Největší vojenský konflikt, na který doplatily smrtí desítky milionů lidí a ožebračením celé národy, je nesmazatelně zapsán v historii lidstva. Od jeho skončení se jej generace historiků a badatelů snaží popsat, pochopit a zejména předat poselství o něm nastupujícím pokolením. Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala. Pod vlivem televizní a filmové produkce posledních desetiletí se například má za to, že Japonské císařství v srpnu 1945 kapitulovalo výhradně pod vlivem svržení dvou atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki.
S mírnými rozpaky sleduje současné dění na rusko-ukrajinské hranici dvaapadesátiletá Larisa Fedotova. Narodila se v malé ukrajinské vesnici Čechohrad, která se nachází jen kousek od dnešních bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Mládí ale strávila na (dnes Ruskem anektovaném) Krymu a v Čechách žije posledních třiadvacet let.
Před šedesáti lety zemřel Hadimrška, pan Ducháček, Anton Špelec, ostrostřelec, přednosta stanice, c. a k. polní maršálek… prostě Vlasta Burian. Muž, který na svém ohromném talentu a své bezprecedentní popularitě ohromně vydělal, ale pak za ně stejnou měrou zaplatil. To první bylo zcela zasloužené, to druhé je velká nespravedlnost.
Jak by to dopadlo, kdyby spolu začaly válčit severní a jižní Čechy? O tom lze jen spekulovat… Ovšem válečná vřava, co dusila USA jako Americká občanská válka (1861 – 1865), byl konflikt, zuřící na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie i Konfederací, koalicí jedenácti amerických států, které se chtěly z mnoha zištných i politických důvodů odpojit od Unie.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
/FOTOGALERIE/ V pražském Kostele svaté Anežky České v Záběhlicích se odehrálo poslední rozloučení s Eduardem Markem řečeným Hroznýšem, nejstarším českým skautem. Zemřel 22. ledna před půlnocí. Rozloučilo se s ním několik set lidí. Kondolenci poslala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Eduard Marek, držitel Řádu stříbrného vlka, se dožil 104 let.
Psal se 23. leden 1919 a nad Bohumínem se v ranních hodinách rozezněly výstřely, kterými začala československo-polská válka o Těšínsko. Konflikt o významný průmyslový region trval pouhých osm dní (dodnes je nepřesně nazývám sedmidenní válkou), přesto se neobešel bez nemalých obětí na obou stranách.
Ampule s nápisem kyanid, pořádná řádka zbraní, dvě těla granátů - to je jen stručný výčet toho, co středu 26. ledna našli policisté v chatě v obci Pastviny na Žamberecku. Majitel objektu zemřel, během dědického řízení pak vznikly obavy, že by se uvnitř mohlo nacházet také nástražné výbušné zařízení. To tam sice nebylo, zato se však našla sbírka mnohem zajímavějších věcí.
Rusko je od okupace ukrajinského Krymu a vyvolání války v Donbasu osm let pod sankcemi Západu. Hrozbou války s Ukrajinou si chce vynutit i nový začátek vztahů. Tady je pět klíčových požadavků Ruska a pohled reportéra Deníku Luboše Palaty na to, co znamenají a jaký postoj k nim zaujímá Západ.
Greta Ferušićová Weinfeldová si během života prošla hned dvěma drsnými životními zkušenostmi. Za 2. světové války přežila nacistický tábor smrti a v 90. letech téměř čtyřleté obléhání Sarajeva během války v Bosně a Hercegovině. O jejím dramatickém životě byl natočen dokumentární snímek Greta.
Zatímco Evropa a Západ v panice řeší, jak odvrátit válku Rusku proti Ukrajině, Ukrajinci podle přímého svědectví reportérky Euractivu z Kyjeva jsou klidní. I proto, že ve válce s Ruskem, která od ruské okupace Krymu nikdy neskončila, žijí už mnoho let.
Na východních hranicích Evropské unie je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. Rusko přesunulo k ukrajinské hranici mohutné jednotky dosahující síly armád největších zemí EU. A vůči NATO a USA vzneslo požadavky na návrat do situace před rozšířením aliance na Východ. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
/FOTO/ Dělí je mnoho let, přesto mají jedno společné. Jsou němými svědky lidských utrpení. A oba se nacházejí na okraji Budišova na Třebíčsku.Tím prvním jsou vysoké kamenné kvádry zdobené nápisy a zeměkoulí se slovenským křížem. „Dlouho se nevědělo, co to vlastně je. Nakonec se ale zjistilo, kdo to postavil. Neváže se k nim pověst, ale skutečné události,“ vysvětluje redaktor Budišovského zpravodaje Karel Pavlíček, který pátral po historii podivné skulptury.
