Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Bureši, ani to nezkoušej. Babiš dorazil na Národní třídu, lidé ho vypískali

Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.

Politici přišli položit květiny na Národní třídu. Pískalo se na Babiše i ČSSD

Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.

30. výročí sametové revoluce - pátrání v nedávné historii

V ročence Kruhu přátel muzea Varnsdorf Mandava 2019 (Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku), která právě vychází, nalezneme mj. pozoruhodný článek „Sametová revoluce 1989 ve Varnsdorfu v záznamech městské kroniky, dobových tiskovin a ve vzpomínkách přímých účastníků“ (Jaroslav Berka Melichar a kolektiv pamětníků).

Týden Ivana Hoffmana: Kulaté výročí

Kulatá výročí mají zvláštní kouzlo. Pamětníci historických událostí jsou vyvoláváni na scénu, aby ve světle reflektorů vyprávěli, jak to tenkrát bylo. Protože jde o výjimečnou událost, předpokládá se, že řeknou něco originálního, nejlépe nového. Potíž je, že už se všechno tolikrát zopakovalo, že přijít s něčím novým je nejen těžké, ale také podezřelé.

FOTO: Listopadové události roku 1989 na Jičínsku aneb Jak to všechno začalo

Listopadové události roku 1989 rozpohybovala policií brutálně potlačená pražská manifestace studentů, která si 17. listopadu 1989 připomínala smrt nacisty postřeleného Jana Opletala. Rozhýbalo se kolo dějin, které se už nedalo zastavit. Sametová revoluce přinesla pád komunismu a změnu režimu v Československu. Poskládat mozaiku z listopadových událostí roku 1989 na Jičínsku se podařilo díky vzpomínkám aktivních účastníků tehdejšího dění, ale i díky velmi zdařilé výstavě v jičínském muzeu.

Hynek Faschingbauer: Chtěl jsem žít ve svobodné zemi

Listopadové demonstrace v roce 1989 se nevyhnuly ani Domažlicím. Jejich iniciátorem a hlavní osobností byl Hynek Faschingbauer, bývalý lékař oddělení ARO v domažlické nemocnici a současný provozovatel lékáren v Domažlicích a na Folmavě.

Agenti si nás nenápadně fotili, vzpomíná Vilém Wodák

O tom, co se od 17. listopadu děje v Praze, jsem se poprvé dozvěděl ze Svobodné Evropy, naše sdělovací prostředky mlčely, nebo mlžily. V Jihlavě jsme se k demonstracím připojili o několik dní později. Bylo vidět, že tehdejší vládnoucí strana nevěří ve změnu, která nakonec nastala. Tak vzpomíná na události staré třicet let jihlavský badatel Vilém Wodák.  

VÁCLAV HAVEL přijel do Pardubic v lednu 1990, kdy promluvil z balkonu Východočeského divadla k zaplněnému náměstí. To byl již prezidentem.

Do Pardubic dorazila sametová revoluce v pondělí 20. listopadu

/ARCHIVNÍ FOTO/ Odhodlání, ale i strach a nedostatek informací. To provázelo první dny po studentských protestech na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Do regionů se informace o tom, co se děje v Praze dostávaly obtížně. Média o nepokojích v hlavním městě neinformovala buď vůbec, nebo jen velmi zkresleně. Místní se tak podrobnosti o nejnovějších událostech dozvídali od studentů, kteří přijeli z Prahy.

Výročí revoluce? Kvůli Babišovi bude mít hořkou příchuť, soudí CNN

Nedělní výročí sametové revoluce bude mít pro mnoho Čechů hořkosladkou příchuť. Tři desítky let po pádu komunistického režimu si lidé připomínají dramatický historický okamžik na pozadí obvinění potvrzených soudem, že jejich premiér spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Uvedla to dnes v komentáři ke shromáždění na pražské Letenské pláni americká televize CNN.

