Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Nejdále se dostali dva mladí němečtí letci, kteří chtěli přes Vancouver uprchnout lodí do Japonska. Oba nakonec dopadla Královská kanadská jízdní policie (na snímku její příslušníci se psím spřežením)

Němečtí piloti dokázali utéct ze zajetí. Dopadli je, místo smrti je čekala sláva

Velký útěk zajatých spojeneckých pilotů z tábora Stalag Luft III v březnu 1944 se stal legendou. Méně se ví, že podobný útěk provedli o tři roky dříve, v dubnu 1941, pro změnu němečtí zajatci v Kanadě. V obou případech byli uprchlíci dopadeni, dál se však jejich osud lišil. Němci polapené letce povraždili, v Kanadě si naopak získali popularitu.

Ruský prezident Vladimir Putin.

Ve střední Evropě vládnou agenti Kremlu, varuje ukrajinistka Víchová

Rusko soustředilo na hranici s Ukrajinou nejvíce vojáků od okupace Krymu a vyvolání střetu na Donbasu. Boje na východě Ukrajiny se obnovily. Na to, zda se máme po sedmi letech války Ruska proti Ukrajině připravit na další dějství, odpovídala Deníku známá česká ukrajinistka Lenka Víchová.

zprava: Antonín Bartoš (velitel), Jiří Štokman (šifrant), Čestmír Šikola (radiotelegrafista)

Zavzpomínejme na hrdiny odboje. Jejich slávu vystřídaly výslechy. A také vězení

Nad východní částí Protektorátu Čechy a Morava se vznáší tři padáky. Jeden patří Antonínu Bartošovi, druhý Jiřímu Štokmanovi a třetí Čestmíru Šikolovi. Výsadkáře vyslané z Anglie spojuje jeden úkol. Informovat Londýn o dění na území jejich rodné země. Operace nese jméno Clay. Podle názvu radiostanice Eva se jí začne říkat Clay – Eva.

K britské 14. torpédoborecké flotile patřil také parník Nubian

Den, kdy se Středozemní moře zalilo krví: Britové uspěli díky geniální strategii

V polovině dubna 1941 vyplul z Neapole pod ochranou tří italských torpédoborců německo-italský konvoj pěti obchodních lodí, jenž měl dopravit zásoby a další posily německému Afrikakorpsu pod velením "pouštní lišky" Erwina Rommela. Britové o konvoji věděli a rozhodli se jej zastavit. V ústrety mu vyrazila flotila pěti torpédoborců.

Luzenské údolí.

TOP 10 míst na Šumavě podle Emila Kintzla s jeho zajímavým komentářem

Milovník a znalec Šumavy Emil Kintzl vybral deset míst, jejichž návštěvu byste si neměli nechat ujít. "Je snadné najít deset hezký hezkých míst na Šumavě, ale deset pro jednoho nejhezčích, to už není tak snadné, aby se ta ostatní necítila dotčena. Tak jsem to na přání Deníku zkusil," řekl Kintzl

Chava Pressburgerová v dubnu 2014.

Chava Pressburgerrová: Rozhodla jsem se věnovat památce mého bratra Petra Ginze

V úterý uplyne 60 let, kdy poprvé vzlétl do vesmíru člověk – sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Lety do vesmíru předpověděl téměř o sto let dříve Jules Verne, nejoblíbenější spisovatel chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. Jeho ilustraci k Verneově románu Do Měsíce vynesl na oběžnou dráhu v roce 2003 první izraelský astronaut Ilan Ramon.

Slavnostní salvy, odhalení pomníku obětem 1. světové války nebo vojenské ležení. Tak vypadala v roce 2018 v Nových Hradech připomínka sto let vzniku Československa. V roce 1918 bylo obnoveno také Polsko.

O hospodu napřed aneb Tři Jihočeši v polské armádě

První světová válka sice skončila v roce 1918, ale na mnoha místech kontinentu se potom ještě dlouho bojovalo. Například obnovené Polsko válčilo o východní hranici se sovětským Ruskem. Za Poláky bojovali i tři Jihočeši, kteří dosáhli vysokých hodností.

Sto svatohorských milostí: obraz číslo 37.

Stovka zázraků vyobrazených na stropech ambitů Svaté Hory - 5. část

V seriálu Deníku vám postupně představíme všech sto svatohorských milostí, s konkrétním popisem událostí na nich zobrazených. V popisu jednotlivých událostí je využit text pátera Václava Smolíka, který v knize „Milosti Panny Marie Svatohorské v obrazech“ z roku 1948 stovku zázraků vyobrazených na stropech ambitů Svaté Hory vylíčil a doprovodil zápisy ze svatohorských kronik.

