Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. Vyplývá to z dnešního oznámení ústavního soudu. Babiš počká na vyjádření svých právníků, řekl novinářům. Předpokládá, že soudy vyhraje.
František Hromada, herec, divadelní režisér, ředitel Západočeského divadla v Chebu 1991-1999, stále aktivní (pracuje na publikacích a vyučuje), před 30 lety jeden z iniciátorů divadelní a společenské vzpoury, spoluzakladatel Občanského fóra (OF) v Chebu.
Sametovou revoluci lze nahlížet z mnoha různých pohledů. V rozhlasovém dokumentu Příběhy 20. století zazněla svědectví tehdejších studentů, disidentů, dělníků, estébáků a policistů. Na události listopadu 89 tak vzpomínala nejen tehdejší studentka anglistiky Monika MacDonagh Pajerová, ale i náčelník pražské Veřejné bezpečnosti Michal Danišovič.
Jiří Dytrych, penzista, profesí fotograf, který před 30 lety pracoval mj. i pro Západočeské divadlo v Chebu; podílel se na šíření prvních tištěných zpráv o převratných událostech po Chebu a další pomoci Občanskému fóru
Bylo 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Římskokatolická farnost Strakonice společně s MěKS Strakonice připravily na středu 27. listopadu besedu s Danou Němcovou. Psycholožka, disidentka komunistického režimu, signatářka a mluvčí Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných bude v Rytířském sále hradu hovořit od 18 hodin. Vstupné dobrovolné.
Akce k výročí 30 let Sametové revoluce se uskutečnila také v Zábřehu. Účastníci se sešli na letní scéně u zámku. Šlo totiž o první porevoluční městskou realizaci - veřejného prostoru - určeného ke dříve omezovanému shromažďování.
/VIDEO/ Jiří H. Kubík stával v listopadu 1989 na střeše pardubického Grandu, nad hlavami demonstrujících, a v rukou třímal státní vlajku. Této české vlajce je dnes asi osmdesát let a v těchto dnech – vypraná a opravená – znovu zavlála v Pardubicích při oslavách 30. výročí sametu.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Pro obyvatele Troubek je to téma dodnes živé. A pokud se na místním hřbitově vzpomíná na padlé americké letce, kteří 17. prosince 1944 položili život v největší letecké bitvě konce války nad územím protektorátu, nikdy nesmějí chybět. Místní se starají o památník letcům, nosí sem květiny, zapalují svíčky.
Golčův Jeníkov - Před 110 lety, 26. listopadu 1909, se narodil v Golčově Jeníkově do rodiny místního koželuha (Roberta a Terezy Horových) významný předúnorový poslanec Československé strany národně socialistické Ota Hora. Bojoval aktivně proti oběma totalitám, nacistické i komunistické.
Ve středu 22. listopadu se pražští studenti a herci rozjeli do mimopražských podniků informovat dělníky o tom, co se děje. Do Prahy naopak dorazily autobusy s milicionáři. Příslušníci "ozbrojené pěsti dělnické třídy" však z pražských ulic ještě týž den zase zmizeli.
Je sobota 18. listopadu 1989, pět hodin odpoledne. Na vsetínském Náměstí osvobození (dnes náměstí Svobody) se k památníku osvobození blíží menší ženská postava. Vytahuje svíčku, zapaluje ji a staví k pomníku…
Třicáté výročí je plné debat o smyslu listopadových událostí a o jejich vyznění. Lidé pořád přemýšlejí, zda za vším nestály KGB a StB. Překvapivé množství občanů, kteří revoluci zažili jako dospělí či dospívající, si myslí, že za komunismu se žilo vlastně líp. Pachuť se ale objevila záhy.
/FOTOGALERIE/ Studenti hradecké univerzity se společně s pamětníky listopadových událostí roku 89 rozhodli znovu, po třiceti letech, postavit na hradeckém Ulrichově náměstí zeď z papírových krabic.
Divadlo Brod se rozhodlo oslavit 30 let svobody společně se svými příznivci. Přímo na neděli 17. listopadu připravilo premiéru hry Deník Leošky Kutheilové. Vlastně hned dvě premiéry, protože lístky na první ohlášený termín byly za tři dny vyprodány a tak se přidávalo ještě druhé představení.
První dny po 17. listopadu v roce 1989 byly rušné i v Karlových Varech. Už v pondělí 20. listopadu se na pěší zóně u obchodního domu Perla sešli první revoltující. Bylo jich asi třicet a svolal je sem Jiří Kotek s Janem Horníkem, kteří o víkendu navštívili Prahu, aby se dozvěděli více o pátečním zásahu na Národní třídě.
Chotěboř – Na události před třiceti lety vzpomněli lidé v Chotěboři. V předvečer kulatého výročí sametové revoluce se v místní sokolovně uskutečnil sametový festival. Nabídl pět kapel. Jeho vyvrcholením byl koncert Ivana Hlase.
Sloup - Ten, kdo minulý týden zavítal do ZŠ Sloup, musel mít pocit, že ho stroj času přenesl o více než 30 let nazpět. Ve škole totiž probíhala projektová výuka s názvem Sametová revoluce a 30 let demokracie.
Mezi sedmi oceněnými, kteří v pátek převzali z rukou hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda čestnou plaketu za odvážné občanské postoje, byl také starosta Svojšína a signatář Charty 77 Karel Petráň.
