Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

První shromáždění v Písku se konalo u Divadla Fráni Šrámka

Zatímco v Praze to vřelo, v Písku byl v pátek 17. listopadu 1989 klid. Z televize a rozhlasu zněly běžné zprávy z domova i ze světa a lidé se v poklidu chystali na víkend. Pouze ti, kteří poslouchali Svobodnou Evropu, věděli o masakru na pražské Národní třídě. Informace se však rychle šířily hlavně zásluhou pražských a plzeňských vysokých škol. Odtud do Písku přiváželi letáky, které písečtí studenti opisovali.

Václav Bartuška o stávkách v 89: Bez mimopražských škol bychom nic nezmohli

Václav Bartuška se jako student žurnalistiky účastnil shromáždění na Albertově a připojil se k nepovolenému pochodu z Vyšehradu na Národní třídu. „Ten pochod po nábřeží si pamatuji jako velmi osvobozující pocit. To už nás šlo několik tisíc a dunělo to. Skandovalo se. Sice zima jak blázen a tma, ale úžasný pocit!“

Tip Deníku: Připomenou si 'samet' a také oběti komunismu

Také lidé na Benešovsku si připomenou pietními i kulturními akcemi výročí události, které změnily jejich životy doslova naruby. Až do 17. listopadu 1989 měli Češi a Slováci svou budoucnost narýsovanou podle vůle komunistů. Po připomínce vraždy Jana Opletala v roce 1939 se události daly do pohybu na pražském Albertově a následně především na Národní třídě.

Vymyslel revoluční zeď z krabic. Každou noc jsme ji bránili, vzpomíná

Dnešní padesátník Jan Jeřábek nemusí moc přemýšlet, co dělal přesně před třiceti lety. V revolučních listopadových dnech roku 1989 byl jedním z členů vysokoškolského stávkového výboru v Hradci Králové. Nápad postavit zeď z papírových krabic se vzkazy komunistickým úřadům a StB, které na náměstí sídlily, byl jeho.

Výstava v muzeu vyzývá ke vzpomínkám

/VIDEO/ Návrat o třicet let zpět mohou zažít návštěvníci Západočeského muzea v Plzni na výstavě Na podzim padá listí a komunisti! Expozice, která trvá do ledna příštího roku, je připravená především z dobových artefaktů, nábytku, koberců i takových předmětů, jako jsou třeba mávátka. Nechybí ani dobové plakáty, dokumenty a fotografie.

V Benešově otevřeli dvě výstavy k výročí sametové revoluce

/FOTOGALERIE/ K oslavám 17. listopadu zahájilo Muzeum umění a designu Benešov hned dvě výstavy. Tenkrát před 30 lety je panelová výstava na Masarykově náměstí v Benešově, která přibližuje listopadové události roku 1989 v celostátním dění, ale i v Benešově, prostřednictvím přetisků autentických dokumentů, fotografií a dobových novinových článků.

Tipy na víkend 15. a- 17. listopad

Na návštěvníky čeká tento víkend Postel pro anděla, klasiku Teta pana Charleyho i Psí kusy oblíbeného Lumpíka. Ale především si všichni připomeneme sametovou revoluci a co všechno přinesla a odnesla. 

Budova v Brněnské ulici? Někdejší centrum moci. Komunisty nahradili policisté

Vyškovsko – Stejně jako v jiných okresech budovali českoslovenští komunisté i na Vyškovsku centra, o která mohli opřít svoji moc. Samotné okresní sídlo KSČ se nacházelo ve Vyškově na Brněnské ulici. Po revoluci získalo stejně jako mnohé podobné budovy nové využití. Sídlí v něm totiž dnes obvodní oddělení státní policie.

Facky, kopance, nakládačka. Na výslechy ve Znojmě si StB vodila lidi na krajzák

Znojmo – K výslechům estébáků či na kobereček komunistických pohlavárů chodili ve Znojmě lidé, nebo byli za totality estébáky přímo dovlečeni, hned na několik míst. Pamětníci dodnes dobře vědí o kancelářích bývalé Státní bezpečnosti v budově krajzáku, kde dnes sídlí Okresní soud ve Znojmě, ale také o výslechových místnostech v ulici Horní Česká nebo v Jarošově ulici.

Bezpráví nahradil ochránce práv. Komunisté řídili Brno ze sídla ombudsmanky

Brno – Čtení a šíření režimem zakázaných tiskovin, kontakt s podezřelými lidmi nebo trestná činnost, při které byl na straně poškozeného státní aparát. Za tyto a mnohé další aktivity se mohli lidé z Brna a Brněnska za minulého režimu octnout v hledáčku Státní bezpečnosti. Ta sídlila na několika místech v Brně i jeho okolí.

Anglické texty a nevhodné názvy kapel. Tak vypadal bigbít za totality

Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.

Anglické texty a nevhodné názvy kapel. Tak vypadal bigbít za totality

Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.

Anglické texty a nevhodné názvy kapel. Tak vypadal bigbít za totality

Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.

Anglické texty a nevhodné názvy kapel. Tak vypadal bigbít za totality

Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.

Anglické texty a nevhodné názvy kapel. Tak vypadal bigbít za totality

Dnešní mladí rockeři si už nedovedou představit, že by jejich oblíbené kapely někdo zakazoval nebo jim samotným znemožňoval vystupovat. Byly tu však i doby, kdy vadily anglické texty a problémem mohl být už samotný název kapely. Své si v tu dobu zažil nejeden muzikant v Ústeckém kraji.

Nahoru Facebook