/FOTO/ Motocykly Harley-Davidson jsou celý život Jana Kadlece z Dolního Újezdu u Litomyšle. První stroj si pořídil už v 70. letech. Za totality si na něm několikrát „smlsli“ esenbáci a dokonce na něj StB vedla spis. Ani to ho neodradilo. „Motorkářský život je krásný,“ říká harleyář Jan Kadlec. Po revoluci žil dva roky v USA a pak v Litomyšli otevřel v 90. letech vyhlášený harleyářský bar. První v zemi.
Ruská armáda v noci zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Boje s ruskými jednotkami propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem. V Kyjevě se celý den ozývaly výbuchy, ukrajinská armáda sváděla boj o letiště Hostomel. Ve čtvrtek večer pak oznámila, že je z rukou cizích sil dobyla zpět. V důsledku ruského útoku přišlo o život 137 Ukrajinců a 316 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci. Kvůli riziku nočního útoku posílí také obranu Kyjeva.
Vypíšeme stipendium, zajistíme peníze, lékařskou pomoc a nabídneme ubytování. Jihomoravské veřejné instituce reagují na dění na východě Evropy. Města, kraj i Masarykova univerzita v Brně vyjádřily podporu Ukrajině vyvěšenými vlajkami a plánují konkrétní kroky, jak zemi na pokraji válečného konfliktu pomoci. Připravují se i na případný příliv uprchlíků.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Památný den sokolstva – 8. říjen, je od roku 2019 zařazen do kalendáře významných dnů České republiky. Je to způsob, jak si celá republika připomíná všechny členy a členky Sokola, kteří za 160 let existence našeho spolku obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Parašutisté, kteří byli vysazeni na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava v posledních letech války, zůstali trochu ve stínu „slavných výsadků“ z přelomu let 1941 a 1942, s nimiž se pojí likvidace Reinharda Heydricha. Zatímco ta se stala námětem řady českých i světových filmů a bezpočtu knih, o parašutistech z let 1944 a 1945 se mluví podstatně méně. Možná neprávem, protože jejich bojový zápal byl enormní.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící v České republice. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ANKETA/ Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky a vyslal tam „mírovou misi“, prožívají strach o svou vlast i Ukrajinci žijící na území České republiky. V Jihočeském kraji pobývalo na konci roku 2020 více než 7200 občanů Ukrajiny.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Kristina Rodová z Rakovníka prožila prvních patnáct let svého života v Pavlohradu na východní Ukrajině, odkud pochází. O rok více strávila v Česku, přesto situaci ve své rodné zemi bedlivě sleduje. Kvůli příbuzným a přátelům, kteří na Ukrajině stále žijí, ji hrozba válečného konfliktu znepokojuje a doufá, že k ozbrojenému boji nakonec nedojde.
Rakovina, válka, která se táhne už dlouhých osm let a nyní ještě hrozba ruské invaze. S těmito všemi těžkostmi se musí vypořádávat pětašedesátiletá Larysa. Reportér BBC vyzpovídal ji i další obyvatele boji sužované oblasti ve frontě u hangáru na přechodu Novotroitske na východě Ukrajiny.
Již přes 150 tisíc ruských vojáků je umístěno v blízkosti hranic s Ukrajinou. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Moskva nechce válku, skutečná situace na hranicích jeho slova nepotvrzuje. Naopak civilisté na východě Ukrajiny popisují strach a zkázu, protože ostřelování ze strany Ruskem podporovaných separatistů se stupňuje. Unavení obyvatelé z téměř osm let vleklého konfliktu se ptají, jaká budoucnost čeká jejich rodný region a jejich životy.
Situace na Ukrajině je podle premiéra Petra Fialy (ODS) každým dnem vážnější a není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, řekl Fiala v České televizi. Ruská vojska jsou podle něj v takovém stupni připravenosti, že z technicko-oranizačního hlediska mohou okamžitě zaútočit.
Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.
/FOTOGALERIE/ Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni“.
/VIDEO/ Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to v sobotu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky vyhlásil dekretem "všeobecnou mobilizaci". Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Příměří na východě země bylo v sobotu podle nich porušeno v 1500 případech. Podle šéfa NATO vše nasvědčuje tomu, že Rusko plánuje plnohodnotný útok na Ukrajinu.
