké škole a nadaci Bezpečná Olomouc, kterou zakládal a která v těchto dnech oslaví 25 let svého vzniku. V rozhovoru pro Deník se rozpovídal nejen o začátcích nadace, ale i o tom, zda se chtěl nedávno vrátit do politiky, o kauze Vidkun, Andreji Babišovi, mateřské ODS a olomoucké koalici.
FOTOGALERIE / Cimbálovka na dvoře kavárny Echo v Kratochvílově ulici, undergroundový festival na nábřeží Protifašistických bojovníků, jamajský zpěvák v průčelí budovy na Horním náměstí. Opojný koktejl hudby různých žánrů vytvořil v neděli odpoledne z Přerova nevšední místo.
Oslavu svých osmnáctých narozenin prožila Vlasta Černá za zdmi obávané uherskohradišťské věznice. Komunistický režim ji tam uvěznil poté, co se v roce 1950 neúspěšně pokusila přejít státní hranice…
Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.
Upřímně přeji všem žákům a studentům, aby se v těch školách a na univerzitách něco naučili. Přeji si to nejen kvůli nim, ale také kvůli sobě. Až začnu potkávat sebevědomé mladé lidi, kteří při rozhovoru nekoukají do mobilu, ale dovedou mi srozumitelně dovysvětlit nějakou (vlastně jakoukoli) vlastní myšlenku, bude se mi (asi) lépe umírat.
Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
Broumov – V místech bývalé falešné německé celnice v Jalovém Dvoře u Broumova odhalili pamětní informační tabuli, která připomíná akci StB z let 1948 až 1951, kdy tehdejší tajná policie přiváděla na falešnou hranici lidi, kteří se snažili uprchnout z Československa do demokratického světa.
Před 50 lety režim v Ústí tvrdě potlačil odpor proti okupačním silám. Lidé se stáhli do ústraní. Mnohé vyhodili z práce a škol. Jiní se svobody už nedožili.
Paní Jarmila Drachová si dodnes velmi živě pamatuje krutosti konce 2. světové války. Není se ani čemu divit. Během Pražského povstání totiž s otcem jela přes Pankrác, kde vrcholily střety mezi českým odbojem a Němci.
/ROZHOVOR/ Poklonou před necelými pěti lety zesnulému zpěvákovi, osobitému písničkáři i autoru hudby k Večerníčkům Petru Skoumalovi byl páteční koncert Jana Vodňanského na hradě Střekov v Ústí.
Žďársko, Vysočina - Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
Původně partyzán, později několikanásobný vrah ve službách komunistické strany. Od narození sadistického vyšetřovatele StB Miroslava Picha-Tůmy uplynulo sto let.
FOTOGALERIE/ Několik stovek Olomoučanů se ve středu sešlo u Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a připomnělo si srpnové události z let 1968 a 1969. Akci vzpomínající sovětskou okupaci a potlačení demonstrací před 50 lety, ale také současné politické problémy, uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii.
/FOTOGALERIE/ Prahou prošly tisíce lidí k připomínce obětí 21. srpna 1969. Podle pořadatelů ze spolku Milion chvilek pro demokracii jich bylo zhruba deset tisíc. U sídla KSČM nechali rakev se jmény pěti zastřelených a jejich siluety namalované na zemi. Na Hrad pak donesli Ústavu ČR, kterou podle nich prezident porušuje. Už před tím na shromáždění na Václavském náměstí po 18:00 pamětníci vzpomínali na okamžiky před 50 lety, které znamenaly "zlomení páteře národa", a varovali před vzestupem KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip dnes jednal v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem.
České Budějovice - Před jednapadesáti lety rozehnaly jednotky demonstrace připomínající vstup okupačních vojsk Varšavské smlouvy.
Narodil se 19. dubna 1926 ve Věteřově na jižní Moravě do chudé, věřící rodiny se třemi dětmi, kterou živilo malé hospodářství. Protože mu šlo učení, poslali ho rodiče v jedenácti letech na gymnázium s jezuitským řádem na Velehradě. Připravoval se na život jezuitského řeholníka se vším, co to obnášelo: tedy i s celibátem a tvrdou výchovou. Komunistický převrat v únoru 1948 ho zastihl jako vychovatele na biskupském gymnáziu v Brně.
Rekordmanem v počtu domovních prohlídek za jeden den je bývalý disident Jiří Tichý. V roce 1988 sepsal s Ivanem Martinem Jirousem protestní petici Tak dost! Oba za to putovali do vězení. Vzpomínky Jiřího Tichého přinesly Příběhy 20. století Českého rozhlasu Plus.
