Rusko ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách zahájilo invazi na Ukrajinu. Tento moment zasáhl celou Evropu a nejinak tomu je i v Česku. Obzvláště pak zasáhl bývalou studentku uničovského gymnázia, Miss Libereckého kraje, Miss Tourism World Ukraine a manželku asistenta trenéra fotbalové Slavie Jaroslava Köstla Ninu Köstl (rozenou Boichenko, pozn. red.). Ta pochází z Ukrajiny, konkretně z Oděsy a momentálně jsou její rodiče stále v místě konfliktu.
Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pliasetskyi, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pljaseckij, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
/ROZHOVOR/ O ruské invazi na Ukrajinu se lékař Jurij Didyk, který vykonává praxi v ústecké nemocnici i poliklinice, dozvěděl v pět hodin ráno. V tu chvíli myslel na svého dědečka a další blízké, které doma zanechal.
Zemi okupují ruští vojáci, ve městech jsou slyšet exploze, úřady hlásí i mrtvé civilisty. Někteří obyvatelé válkou sužované Ukrajiny se proto rozhodli uprchnout ze svých domovů. Momentálně nejschůdnější variantou je pro ně cesta do nejbližších zemí, tedy do Polska, na Slovensko či do Rumunska. Sousedé napadené země proto očekávají davy uprchlíků.
Překvapení, zděšení, strach. To jsou první reakce, které u mnoha Severočechů vyvolala čtvrteční ranní zpráva, že vojska Ruské federace zaútočila na Ukrajinu. Válečný akt odsoudilo mnoho významných osobností a politických špiček. Podívejte se, co na situaci říkají lidé z Ústeckého a Libereckého kraje.
Když se ve vaší vlasti válčí, nemáte žádné myšlenky na školu. Tetiana Liakh ze Západní Ukrajiny studuje na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, a čeho se tolik obávala, ve čtvrtek ráno nastalo.
Město Marjinka je zahaleno strachem. Domy tamních obyvatel jsou nenávratně poškozeny minometnými střelami proruských separatistů, kteří Doněckou oblast ovládají. Lidé se bojí a nevědí, co bude dál. Do poslední chvíle se snažili věřit, že válka nevypukne. Jejich naděje ale ráno rozdrtila ruská invaze. Deník přináší příběhy lidí dokládající, jak dramatická doteď byla situace na východě Ukrajiny.
Nemůže spát ani pracovat. Chvíli brečí, a pak se zase jen směje. Cloumají s ní emoce, třese se. Pocity nenávisti a zloby střídají obavy o nejbližší rodinné příslušníky. Pro Nataliji Tesarek, která žije už devátým rokem s manželem a dvěma malými dětmi v Přítlukách na Břeclavsku, se v noci na čtvrtek zastavil svět.
/VYJÁDŘENÍ BÝVALÉHO VOJÁKA/ Na obloze se objevily dvě rakety a dopadly na letiště nedaleko města, kde žije jeho rodina. Rusko právě napadlo Ukrajinu. Pro bývalého profesionálního vojáka ukrajinské armády, jenž dlouhodobě žije v Česku, to byla první zpráva, kterou se dozvěděl poté, co se mu podařilo dovolat domů.
Na Ukrajině ve čtvrtek 24. února vypukla válka. Invazi odstartoval ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj následně vyhlásil mobilizaci. Evropská unie, Spojené státy americké i další země zavedly vůči Rusku sankce. Konflikt už má podle ukrajinských úřadů tisíce civilních obětí. Ukrajinský odpor ovšem okupanty zaskočil. Přečtěte si nejdůležitější body dosavadního průběhu konfliktu.
Současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou velmi trápí a znepokojuje ukrajinskou novinářku Allu Želinskou i pracovnici informačního centra Rusku Elenu Sorokinu, které už řadu let žijí v Čechách.
Oficiální ruská média informují o „speciální vojenské operaci na Donbase“. Na webu Echo Moskvy, jednom z nezávislých médií v Rusku, ale mají diskutující Rusové jasno. Rusko napadlo Ukrajinu a dosavadní život Rusů to zničí. Někteří se Ukrajincům omlouvají.
/FOTO/ Motocykly Harley-Davidson jsou celý život Jana Kadlece z Dolního Újezdu u Litomyšle. První stroj si pořídil už v 70. letech. Za totality si na něm několikrát „smlsli“ esenbáci a dokonce na něj StB vedla spis. Ani to ho neodradilo. „Motorkářský život je krásný,“ říká harleyář Jan Kadlec. Po revoluci žil dva roky v USA a pak v Litomyšli otevřel v 90. letech vyhlášený harleyářský bar. První v zemi.
Ruská armáda v noci zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Boje s ruskými jednotkami propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem. V Kyjevě se celý den ozývaly výbuchy, ukrajinská armáda sváděla boj o letiště Hostomel. Ve čtvrtek večer pak oznámila, že je z rukou cizích sil dobyla zpět. V důsledku ruského útoku přišlo o život 137 Ukrajinců a 316 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci. Kvůli riziku nočního útoku posílí také obranu Kyjeva.
