Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
Vzpomínkové setkání k 75. výročí takzvané „Krvavé neděle“ se uskutečnilo v sobotu 14. prosince v Palačově, místní části Starého Jičína, u památníku věnovanému osádce amerického bombardéru B-24J Liberator „Flying Finger.“
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
Okresní soud ve Strakonicích ve středu 11. prosince projednával spor mezi bývalým tajemníkem městského úřadu Vladimírem Stronerem a vedením města Strakonice.
V nedožitých 98 letech zemřel 5. prosince v Klatovské nemocnici politický vězeň, dělník, vikář klatovský, farář chudenický, bezděkovský, dlažovský a osobní děkan Vladislav Sysel.
Ing. Aleš Kučera, penzista - technik; před 30 lety manažer Občanského fóra (OF) v Chebu
Želiv – Dvacet let od úmrtí opata Víta Bohumila Tajovského si v těchto dnech připomíná želivský premonstrátský klášter, kde opat Tajovský ve dvou obdobích rozdělených totalitní érou působil a 11. prosince 1999 zemřel.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí. Utajovaného pohřbu se tedy 7. prosince ve strašnickém krematoriu zúčastnili jen lidé, kteří dostali smuteční oznámení. Jednou z nich byla její bývalá kuchařka Františka Jeřábková. S Hanou Benešovou udržovala přátelský kontakt i poté, co pro ni přestala pracovat.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí. Utajovaného pohřbu ve strašnickém krematoriu se tedy zúčastnili jen lidé, kteří dostali smuteční oznámení. Jednou z nich byla její bývalá kuchařka Františka Jeřábková. S Hanou Benešovou udržovala přátelský kontakt i poté, co pro ni přestala pracovat.
Jaroslav Dlouhý a Josef Holec zažili za 2. světové války ohromné drama. Byli donuceni narukovat do Rudé armády. Popisují chaos, dezerce, zbabělost Rudoarmějců během ústupových bojů na východní frontě v roce 1941. Oba padli do německého zajetí. Nikoliv v boji. Dlouhý zaspal a ztratil se jednotce. Holec nestačil ostatním Rudoarmějcům, kteří utíkali před německými tanky. Táhnul na zádech zraněného kamaráda.
"Některé bludy mají tendenci se prosazovat jako budoucí pravověrnost," uvedl český religionista a vysokoškolský pedagog Ivan Odilo Štampach na přednáškovém večeru věnovaném modernímu kacířství. Akce se uskutečnila 3. prosince v galerii u pražské Betlémské kaple, inspirovalo ji vydání nové knihy Kacířův kancionál.
Česká republika si 17. listopadu 2019 připomínala 30. výročí od Sametové revoluce. Ani ZŠ Předměřice nad Labem nebyla výjimkou.
Setkání s autorkou knihy Falešné hranice: Akce „Kámen“ Václavou Jandečkovou. Tématem besedy budou oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948 – 1951 a také komentovaná prohlídka výstavy ve Dvoraně zámku. Přednáška s prohlídkou výstavy začíná dnes v 17 hodin.
Do Česka doputoval audit Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jde o to, zda i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů je jeho konečným beneficientem. Pokud by podle bruselských kontrolorů nadále ovládal holding Agrofert a vlastnictvím médií porušoval zákon o střetu zájmů, byl by to problém jako hrom.
Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení.“
Revoluce a všechny odvážné činy, které jí předcházely, změnily životy českého lidu. Všichni, kteří se rozhodli bojovat za demokracii, riskovali svou svobodu a oplétačky s policií. Po letech ale přiznávají, že revoluce v roce 1989 byla občas také zábava. Východočeský disent zavzpomínal na humorné chvíle. Některým z nich se ale v danou dobu smát nedokázali, vtipnými vzpomínkami se staly až po letech.
Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. Vyplývá to z dnešního oznámení ústavního soudu. Babiš počká na vyjádření svých právníků, řekl novinářům. Předpokládá, že soudy vyhraje.
Jiří Novotný zavzpomínal, jak před třiceti lety prožíval osudové okamžiky československých dějin. Tehdy byl studentem vysoké školy v Jihlavě.
František Hromada, herec, divadelní režisér, ředitel Západočeského divadla v Chebu 1991-1999, stále aktivní (pracuje na publikacích a vyučuje), před 30 lety jeden z iniciátorů divadelní a společenské vzpoury, spoluzakladatel Občanského fóra (OF) v Chebu.
Sametovou revoluci lze nahlížet z mnoha různých pohledů. V rozhlasovém dokumentu Příběhy 20. století zazněla svědectví tehdejších studentů, disidentů, dělníků, estébáků a policistů. Na události listopadu 89 tak vzpomínala nejen tehdejší studentka anglistiky Monika MacDonagh Pajerová, ale i náčelník pražské Veřejné bezpečnosti Michal Danišovič.
