Výstava mechanických hraček vyráběných v Litvínově se po dvou letech vrátila do města pod úpatím Krušných hor. Zámek Valdštejnů, který je jedním z kulturních center ve městě hostí podruhé expozici Fenomén továrny Heller & Schiller. Prohlédněte si exponáty rozšířené výstavy v naší fotogalerii.
Ghetto Terezín je symbolem utrpení Židů na území bývalého protektorátu. První transport tam nacisté vypravili v listopadu 1941. Byl v něm i tehdy devatenáctiletý Felix Kolmer z Prahy. „Celkem nás bylo 342, já měl číslo 76. V České republice jsem už asi poslední žijící, ale jinde ve světě možná ještě někdo z transportu je,“ myslí si vystudovaný fyzik, jenž je přesvědčený, že přežil koncentrační tábory včetně Osvětimi i díky tomu, že pomáhal ostatním.
Ze sedmi parašutistů, které v noci na 29. prosince 1941 vysadil nad protektorátním územím britský letoun Handley-Page Halifax, se konce války dožili jen dva. Rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škacha, tvořící paravýsadek Silver B. Oba dokázali v ilegalitě unikat gestapu, po válce ale čelili nespravedlivému osočování a represi.
Napsat ve dvaadvaceti letech publikaci o čtyři sta stranách (a mimochodem vážící přes půl kilogramu), to vzbuzuje obdiv. Studentce Západočeské univerzity Izabele Strakové se to podařilo, přestože zvolila náročné téma z historie napoleonských válek. Autorka úspěšného románu Hortensie de Beauharnais ovšem na vavřínech neusnula, o čemž svědčí její další plány.
Před 110 lety, na Štědrý den roku 1911, se ve Vídni narodil českým rodičům Jaromírovi a Anastázii Morávkovým syn Miloš. Pozdější prvorepublikový profesionální voják, odbojář a bojovník na pražských barikádách. V roce 1951 byl odsouzen za velezradu a popraven, přestože se aktivního boje proti komunistům ani neúčastnil.
Ve věku 90 let zemřel začátkem tohoto týdne fotograf Gustav Aulehla z Krnova, významná a nepřehlédnutelná osobnost nejen celorepublikového, ale světového formátu. Bylo mu devadesát let a jeho životopis trochu připomíná žánr červené knihovny. „Poprvé jsem se opil v pěti letech. Takový už byl život ve Staré Vísce," vzpomínal na krajinu svého dětství. Přinášíme posledním velký rozhovor, který poskytl Deníku v říjnu tohoto roku.
Neúprosně přibývající věk je hlavní příčinou toho, že přesně po 30 letech od svého založení ukončila svou organizovanou činnost Tradiční historická jednotka c. k. 73 pěšího pluku, založená a sídlící v Železnici u Jičína.
Na adventní trhy jsme v době předcovidové jezdívali nejen do jiných měst v Česku, ale také často například do Rakouska, Neměcka a v posledních letech také do Polska. A právě vzpomínku na adventí polské město Wroclav nám poslala šumperská fotografka Lenka Hoffmannová, se kterou nahlédneme i do historických zajímavostí města. Za snímky ai poučné povídání velice děkujeme.
V listopadu 1992 poskytl Václav Havel našemu deníku rozhovor. Vyšel s titulkem Václav Havel: Co nás rozděluje. Výbor z článku přetiskujeme.
Když jsme zapalovali druhou svíčku na adventním věnci, současně Židé zapalovali poslední osmou svíci na chanukuji. V Děčíně nejsou výjimkou. V podmokelské unikátní secesní synagoze oslavují radostně svátek světel Chanuku. Fotoreportáž nám poslala šumperská fotografka Lenka Hoffmannová. Děkujeme.
Účinkoval ve 212 filmech a stal se tak jedním z nejobsazovanějších českých herců vůbec. Nic tomu přitom nenasvědčovalo. Jaroslav Marvan měl původně být po otcově vzoru pošťákem. Dnes od jeho narození uplyne 120 let.