Vypíšeme stipendium, zajistíme peníze, lékařskou pomoc a nabídneme ubytování. Jihomoravské veřejné instituce reagují na dění na východě Evropy. Města, kraj i Masarykova univerzita v Brně vyjádřily podporu Ukrajině vyvěšenými vlajkami a plánují konkrétní kroky, jak zemi na pokraji válečného konfliktu pomoci. Připravují se i na případný příliv uprchlíků.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Památný den sokolstva – 8. říjen, je od roku 2019 zařazen do kalendáře významných dnů České republiky. Je to způsob, jak si celá republika připomíná všechny členy a členky Sokola, kteří za 160 let existence našeho spolku obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Parašutisté, kteří byli vysazeni na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava v posledních letech války, zůstali trochu ve stínu „slavných výsadků“ z přelomu let 1941 a 1942, s nimiž se pojí likvidace Reinharda Heydricha. Zatímco ta se stala námětem řady českých i světových filmů a bezpočtu knih, o parašutistech z let 1944 a 1945 se mluví podstatně méně. Možná neprávem, protože jejich bojový zápal byl enormní.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící v České republice. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící na území České republiky. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
Rakovina, válka, která se táhne už dlouhých osm let a nyní ještě hrozba ruské invaze. S těmito všemi těžkostmi se musí vypořádávat pětašedesátiletá Larysa. Reportér BBC vyzpovídal ji i další obyvatele boji sužované oblasti ve frontě u hangáru na přechodu Novotroitske na východě Ukrajiny.
Již přes 150 tisíc ruských vojáků je umístěno v blízkosti hranic s Ukrajinou. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Moskva nechce válku, skutečná situace na hranicích jeho slova nepotvrzuje. Naopak civilisté na východě Ukrajiny popisují strach a zkázu, protože ostřelování ze strany Ruskem podporovaných separatistů se stupňuje. Unavení obyvatelé z téměř osm let vleklého konfliktu se ptají, jaká budoucnost čeká jejich rodný region a jejich životy.
Situace na Ukrajině je podle premiéra Petra Fialy (ODS) každým dnem vážnější a není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, řekl Fiala v České televizi. Ruská vojska jsou podle něj v takovém stupni připravenosti, že z technicko-oranizačního hlediska mohou okamžitě zaútočit.
Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.
/FOTOGALERIE/ Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni“.
/VIDEO/ Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to v sobotu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky vyhlásil dekretem "všeobecnou mobilizaci". Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Příměří na východě země bylo v sobotu podle nich porušeno v 1500 případech. Podle šéfa NATO vše nasvědčuje tomu, že Rusko plánuje plnohodnotný útok na Ukrajinu.
/FOTOGALERIE/ V době odsunu všichni obyvatelé Rudné pod Pradědem mluvili německy. Ti, kteří zde žili po staletí, předali poválečným dosídlencům své chalupy, ale své vzpomínky si vzali s sebou do Německa. Noví obyvatelé přišli do Rudné z celého tehdejšího Československa a byli původně různých národností. Složitě hledali svou novou identitu a vztah k novému domovu. Otec současného starosty Rudné přišel ze Slovácka.
Čtvrtek 19. února 1942 se stal ve světové historii dnem, kdy druhou světovou válku poznal zblízka další světový kontinent. Ten den podniklo 242 japonských letadel ničivý nálet na Darwin – hlavní město Severního teritoria v Austrálii.
Úřady samozvané Doněcké lidové republiky v pátek začaly s hromadnou evakuací místních civilistů do Ruska, k podobnému kroku se chystá také Luhanská lidová republika. Podle Západu může jít o přípravu na ruskou invazi do oblasti, podle Rusů je to ochrana před blížícím se ukrajinským útokem na civilisty. V Luhansku v pátek večer zazněla exploze, podle médií zřejmě vybuchl ropovod Družba.
Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala a co ji způsobilo. Jedním ze zapomenutých hrdinů, ačkoli si to málo lidí uvědomuje, je kůň.
Smutná zpráva dorazila z Nového Jičína. V požehnaném věku 97 let zemřel v pondělí 14. února v místní nemocnici pan Ludvík Šablatura. Válečný veterán, sportovec a také stavitel skokanských můstků v Harrachově.
Město Strakonice využilo výzvu Ministerstva obrany ČR k podání žádostí o poskytnutí dotace na péči o válečné hroby. Chci ji využít na opravu pomníku padlým v I. světové válce u Václavského hřbitova.
Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala a co ji způsobilo. Patrně nejrozšířenějším z nich je všeobecné přesvědčení, že bitva u Prochorovky z 12. července 1943 byla největší tankovou bitvou všech dob.
Spojené království se rozhodlo jednat. Problém jménem tinnitus tam trápí více než sedm milionů dospělých. Kvůli chronickému zvonění v uších proto naléhavě shání biobanku vzorků lidské tkáně, aby ji odborníci mohli studovat a najít lepší léčbu nebo dokonce lék. Problém sužuje i Čechy, tinnitem u nás trpí okolo 600 až 700 tisíc lidí.
Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Moderní ukrajinské letectvo vzniklo po rozpadu Sovětského svazu a díky tomu patřilo v prvních měsících k nesilnějším na světě. Po sovětské armádě zdědilo obrovské množství letounů všech typů, včetně strategických bombardérů. S dlouhou ekonomickou krizí však o většinu letadel přišlo a zvedat hlavu začalo až v posledních letech. V jakém stavu je ukrajinské letectvo dnes a může se pro Rusy stát hrozbou?
Moderní ukrajinské letectvo vzniklo po rozpadu Sovětského svazu a díky tomu patřilo v prvních měsících k nesilnějším na světě. Po sovětské armádě zdědilo obrovské množství letounů všech typů, včetně strategických bombardérů. S dlouhou ekonomickou krizí však o většinu letadel přišlo a zvedat hlavu začalo až v posledních letech. V jakém stavu je ukrajinské letectvo dnes a může se pro Rusy stát hrozbou?
Před 60 lety zemřel v rakouském Paschingu architekt Franz Josef Arnold. Rodák z Ústí nad Labem, který v letech před druhou světovou válkou zásadním způsobem ovlivnil architektonickou tvář tohoto města. V květnu 1945 je ale opustil, aby se do něj už nikdy nevrátil.