V Českých Budějovicích se v sobotu 22. ledna odpoledne uskutečnilo setkání odpůrců očkování, testování na covid-19 i nošení respirátorů. Účastníci z celé republiky demonstrovali také proti novele pandemického zákona, zdražování, rozdělování společnosti či za potravinovou soběstačnost.
/VIDEO/ Pět mužů v hořícím letadle už vidělo, že nemá šanci přežít. V příští vteřině jejich letoun Wellington, s nímž několik hodin předtím bombardovali Brémy, narazil do země. Zde zůstal přes osmdesát let. Vykopali ho teprve nedávno – díky čemuž se završil osud rodáka z Budišova u Třebíče Leonharda Smrčka.
/FOTOGALERIE/ Interní audit vyhrotil situaci na prvním městském obvodu. Zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) na středečním mimořádném zasedání zdejšího zastupitelstva inicioval hlasování o odvolání starostky Aleny Stehnové (ANO). V tajné volbě však zastupitelé současnou starostku a posléze i radu městského obvodu podrželi.
Příběh nizozemské židovské dívky Anny Frankové, jejíž rodina se až do roku 1944 ukrývala v Amsterdamu, aby nakonec byla přesto odhalena, se stal jedním ze světových symbolů hrůz holokaustu a Annin deník jedním z nejznámějších literárních děl na toto téma. Dlouhá léta se také vede diskuse o tom, kdo nakonec prozradil úkryt rodiny. Podle nové teorie to byl židovský účetní, možných pachatelů ale mohlo být více.
Že jsou od Vlachova Březí nejhezčí holky, to už víme z písničky kapely Yo Yo Band. Ale jaká je historie tohoto města, jehož soukeníci svého času dobývali svými výrobky trhy v německém Pasově i rakouském Linci, to se mužete dočíst právě v tomto článku. V galerii můžete nahlédnout i do historických uliček a zákoutí města.
Jak by to dopadlo, kdyby spolu začaly válčit severní a jižní Čechy? O tom lze jen spekulovat… Ovšem válečná vřava, co dusila USA jako Americká občanská válka (1861 – 1865), byl konflikt, zuřící na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie i Konfederací, koalicí jedenácti amerických států, které se chtěly z mnoha zištných i politických důvodů odpojit od Unie.
Gwen Straussová, americká spisovatelka žijící ve Francii, zjistila, že její prateta Hélène Podliaská nejenže pracovala za války pro francouzský odboj, ale po svém zatčení a věznění v koncentračním táboře přežila i pochod smrti, z něhož utekla ve skupině devíti statečných žen. Na sklonku života pak sebrala dost sil, aby své praneteři o nich vyprávěla. Upozornění: Fotografie obsahují drastické záběry.
Právě před 80 lety začala válečná operace nazvaná Paukenschlag (Úder do bubnu či zabubnování). Velitel německého ponorkového loďstva admirál Karl Dönitz při ní vyslal šestici ponorek na 5,5 tisíce kilometrů dlouhou cestu k pobřeží Spojených států amerických a Kanady, aby tam zaútočily na ropné tankery a nákladní lodě. Operace měla znemožnit Američanům a Kanaďanům zásobovat bojující Británii a demoralizovat je.
"Chodil jsem tehdy do sedmé třídy, bydleli jsme v Pardubicích. Přišli jsme se sestrou ze školy a na stole ležel lístek od našich: Jeli jsme na zahradu, spadlo nám tam letadlo. Nevěřili jsme svým očím," vzpomíná na duben roku 1978 současný starosta Semína na Pardubicku Jaroslav Trubač.
V rakouském Weissenkirchenu střelil 46letý muž německého původu v sobotu odpoledne manželku (42) sedící u stolu do týla. Pak zavolal nouzovým voláním policii a nechal se zatknout.
Že jsou od Vlachova Březí nejhezčí holky, to už víme z písničky kapely Yo Yo Band. Ale jaká je historie tohoto města, jehož soukeníci svého času dobývali svými výrobky trhy v německém Pasově i rakouském Linci, to se mužete dočíst právě v tomto článku. V galerii můžete nahlédnout i do historických uliček a zákoutí města.
