
PODÍVEJTE SE: Krytů pro civilní obyvatelstvo bývala na Kladensku více než stovka
Blízkost válečného konfliktu přiměla stát a jeho integrovaný záchranný systém k revizi protiletecké ochrany obyvatel. Ke kontrole se připojily i na Kladensku.
Blízkost válečného konfliktu přiměla stát a jeho integrovaný záchranný systém k revizi protiletecké ochrany obyvatel. Ke kontrole se připojily i na Kladensku.
„Je hrozné, co se děje. Odsuzuji válku,“ říká parkourista původem z Ruska. Polovina výtěžku z ústecké akce půjde na pomoc Ukrajině.
Jules Verne o většině vynálezů, které popisoval v knihách, jen snil a jejich pozdější existence se už nedožil. Spisovatel Leoš Kyša alias Franta Kotleta, kultovní autor drsné sci-fi vidí v reálu to, o čem psal ve své trilogii Spad. Série knih ze světa zničeného atomovou válkou totiž začíná zprávami o tuhých bojích Rusů a Ukrajinců u Kyjeva v březnu 2027.
ROZHOVOR/ Ve své vlasti je původní profesí učitel, nyní pracuje ve zlínské Kovárně VIVA jako operátor výroby. Proto, aby svou rodinu doma na Ukrajině podporoval a uživil ji. „Rusko nezápasí s 250 tisíci vojáky ukrajinské armády. Bojují s 30 milionovým lidem. Celá Ukrajina se jim postavila,“ říká třiatřicetiletý Anatolij Gladčenko z Ukrajiny.
Vlna solidarity se strhla i na Domažlicku. Lidé shánějí informace, jak pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Na sociálních sítích se množí nabídky nejrůznější pomoci.
Sedmiletá Jaroslava Žuňová z ukrajinského Kyjeva je těžce postižená. Léky, kterých potřebuje spoustu, je nyní ve válečné zóně téměř nemožné sehnat. Její rodina nestihla včas utéct, válka je překvapila. V Pardubicích na ně čeká nový domov, do Česka se však v současné situaci nemají jak dostat. Z Kyjeva, kde zuří těžké boje, je momentálně nikdo neodveze. Vlastní auto nemají.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Ukrajinští Romové na nic nečekali, a jakmile začala válka, ženy a děti se daly na útěk. Romové z Ukrajiny ale nejsou na východě Slovenska zdaleka tak vřele přijímáni jako „bílí“ Ukrajinci.
Ani v porodnici není bezpečno. I tato zařízení se na Ukrajině stávají terčem ruského ostřelování, jak ukázala úterní palba na porodnici v Kyjevě. Ženy ve válkou zmítané zemi tak nyní musí rodit často v doslova bojových podmínkách. Zatímco kolem nich zuří konflikt, jejich děti přicházejí na svět v krytech, sklepeních či metru. Anebo na útěku.
Agresi Ruské federace směrem k Ukrajině negativně vnímají jak obyvatelé, tak instituce v České republice. Masarykova univerzita v Brně dne 26. února ukončila s okamžitou platností smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. Rektor Martin Bareš v dokumentech zaslaných do Ruska uvedl, že jsou však připraveni diskutovat o obnově spolupráci, pokud si budou moci být jistí, že principy demokracie, svobody a respekt sdílený s evropskými zeměmi 21. století v Rusku definitivně zvítězily. Jak situaci na Ukrajině vnímají sami Ukrajinci jsme se zeptali čtyřiadvacetileté brněnské studentky Masarykovy univerzity Julije Dumenko původem z Užhorodu.
Jarmila Doležalová, poslední z těch, kteří přežili vyhlazení Ležáků nacisty v roce 1942, napsala otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Žádá ho, aby zastavil válku na Ukrajině. Se sestrou Marií byla téměř před 80 lety vybrána na poněmčení, zůstaly tak jediné ze všech ležáckých dětí a obyvatel Ležáků, kteří druhou světovou válku přečkali. Je srdcem se všemi, kteří mají podobný osud nebo by ho mohli mít právě kvůli ozbrojeným, válečným konfliktům, uvedla v dopise.
