Pod pojmem bitva u Borodina si většina lidí vybaví slavný střet mezi ruskými a napoleonskými vojáky z roku 1812. Ale na Borodinském poli se střetla vojska i později. Konkrétně před 80 lety, kdy se armády německé třetí říše pokoušely dobýt Moskvu.
Kdyby přišly dříve, kdoví, jak by dopadla druhá světová válka. Jednou z nejhrozivějších zbraní, které v tomto konfliktu vyvinuli Němci, byly bezesporu rakety V2. Nebezpečné byla zejména díky své nadzvukové rychlosti - zabíjely tedy dříve, než je lidé slyšeli. Nyní bylo odhaleno místo dopadu jedné z nich - v poli na jihovýchodě Anglie.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
/FOTOGALERIE/ Baranova je jednou z úplně obyčejných ulic na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století, místní ji znají díky oblíbenému dětskému hřišti ve vnitrobloku. Kdo byl ale oním Baranem, po kterém je pojmenována, mnoho lidí nejspíš neví. Snad to čtenářům poodhalí jeden příběh z Paměti národa.
„Hlas pro opozici je hlas pro válku. Pamatujte si to, až půjdete k volbám,“ oznámil voličům před parlamentními volbami prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Voliči rozhodli, opozice zvítězila.
Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak opět připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 159leté historii této nejstarší tělocvičné organizace. Letos je to připomenutí již osmdesáté.
Německá skupina armád Sever obléhala Leningrad. Skupinu armád Střed mířící na Moskvu zbrzdilo bláto. Skupina armád Jih však měla po dobytí Kyjeva, zničení pěti sovětských armád a zajetí více než 600 tisíc sovětských vojáků otevřenou cestu k průmyslové oblasti Donbas a k přístavům Berďansk, Mariupol a Taganrog u Azovského moře, představujícím vstupní bránu na Krym. Ale musela projít přes Melitopol…
Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak opět připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 159leté historii této nejstarší tělocvičné organizace. Letos je to připomenutí již osmdesáté.
Recesisté kdysi chtěli založit Spojené státy chudeřínské. Dnes mají spolek a jsou pamětí Litvínovska.
Obecní úřad Hlavice uspořádal v sobotu 2. října slavnostní pokládání květin k památníkům padlých z 1. a 2. světové války.
Babyn Jar (v ukrajinštině) či Babij Jar (rusky) je název soutěsky na severozápadním okraji Kyjeva. Na konci září roku 1941 se tato rokle stala dějištěm zdaleka nejstrašlivějšího masakru spáchaného během druhé světové války a jednoho z nejhorších krveprolití v lidských dějinách vůbec. Masakru, který měl být po válce řízeně zapomenut.
Byl podzim roku 2018. Tehdy jsem poprvé navštívil Lubora Šušlíka před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže ve skvělé kondici oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie. Chystal se totiž splnit svou skautskou a vlasteneckou povinnost – předat svůj příběh mladým lidem.
1. září 1951 rozhodl izraelský premiér Ben Gurion o zřízení tajné služby Mosad. Kdyby vás snad napadlo ptát se na práci v Mosadu, zavolat do Tel Avivu tamním personalistům nemůžete. Na jeho stránkách nenajdete jediné jméno, jediné telefonní číslo, jen vágní e-mailový formulář, na který si můžete vylít srdce.
Zájemci o historii se mohou vydat po stopách 2. světové války na Mostecku a prozkoumat například protiletecké a protistřepinové kryty. Offroad safari, které zážitkové výlety pořádá, hlásí, že má 16 míst volných. Termín jízdy je neděle 3. října.
/FOTOGALERIE/ Nestává se často, aby člověk viděl stejné datum v kalendáři a vyšité stříbrnou nití na stuze hasičského praporu. O víkendu Hlinku zaplnily slavnostní hasičské uniformy a starobylé tradice. Hasiči se sešli v kostele k obřadu svěcení praporu a pak v centru Hlinky stáli četnou stráž při odhalování památníku padlých první světové války. Obyvatelé Hlinky si teprve zvykají, že symbol jejich obce přezdívaný "Bezhlavý rytíř" ode dneška bude už jen Rytíř. Před desetiletími vandal urazil rytířovi hlavu. Vítání opraveného rytíře v centru Hlinky bylo vlastně symbolické vyrovnání se s vlastní minulostí.
