Se slzami v očích a pohledem na telefon sleduje od rána dění na Ukrajině i čtyřiasedmdesátiletá Valentýna. Narodila se na Sibiři, ale její rodiče pocházejí z krymské vesnice Lobankova, dříve Bohemka. A dodnes tam má spoustu svých přátel.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Mělo by to být snadné, ale není. Přestože směrem na Ukrajinu, kde se den ode dne ruská agrese rozšiřuje na další a další regiony, včetně hlavního města Kyjeva, téměř nikdo ze Slovenska a dalších zemí EU a NATO nemíří, dostat se přes přechod Vyšné Německé do Užhorodu je rébus. Zatímco opačným směrem, z Ukrajiny na Slovensko, ukrajinští i slovenští pohraničníci a policisté pouští davy pěších, opačným směrem to z nějakého důvodu nejde. Logiku v tom nehledejte, prostě není.
Chtěl bojovat. Oba chtěli bojovat. Jenže válka mezi Ukrajinou a Ruskem dolehla i na tyto sportovce. Organizace Oktagon zrušila duel ve smíšeném bojovém umění MMA mezi brněnským zápasníkem s ukrajinskými kořeny Andrejem Kalašnikem a ruským sokem Arturem Karavajevem.
Bezprostředně po zveřejnění výzvy na webu Denik.cz začaly na naši adresu chodit emaily plné pomoci a vaší účasti, vážení čtenáři. Nejčastěji posíláte nabídky ubytování, ale jste schopni nejen uprchlíky ubytovat, ale i pro ně dojet a dopravit je na určené místo. Dostala se k nám i nabídka tlumočnických služeb, stejně tak chcete přispět materiální pomocí, případně nabídkou pracovního místa.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Roky se přes hraniční přechod Vyšné Německé u Užhorodu jezdilo ze slovenské strany za výhodnými nákupy, z ukrajinské za prací. Teď je tu hranice mezi strachem a nadějí.
Vedení města Prostějova se intenzivně zajímá o válečný konflikt na Ukrajině a nabízí občanům napadené země pomocnou ruku. Magistrát zřídil e-mailovou adresu a plánuje i další formy pomoci.
/ROZHOVOR/ Vasyl Andriško žije v České republice již mnoho let. Na Ukrajině nechal rodiče s bratrem, sám pomáhá dalším.
Ukrajinští lékaři a zdravotníci zatím do vlasti neodcházejí. Alespoň to prý společnost Krajská zdravotní, která zastřešuje nemocnice zřizované Ústeckým krajem, prozatím nezaznamenala.
Neustále si volá se svými blízkými. Spojení naštěstí funguje, mobilní operátoři navíc poskytují hovory na Ukrajinu zdarma, a tak může Ukrajinka Světlana Hedbávná žijící v Třebíči vyprávět poslední novinky o svých dvou bratrech. „Ten, který byl v nemocnici, je ten starší. Byl tam na kontrole srdce. Když mu řekli, že musí jít pryč, neměl se jak dostat z Kyjeva, všechny cesty byly ucpané. My bydlíme v Radomyšli, asi sto kilometrů od Kyjeva. Normálně to jezdíme hodinu a půl, teď to trvalo pět hodin,“ vypráví Světlana Hedbávná roztřeseným hlasem.
Proč se historie stále opakuje, proč je demokracie o tolik slabší než vraždění diktátorů?
Podpora Západu není dostatečná, říká odborný asistent na Technické univerzitě v Liberci Andrii Shynkarenko.
Válka je pro ni největší zlo. Pro Viktorii Meyer, fotografku žijící v Nymburce a zároveň etnickou Rusku narozenou na Ukrajině, je válečný konflikt a představa umírajících mladých mužů na frontě velmi citlivou záležitostí.
Válka je pro ni největší zlo. Pro Viktorii Meyer, fotografku žijící v Nymburce a zároveň etnickou Rusku narozenou na Ukrajině, je válečný konflikt a představa umírajících mladých mužů na frontě velmi citlivou záležitostí.