Jiří Dytrych, penzista, profesí fotograf, který před 30 lety pracoval mj. i pro Západočeské divadlo v Chebu; podílel se na šíření prvních tištěných zpráv o převratných událostech po Chebu a další pomoci Občanskému fóru
Ing. Jiří Irber, penzista (předtím vodohospodář), před 30 lety člen řídící rady a mluvčí Občanského fóra (OF) v Chebu
Bylo 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Římskokatolická farnost Strakonice společně s MěKS Strakonice připravily na středu 27. listopadu besedu s Danou Němcovou. Psycholožka, disidentka komunistického režimu, signatářka a mluvčí Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných bude v Rytířském sále hradu hovořit od 18 hodin. Vstupné dobrovolné.
Akce k výročí 30 let Sametové revoluce se uskutečnila také v Zábřehu. Účastníci se sešli na letní scéně u zámku. Šlo totiž o první porevoluční městskou realizaci - veřejného prostoru - určeného ke dříve omezovanému shromažďování.
/VIDEO/ Jiří H. Kubík stával v listopadu 1989 na střeše pardubického Grandu, nad hlavami demonstrujících, a v rukou třímal státní vlajku. Této české vlajce je dnes asi osmdesát let a v těchto dnech – vypraná a opravená – znovu zavlála v Pardubicích při oslavách 30. výročí sametu.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Golčův Jeníkov - Před 110 lety, 26. listopadu 1909, se narodil v Golčově Jeníkově do rodiny místního koželuha (Roberta a Terezy Horových) významný předúnorový poslanec Československé strany národně socialistické Ota Hora. Bojoval aktivně proti oběma totalitám, nacistické i komunistické.
Ve středu 22. listopadu se pražští studenti a herci rozjeli do mimopražských podniků informovat dělníky o tom, co se děje. Do Prahy naopak dorazily autobusy s milicionáři. Příslušníci "ozbrojené pěsti dělnické třídy" však z pražských ulic ještě týž den zase zmizeli.
Je sobota 18. listopadu 1989, pět hodin odpoledne. Na vsetínském Náměstí osvobození (dnes náměstí Svobody) se k památníku osvobození blíží menší ženská postava. Vytahuje svíčku, zapaluje ji a staví k pomníku…
Třicáté výročí je plné debat o smyslu listopadových událostí a o jejich vyznění. Lidé pořád přemýšlejí, zda za vším nestály KGB a StB. Překvapivé množství občanů, kteří revoluci zažili jako dospělí či dospívající, si myslí, že za komunismu se žilo vlastně líp. Pachuť se ale objevila záhy.
/FOTOGALERIE/ Studenti hradecké univerzity se společně s pamětníky listopadových událostí roku 89 rozhodli znovu, po třiceti letech, postavit na hradeckém Ulrichově náměstí zeď z papírových krabic.
Divadlo Brod se rozhodlo oslavit 30 let svobody společně se svými příznivci. Přímo na neděli 17. listopadu připravilo premiéru hry Deník Leošky Kutheilové. Vlastně hned dvě premiéry, protože lístky na první ohlášený termín byly za tři dny vyprodány a tak se přidávalo ještě druhé představení.
První dny po 17. listopadu v roce 1989 byly rušné i v Karlových Varech. Už v pondělí 20. listopadu se na pěší zóně u obchodního domu Perla sešli první revoltující. Bylo jich asi třicet a svolal je sem Jiří Kotek s Janem Horníkem, kteří o víkendu navštívili Prahu, aby se dozvěděli více o pátečním zásahu na Národní třídě.
Chotěboř – Na události před třiceti lety vzpomněli lidé v Chotěboři. V předvečer kulatého výročí sametové revoluce se v místní sokolovně uskutečnil sametový festival. Nabídl pět kapel. Jeho vyvrcholením byl koncert Ivana Hlase.
Sloup - Ten, kdo minulý týden zavítal do ZŠ Sloup, musel mít pocit, že ho stroj času přenesl o více než 30 let nazpět. Ve škole totiž probíhala projektová výuka s názvem Sametová revoluce a 30 let demokracie.
Mezi sedmi oceněnými, kteří v pátek převzali z rukou hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda čestnou plaketu za odvážné občanské postoje, byl také starosta Svojšína a signatář Charty 77 Karel Petráň.
Takový scénář fotbalového zápasu hned tak nevymyslíte. A podobný průběh ani na tribunách nezažijete…
Jihlava – Dnes tam sídlí úředníci magistrátu, dům s číslem popisným osm je však bývalým vězením. Pamatuje praktiky gestapa i členů Státní bezpečnosti a v úterý 19. listopadu na něm bude v půl páté večer odhalena pamětní deska.
Plzeň po většinu roku 1989 nezažívala podobně velké demonstrace, jaké se odehrávaly v Praze například při Palachově týdnu.
Před třiceti lety se zlomil tuhý kořínek komunistické moci v Československu. Již třicet let žijeme ve svobodné zemi.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
Na pražské události pátku 17. listopadu v Pardubicích nejprve zareagovalo Východočeské divadlo. Herci vyburcovaní disidentkou Jarmilou Stibicovou, která byla v době zásahu v Praze a přivezla do Pardubic informace, místo představení v pondělí večer s diváky diskutovali o dění. Sama Stibicová ale večer do divadla nedorazila, na cestě ji zadržela Veřejná bezpečnost.