Tisíce mrtvých na obou stranách, civilní oběti, zdevastovaná krajina a epidemie cholery. Bitva u Jičína patří ke temné historii 19. století a prusko-rakouské války o moc.
/FOTOGALERIE/ V obci Krakov se v sobotu uskutečnily oslavy stého výročí vystavění pomníku obětem 1. světové války, který je umístěn v samém centru obce vedle kaple.
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho otec z rasových důvodů rozvedl s jeho matkou. Ta za války dokázala sebe i dítě ochránit falešnou identitou. Nejbližší příbuzní však zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
/VIDEO/ Dnes tam roste tráva a zpívají ptáci, kolem v pravidelných časech projede vlak. Málokdo si uvědomí, že právě tady na trávníku tehdejšího velešínského fotbalového hřiště na konci války spočinuli vězni z transportu smrti, které se jako zázrakem podařilo osvobodit ještě na českém území a pak o ně pečovali lidé z velešínské fabriky, města a okolí.
Dne 17. září 1941 vstoupila do hlavního íránského města Teherán britská a sovětská vojska. Vyvrcholila jedna pozapomenutá epizoda druhé světové války: sovětsko-britsko-íránská válka. Zajímavá byla zvláště účastí Sovětů, kteří v téže době sváděli těžké boje s německými vojsky postupujícími k Moskvě.
Tento článek je součástí reklamní kampaně na deník.cz a titulek byl vytvořen v jednom z nářečí používaných v naší zemi. Text vyšel na deník.cz 27. srpna 2021.
/ANKETA/ Deník při příležitosti 20. výročí teroristických útoků ve Spojených státech amerických oslovil několik známých osobností ze severních Čech. Čím se právě zabývaly, když přišla děsivá zpráva, která otřásla celým světem? Co jim běželo hlavou?
Jde o to, nenechat se připravit o naše životy a nežít je ve stálém strachu. Tím nad teroristy vítězíme.
Reakce Spojených států na hrůzné teroristické útoky z 11. září 2001 byla v podobě dobytí a dvacetiletém vojenském obsazení Afghánistánu přehnaná. USA a Západ tím byly zataženy do nekonečné, extrémně drahé a velmi krvavé války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připouští možnost úplné války s Ruskem, nicméně by to podle něj byla "největší chyba". Podle agentury TASS to dnes mimo jiné řekl v průběhu diskuse fóra YES Brainstorming. Kreml podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina takové vyjádření považuje za politováníhodné.
Bohatý program, kterým město oslaví sedm set let od první písemné zmínky v roce 1321, chystají v Tovačově. Zdejší náměstí, založené v roce 1475, patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Radnice s renesančním portálem v průjezdu je nejcennější historickou památkou města spolu s kašnou z roku 1694 a sochou svatého Václava z roku 1872. I proto jeho malebná zákoutí přitahují filmaře.
Pro obyvatele Sovětského svazu to byl 79. den tzv. Velké vlastenecké války. V pondělí 8. září 1941 uzavřela hitlerovská vojska obklíčení kolem druhého největšího sovětského města Leningrad a stanovila si cíl toto město zcela zničit. Pro sovětské velení zase Leningrad představoval nesmírně důležité průmyslové centrum, takže se rozhodlo jej za každou cenu uhájit. Uprostřed toho všeho zůstali lidé žijící ve městě.
Velitelem polovojenských eskader smrti Einsatzgruppen, které po napadení Sovětského svazu v roce 1941 spustily na obsazeném východním území masové vyvražďování Židů, byl SS-Gruppenführer Otto Rasch. Ten jim vydal rozkaz: "Vyhlaďte všechny Židy, které najdete." Jedním z míst, kde se o to pokusily, byla ukrajinská obec Pavoloč.
V říjnu si připomeneme seskok štábu partyzánské brigády M. J. Hus a také počátkem listopadu 1944 příchod jejich představitelů do Cikháje. Mnoho pamětníků již nežije a ve společnosti se zapomíná. Přečtěte si druhý ze série textů, které v roce 2006 napsal Rudolf Hegenbart. Neměli bychom zapomínat! To víme každý dobře.
Válka v Afghánistánu začala jako tzv. spravedlivá válka a skončila nedůstojným, chaotickým útěkem.
/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Opavska. Seznámíme vás s tím, jak se žije v obcích tohoto historického slezského regionu, představíme vám osobnosti místního společenského života a další zajímavosti. Dnes jsou na řadě Hněvošice.