Vojenští historici označují tuto událost za „nejzáhadnější Hitlerovo rozhodnutí“. Ve středu 11. prosince 1941 vyhlásil nečekaně válku Spojeným státům americkým, a to téměř bez jakékoli konzultace s velením svých vojsk.
Proti Putinovi stojí nyní stotisícová ukrajinská armáda. Válka by byla moc krvavá.
Výstava mechanických hraček vyráběných v Litvínově se po dvou letech vrátila do města pod úpatím Krušných hor. Zámek Valdštejnů, který je jedním z kulturních center ve městě hostí podruhé expozici Fenomén továrny Heller & Schiller. Prohlédněte si exponáty rozšířené výstavy v naší fotogalerii.
Na adventní trhy jsme v době předcovidové jezdívali nejen do jiných měst v Česku, ale také často například do Rakouska, Neměcka a v posledních letech také do Polska. A právě vzpomínku na adventí polské město Wroclav nám poslala šumperská fotografka Lenka Hoffmannová, se kterou nahlédneme i do historických zajímavostí města. Za snímky ai poučné povídání velice děkujeme.
Ve dnech 30. listopadu a 8. prosince 1941 bylo v lese Rumbula u lotyšské metropole Rigy povražděno přibližně 26 tisíc Židů. Spolu s masakrem v Babím Jaru na Ukrajině jde zřejmě o největší dvoudenní masové vraždění za pomoci střelby, k jakému během druhé světové války došlo. Některé z obětí ale přesto přežily. Jedna žena se zachránila tím, že vydržela úplně nahá předstírat ve sněhu mrtvou.
Město Ťin-kua-š' na severovýchodním pobřeží Tchaj-wanu obývali před druhou světovou válkou zejména horníci, dobývající měď v nedalekých dolech Kinkaseki. Za války se však tyto doly proměnil pro tisíce zajatých vojáků v peklo na zemi. V peklo, které mělo zůstat zapomenuto. Letos to změnil kanadský historik.
U příležitosti 100. výročí vzniku Československé obce legionářské Kladno (ČsOL) byly v Hotelu Kladno oceněny osobnosti, které mají zásluhu na tom, že místní obec legionářů pod vedením její dlouholeté předsedkyně Evy Armeanové si i nadále připomíná odkaz předků a hrdinů, kteří neváhali a položili životy při pokládání základů prvního samostatného československého státu.
Donedávna byste si o návštěvě tohoto místa mohli nechat jen zdát. Tajemná jeskyně Výpustek v Jihomoravském kraji byla totiž obklopena přísně střeženým vojenským prostorem. Život se z ní již dávno vytratil, ale zůstaly tu po něm stopy i zvláštní atmosféra. Aby ne: naši předci tu pobývali již před patnácti tisíci lety a jeskyně našla své využití i během druhé světové války.
/VIDEO/ Na facebooku vytvořil skupinu se starými snímky z Třebíče, která má osm tisíc členů. S kamarády vykopal staré letadlo. Vydal knihu o posledních dnech války na Třebíčsku. Pořádá přednášky, na nichž nebývá k hnutí. A kdo je vlastně Zdeněk Prukner?
ROZHOVOR/ Jen málokterý návštěvník města, který míjí krásně opravený Hotel Pivovar v Kojetíně, tuší, že se zde v letech 1939 až 1940 scházeli čeští kolaboranti, sdružení v takzvané Národně socialistické české dělnické a rolnické straně (NSČDRS), jíž se podle jejího znaku říkalo také „zelené hákové kříže“. Ještě méně lidí pak ví, že i budova naproti hotelu má temnou minulost.
Pandemie začíná připomínat válku. Také jsme zprvu věřili, že potrvá krátce, ale Tečku jsme zatím neudělali.
Nevybuchlou pumu z 2. světové války nalezl v sobotu na svém pozemku muž z Ostravy-Plesné. Stalo se tak ve chvíli, kdy v zadní části zahrady prováděl výkopové práce.