Nepolapitelní počítačoví experti ze skupiny Anonymous vydali ve čtvrtek večer na svém twitterovém profilu strohé oznámení. V něm sdělili, že oficiálně vyhlásili kybernetickou válku ruské vládě. Svá slova potvrdili činy.
Položili jsme obyvatelům a osobnostem Královéhradeckého kraje aktuální otázku: Jak vnímáte současnou situaci na Ukrajině?
Zemi okupují ruští vojáci, ve městech jsou slyšet exploze, úřady hlásí i mrtvé civilisty. Někteří obyvatelé válkou sužované Ukrajiny se proto rozhodli uprchnout ze svých domovů. Momentálně nejschůdnější variantou je pro ně cesta do nejbližších zemí, tedy do Polska, na Slovensko či do Rumunska. Sousedé napadené země proto očekávají davy uprchlíků.
Šok, vyděšení lidé, stěhování obyvatel do protiatomových krytů či kolabující doprava. Obrázky a videa z války na Ukrajině vhání do očí slzy Bělorusce Yuliyi Zaharodkině žijící pět let v Brně, která pochází z Minsku. „Událost z noci na čtvrtek pro mě byla šokem. Snažím se zůstat neutrální, ale v této situaci je mi Ukrajiny velmi líto. Myslím si, že ve světě diplomacie by se takové věci neměly stávat,“ říká exkluzivně redaktorce Deníku Rovnost mladá žena.
/ROZHOVOR/ Máme všichni strach, co s námi bude. Snad to dopadne dobře. Tato slova řekla ukrajinská lékařka strakonické nemocnice Inna Hodovana ve středu 23. února dopoledne.
Snaha o co největší vojenskou expanzi byla jedním z charakteristických rysů bolševického hnutí, které v roce 1917 ovládlo Rusko, a byla i jedním ze stavebních kamenů, na nichž byl vybudován Sovětský svaz. V následujícím textu si připomeneme některé její hlavní kapitoly.
„Ukrajinci jsou mírumilovný a pracovitý národ. Žádný normální člověk nechce války. Proto pěkně prosím celý svět – pomozte zastavit toho agresora. Děkuji,“ říká emotivně do megafonu žena z Ukrajiny a omlouvá se přitom, že ještě nemluví příliš dobře česky. Jak dodává, v České republice žije teprve dva roky.
Ruská policie ve čtvrtek zadržela nejméně 373 lidí v 38 ruských městech při protiválečných protestech, uvedl specializovaný web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy a publikuje seznamy zatčených. V Moskvě policie zadržela desítky lidí, kteří protestovali či se chystali protestovat proti válce s Ukrajinou. V dalších městech často demonstrovali jen jednotlivci, dožadující se ukončení bojových operací.
Když útočník není potrestán, zpravidla útočí dál.
/AUTENTICKÁ VIDEA Z KYJEVSKÉ OBLASTI/ Jaroslav Stolbukha žil až do července 2020 v Kyjevě. Pak se přestěhoval do Trutnova, kde pracuje jako manažer logistiky ve spediční firmě Inex Spedition. Teď s napětím sleduje dění v rodné zemi, která se stala terčem útoků ruské armády. Je v úzkém kontaktu s rodinou. Děsí ho záběry, které dostává od svých kamarádů z Ukrajiny. Vadí mu řeči, že Putin je borec.
Obchod s ruskými, ukrajinskými i mongolskými specialitami s názvem DRUŽBA (Přátelství), který provozuje několik let v prostorách obchodního centra v Americké ulici v Kladně ukrajinský podnikatel, otevřel i ve čtvrtek. Prodejna, kterou navštěvují denně nejen Ukrajinci, Rusové, Moldavci, ale i ostatní zákazníci, se stal z hodiny na hodinu místem setkávání i žhavých diskuzí o situaci na Ukrajině, na kterou Rusko ve čtvrtek nad ránem zaútočilo.
