Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
U pomníku generála Františka Patery v Ostrově u Prachatic začalo ve čtvrtek 11. listopadu slavnostní uctění válečných veteránů. Kompletní vedení prachatické radnice v čele se starostou města Martinem Malým položilo květiny u pomníku generála Patery, i u pomníků padlých ve světových válkách na nedalekém hřbitově ve Starých Prachaticích.
Ve čtvrtek dopoledne se v táborském parku U Jakuba uskutečnil tradiční pietní akt ke Dni válečných veteránů. Uspořádala ho Vojenská posádka Tábor ve spolupráci s městem Tábor.
Válečným veteránům ve čtvrtek na pražském Vítkově poděkoval premiér Andrej Babiš (ANO), připomněl legionáře, bojovníky z druhé světové války i vojáky z novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem. Slavnostní nástup u Národního památníku na Vítkově připomněl Den válečných veteránů.
Ve Volfarticích nezapomínají ani na oběti Prusko – rakouské války, která u nás zuřila už před 155 lety. Na sobotní odpoledne tam u školy a kostela připravili slavnostní setkání u opraveného pomníku padlým z krvavého válečného konfliktu.
/FOTOGALERIE/ Science Café je projektem, který propojuje veřejnost s vědeckým světem. Cílem je přinést cyklus neformálních diskusí s výzkumníky v prostředí mimo akademickou půdu. A smyslem setkání je společné hledání otázek a odpovědí, představení vědců jako inspirativních osobností a prezentace konkrétních vědeckých výzkumů. Minulé setkání bylo o vodě, v příštím se poletí na Mars.
Prameny Vltavy, kniha Petry Klabouchové z Prachatic, vyšla v říjnu spolu s dalšími patnácti novinkami podzimní sezóny v rámci jubilejní dvacáté edice Velkého knižního čtvrtku. Jde o detektivní příběh ze současnosti odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy.
Prameny Vltavy, kniha Petry Klabouchové z Prachatic vyšla v říjnu spolu s dalšími patnácti novinkami podzimní sezóny v rámci jubilejní dvacáté edice Velkého knižního čtvrtku. Jde o detektivní příběh ze současnosti odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy.
/I. A TŘÍDA/ Jako vyměnění v porovnání s minulou divočinou (5:5) s posledními Rejšicemi odehráli předposlední letošní zápas v I. A třídě fotbalisté Dolního Bousova. Jejich hostem byl pro změnu aktuálně už první celek tabulky. Zápasu se Sokolčí nechybělo nic - domácí kopali dva pokutové kopy, hosté přišli o dva vyloučené fotbalisty, přesto získali další tři body.
Američanka ve službách britské královny špehuje nacisty během války ve vichistické Francii. To není námět na další epizodu anglického ikonického sitcomu Haló, haló! V našem příběhu je hlavní postava spíše jako James Bond, stejně jako on totiž má „povolení zabíjet“.
Vzdát úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech, může veřejnost zakoupením květu vlčího máku v novoborském Turistickém informačním centru.
Letecké eso druhé světové vláky ve službách RAF a rodáka z Chrlic, Leopolda Šroma představí Moravská zemská knihovna (MZK) od 4. listopadu do 15. ledna ve foyer v přízemí. V cyklu Oči Brna Šromovi a dalším moravským pilotům věnuje také stejnojmennou rozsáhlou online výstavu, která startuje stejného dne na adrese raf.knihovny.cz. Vše u příležitosti blížícího se Dne válečných veteránů ) a ve spojitosti se sbírkou vlčích máků, kterou organizuje Post Bellum a která se tradičně odehrává i v MZK.
Za první útok proti Spojeným státům americkým ve druhé světové válce bývá nejčastěji označováno napadení námořní základny v Pearl Harboru japonským letectvem. Pro zhruba 160 amerických námořníků plavících se na torpédoborci Reuben James však válka začala o více než měsíc dřív. Dne 31. října 1941 torpédovala jejich loď německá ponorka. Útok nepřežilo 100 až 115 mužů včetně všech důstojníků.
/FOTO/ Výstava Paměti národa je k vidění na náměstí v Litoměřicích do 16. listopadu.
Muzeum českého a slovenského exilu v Brně vydalo knihu 310. Československá stíhací peruť, která je součástí edice Rytíři nebes a představuje naše zahraniční letce, kteří za II. světové války bojovali jako příslušníci Britského královského letectva RAF. V knize je také výrazná severočeská stopa. Podívejte se ve fotogalerii, kdo z našeho regionu byl příslušníkem této perutě.