Nevybuchlou pumu z 2. světové války nalezl v sobotu na svém pozemku muž z Ostravy-Plesné. Stalo se tak ve chvíli, kdy v zadní části zahrady prováděl výkopové práce.
Den válečných veteránů si připomínáme 11. listopadu. Dne 11. listopadu 1918 v 11 hodin ve vlakovém voze ve francouzském Compiègne bylo podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Den válečných veteránů si připomínáme na památku padlých vojáků ve všech válečných konfliktech. Symbolem Dne válečných veteránů se stal květ vlčího máku a báseň Johna McCrae Na flanderských polích.
Narodila se záhy po první světové válce, v mládí pak zažila bombardování při druhém válečném konfliktu světa. S úsměvem na tváři teď paní Alžběta Czakerová, rozená Ziková z Mikulovic na Znojemsku oslavila své 102. narozeniny.
Narodila se záhy po první světové válce, v mládí pak zažila bombardování při druhém válečném konfliktu světa. S úsměvem na tváři teď paní Alžběta Czakerová z Mikulovic na Znojemsku oslavila své 102. narozeniny.
Studenti Střední průmyslové školy stavební Lipník nad Bečvou se vydali poznávat minulost do Terezína a Litoměřic. Za fotoreportáž děkujeme Gabriele Číhalové.
Studenti Střední průmyslové školy stavební Lipník nad Bečvou se vydali poznávat minulost do Terezína a Litoměřic. Za fotoreportáž děkujeme Gabriele Číhalové.
V neděli 16. listopadu 1941 vyjel z hlavního nádraží v Brně první transport, odvážející židovské obyvatele neznámo kam. Cestující se museli předem dostavit na shromaždiště v brněnské škole. Odjížděli s jedním kufrem a cedulkou na krku, aniž by znali cíl cesty. Po pěti dnech dorazili do běloruského Minsku. Z celkového počtu 1000 deportovaných jich přežilo válku jen 13.
O víkendu obec Převýšov uspořádala vzpomínkový akt u příležitosti výročí konce 1. světové války a uctila památku padlých v této válce.
/FOTOGALERIE/ Dne 19. listopadu by se dožil sta let válečný veterán Michal Demjan. Stovky se sice nedožil, zemřel před dvěma roky, stihl však vyprávět svůj příběh pro Paměť národa.
Na začátku druhé světové války byla jedinou původní britskou letadlovou lodí. Nejvíce toho vybojovala ve Středozemním moři, ale svou nejslavnější bitvu svedla v Atlantiku, když pomohla dostihnout a zničit křižník Bismarck, největší chloubu německého válečného loďstva. Dne 13. listopadu 1941 ji jihovýchodně od Gibraltaru zasáhla torpédem německá ponorka. Následující den se loď Ark Royal potopila.
Již tradičně se naše škola účastní Dne válečných veteránů, jehož symbolem je květ vlčího máku. Ten má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, který sloužil na západní frontě. V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům.
Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
U pomníku generála Františka Patery v Ostrově u Prachatic začalo ve čtvrtek 11. listopadu slavnostní uctění válečných veteránů. Kompletní vedení prachatické radnice v čele se starostou města Martinem Malým položilo květiny u pomníku generála Patery, i u pomníků padlých ve světových válkách na nedalekém hřbitově ve Starých Prachaticích.
Ve čtvrtek dopoledne se v táborském parku U Jakuba uskutečnil tradiční pietní akt ke Dni válečných veteránů. Uspořádala ho Vojenská posádka Tábor ve spolupráci s městem Tábor.
Válečným veteránům ve čtvrtek na pražském Vítkově poděkoval premiér Andrej Babiš (ANO), připomněl legionáře, bojovníky z druhé světové války i vojáky z novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem. Slavnostní nástup u Národního památníku na Vítkově připomněl Den válečných veteránů.
Ve Volfarticích nezapomínají ani na oběti Prusko – rakouské války, která u nás zuřila už před 155 lety. Na sobotní odpoledne tam u školy a kostela připravili slavnostní setkání u opraveného pomníku padlým z krvavého válečného konfliktu.