Rusko ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách zahájilo invazi na Ukrajinu. Tento moment zasáhl celou Evropu a nejinak tomu je i v Česku. Obzvláště pak zasáhl bývalou studentku uničovského gymnázia, Miss Libereckého kraje, Miss Tourism World Ukraine a manželku asistenta trenéra fotbalové Slavie Jaroslava Köstla Ninu Köstl (rozenou Boichenko, pozn. red.). Ta pochází z Ukrajiny, konkretně z Oděsy a momentálně jsou její rodiče stále v místě konfliktu.
Rusko ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách zahájilo invazi na Ukrajinu. Tento moment zasáhl celou Evropu a nejinak tomu je i v Česku. Obzvláště pak zasáhl bývalou studentku uničovského gymnázia, Miss Libereckého kraje, Miss Tourism World Ukraine a manželku asistenta trenéra fotbalové Slavie Jaroslava Köstla Ninu Köstl (rozenou Boichenko, pozn. red.). Ta pochází z Ukrajiny, konkretně z Oděsy a momentálně jsou její rodiče stále v místě konfliktu.
Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pliasetskyi, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pljaseckij, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
/ROZHOVOR/ O ruské invazi na Ukrajinu se lékař Jurij Didyk, který vykonává praxi v ústecké nemocnici i poliklinice, dozvěděl v pět hodin ráno. V tu chvíli myslel na svého dědečka a další blízké, které doma zanechal.
Zemi okupují ruští vojáci, ve městech jsou slyšet exploze, úřady hlásí i mrtvé civilisty. Někteří obyvatelé válkou sužované Ukrajiny se proto rozhodli uprchnout ze svých domovů. Momentálně nejschůdnější variantou je pro ně cesta do nejbližších zemí, tedy do Polska, na Slovensko či do Rumunska. Sousedé napadené země proto očekávají davy uprchlíků.
Překvapení, zděšení, strach. To jsou první reakce, které u mnoha Severočechů vyvolala čtvrteční ranní zpráva, že vojska Ruské federace zaútočila na Ukrajinu. Válečný akt odsoudilo mnoho významných osobností a politických špiček. Podívejte se, co na situaci říkají lidé z Ústeckého a Libereckého kraje.
Deník Vysočina oslovil osobnosti z kraje, aby popsaly, jak vnímají válečný konflikt na Ukrajině.
Deník Rovnost oslovil osobnosti z jihu Moravy, aby popsaly, jak vnímají válečný konflikt na Ukrajině.
Když se ve vaší vlasti válčí, nemáte žádné myšlenky na školu. Tetiana Liakh ze Západní Ukrajiny studuje na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, a čeho se tolik obávala, ve čtvrtek ráno nastalo.
Město Marjinka je zahaleno strachem. Domy tamních obyvatel jsou nenávratně poškozeny minometnými střelami proruských separatistů, kteří Doněckou oblast ovládají. Lidé se bojí a nevědí, co bude dál. Do poslední chvíle se snažili věřit, že válka nevypukne. Jejich naděje ale ráno rozdrtila ruská invaze. Deník přináší příběhy lidí dokládající, jak dramatická doteď byla situace na východě Ukrajiny.
Nemůže spát ani pracovat. Chvíli brečí, a pak se zase jen směje. Cloumají s ní emoce, třese se. Pocity nenávisti a zloby střídají obavy o nejbližší rodinné příslušníky. Pro Nataliji Tesarek, která žije už devátým rokem s manželem a dvěma malými dětmi v Přítlukách na Břeclavsku, se v noci na čtvrtek zastavil svět.
/VYJÁDŘENÍ BÝVALÉHO VOJÁKA/ Na obloze se objevily dvě rakety a dopadly na letiště nedaleko města, kde žije jeho rodina. Rusko právě napadlo Ukrajinu. Pro bývalého profesionálního vojáka ukrajinské armády, jenž dlouhodobě žije v Česku, to byla první zpráva, kterou se dozvěděl poté, co se mu podařilo dovolat domů.