Píše se rok 1945, nacházíme se na vrcholu druhé světové války v zajateckém táboru u Mariánských Lázní, kde slouží jeden z amerických vojáků. V té době je mu devatenáct let a chybí mu jeho děvče. Pro štěstí si vrývá na svůj stříbrný náramek její jméno, na druhou stranu to své. Bohužel mu jeho batoh s osobními věcmi kradou a jemu nezbývá, než věřit, že se se svou láskou ještě uvidí.
Ve dnech, kdy českoslovenští komunisté definitivně opouštějí parlament, pociťují lidé, kteří se v minulosti komunistické totalitě postavili, vděk a zadostiučinění. Paměť národa zaznamenala tisíce svědectví takových lidí a jedním z nich je i Ivo Klempíř. Když se ho žáci ze základní školy Dolákova letos v březnu ptali, co by vzkázal dnešním mladým lidem, bez váhání odpověděl: „Nevěřte tomu, že komunismus je dobrá myšlenka, ale dělali jí špatní lidé. Ne, komunismus je špatnej od začátku, už od Lenina a od Stalina.“
Ve dnech, kdy českoslovenští komunisté definitivně opouštějí parlament, pociťují lidé, kteří se v minulosti komunistické totalitě postavili, vděk a zadostiučinění. Paměť národa zaznamenala tisíce svědectví takových lidí a jedním z nich je i Ivo Klempíř. Když se ho žáci ze základní školy Dolákova letos v březnu ptali, co by vzkázal dnešním mladým lidem, bez váhání odpověděl: „Nevěřte tomu, že komunismus je dobrá myšlenka, ale dělali jí špatní lidé. Ne, komunismus je špatnej od začátku, už od Lenina a od Stalina.“
Na podzim Městské muzeum otevřelo výstavu připomínající 110. výročí založení tělocvičné jednoty Orel v Ústí nad Orlicí. A nejde jen o minulost, ale výstava představuje také současnou činnost této jednoty.
Období první republiky bylo zlatou érou československého letectví. Heslo „vzduch je naše moře“ šířili se ctí a slávou po obloze celé Evropy naši letci na našich vlastních křídlech. Jména jako Lhota, Malkovský, Hubáček, Široký nebo Novák by se však nevznesla ke slávě, nebýt nadaných a zapálených konstruktérů. Důležité momenty z historie naší aviatiky oživuje ve svém díle pilot, konstruktér a restaurátor Marcel Sezemský.
Ve zvonici na vlastní oči a uši. Na takové záběry už dávno nejsme zvyklí. Většinu zvonů v republice uvádí do pohybu elektrický motor. V Čisté u Litomyšle však za velkolepými tóny dvoutunového svatého Mikuláše a jeho čtyř sourozenců stojí pořádná pára, ale také cit zdejších zvoníků. „Člověk to dělá rukama i srdcem,“ říká zvoník Pavel Kuře z Čisté u Litomyšle. Zvoník podle něj může být hluchý jak poleno, zvon má totiž tón v sobě. Chce to ale cit v rukou… Poslechněte si ve videu celou, více než čtyřminutovou "symfonii".
Rekonstrukci kostela v Holčovicích provází také stěhování nábytku a velký úklid. Byla to příležitost nahlédnout na dno skříní, kam se od války ještě nikdo nepodíval. Kněz Pavel Zachrla pak seznámil farníky s dokumenty, které zde bez povšimnutí odpočívaly 77 let.
Autonomní zbraňové systémy, známé spíše jako roboti zabijáci, podle všeho loni poprvé zastřelili člověka. Takové závěry lze vyvodit z nedávné zprávy Rady bezpečnosti OSN o libyjské občanské válce. Historie tento okamžik tak bude moci brát jako počáteční bod nových závodů ve zbrojení, které podle odborníků mají potenciál stát se poslední velkým zbrojením lidstva.
Výbor jednoty měl i přes koronavirovou krizi pořád co dělat. Pomáhali i další členové. Už na jaře jsme obnovili výborové schůze, na nichž se připravuje, co a jak budeme dělat dál.
Litevský expremiér a europoslanec Evropské lidové strany Andrius Kubilius považuje příliv iráckých a dalších migrantů z Běloruska za součást hybridní války.Vy jste byl premiérem Litvyi v době finanční krize. Zvládla Unie tu covidovou lépe?
Pod pojmem bitva u Borodina si většina lidí vybaví slavný střet mezi ruskými a napoleonskými vojáky z roku 1812. Ale na Borodinském poli se střetla vojska i později. Konkrétně před 80 lety, kdy se armády německé třetí říše pokoušely dobýt Moskvu.
