Už jen dva zápasy zbývají odehrát v základní části nejvyšší futsalové soutěže teplickému Svarogu, jednomu z kandidátů na mistrovský titul. Aktuálně druhý tým tabulky hostí na Stínadlech v pátek od 20 hodin Helas Brno. Na Stínadlech se ale více řeší odchod náhradního gólmana Martina Mareše, který údajně skončil kvůli zákazu podpory Ukrajiny při týden starém duelu s Českou Lípou.
Už jen dva zápasy zbývají odehrát v základní části nejvyšší futsalové soutěže teplickému Svarogu, jednomu z kandidátů na mistrovský titul. Aktuálně druhý tým tabulky hostí v pátek od 20 hodin Helas Brno. Na Stínadlech se ale více řeší odchod náhradního gólmana Martina Mareše, který údajně skončil kvůli zákazu podpory Ukrajiny při týden starém duelu s Českou Lípou.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) od čtvrtka 3. března funguje v prostorách Letiště České Budějovice Planá. Jde o základní informační a kontaktní místo pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří přicestovali do Jihočeského kraje, vzniklo za pouhý den. První den dopoledne ho naplnily desítky utečenců.
Válečný konflikt na Ukrajině šokoval minulý týden celý svět. S hrůzou, kterou s sebou Putinova agrese přinesla, se ale zároveň zvedla také nebývalá vlna solidarity. Ukrajinským uprchlíkům se snaží z vlastní iniciativy pomoci hraničtí občané, zdejší Charita i místní radnice.
Podporu Ukrajině a jejím obyvatelům bojujícím proti invazi ruských vojsk vyjádří také Tepličané. Sejdou se v pátek 4. března na náměstí Svobody, happening nazvaný „Teplice stojí za Ukrajinou!“ začíná v 16.30.
Již týden trvá invaze ruské armády na Ukrajinu. Během této doby uprchlo ze země více než milion lidí. Při svém tažení Rusko útočí hlavně na strategická ukrajinská města. Podle posledních zpáv se jí podařilo dobýt jihoukrajinský Cherson. Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků. Mezinárodní trestní soud zahájí vyšetřování možných ruských válečných zločinů. V Bělorusku začalo druhé kolo jednání o příměří mezi zeměmi.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
Srdce plesá a oči se zalévají slzami dojetí, když se člověk podívá na vlnu solidarity, která se zvedla vůči Ukrajině poté, co na tamní města začaly dopadat ruské rakety. Na východ Evropy putuje munice, zbraně, lidské i materiální zdroje. Na západ pak váleční uprchlíci, na něž zde čeká vřelé přijetí, ubytování a hlavně bezpečí.
/DOSLOVNÉ ZNĚNÍ DOPISU ADRESOVANÉHO RUSKÉMU PREZIDENTOVI/ Poslední přeživší z nacisty vypálené obce Ležáky Jarmila Doležalová zapíná každé ráno zpravodajství s nadějí, že nastane zázrak. Ale ten se nekoná, na Ukrajině pokračují velmi tvrdé boje.
/VIDEO/ Když se šestatřicetiletá Ukrajinka Natalia žijící v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku letos na Nový rok loučila ve své vlasti se svými dvěma dětmi a matkou, netušila, že o pár týdnů později vypukne válka a její děti se ocitnou v nebezpečí.
Válka je od hranic České republiky jen pár stovek kilometrů. Lidé v Brně přesto nenechávají nic náhodě. Stále více se ptají na protiletecké kryty a jak postupovat při napadení nepřítelem.
Válka je od hranic České republiky jen pár stovek kilometrů. Lidé v Brně přesto nenechávají nic náhodě. Stále více se ptají na protiletecké kryty a jak postupovat při napadení nepřítelem.
Může to být klidně mladá matka tlačící před sebou kočárek s usměvavým batoletem. Nebo taky starší soused, který právě schovává do vjezdu prázdnou popelnici. Jejich přesný počet nikdo nezná. Stejně tak nikdo neví, odkud pocházejí. Komunikují mezi sebou šifrovaně tak, aby nevzbudili podezření. Jejich síla je však obrovská. Spojuje je jedno. Před pár dny totiž Rusku vyhlásili kybernetickou válku. No a jeden z vojáků bojujících v tomhle virtuálním prostoru pochází také z jihu Moravy.
Může to být klidně mladá matka tlačící před sebou kočárek s usměvavým batoletem. Nebo taky starší soused, který právě schovává do vjezdu prázdnou popelnici. Jejich přesný počet nikdo nezná. Stejně tak nikdo neví, odkud pocházejí. Komunikují mezi sebou šifrovaně tak, aby nevzbudili podezření. Jejich síla je však obrovská. Spojuje je jedno. Před pár dny totiž Rusku vyhlásili kybernetickou válku. No a jeden z vojáků bojujících v tomhle virtuálním prostoru pochází také z jihu Moravy.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Ruská válečná propaganda tvrdí, že chce na Ukrajině zabránit „genocidě“ ukrajinských Rusů. Ruská armáda ale bombarduje a ničí i převážně ruskojazyčná města v zemi, jako Charkov nebo Mariupol. A zabíjí Rusy stejně jako Ukrajince.