Na Ukrajině ve čtvrtek 24. února vypukla válka. Invazi odstartoval ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj následně vyhlásil mobilizaci. Evropská unie, Spojené státy americké i další země zavedly vůči Rusku sankce. Konflikt už má podle ukrajinských úřadů tisíce civilních obětí. Ukrajinský odpor ovšem okupanty zaskočil. Přečtěte si nejdůležitější body dosavadního průběhu konfliktu.
Současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou velmi trápí a znepokojuje ukrajinskou novinářku Allu Želinskou i pracovnici informačního centra Rusku Elenu Sorokinu, které už řadu let žijí v Čechách.
Oficiální ruská média informují o „speciální vojenské operaci na Donbase“. Na webu Echo Moskvy, jednom z nezávislých médií v Rusku, ale mají diskutující Rusové jasno. Rusko napadlo Ukrajinu a dosavadní život Rusů to zničí. Někteří se Ukrajincům omlouvají.
/FOTO/ Motocykly Harley-Davidson jsou celý život Jana Kadlece z Dolního Újezdu u Litomyšle. První stroj si pořídil už v 70. letech. Za totality si na něm několikrát „smlsli“ esenbáci a dokonce na něj StB vedla spis. Ani to ho neodradilo. „Motorkářský život je krásný,“ říká harleyář Jan Kadlec. Po revoluci žil dva roky v USA a pak v Litomyšli otevřel v 90. letech vyhlášený harleyářský bar. První v zemi.
Ruská armáda v noci zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Boje s ruskými jednotkami propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem. V Kyjevě se celý den ozývaly výbuchy, ukrajinská armáda sváděla boj o letiště Hostomel. Ve čtvrtek večer pak oznámila, že je z rukou cizích sil dobyla zpět. V důsledku ruského útoku přišlo o život 137 Ukrajinců a 316 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci. Kvůli riziku nočního útoku posílí také obranu Kyjeva.
Vypíšeme stipendium, zajistíme peníze, lékařskou pomoc a nabídneme ubytování. Jihomoravské veřejné instituce reagují na dění na východě Evropy. Města, kraj i Masarykova univerzita v Brně vyjádřily podporu Ukrajině vyvěšenými vlajkami a plánují konkrétní kroky, jak zemi na pokraji válečného konfliktu pomoci. Připravují se i na případný příliv uprchlíků.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Ukrajinská bezpečnostní rada doporučila parlamentu vyhlášení výjimečného stavu. Přestože šéf rady ujišťuje, že by situace neměla mít zásadní dopad na život Ukrajinců, obyčejní lidé mají strach. Politikům příliš nevěří, odchytávají zprávy z médií a první obyvatelé z východu Ukrajiny už prchají do bezpečnějších míst.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
/ROZHOVOR/ Situace na východě Ukrajiny se vyhrotila. Nakolik je reálné, že nastane velká celoevropská válka? Co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? A proč Rusové o východ Ukrajiny tolik stojí? Odpovídá bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Památný den sokolstva – 8. říjen, je od roku 2019 zařazen do kalendáře významných dnů České republiky. Je to způsob, jak si celá republika připomíná všechny členy a členky Sokola, kteří za 160 let existence našeho spolku obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Parašutisté, kteří byli vysazeni na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava v posledních letech války, zůstali trochu ve stínu „slavných výsadků“ z přelomu let 1941 a 1942, s nimiž se pojí likvidace Reinharda Heydricha. Zatímco ta se stala námětem řady českých i světových filmů a bezpočtu knih, o parašutistech z let 1944 a 1945 se mluví podstatně méně. Možná neprávem, protože jejich bojový zápal byl enormní.
Pokud by uznáním Doněcku příprava na válku skončila, byl by to druhý nejlepší konec krize.
