Před třiceti lety, 1. února 1990, oznámil tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher zrušení Státní bezpečnosti. Tajná policie, která přes čtyřicet let sloužila komunistickému režimu, se musela transformovat v bezpečnostní službu demokratického státu. Cesta od komunistické StB k dnešní BIS nebyla snadná.
Přečtěte si další poznámku Martina Schulze.
V prostorách Plzeňské kaple na Svaté Hoře je až do 18. prosince k vidění výstava s názvem Ještě jsme ve válce. Třináct předních českých a slovenských výtvarníků vytvořilo sérii komiksů, které neotřelým způsobem přibližují události moderních dějin.
Pochází z Březnice, ale v současné době žije v obci Lazsko, kde je už druhé volebního období také starostou. Vystudoval gymnázium v Příbrami (1994) a český jazyk a historii na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Krátce působil jako učitel na základní škole. V letech 2000 - 2007 byl redaktorem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, od roku 2007 pracuje jako historik moderních dějin v Hornickém muzeu Příbram - Památníku Vojna.
Před 30 lety byl Václav Havel zvolen čs. prezidentem, vzpomněl nedávno národ. Tak taky s mou troškou do mlýna o něm.
Čekat, že americký Senát ovládaný republikány podpoří odvolání prezidenta Donalda Trumpa z funkce, je asi stejně pravděpodobné, jako že hnutí ANO sesadí Andreje Babiše.
Výstava Václavy Jandečkové je k vidění v Klenčí pod Čerchovem.
České šlechtické rody se ocitly v nemilosti v době nacistické okupace i komunistické vlády. Svědčí o tom vzpomínky hraběte Antonína Bořka-Dohalského, jehož prastrýcové zaplatili za zapojení do protinacistického odboje životy a otec strávil deset let v komunistických vězeních.
Sedmapadesát let uplyne ve středu od úmrtí kněze a buditele Josefa Rudoleckého. Rodák z brněnských Tuřan byl na kněze vysvěcen v roce 1904.
O jedné z nejutajovanějších akcí komunistické Státní bezpečnosti informuje výstava, která začíná v úterý 7. ledna v Muzeu Českého lesa v Tachově.
Baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě rozezněl o druhém svátku vánočním benefiční Svatoštěpánský koncert Hradišťanu Jiřího Pavlici a nejstarší české folkové skupiny Spirituál kvintet, která letos oslaví 60 let od svého vzniku.
„Během mé služby se nic vážného nestalo,“ mohl by zahlásit premiér Babiš svému nadřízenému. Tedy kdyby nějakého nadřízeného měl. Vskutku. Přes povrchové bouře byl politický rok 2019, rok devítkový, rok třicátého výročí revoluce, poklidný. A stejně bukolický byl i osmičkový rok předchozí, kdy jsme slavili sto let od vzniku republiky. Přihodí se netradičně cosi zlomového, když má letopočet nulu na konci?
Poslední Vánoce druhé světové války strávil Jaroslav Šišpera u 311. československé perutě na letecké základně ve skotském městečku Tain. Všichni doufali, že nový rok 1945 přinese konec války.
/FOTOGALERIE/ Setkání občanů, kteří projevili obavy o směřování naší společnosti, se konalo v pondělí 16. prosince na Žižkově náměstí v Čáslavi. Lidé vyjádřili nesouhlas se skutečností, že 71 let po komunistickém puči a 30 let po sametové revoluci je premiérem země trestně stíhaný Andrej Babiš, navíc vedený jako agent Státní bezpečnosti.
Otec Jany Hlavsové, katolický filozof Jiří Němec, patřil k iniciátorům Charty 77, matka Dana byla jednou z jejích mluvčích. Jejich pražský byt se stal centrem undergroundu, kde se ve velkém scházeli disidentští intelektuálové a vlasaté „máničky“. Jedním z nich byl i Mejla Hlavsa, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe, kterého si Jana později vzala. Jak vzpomíná na dospívání v domácnosti, jejíž členové se snažili žít svobodně navzdory totalitě kolem? To popsala v rozhovoru v časopisu Vlasta.
Zbyněk Illek, ředitel Galerie 4 v Chebu - galerie fotografie, p.o. Karlovarského kraje, před 30 lety člen Občanského fóra (OF) v Chebu
Spisovatelka, badatelka a historička Václava Jandečková z Prapořišť u Kdyně na Domažlicku napsala již čtyři knihy. Nezabývá se v nich žádnou populární beletrií, ale fakty a zapomenutými zločiny spáchanými v době totality.
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
Okresní soud ve Strakonicích ve středu 11. prosince projednával spor mezi bývalým tajemníkem městského úřadu Vladimírem Stronerem a vedením města Strakonice.
V nedožitých 98 letech zemřel 5. prosince v Klatovské nemocnici politický vězeň, dělník, vikář klatovský, farář chudenický, bezděkovský, dlažovský a osobní děkan Vladislav Sysel.