Manželé Růžičkovi se svými dětmi

V malém bytě v centru Prahy bych se asi zbláznila, říká herečka Andrea Růžičková

„Jednou snad všechny ty zážitky s řemeslníky sepíšu. Vydalo by to na román o zoufalství důvěřivých manželů, kteří nevědí, jak dnes věci chodí a jak se to s firmami a řemeslníky musí umět,“ říká Mikoláš Růžička, který se svou ženou rekonstruoval dům na venkově. Přece jen ale jde o jistou nadsázku, protože dobré dílo se přes různé peripetie nakonec podařilo. A jak se říká – konec dobrý, všechno dobré. A přání dobrých konců je teď ještě silnější než jindy.  

Starší varianta německého těžkého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110, zachycená po lehké havárii na letišti ve Vysokém Mýtě.

Noční stíhači nad Svitavskem. Jeden letoun narazil do země v lese Plánivá

Jedním z převratných technických vynálezů, který nalezl masivní uplatnění v letech druhé světové války, je bezpochyby radar. Často se uvádí, že právě propracovaný, na informacích z radarů založený systém protivzdušné obrany byl oním klíčovým faktorem, který na podzim roku 1940 pomohl obráncům britských ostrovů k vítězství v letecké bitvě o Velkou Británii. Je také známo, že k této historicky první porážce nacistické Luftwaffe velkou měrou přispěli českoslovenští letci, bojující v řadách britského královského letectva RAF.

Z posledního rozloučení s Marií Šupíkovou v kapli Kladenských hřbitovů.

FOTO: Celý život šířila odkaz Lidic. S Marií Šupíkovou se loučily desítky lidí

Desítky příbuzných, přátel i významných osobností se přišly v sobotu 27. března hodinu před polednem do velké kaple Kladenských hřbitovů rozloučit s Marií Šupíkovou z Lidic. Zemřela v pondělí 22. března v 88 letech. Marie Šupíková rozená Doležalová, byla lidické dítě, které v roce 1942 přežilo zkázu nacisty vypálených Lidic.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Marie Šupíková

Poslední rozhovor zesnulé Marie Šupíkové pro Deník: Ve světě je hodně utrpení

Marie Šupíková, jedno z „Lidických dětí“, zemřela ve věku 88 let. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom v roce 2019 hovořila s Deníkem.

Z výsadby krokusů v areálu Střední zemědělské školy v Čáslavi.

Krokusy vysazené žáky zemědělské školy za oběti holokaustu jsou v plném květu

/FOTOGALERIE/ Krokusy, vysazené žáky Střední zemědělské školy v Čáslavi za dětské oběti holokaustu a tisíců dalších dětí, které přišly o život během válečných konfliktů ve světě, jsou v plném květu! 250 kusů cibulek žlutých krokusů vysadili 5. listopadu 2019 u hlavního vchodu do školy žáci 1. ročníku studijního oboru Agropodnikání.

Navigátor Alois Volek (třetí zprava) v osádce Rudolfa Haeringa.

Létající básník začal svou vojenskou kariéru u pluku v Chomutově

Dnes je tomu přesně 76 let, kdy za II. světové války, 14. března roku 1945, při havárii letounu Liberator na Azorských ostrovech zahynul F/Lt Alois Volek, příslušník čs. zahraničního letectva RAF. Veselý parťák, Vídeňák nebo Létající básník, jak mu říkali kamarádi letci, začal svou vojenskou kariéru v roce 1934 v Chomutově.

V Lounech vzpomínali na kapitána Otakara Jaroše, který padl ve válce.

V Lounech vzpomínali na kapitána Otakara Jaroše, který padl ve válce

V pondělí se vzpomínalo na lounského rodáka a Čestného občana města Loun kapitána Otakara Jaroše. Ten padl v boji proti nacistům u ukrajinského města Sokolovo a byl jako první cizinec ve II. světové válce vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu (in memoriam 17.4.1943).

Bitva na Bílé hoře na dobové kresbě.

Slavné bitvy: osudy obyvatel v českých zemích určovalo několik krvavých střetů

České země sice v evropském měřítku nepatří mezi místa největších vojenských událostí, ale i zde museli obyvatelé často se zbraní v ruce bojovat za právo na nezávislost, státní svébytnost nebo vytoužené svobody, případně odrazit nepřátele, kteří se je o ně pokusili připravit. Asi nejznámější bitva se odehrála před čtyřmi sty lety na Bílé hoře a předurčila osud českých zemí na další tři staletí, kdy nám vládli Habsburkové.

Věra Čáslavská

ANKETA: Němcová nebo Čáslavská? Hlasujte o Nej… ženu historie

Je větší zásluhou napsat legendární literární díla,  býti vlastenkou i popírat různá tabu nebo nebát se postavit totalitnímu režimu a bít se za lidská práva? Či lze více ocenit rozvoj vědy a společenského poznání? A co když někdo dělá čest své vlasti sportovnímu úspěchy? Deník vybral 21 inspirativních tváří, které se zapsaly do tuzemské historie. Nyní už je na vašem hlasování, kterou vyberete jako tu Nej… ženu historie. Hlasujte od 2. března do 8. března 2021.