Kdyby přišly dříve, kdoví, jak by dopadla druhá světová válka. Jednou z nejhrozivějších zbraní, které v tomto konfliktu vyvinuli Němci, byly bezesporu rakety V2. Nebezpečné byla zejména díky své nadzvukové rychlosti - zabíjely tedy dříve, než je lidé slyšeli. Nyní bylo odhaleno místo dopadu jedné z nich - v poli na jihovýchodě Anglie.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
„Hlas pro opozici je hlas pro válku. Pamatujte si to, až půjdete k volbám,“ oznámil voličům před parlamentními volbami prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Voliči rozhodli, opozice zvítězila.
Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak opět připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 159leté historii této nejstarší tělocvičné organizace. Letos je to připomenutí již osmdesáté.
Německá skupina armád Sever obléhala Leningrad. Skupinu armád Střed mířící na Moskvu zbrzdilo bláto. Skupina armád Jih však měla po dobytí Kyjeva, zničení pěti sovětských armád a zajetí více než 600 tisíc sovětských vojáků otevřenou cestu k průmyslové oblasti Donbas a k přístavům Berďansk, Mariupol a Taganrog u Azovského moře, představujícím vstupní bránu na Krym. Ale musela projít přes Melitopol…
Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak opět připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 159leté historii této nejstarší tělocvičné organizace. Letos je to připomenutí již osmdesáté.
Recesisté kdysi chtěli založit Spojené státy chudeřínské. Dnes mají spolek a jsou pamětí Litvínovska.
Obecní úřad Hlavice uspořádal v sobotu 2. října slavnostní pokládání květin k památníkům padlých z 1. a 2. světové války.
Babyn Jar (v ukrajinštině) či Babij Jar (rusky) je název soutěsky na severozápadním okraji Kyjeva. Na konci září roku 1941 se tato rokle stala dějištěm zdaleka nejstrašlivějšího masakru spáchaného během druhé světové války a jednoho z nejhorších krveprolití v lidských dějinách vůbec. Masakru, který měl být po válce řízeně zapomenut.
Byl podzim roku 2018. Tehdy jsem poprvé navštívil Lubora Šušlíka před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže ve skvělé kondici oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie. Chystal se totiž splnit svou skautskou a vlasteneckou povinnost – předat svůj příběh mladým lidem.
1. září 1951 rozhodl izraelský premiér Ben Gurion o zřízení tajné služby Mosad. Kdyby vás snad napadlo ptát se na práci v Mosadu, zavolat do Tel Avivu tamním personalistům nemůžete. Na jeho stránkách nenajdete jediné jméno, jediné telefonní číslo, jen vágní e-mailový formulář, na který si můžete vylít srdce.
Zájemci o historii se mohou vydat po stopách 2. světové války na Mostecku a prozkoumat například protiletecké a protistřepinové kryty. Offroad safari, které zážitkové výlety pořádá, hlásí, že má 16 míst volných. Termín jízdy je neděle 3. října.
/FOTOGALERIE/ Nestává se často, aby člověk viděl stejné datum v kalendáři a vyšité stříbrnou nití na stuze hasičského praporu. O víkendu Hlinku zaplnily slavnostní hasičské uniformy a starobylé tradice. Hasiči se sešli v kostele k obřadu svěcení praporu a pak v centru Hlinky stáli četnou stráž při odhalování památníku padlých první světové války. Obyvatelé Hlinky si teprve zvykají, že symbol jejich obce přezdívaný "Bezhlavý rytíř" ode dneška bude už jen Rytíř. Před desetiletími vandal urazil rytířovi hlavu. Vítání opraveného rytíře v centru Hlinky bylo vlastně symbolické vyrovnání se s vlastní minulostí.
Tisíce mrtvých na obou stranách, civilní oběti, zdevastovaná krajina a epidemie cholery. Bitva u Jičína patří ke temné historii 19. století a prusko-rakouské války o moc.
/FOTOGALERIE/ V obci Krakov se v sobotu uskutečnily oslavy stého výročí vystavění pomníku obětem 1. světové války, který je umístěn v samém centru obce vedle kaple.
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho otec z rasových důvodů rozvedl s jeho matkou. Ta za války dokázala sebe i dítě ochránit falešnou identitou. Nejbližší příbuzní však zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
/VIDEO/ Dnes tam roste tráva a zpívají ptáci, kolem v pravidelných časech projede vlak. Málokdo si uvědomí, že právě tady na trávníku tehdejšího velešínského fotbalového hřiště na konci války spočinuli vězni z transportu smrti, které se jako zázrakem podařilo osvobodit ještě na českém území a pak o ně pečovali lidé z velešínské fabriky, města a okolí.