Popeleční středou, která letos připadla na 2. března, nastalo také na Kladensku čtyřicetidenní období půstu, které pokračuje až do Velikonoc. Výrazným symbolem Popeleční středy je takzvaný "popelec" - tedy udělování kříže na čelo z popela loňských ratolestí. Křesťané si tím připomínají pomíjívost pozemského života. Věřící se sešli ve středu v podvečer při mši svaté také v chrámu svatého Gottharda ve Slaném.
/VIDEO/ „Zdravím vás všechny ze svého ostravského podkroví. Jsem rád, že jste tady. Chci vám v těchto nelehkých časech zazpívat pár písní,“ těmito slovy zahájil Jaromír Nohavica on-line koncert, který ve středu večer odvysílal z podkroví svého domu. Během vystoupení se několikrát zmínil o situaci na Ukrajině. Nepřímo reagoval i na kritiku v souvislosti s převzetím Puškinovy medaile z rukou Vladimira Putina v roce 2018. Písničkář již dříve prohlásil, že si ji nechá.
„Zdravím vás všechny ze svého ostravského podkroví. Jsem rád, že jste tady. Chci vám v těchto nelehkých časech zazpívat pár písní,“ těmito slovy zahájil Jaromír Nohavica on-line koncert, který ve středu večer odvysílal z podkroví svého domu. Během vystoupení se několikrát zmínil o situaci na Ukrajině. Nepřímo reagoval i na kritiku v souvislosti s převzetím Puškinovy medaile z rukou Vladimira Putina v roce 2018. Písničkář již dříve prohlásil, že si ji nechá.
Policisté z Obvodního oddělení Lázně Bohdaneč vyjížděli do lesa nedaleko Lázní Bohdaneč, kde muž nahlásil nález granátu. Na místě zasahovali i policejní pyrotechnici. Experti nález označili za nevybuchlou německou dělostřeleckou munici z 2. světové války.
Dlouhé fronty lidí, matky s dětmi posedávající na chodbách, zmatek, nejistota a nervozita. Tak to ve středu dopoledne vypadalo v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni v bývalém obchodním domě Prior na Americké třídě.
Symbolickou minutu ticha drželi ve středu ve Zlíně za Ukrajinu zaměstnanci a studenti Fakulty humanitních studií (FHS) Univerzity Tomáše Bati (UTB). Připojila se tak společně s dalšími vysokými školami k Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, která chystá organizovaný happening proti vojenské invazi na Ukrajině.
Deník uveřejňuje seriál osobních svědectví kolegů z různých ukrajinských, především regionálních médií. „Některé z příběhů jsou velmi osobní, jiné přibližují práci novinářů zasažených válkou. Všechny mají ale jedno společné: jsou autentickými, téměř neredigovanými výpověďmi lidí, kteří čelí agresi sousední země,“ říká Roman Gallo, šéfredaktor Deníku.
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje už sedmým dnem. Proti válce protestuje stále více Rusů, jejichž nesouhlas trestá Putinův režim tvrdými represemi. Ty se zřejmě nevyhýbají ani malým dětem. Svědčí o tom fotografie zatčených školáků, které se objevily na sociálních sítích.
Rudoarmějec se samopalem musí dolů. Z podstavce do depozitáře muzea zmizí socha vojáka z parčíku na náměstí v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Samotný památník věnovaný padlým v obou světových válkách na místě zůstane. Stejně jako dva hroby ruských vojáků.
Místo toho, aby dali svým fanouškům a hokejové veřejnosti najevo, že se současným děním na Ukrajině zkrátka nesouhlasí, jen mlčí a doslova utíkají před jakoukoliv mediální pozorností. Takové chování ruských hokejových hvězd v čele s legendárním Alexem Ovečkinem je pro rozzuřený západní svět jako časovaná bomba. Avšak se zdá, že ani výbuch obrovské kritiky na věci nakonec nic nezmění.
S uprchlickou vlnou z válkou sužované Ukrajiny dorazí do České republiky i děti. Nymburská škola Tyršova už se připravuje na dobu, kdy budou ukrajinští školáci sedět v lavicích spolu se svými českými vrstevníky. Mělo by mezi nimi vzniknout vzájemné porozumění a respekt. Bez určité znalosti země, z níž děti uprchlíků pocházejí, by ale pro české žáky nemuselo být snadné pochopit mentalitu ukrajinských školáků.
S uprchlickou vlnou z válkou sužované Ukrajiny dorazí do České republiky i děti. Nymburská škola Tyršova už se připravuje na dobu, kdy budou ukrajinští školáci sedět v lavicích spolu se svými českými vrstevníky. Mělo by mezi nimi vzniknout vzájemné porozumění a respekt. Bez určité znalosti země, z níž děti uprchlíků pocházejí, by ale pro české žáky nemuselo být snadné pochopit mentalitu ukrajinských školáků.
Blízkost válečného konfliktu přiměla stát a jeho integrovaný záchranný systém k revizi protiletecké ochrany obyvatel. Ke kontrole se připojily i na Kladensku.