Rekordmanem v počtu domovních prohlídek za jeden den je bývalý disident Jiří Tichý. V roce 1988 sepsal s Ivanem Martinem Jirousem protestní petici Tak dost! Oba za to putovali do vězení. Vzpomínky Jiřího Tichého přinesly Příběhy 20. století Českého rozhlasu Plus.
Staňkov – Staňkovský rodák Václav Kabourek prožil pestrý život, v době komunistické totality byl uvězněn, proto se rozhodl emigrovat do svobodného světa.
Eduard Marek v březnu oslavil 102 let. Patří mezi nejstarší a nejrespektovanější pamětníky skautského hnutí. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí a ocenění.
Pořádně třaskavou rozbušku vhodil mezi prvoligové kluby předseda FAČR Martin Malík v rozhovoru pro Deník N, když prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry kluby samy, protože prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích. Jako první se proti vyjádření svazového šéfa, který je podle míněný mnohých pouze nastrčenou figurkou místopředsedy a bývalého agenta STB Romana Berbra, vymezily slovy svého ředitele Petra Hynka Teplice. „Za FK Teplice se proti tomuto nařčení zcela kategoricky ohrazuji, a žádám Vás, abyste svá slova doložil konkrétními fakty!“ píše Hynek v otevřeném dopise.
Ředitel fotbalových Teplic Petr Hynek ostře zareagoval na slova předsedy Fotbalové asociace ČR Martina Malíka, který v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry samy prvoligové kluby. To proto, že prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích.
Ředitel fotbalových Teplic Petr Hynek ostře zareagoval na slova předsedy Fotbalové asociace ČR Martina Malíka, který v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že za problémy s rozhodčími si mohou do určité míry samy prvoligové kluby. To proto, že prakticky každý z nich zaměstnává lidi, kteří mají na starosti ovlivňování sudích.
Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva. Málokterý chartista z větších měst má za sebou to, co on. Právě na něj se soustředila pozornost celého náchodského oddělení StB.
Badatel Tomáš Rotbauer seznamuje čtenáře Deníku s aktuálním stavem poznání Richardu.
/FOTO, DOKUMENTY/ Badatel Tomáš Rotbauer seznamuje čtenáře Litoměřického deníku s aktuálním stavem poznání Richardu.
Před 70 lety v neděli 24. července 1949 časně ráno zaútočili příslušníci Sboru národní bezpečnosti na sedm skautů, kteří se ukrývali v Jizerských horách. Dva na místě nemilosrdně zastřelili, ostatní zranili a uvěznili.
Přesně 10. července 1946 se volyňským Čechům otevřela cesta do vlasti svých předků. Po více než rok trvajících jednáních podepsali československý velvyslanec Jiří Horák a zástupce sovětské vlády Solomon Abramovič Lozovskij v Moskvě dohodu o právu opce a přesídlení občanů české a slovenské národnosti žijících na území Volyně v SSSR do Československa.
/FOTOGALERIE/ Paní Alena Erteltová je jedním z posledních starých trampů osady Ztracenka na svatojánských proudech. Historie Ztracenky, správným názvem Osada ztracená naděje, se píše už od roku 1918. Část údolí je dnes navždy pohřbená pod Slapskou přehradou.
Klatovsko – V rámci akce „ASANACE“ byl na nepřítele režimu vyvíjen enormní tlak, který je donutil k vystěhování z ČSSR. Bylo to ale v rozporu s Ústavou.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDVZK ) zahájil koncem června podle informací Deníku trestní stíhání dvou bývalých členů klatovské Státní bezpečnosti Josefa K. (67) a Jiřího V. (69), kteří v 80. letech minulého století přinutili čtyři disidenty z Klatovska k vystěhování z republiky. Bývalý poručík a kapitán StB, kteří žijí jako penzisté na Klatovsku, mohou jít za mříže až na deset let.
Milí čtenáři, před týdnem jsme se v Černé a bílé ptali, jestli má Andrej Babiš odstoupit. V anketě i v dopisech se vyjadřujete převážně proti jeho odchodu. Zde je výběr z vašich reakcí.
V prostorách Hostašových sadů v Klatovech byla ve čtvrtek 27. června představena výstava Václavy Jandečkové Falešné hranice – Akce „Kámen“.