Tuzemské zastoupení značky Kia zveřejnilo ceník nové generace rodinného SUV Sportage. Nejlevněji si tento vůz můžete koupit za částku 599 980 Kč. Konkurent ze stejného korejského koncernu - Hyundai Tucson - lze koupit aktuálně o 60 000 Kč levněji. Ale pozor - je v tom háček.
Zažloutlé černobílé fotografie, dobové pohlednice, zápisky. Obrázky namalované tužkou kamarády na památku a vzpomínky. Při listování přepsaného deníku Oldřicha Svobody a probírání se jeho pozůstalostí mrazí. I po bezmála osmdesáti letech.
Začátkem ledna 1942 se ve Washingtonu sešli zástupci 26 spojeneckých „národů“ (spíše zemí) bojujících proti mocnostem Osy, aby se podpisem Deklarace Organizace spojených národů zavázali vést boj proti fašismu až do konečného vítězství. V dokumentu byl poprvé oficiálně použit výraz „Spojené národy“ („United Nations“), který navrhl americký prezident Franklin Delano Roosevelt.
Výstava mechanických hraček vyráběných v Litvínově se po dvou letech vrátila do města pod úpatím Krušných hor. Zámek Valdštejnů, který je jedním z kulturních center ve městě hostí podruhé expozici Fenomén továrny Heller & Schiller. Prohlédněte si exponáty rozšířené výstavy v naší fotogalerii.
Ghetto Terezín je symbolem utrpení Židů na území bývalého protektorátu. První transport tam nacisté vypravili v listopadu 1941. Byl v něm i tehdy devatenáctiletý Felix Kolmer z Prahy. „Celkem nás bylo 342, já měl číslo 76. V České republice jsem už asi poslední žijící, ale jinde ve světě možná ještě někdo z transportu je,“ myslí si vystudovaný fyzik, jenž je přesvědčený, že přežil koncentrační tábory včetně Osvětimi i díky tomu, že pomáhal ostatním.
Ze sedmi parašutistů, které v noci na 29. prosince 1941 vysadil nad protektorátním územím britský letoun Handley-Page Halifax, se konce války dožili jen dva. Rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škacha, tvořící paravýsadek Silver B. Oba dokázali v ilegalitě unikat gestapu, po válce ale čelili nespravedlivému osočování a represi.
Napsat ve dvaadvaceti letech publikaci o čtyři sta stranách (a mimochodem vážící přes půl kilogramu), to vzbuzuje obdiv. Studentce Západočeské univerzity Izabele Strakové se to podařilo, přestože zvolila náročné téma z historie napoleonských válek. Autorka úspěšného románu Hortensie de Beauharnais ovšem na vavřínech neusnula, o čemž svědčí její další plány.
Před 110 lety, na Štědrý den roku 1911, se ve Vídni narodil českým rodičům Jaromírovi a Anastázii Morávkovým syn Miloš. Pozdější prvorepublikový profesionální voják, odbojář a bojovník na pražských barikádách. V roce 1951 byl odsouzen za velezradu a popraven, přestože se aktivního boje proti komunistům ani neúčastnil.
Ve věku 90 let zemřel začátkem tohoto týdne fotograf Gustav Aulehla z Krnova, významná a nepřehlédnutelná osobnost nejen celorepublikového, ale světového formátu. Bylo mu devadesát let a jeho životopis trochu připomíná žánr červené knihovny. „Poprvé jsem se opil v pěti letech. Takový už byl život ve Staré Vísce," vzpomínal na krajinu svého dětství. Přinášíme posledním velký rozhovor, který poskytl Deníku v říjnu tohoto roku.
Neúprosně přibývající věk je hlavní příčinou toho, že přesně po 30 letech od svého založení ukončila svou organizovanou činnost Tradiční historická jednotka c. k. 73 pěšího pluku, založená a sídlící v Železnici u Jičína.
Na adventní trhy jsme v době předcovidové jezdívali nejen do jiných měst v Česku, ale také často například do Rakouska, Neměcka a v posledních letech také do Polska. A právě vzpomínku na adventí polské město Wroclav nám poslala šumperská fotografka Lenka Hoffmannová, se kterou nahlédneme i do historických zajímavostí města. Za snímky ai poučné povídání velice děkujeme.