První shromáždění v Písku se konalo u Divadla Fráni Šrámka

Zatímco v Praze to vřelo, v Písku byl v pátek 17. listopadu 1989 klid. Z televize a rozhlasu zněly běžné zprávy z domova i ze světa a lidé se v poklidu chystali na víkend. Pouze ti, kteří poslouchali Svobodnou Evropu, věděli o masakru na pražské Národní třídě. Informace se však rychle šířily hlavně zásluhou pražských a plzeňských vysokých škol. Odtud do Písku přiváželi letáky, které písečtí studenti opisovali.

Václav Bartuška o stávkách v 89: Bez mimopražských škol bychom nic nezmohli

Václav Bartuška se jako student žurnalistiky účastnil shromáždění na Albertově a připojil se k nepovolenému pochodu z Vyšehradu na Národní třídu. „Ten pochod po nábřeží si pamatuji jako velmi osvobozující pocit. To už nás šlo několik tisíc a dunělo to. Skandovalo se. Sice zima jak blázen a tma, ale úžasný pocit!“

Tip Deníku: Připomenou si 'samet' a také oběti komunismu

Také lidé na Benešovsku si připomenou pietními i kulturními akcemi výročí události, které změnily jejich životy doslova naruby. Až do 17. listopadu 1989 měli Češi a Slováci svou budoucnost narýsovanou podle vůle komunistů. Po připomínce vraždy Jana Opletala v roce 1939 se události daly do pohybu na pražském Albertově a následně především na Národní třídě.

Vymyslel revoluční zeď z krabic. Každou noc jsme ji bránili, vzpomíná

Dnešní padesátník Jan Jeřábek nemusí moc přemýšlet, co dělal přesně před třiceti lety. V revolučních listopadových dnech roku 1989 byl jedním z členů vysokoškolského stávkového výboru v Hradci Králové. Nápad postavit zeď z papírových krabic se vzkazy komunistickým úřadům a StB, které na náměstí sídlily, byl jeho.

Výstava v muzeu vyzývá ke vzpomínkám

/VIDEO/ Návrat o třicet let zpět mohou zažít návštěvníci Západočeského muzea v Plzni na výstavě Na podzim padá listí a komunisti! Expozice, která trvá do ledna příštího roku, je připravená především z dobových artefaktů, nábytku, koberců i takových předmětů, jako jsou třeba mávátka. Nechybí ani dobové plakáty, dokumenty a fotografie.

V Benešově otevřeli dvě výstavy k výročí sametové revoluce

/FOTOGALERIE/ K oslavám 17. listopadu zahájilo Muzeum umění a designu Benešov hned dvě výstavy. Tenkrát před 30 lety je panelová výstava na Masarykově náměstí v Benešově, která přibližuje listopadové události roku 1989 v celostátním dění, ale i v Benešově, prostřednictvím přetisků autentických dokumentů, fotografií a dobových novinových článků.

Tipy na víkend 15. a- 17. listopad

Na návštěvníky čeká tento víkend Postel pro anděla, klasiku Teta pana Charleyho i Psí kusy oblíbeného Lumpíka. Ale především si všichni připomeneme sametovou revoluci a co všechno přinesla a odnesla. 

Budova v Brněnské ulici? Někdejší centrum moci. Komunisty nahradili policisté

Vyškovsko – Stejně jako v jiných okresech budovali českoslovenští komunisté i na Vyškovsku centra, o která mohli opřít svoji moc. Samotné okresní sídlo KSČ se nacházelo ve Vyškově na Brněnské ulici. Po revoluci získalo stejně jako mnohé podobné budovy nové využití. Sídlí v něm totiž dnes obvodní oddělení státní policie.

Facky, kopance, nakládačka. Na výslechy ve Znojmě si StB vodila lidi na krajzák

Znojmo – K výslechům estébáků či na kobereček komunistických pohlavárů chodili ve Znojmě lidé, nebo byli za totality estébáky přímo dovlečeni, hned na několik míst. Pamětníci dodnes dobře vědí o kancelářích bývalé Státní bezpečnosti v budově krajzáku, kde dnes sídlí Okresní soud ve Znojmě, ale také o výslechových místnostech v ulici Horní Česká nebo v Jarošově ulici.

Nahoru Facebook