Cizinci z takzvaných třetích zemí mají po příjezdu povinnost ohlásit na policii místo pobytu. Na jednu z podmínek, jimž musí po příjezdu vyhovět cizí státní příslušníci, upozornila v úterý středočeská mluvčí Policie ČR Vlasta Suchánková.
Strejda byl poslední z rodiny na vojně. Jezdil v tanku, ale teď už by do něj přes břicho nevlez, hlásí školáci.
/FOTOGALERIE/ Třicetiletá Světlana se šestiletým synem společně s blízkými přáteli uprchli ze svých domovů v ukrajinské Dolyně, městě, které se nachází v Ivanofrankivské oblasti. V regionu, kde se nachází letiště, které bylo jedním z prvních cílů ruské armády. Zatímco ženy a děti musely město opustit, muži tam zůstali.
Válka lží na tuzemském internetu začala o dost dřív než ta reálná na Ukrajině. Z lidí, kteří nedávno „pouze“ protestovali proti koronavirovým restrikcím a očkování, se po začátku invaze částečně stali přívrženci Ruska.
Vedení Kroměříže zřídilo telefonní informační linku +420 720 066 434, na které se lidé utíkající z válkou sužované Ukrajiny dozví, kde se ubytovat a kam se obrátit s prosbou o zajištění základních životních potřeb. Na lince se uprchlíci domluví ukrajinsky, obsluhují ji totiž osoby pocházející z Ukrajiny.
Jaký kurz by asi před měsícem měla sázka, že Miloš Zeman rozpozná svůj omyl a nazve Putina šílencem? Konspirátoři, pro které je autoritou Donald Trump nebo Miloš Zeman, konečně dostali od svých guru jasný vzkaz: „Válku zahájil Putin bezdůvodně. Rusko je agresor. Ukrajina oběť. Válečný zločinec Putin má na rukou krev nevinných.“
V jídelně hotelu Záviš na náměstí v Hluboké nad Vltavou sedí několik desítek žen a dětí, které právě obědvají, všude zní ukrajinština. Nejsou to účastníci zájezdu, ale uprchlíci ze země, kde se bojuje. V rohu místnosti leží naskládané hromádky humanitární pomoci, hlavně hygienické potřeby i oblečení. Na terase česky vypráví novinářům paní Olesa Bulik o dlouhé cestě, kterou absolvovaly z rodné Koločavy na Podkarpatské Rusi, odkud vyjely počátkem víkendu. Do nového domova přijely zapůjčenými autobusy ČSAD Písek teprve v neděli podvečer.
Setkání na podporu napadené Ukrajiny, která se od minulého týdne pořádají po celém Česku, přišla i do Jičína. Původně se podle organizátorů ze skupiny Stojíme za Ukrajinou mělo jednat o tiché setkání bez připraveného programu. Slova se ale přímo na místě ujalo hned několik řečníků. byl mezi nimi jičínský senátor Tomáš Czernin, ředitel Oblastní Charity Jičín David Rejlek nebo železnický farář Josef Kordík. "Nikdo z nás nevěřil, že v Evropě ve 21. století vypukne válka," shrnul v jedné větě pocity všech přítomných senátor.
/VIDEO/ Za války v Jugoslávii byl ve složkách mezinárodních sil UNPROFOR. Hrůzy bombardování a utrpení uprchlíků tak poznal opravdu zblízka. Nyní Tomáš Sláma organizuje v Třebíči sbírku pro ukrajinské běžence. Přispěl do ní dokonce i syn pilota, který za 2. světové války létal s bombardérem.
/VIDEO/ Za války v Jugoslávii byl ve složkách mezinárodních sil UNPROFOR. Hrůzy bombardování a utrpení uprchlíků tak poznal opravdu zblízka. Nyní Tomáš Sláma organizuje v Třebíči sbírku pro ukrajinské běžence. Přispěl do ní dokonce i syn pilota, který za 2. světové války létal s bombardérem.
Odborníci radí promluvit si s dětmi o konfliktu, vysvětlovat situaci, informace nezatajovat, nelhat.
Vlna solidarity na pomoc Ukrajině roste i na Chebsku. Města, spolky, podnikatelé, zdravotníci, ale jednotlivci nabízejí pomoc lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině.