Ing. Aleš Kučera, penzista - technik; před 30 lety manažer Občanského fóra (OF) v Chebu
Želiv – Dvacet let od úmrtí opata Víta Bohumila Tajovského si v těchto dnech připomíná želivský premonstrátský klášter, kde opat Tajovský ve dvou obdobích rozdělených totalitní érou působil a 11. prosince 1999 zemřel.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí. Utajovaného pohřbu se tedy 7. prosince ve strašnickém krematoriu zúčastnili jen lidé, kteří dostali smuteční oznámení. Jednou z nich byla její bývalá kuchařka Františka Jeřábková. S Hanou Benešovou udržovala přátelský kontakt i poté, co pro ni přestala pracovat.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí. Utajovaného pohřbu ve strašnickém krematoriu se tedy zúčastnili jen lidé, kteří dostali smuteční oznámení. Jednou z nich byla její bývalá kuchařka Františka Jeřábková. S Hanou Benešovou udržovala přátelský kontakt i poté, co pro ni přestala pracovat.
Jaroslav Dlouhý a Josef Holec zažili za 2. světové války ohromné drama. Byli donuceni narukovat do Rudé armády. Popisují chaos, dezerce, zbabělost Rudoarmějců během ústupových bojů na východní frontě v roce 1941. Oba padli do německého zajetí. Nikoliv v boji. Dlouhý zaspal a ztratil se jednotce. Holec nestačil ostatním Rudoarmějcům, kteří utíkali před německými tanky. Táhnul na zádech zraněného kamaráda.
"Některé bludy mají tendenci se prosazovat jako budoucí pravověrnost," uvedl český religionista a vysokoškolský pedagog Ivan Odilo Štampach na přednáškovém večeru věnovaném modernímu kacířství. Akce se uskutečnila 3. prosince v galerii u pražské Betlémské kaple, inspirovalo ji vydání nové knihy Kacířův kancionál.
Česká republika si 17. listopadu 2019 připomínala 30. výročí od Sametové revoluce. Ani ZŠ Předměřice nad Labem nebyla výjimkou.
Setkání s autorkou knihy Falešné hranice: Akce „Kámen“ Václavou Jandečkovou. Tématem besedy budou oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948 – 1951 a také komentovaná prohlídka výstavy ve Dvoraně zámku. Přednáška s prohlídkou výstavy začíná dnes v 17 hodin.
Do Česka doputoval audit Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jde o to, zda i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů je jeho konečným beneficientem. Pokud by podle bruselských kontrolorů nadále ovládal holding Agrofert a vlastnictvím médií porušoval zákon o střetu zájmů, byl by to problém jako hrom.
Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení.“
Revoluce a všechny odvážné činy, které jí předcházely, změnily životy českého lidu. Všichni, kteří se rozhodli bojovat za demokracii, riskovali svou svobodu a oplétačky s policií. Po letech ale přiznávají, že revoluce v roce 1989 byla občas také zábava. Východočeský disent zavzpomínal na humorné chvíle. Některým z nich se ale v danou dobu smát nedokázali, vtipnými vzpomínkami se staly až po letech.
Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. Vyplývá to z dnešního oznámení ústavního soudu. Babiš počká na vyjádření svých právníků, řekl novinářům. Předpokládá, že soudy vyhraje.
Jiří Novotný zavzpomínal, jak před třiceti lety prožíval osudové okamžiky československých dějin. Tehdy byl studentem vysoké školy v Jihlavě.
František Hromada, herec, divadelní režisér, ředitel Západočeského divadla v Chebu 1991-1999, stále aktivní (pracuje na publikacích a vyučuje), před 30 lety jeden z iniciátorů divadelní a společenské vzpoury, spoluzakladatel Občanského fóra (OF) v Chebu.
Sametovou revoluci lze nahlížet z mnoha různých pohledů. V rozhlasovém dokumentu Příběhy 20. století zazněla svědectví tehdejších studentů, disidentů, dělníků, estébáků a policistů. Na události listopadu 89 tak vzpomínala nejen tehdejší studentka anglistiky Monika MacDonagh Pajerová, ale i náčelník pražské Veřejné bezpečnosti Michal Danišovič.
Jiří Dytrych, penzista, profesí fotograf, který před 30 lety pracoval mj. i pro Západočeské divadlo v Chebu; podílel se na šíření prvních tištěných zpráv o převratných událostech po Chebu a další pomoci Občanskému fóru
Ing. Jiří Irber, penzista (předtím vodohospodář), před 30 lety člen řídící rady a mluvčí Občanského fóra (OF) v Chebu
Bylo 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Římskokatolická farnost Strakonice společně s MěKS Strakonice připravily na středu 27. listopadu besedu s Danou Němcovou. Psycholožka, disidentka komunistického režimu, signatářka a mluvčí Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných bude v Rytířském sále hradu hovořit od 18 hodin. Vstupné dobrovolné.
Akce k výročí 30 let Sametové revoluce se uskutečnila také v Zábřehu. Účastníci se sešli na letní scéně u zámku. Šlo totiž o první porevoluční městskou realizaci - veřejného prostoru - určeného ke dříve omezovanému shromažďování.
/VIDEO/ Jiří H. Kubík stával v listopadu 1989 na střeše pardubického Grandu, nad hlavami demonstrujících, a v rukou třímal státní vlajku. Této české vlajce je dnes asi osmdesát let a v těchto dnech – vypraná a opravená – znovu zavlála v Pardubicích při oslavách 30. výročí sametu.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