Jihlava – Dnes tam sídlí úředníci magistrátu, dům s číslem popisným osm je však bývalým vězením. Pamatuje praktiky gestapa i členů Státní bezpečnosti a v úterý 19. listopadu na něm bude v půl páté večer odhalena pamětní deska.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
V Československu v roce 1989 pukaly ledy. Sportovci změny většinou vítali. Reprezentanti sice patřili k privilegovaným vrstvám, ale bolševický režim je držel zkrátka. Odchodů na Západ se dočkali jen (někteří) třicátníci. A kdo vypadal podezřele, byl smeten.
Na pražské události pátku 17. listopadu v Pardubicích nejprve zareagovalo Východočeské divadlo. Herci vyburcovaní disidentkou Jarmilou Stibicovou, která byla v době zásahu v Praze a přivezla do Pardubic informace, místo představení v pondělí večer s diváky diskutovali o dění. Sama Stibicová ale večer do divadla nedorazila, na cestě ji zadržela Veřejná bezpečnost.
Na schodech Východočeského divadla v Pardubicích v neděli večer opět zavlála stejná vlajka jako před třiceti lety. Lidé si na náměstí Republiky připomněli, jak v listopadu 1989 zvonili klíči a volali po svobodě.
FOTOGALERIE/ Karel Kryl je jednou z ikon bouřlivých dnů listopadu 1989, které vedlyk pádu komunistického režimu u nás. Lidé na Karla Kryla vzpomínají v Kroměříži, kde se narodil, každoročně při akci s názvem Světlo pro Karla Kryla.
/FOTOGALERIE/ Vzpomínkou na ty, kteří trpěli, a byli také umučeni vyšetřovateli Státní bezpečnosti ve votickém klášteře, byla akce spojená i s připomínkou 30 let od sametové revoluce. V neděli 17. listopadu ji v klášteře sv. Františka z Assisi zorganizovala votická radnice.
Dokumenty vztahující se k osobnosti Václava Havla a jeho persekuci ze strany komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale i další archiválie mimo jiné o Chartě 77 si dnes veřejnost může prohlédnout v Archivu bezpečnostních složek (ABS). V ulici Na Struze pořádá akci nazvanou Na čaj do archivu. Budova nedaleko Národní třídy, kde se dnes odehrává řada vzpomínkových akcí k 30. výročí pádu komunistického režimu, otevřela krátce před polednem. Přišly sem už desítky lidí starší a mladší generace i rodiče s dětmi.
Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.
Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.
V ročence Kruhu přátel muzea Varnsdorf Mandava 2019 (Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku), která právě vychází, nalezneme mj. pozoruhodný článek „Sametová revoluce 1989 ve Varnsdorfu v záznamech městské kroniky, dobových tiskovin a ve vzpomínkách přímých účastníků“ (Jaroslav Berka Melichar a kolektiv pamětníků).
Kulatá výročí mají zvláštní kouzlo. Pamětníci historických událostí jsou vyvoláváni na scénu, aby ve světle reflektorů vyprávěli, jak to tenkrát bylo. Protože jde o výjimečnou událost, předpokládá se, že řeknou něco originálního, nejlépe nového. Potíž je, že už se všechno tolikrát zopakovalo, že přijít s něčím novým je nejen těžké, ale také podezřelé.
Listopadové události roku 1989 rozpohybovala policií brutálně potlačená pražská manifestace studentů, která si 17. listopadu 1989 připomínala smrt nacisty postřeleného Jana Opletala. Rozhýbalo se kolo dějin, které se už nedalo zastavit. Sametová revoluce přinesla pád komunismu a změnu režimu v Československu. Poskládat mozaiku z listopadových událostí roku 1989 na Jičínsku se podařilo díky vzpomínkám aktivních účastníků tehdejšího dění, ale i díky velmi zdařilé výstavě v jičínském muzeu.
Listopadové demonstrace v roce 1989 se nevyhnuly ani Domažlicím. Jejich iniciátorem a hlavní osobností byl Hynek Faschingbauer, bývalý lékař oddělení ARO v domažlické nemocnici a současný provozovatel lékáren v Domažlicích a na Folmavě.
O tom, co se od 17. listopadu děje v Praze, jsem se poprvé dozvěděl ze Svobodné Evropy, naše sdělovací prostředky mlčely, nebo mlžily. V Jihlavě jsme se k demonstracím připojili o několik dní později. Bylo vidět, že tehdejší vládnoucí strana nevěří ve změnu, která nakonec nastala. Tak vzpomíná na události staré třicet let jihlavský badatel Vilém Wodák.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Odhodlání, ale i strach a nedostatek informací. To provázelo první dny po studentských protestech na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Do regionů se informace o tom, co se děje v Praze dostávaly obtížně. Média o nepokojích v hlavním městě neinformovala buď vůbec, nebo jen velmi zkresleně. Místní se tak podrobnosti o nejnovějších událostech dozvídali od studentů, kteří přijeli z Prahy.
Nedělní výročí sametové revoluce bude mít pro mnoho Čechů hořkosladkou příchuť. Tři desítky let po pádu komunistického režimu si lidé připomínají dramatický historický okamžik na pozadí obvinění potvrzených soudem, že jejich premiér spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Uvedla to dnes v komentáři ke shromáždění na pražské Letenské pláni americká televize CNN.
Cestovat, prosazovat svůj názor, chytat ryby po celém světě, bez trestu odporovat autoritám – to jsou odpovědi studentů kaplické obchodní akademie na otázku Co pro tebe znamená svoboda?