Je to stejné jako za sovětských dob. Slavní sportovci jsou pro Rusko a jeho vládu cenným kouskem do propagandistické skládačky. Loajální hvězdy zahrnuje Putin poctami a lukrativními místy, čas od času ale někdo přijde i s kritikou oficiálního režimu. Jde o značný risk.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Jela nekonečné hodiny, další nekonečné hodiny stála na hranici a pak se najednou ocitla v cizí zemi. „Nevěděla jsem, kde jsem. Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko. Ale vlastně mi to bylo jedno. Nebyla jsem na Ukrajině,“ říká Elena. „Věděla jsem, že se mi podařilo uprchnout z války,“ dodává a téměř se rozbrečí.
Přerovští zastupitelé na svém pondělním zasedání ostře odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a schválili materiální pomoc ve výši 200 tisíc korun partnerskému městu Ivano-Frankivsk. Šéfové všech politických klubů se také shodli na uvolnění částky přes 3 miliony korun, která byla původně vyčleněna na projektovou dokumentaci rekonstrukce bývalého hotelu Strojař. I tyto peníze mají pomoci uprchlíkům. Pro návrh zvedla ruku drtivá většina přítomných.
Také vedení měst na Břeclavsku vyjadřuje podporu Ukrajině. U radnic zavlály žluto-modré vlajky a z radnic přicházejí zprávy o způsobech podpory.
Sláva Ukrajině, hanba Putinovi. V podobném duchu se nesl veřejný mítink studentů Univerzity Palackého na nádvoří Zbrojnice v centru Olomouce. Ti dali jasně najevo, že podobná agrese jakou předvádí Putinovo Rusko do 21. století rozhodně nepatří. Ke studentům postupně promlouvali zástupci vedení univerzity, olomoucký primátor a i sami studenti.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Téměř tři sta lůžek vyhradila na Mánesových kolejích brněnská technika pro ukrajinské uprchlíky. Na Mendelově univerzitě pak zakázali přijímat nové ruské studenty.
Stovky tisíc obyvatel uprchly v uplynulých dnech z Ukrajiny. Dění ve válkou zasažené zemi sleduje z Brna reportérka Deníku Rovnost s ukrajinskými kořeny, Božena Kovalyshyn.
Navzdory nabádáním britského ministra obrany Bena Wallaceho, aby se nikdo do bojů na Ukrajině nezapojoval, se rozhodli jednat. Šedesát dobrovolníků, bývalých vojáků armády a speciálních jednotek, míří na Ukrajinu, aby jí pomohli čelit ruským silám Vladimira Putina. Na místo mobilizační jednotky by měli dorazit během několika dní.
Ještě před dvěma měsíci bojoval v ringu. V nablýskané Madison Square Garden si připnul kolem pasu další mistrovský pás. Teď legendární ukrajinský boxer Vasilij Lomačenko brání svou vlast se zbraní v ruce ve válce s Ruskem.
Patřím již k těm „dříve narozeným“ a tak si již něco pamatuji. Je to již po čtvrté, co se setkávám s ruskými tanky. Po prve to bylo v roce 1945. Ale tehdy jsme je vítali jako osvoboditele, když jako malý kluk jsem je obdivoval techniku a přátelil jsem se s tankisty. Podruhé to bylo v roce 1956, když už jako mladík jsem sledoval, jak tyto tanky dusí povstání v Budapešti. Po třetí však to už bylo u nás. 21.srpna 1968, kdy tak jako dnes na Ukrajině k nám vtrhly tanky „přátel“na pozvání udusit „Pražské jaro“. Děkujeme Václavu Petráskovi za působivou vzpomínku.
/FOTOGALERIE/ Před pětasedmdesáti lety vstoupilo Československo do éry státem plánovaného hospodaření. Mnozí věřili, že přinese obnovu země. Ve skutečnosti přineslo jen nesvobodu a fronty na toaletní papír.