Jules Verne o většině vynálezů, které popisoval v knihách, jen snil a jejich pozdější existence se už nedožil. Spisovatel Leoš Kyša alias Franta Kotleta, kultovní autor drsné sci-fi vidí v reálu to, o čem psal ve své trilogii Spad. Série knih ze světa zničeného atomovou válkou totiž začíná zprávami o tuhých bojích Rusů a Ukrajinců u Kyjeva v březnu 2027.
ROZHOVOR/ Ve své vlasti je původní profesí učitel, nyní pracuje ve zlínské Kovárně VIVA jako operátor výroby. Proto, aby svou rodinu doma na Ukrajině podporoval a uživil ji. „Rusko nezápasí s 250 tisíci vojáky ukrajinské armády. Bojují s 30 milionovým lidem. Celá Ukrajina se jim postavila,“ říká třiatřicetiletý Anatolij Gladčenko z Ukrajiny.
Vlna solidarity se strhla i na Domažlicku. Lidé shánějí informace, jak pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Na sociálních sítích se množí nabídky nejrůznější pomoci.
Sedmiletá Jaroslava Žuňová z ukrajinského Kyjeva je těžce postižená. Léky, kterých potřebuje spoustu, je nyní ve válečné zóně téměř nemožné sehnat. Její rodina nestihla včas utéct, válka je překvapila. V Pardubicích na ně čeká nový domov, do Česka se však v současné situaci nemají jak dostat. Z Kyjeva, kde zuří těžké boje, je momentálně nikdo neodveze. Vlastní auto nemají.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Ukrajinští Romové na nic nečekali, a jakmile začala válka, ženy a děti se daly na útěk. Romové z Ukrajiny ale nejsou na východě Slovenska zdaleka tak vřele přijímáni jako „bílí“ Ukrajinci.
Ani v porodnici není bezpečno. I tato zařízení se na Ukrajině stávají terčem ruského ostřelování, jak ukázala úterní palba na porodnici v Kyjevě. Ženy ve válkou zmítané zemi tak nyní musí rodit často v doslova bojových podmínkách. Zatímco kolem nich zuří konflikt, jejich děti přicházejí na svět v krytech, sklepeních či metru. Anebo na útěku.
Agresi Ruské federace směrem k Ukrajině negativně vnímají jak obyvatelé, tak instituce v České republice. Masarykova univerzita v Brně dne 26. února ukončila s okamžitou platností smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. Rektor Martin Bareš v dokumentech zaslaných do Ruska uvedl, že jsou však připraveni diskutovat o obnově spolupráci, pokud si budou moci být jistí, že principy demokracie, svobody a respekt sdílený s evropskými zeměmi 21. století v Rusku definitivně zvítězily. Jak situaci na Ukrajině vnímají sami Ukrajinci jsme se zeptali čtyřiadvacetileté brněnské studentky Masarykovy univerzity Julije Dumenko původem z Užhorodu.
Jarmila Doležalová, poslední z těch, kteří přežili vyhlazení Ležáků nacisty v roce 1942, napsala otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Žádá ho, aby zastavil válku na Ukrajině. Se sestrou Marií byla téměř před 80 lety vybrána na poněmčení, zůstaly tak jediné ze všech ležáckých dětí a obyvatel Ležáků, kteří druhou světovou válku přečkali. Je srdcem se všemi, kteří mají podobný osud nebo by ho mohli mít právě kvůli ozbrojeným, válečným konfliktům, uvedla v dopise.
Cizinci z takzvaných třetích zemí mají po příjezdu povinnost ohlásit na policii místo pobytu. Na jednu z podmínek, jimž musí po příjezdu vyhovět cizí státní příslušníci, upozornila v úterý středočeská mluvčí Policie ČR Vlasta Suchánková.
/FOTOGALERIE/ Třicetiletá Světlana se šestiletým synem společně s blízkými přáteli uprchli ze svých domovů v ukrajinské Dolyně, městě, které se nachází v Ivanofrankivské oblasti. V regionu, kde se nachází letiště, které bylo jedním z prvních cílů ruské armády. Zatímco ženy a děti musely město opustit, muži tam zůstali.
Válka lží na tuzemském internetu začala o dost dřív než ta reálná na Ukrajině. Z lidí, kteří nedávno „pouze“ protestovali proti koronavirovým restrikcím a očkování, se po začátku invaze částečně stali přívrženci Ruska.
Vedení Kroměříže zřídilo telefonní informační linku +420 720 066 434, na které se lidé utíkající z válkou sužované Ukrajiny dozví, kde se ubytovat a kam se obrátit s prosbou o zajištění základních životních potřeb. Na lince se uprchlíci domluví ukrajinsky, obsluhují ji totiž osoby pocházející z Ukrajiny.
Jaký kurz by asi před měsícem měla sázka, že Miloš Zeman rozpozná svůj omyl a nazve Putina šílencem? Konspirátoři, pro které je autoritou Donald Trump nebo Miloš Zeman, konečně dostali od svých guru jasný vzkaz: „Válku zahájil Putin bezdůvodně. Rusko je agresor. Ukrajina oběť. Válečný zločinec Putin má na rukou krev nevinných.“