/FOTOGALERIE/ V době odsunu všichni obyvatelé Rudné pod Pradědem mluvili německy. Ti, kteří zde žili po staletí, předali poválečným dosídlencům své chalupy, ale své vzpomínky si vzali s sebou do Německa. Noví obyvatelé přišli do Rudné z celého tehdejšího Československa a byli původně různých národností. Složitě hledali svou novou identitu a vztah k novému domovu. Otec současného starosty Rudné přišel ze Slovácka.
Čtvrtek 19. února 1942 se stal ve světové historii dnem, kdy druhou světovou válku poznal zblízka další světový kontinent. Ten den podniklo 242 japonských letadel ničivý nálet na Darwin – hlavní město Severního teritoria v Austrálii.
Úřady samozvané Doněcké lidové republiky v pátek začaly s hromadnou evakuací místních civilistů do Ruska, k podobnému kroku se chystá také Luhanská lidová republika. Podle Západu může jít o přípravu na ruskou invazi do oblasti, podle Rusů je to ochrana před blížícím se ukrajinským útokem na civilisty. V Luhansku v pátek večer zazněla exploze, podle médií zřejmě vybuchl ropovod Družba.
Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala a co ji způsobilo. Jedním ze zapomenutých hrdinů, ačkoli si to málo lidí uvědomuje, je kůň.
Smutná zpráva dorazila z Nového Jičína. V požehnaném věku 97 let zemřel v pondělí 14. února v místní nemocnici pan Ludvík Šablatura. Válečný veterán, sportovec a také stavitel skokanských můstků v Harrachově.
Město Strakonice využilo výzvu Ministerstva obrany ČR k podání žádostí o poskytnutí dotace na péči o válečné hroby. Chci ji využít na opravu pomníku padlým v I. světové válce u Václavského hřbitova.
Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala a co ji způsobilo. Patrně nejrozšířenějším z nich je všeobecné přesvědčení, že bitva u Prochorovky z 12. července 1943 byla největší tankovou bitvou všech dob.
Spojené království se rozhodlo jednat. Problém jménem tinnitus tam trápí více než sedm milionů dospělých. Kvůli chronickému zvonění v uších proto naléhavě shání biobanku vzorků lidské tkáně, aby ji odborníci mohli studovat a najít lepší léčbu nebo dokonce lék. Problém sužuje i Čechy, tinnitem u nás trpí okolo 600 až 700 tisíc lidí.
Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Moderní ukrajinské letectvo vzniklo po rozpadu Sovětského svazu a díky tomu patřilo v prvních měsících k nesilnějším na světě. Po sovětské armádě zdědilo obrovské množství letounů všech typů, včetně strategických bombardérů. S dlouhou ekonomickou krizí však o většinu letadel přišlo a zvedat hlavu začalo až v posledních letech. V jakém stavu je ukrajinské letectvo dnes a může se pro Rusy stát hrozbou?
Moderní ukrajinské letectvo vzniklo po rozpadu Sovětského svazu a díky tomu patřilo v prvních měsících k nesilnějším na světě. Po sovětské armádě zdědilo obrovské množství letounů všech typů, včetně strategických bombardérů. S dlouhou ekonomickou krizí však o většinu letadel přišlo a zvedat hlavu začalo až v posledních letech. V jakém stavu je ukrajinské letectvo dnes a může se pro Rusy stát hrozbou?
Před 60 lety zemřel v rakouském Paschingu architekt Franz Josef Arnold. Rodák z Ústí nad Labem, který v letech před druhou světovou válkou zásadním způsobem ovlivnil architektonickou tvář tohoto města. V květnu 1945 je ale opustil, aby se do něj už nikdy nevrátil.
Stíhací závod o štěstí prožil biatlonista Michal Krčmář na olympijských hrách v Pekingu. Po první polovině a střeleckých položkách vleže se posunul do elitní desítky, ale v silných poryvech větru nezvládl jako mnoho jiných v areálu v Čang-ťia-kchou střelbu vestoje a po sedmi trestných kolech nakonec ze 16. místa po sprintu klesl na 34. pozici.
Pozůstatek barokního kostela svaté Anny se špitálem na Zelené hoře u Chebu je legendární zřícenina. Dnes místo vypadá tak, jak by si málo lidí přálo. Zdivo se rozpadá a jeho trosky nezadržitelně zarůstají nálety, travoua plevelem.