Válka na Ukrajině pokračuje už pátý den. Ruští vojáci se v noci znovu neúspěšně pokusili prolomit obranu Kyjeva, vážná situace je ale v Charkově. Bělorusko je podle ukrajinské informační služby připraveno přímo vstoupit do války s Ukrajinou. Ukrajina požádala o okamžité přijetí do Evropské unie. Tento záměr podpořili prezidenti osmi zemí, včetně Miloše Zemana. Na bělorusko-ukrajinské hranici skončila mírová jednání mezi Kremlem a Kyjevem. Americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance.
Odborníci radí promluvit si s dětmi o konfliktu, vysvětlovat situaci, informace nezatajovat, nelhat.
Odborníci radí promluvit si s dětmi o konfliktu, vysvětlovat situaci, informace nezatajovat, nelhat.
Válka na Ukrajině se stupňuje. Ke Kyjevu se blíží asi 27 kilometrů dlouhý konvoj ruských sil, ukazují satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar. Odpoledne ruská armáda zahájila mohutný útok na obydlenou oblast v Charkově. V Ochtyrce v Sumské oblasti odpálili Rusové vakuovou bombu, tvrdí starosta města. Informaci ale zatím nelze potvrdit. Po leteckém úderu na město Brovary u Kyjeva zemřel nejméně jeden člověk, dalších pět utrpělo zranění. Útok pravděpodobně zasáhl vojenský radar.
Celý svět poslední dny žije válečným konfliktem na Ukrajině. Podobně jako v začátcích koronaviru, i teď se lidech objevila silná solidarita a dobrými skutky nešetří. Udělat něco pro druhé zkrátka zahřeje u srdce.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Autobusy přivezly do Krnova nejen ukrajinské uprchlíky, ale také jejich rodinné příběhy. Z mnohých mrazí v zádech a provází je slzy.
„Putin vede válku proti Evropě. My Ukrajinci bojujeme za vás. Pomozte!“
Když se Martina Dlouhá z Hradčan a její manžel dozvěděli, že na Ukrajině vypukla válka, jejich myšlenky se okamžitě stočily k přátelům, kteří jim pomáhali na stavbě rodinného domu. S ukrajinskými dělníky seděli v létě na zahradě, rodiny se navzájem znaly. Pomoci známým a jejich blízkým pro ně bylo něčím samozřejmým. Převezli je do Česka ze slovensko-ukrajinských hranic a zajistili jim ubytování na faře v Dřevohosticích.
Když v září 1939 vstoupila Velká Británie do války, museli majitelé usmrtit během prvního týdne tři čtvrtě milionu domácích mazlíčků, zejména psů a koček. Záběry z obléhané Ukrajiny pak jenom potvrzují, že ve válečných konfliktech spolu bok po boku trpí nejen lidé, ale také zvířata. Organizace a dobrovolníci po celé Evropě proto nabízejí azyl chovatelům.
Na Ukrajině se rozhořel ozbrojený konflikt a spolu s ním Rusko vyhrotilo i informační válku. „Ruská propaganda míří směrem dovnitř. Že jí u nás věří každý desátý člověk je pro Putina příjemný bonus,“ vysvětluje odborník na propagandu z brněnské Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Koho by napadlo, jak aktuální zase budou slova ze známé písně o Nikolu Šuhajovi: Zabili, zabili chlapa z Koločavy… Ukrajinští muži rukují do války, zatímco jejich ženy a děti hledají bezpečí za hranicemi. Lidé z Českobudějovicka, kteří se vydávali v létě na Ivanem Olbrachtem proslavenou Koločavu na Podkarpatské Rusi, se už setkali s těmi, které tam během turistických pobytů potkávali.
Válku na Ukrajině rozpoutanou vstupem ruské armády na její území považují i lidé z Mariánských Lázní za akt neobhajitelné agrese.
Mostecká radnice přijala první opatření na pomoc Ukrajině. Město je připraveno poskytnout dopravu, ubytování a stravu desítkám rodin zasažených válkou.
Syn musí narukovat, taky pojedu bojovat, říká Ukrajinec pracující na VysočiněBrtnice - Od rodiny na Ukrajině ho dělí stovky kilometrů. Pokud se v blízké domě Alexandr Smahlii z Brtnice na Jihlavsku do rodné vlasti vrátí, bude to kvůli válce.