/FOTOGALERIE/ Science Café je projektem, který propojuje veřejnost s vědeckým světem. Cílem je přinést cyklus neformálních diskusí s výzkumníky v prostředí mimo akademickou půdu. A smyslem setkání je společné hledání otázek a odpovědí, představení vědců jako inspirativních osobností a prezentace konkrétních vědeckých výzkumů. Minulé setkání bylo o vodě, v příštím se poletí na Mars.
Prameny Vltavy, kniha Petry Klabouchové z Prachatic, vyšla v říjnu spolu s dalšími patnácti novinkami podzimní sezóny v rámci jubilejní dvacáté edice Velkého knižního čtvrtku. Jde o detektivní příběh ze současnosti odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy.
Prameny Vltavy, kniha Petry Klabouchové z Prachatic vyšla v říjnu spolu s dalšími patnácti novinkami podzimní sezóny v rámci jubilejní dvacáté edice Velkého knižního čtvrtku. Jde o detektivní příběh ze současnosti odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy.
/I. A TŘÍDA/ Jako vyměnění v porovnání s minulou divočinou (5:5) s posledními Rejšicemi odehráli předposlední letošní zápas v I. A třídě fotbalisté Dolního Bousova. Jejich hostem byl pro změnu aktuálně už první celek tabulky. Zápasu se Sokolčí nechybělo nic - domácí kopali dva pokutové kopy, hosté přišli o dva vyloučené fotbalisty, přesto získali další tři body.
Američanka ve službách britské královny špehuje nacisty během války ve vichistické Francii. To není námět na další epizodu anglického ikonického sitcomu Haló, haló! V našem příběhu je hlavní postava spíše jako James Bond, stejně jako on totiž má „povolení zabíjet“.
Vzdát úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech, může veřejnost zakoupením květu vlčího máku v novoborském Turistickém informačním centru.
Letecké eso druhé světové vláky ve službách RAF a rodáka z Chrlic, Leopolda Šroma představí Moravská zemská knihovna (MZK) od 4. listopadu do 15. ledna ve foyer v přízemí. V cyklu Oči Brna Šromovi a dalším moravským pilotům věnuje také stejnojmennou rozsáhlou online výstavu, která startuje stejného dne na adrese raf.knihovny.cz. Vše u příležitosti blížícího se Dne válečných veteránů ) a ve spojitosti se sbírkou vlčích máků, kterou organizuje Post Bellum a která se tradičně odehrává i v MZK.
Za první útok proti Spojeným státům americkým ve druhé světové válce bývá nejčastěji označováno napadení námořní základny v Pearl Harboru japonským letectvem. Pro zhruba 160 amerických námořníků plavících se na torpédoborci Reuben James však válka začala o více než měsíc dřív. Dne 31. října 1941 torpédovala jejich loď německá ponorka. Útok nepřežilo 100 až 115 mužů včetně všech důstojníků.
/FOTO/ Výstava Paměti národa je k vidění na náměstí v Litoměřicích do 16. listopadu.
Muzeum českého a slovenského exilu v Brně vydalo knihu 310. Československá stíhací peruť, která je součástí edice Rytíři nebes a představuje naše zahraniční letce, kteří za II. světové války bojovali jako příslušníci Britského královského letectva RAF. V knize je také výrazná severočeská stopa. Podívejte se ve fotogalerii, kdo z našeho regionu byl příslušníkem této perutě.
Píše se rok 1945, nacházíme se na vrcholu druhé světové války v zajateckém táboru u Mariánských Lázní, kde slouží jeden z amerických vojáků. V té době je mu devatenáct let a chybí mu jeho děvče. Pro štěstí si vrývá na svůj stříbrný náramek její jméno, na druhou stranu to své. Bohužel mu jeho batoh s osobními věcmi kradou a jemu nezbývá, než věřit, že se se svou láskou ještě uvidí.