Policejní experti z Moravskoslezského kraje měli během jediného dne nestandardně dost práce, poněvadž museli vyjíždět hned ke třem případům nálezu nevybuchlé munice.
Poprvé z Československa uprchl v roce 1939 a během války sloužil v britském Královském letectvu. Když boje utichly, vrátil se kdyňský rodák František Klemens do vlasti, ale ne na dlouho. Za šest let se snažil uniknout znovu, tentokrát už s rodinou.
V Modlanech se minulou sobotu vrátili zpátky do časů před sto lety, kdy v sobotu 21. srpna 1921 byl odhalen pomník věnovaný památce padlým v I. světové válce, kteří pocházeli z obcí Modlanska.
Třiadvacátý ročník Vsetínského filmového maratonu začal v pátek v 17 hodin v kině Vatra ve Vsetíně. Během třídenní přehlídky mohou filmoví fanoušci zhlédnout čtrnáct filmů, přeložených a otitulkovaných speciálně pro tuto příležitost.
Bunkr, který na severu Francie postavili němečtí vojáci koncem druhé světové války, je opět obyvatelný. Jeho majitel to však pojal netradičně – ubytovává v něm zájemce prostřednictvím služby Airbnb.
V říjnu si připomeneme seskok štábu partyzánské brigády M. J. Hus a také počátkem listopadu 1944 příchod jejich představitelů do Cikháje. Mnoho pamětníků již nežije a ve společnosti se zapomíná. Přečtšte si sérii textů, které v roce 2006 napsal Rudolf Hegenbart. Neměli bychom zapomínat! To víme každý dobře.
Místní, turisté, zahraniční návštěvníci i zástupci cestovních kanceláří, poptávají ve Slavkově u Brna ucelenou napoleonskou výstavu. Město i vedení Zámku Slavkov jim podle svých plánů vyjde vstříc. „Skutečně jsme již představili zřizovateli možnosti pro vybudování nové expozice týkající se historie města Slavkov u Brna v období napoleonských válek. V našich depozitářích navíc máme hned několik skvostů, které budeme velmi rádi zájemcům prezentovat,“ prozradila v úterý ředitelka Zámku Slavkov Eva Oubělická.
Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Seriál Deníku vás provede obcemi na Valašsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. V tomto díle se podíváme do Valašského Meziříčí.
Afghánské radikální hutí Tálibán bylo v roce 2001 připraveno kapitulovat, ale Spojené státy neměly tehdy o dohodu zájem. Po dvaceti letech má Tálibán v rukou všechny karty, napsal dnes pod titulkem Musela válka v Afghánistánu být? list The New York Times.
Osoblažské muzeum příští rok získá a vystaví svůj nejcennější exponát: trosky bojového letounu Iljušin Il-2, který za války získal přezdívku Šturmovik. Našli ho dva kamarádi s detektorem kovů v lese u Bohušova - Karlova.
Život a dílo sochaře Matěje Hájka už navždy bude mít veřejnost spojené se slavnou akcí skupiny Ztohoven. Byl jedním z kominíků, kteří v září 2016 vyvěsili rudé trenky nad Pražským hradem a odnesli prezidentskou standartu. Umělci Ztohoven dostali podmínečné tresty a pokutu. Prezident Miloš Zeman, který trenýrky spálil na otevřeném ohništi v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší, vyvázl jen s napomenutím.
Krnované dlouho netušili, za jakých okolností přišla rozhledna na Cvilíně o svou věžičku. Podle některých názorů bylo nutné věžičku rozebrat, protože se zhoršovala statiku rozhledny. Podle jiných pramenů se do věžičky náhodou strefili sovětští dělostřelci, kteří z pozic za řekou Opavou a Opavicí ostřelovali německé pozice a pozorovatelny na Cvilíně.
/ROZHOVOR/ Fotografka a novinářka Lenka Klicperová z Pardubic navštívila v minulých letech několikrát Afghánistán. Zajímala se mimo jiné o situaci tamních žen. Současný rychlý vývoj situace v Afghánistánu ji překvapil, i když čekala, že k tomu dojde. „Toto je facka Američanům, kterou jim Tálibán velmi rád uštědřil. Američani jsou vyhnáni, to se bohužel jinak říct nedá,“ říká Lenka Klicperová. Jak zdůrazňuje, to, co se v minulých dnech stalo, se podle ní opravdu dalo čekat, a to dávno. Ovšem zároveň podotýká: "Afghánistán nyní bude bezpečný." Více čtěte v exkluzivním rozhovoru pro Deník.