Jak by to dopadlo, kdyby spolu začaly válčit severní a jižní Čechy? O tom lze jen spekulovat… Ovšem válečná vřava, co dusila USA jako Americká občanská válka (1861 – 1865), byl konflikt, zuřící na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie i Konfederací, koalicí jedenácti amerických států, které se chtěly z mnoha zištných i politických důvodů odpojit od Unie.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Arazím, Jarý, Šebestík, Šiktanc, nebo Turko. Jména seriálových četníků nespadla scénáristům oblíbeného seriálu Četnické humoresky z nebe. Muži těchto jmen totiž sloužili za první republiky na Hradecku a také část seriálových příběhů je inspirovaná východočeskými případy.
Za své hrdinství byl vyznamenán Válečným křížem, Medailí za chrabrost a za zásluhy, Africkou hvězdou 8. Montgomeryho anglické armády a také odměněn "Award of Freedom". S československou zahraniční armádou prošel 2. světovou válkou od Afriky přes Francii, Anglii, Západní Evropu do Plzně. Zde rodák z Ústí nad Labem Adolf Mayer svůj boj ukončil 21. prosince 1945 v hodnosti nadporučíka jako styčný důstojník mezi československou a americkou armádou.
Za své hrdinství byl vyznamenán Válečným křížem, Medailí za chrabrost a za zásluhy, Africkou hvězdou 8. Montgomeryho anglické armády a také odměněn "Award of Freedom". S československou zahraniční armádou prošel 2. světovou válkou od Afriky přes Francii, Anglii, Západní Evropu do Plzně. Zde rodák z Ústí nad Labem Adolf Mayer svůj boj ukončil 21. prosince 1945 v hodnosti nadporučíka jako styčný důstojník mezi československou a americkou armádou.
Zatímco stopy českého krále a římského císaře Karla IV. lze v Česku nalézt prakticky na každém kroku, vzpomínka na jeho mladšího bratra Jana Jindřicha je v obecném povědomí mnohem vybledlejší. Ke škodě historie, protože ani tento Lucemburk nebyl nezajímavý. Jako markrabě moravský přivedl Moravu k rozkvětu.
Obavy z války na Ukrajině jsou obrovské. A možné následky válečného konfliktu jakbysmet. Pokud by Rusko svého souseda nakonec napadlo, mohly by zemřít tisíce lidí a mnoho dalších by z válkou zmítané země utíkalo. Ekonomické i humanitární dopady by byly zničující. Přesto Rusko stále pokračuje v budování svých sil u Ukrajiny a Západ nadále hrozí Kremlu strašlivými následky v případě překročení hranice. Existuje tedy vůbec nějaké diplomatické východisko, které by bylo mírové a trvalé?
V letošním roce se uskuteční v dubnu na Zámku ve Slavkově u Brna již 18. ročník vyhlášení vítězů literární soutěže Slavkovské memento. Ročník je výjimečný tím, že v propozicích soutěže připomíná mimo jiné i válečná data naší nedávné historie. Více se dozvíte v dnešním příspěvku, za který děkujeme panu Janu Bořickému.
Karel Novotný z Kobylí na Břeclavsku se dožil pouhých osmačtyřiceti let. Pro svoje dvě dcery a čtyři vnuky však zanechal nesmazatelnou stopu. Ta nyní i díky putovní výstavě Posláni na sever opět ožívá v příbězích totálně nasazených dělníků z Protektorátu a povědomí o nich šíří po celé České republice.
Karel Novotný z Kobylí na Břeclavsku se dožil pouhých osmačtyřiceti let. Pro svoje dvě dcery a čtyři vnuky však zanechal nesmazatelnou stopu. Ta nyní i díky putovní výstavě Posláni na sever opět ožívá v příbězích totálně nasazených dělníků z Protektorátu a povědomí o nich šíří po celé České republice.
Situace na hranicích Ukrajiny a Ruska zůstává velice napjatá. O tom, co se na východě Evropy děje a o co ruskému režimu vlastně jde, bylo i poslední pokračování debat Café Evropa. Vedle novinářky Petry Procházkové a poslance Marka Ženíška se jí zúčastnila i česká ukrajinistka Lenka Víchová.
Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala. O německém tanku PzKpfw VI Tiger se toho napsalo mnoho a mnoho. Dá se dokonce říci, že Tiger se stal pro nejširší veřejnost jedním ze symbolů 2. světové války. Je proto paradoxem, že právě o něm koluje řada chybných či zavádějících informací.