
Jiří Fejfar: Než do hospody nebo na fotbal, to raději zajdu na střelecký den
Jiří Fejfar pro svůj koníček před lety založil v Plavech Klub vojenské historie Muzeum československé armády, je členem Československé obce legionářské.
Jiří Fejfar pro svůj koníček před lety založil v Plavech Klub vojenské historie Muzeum československé armády, je členem Československé obce legionářské.
ROZHOVOR/ Válečná vřava už druhý týden otřásá Náhorním Karabachem, hrdou enklávou na úpatí Kavkazu s většinovým arménským obyvatelstvem, jež se po krvavém konfliktu před čtvrt stoletím odtrhla od Ázerbajdžánu. Čtenářům Deníku pomůže v rozhovoru vysvětlit příčiny a podobu tamních válečných hrůz Ašot Arakeljan, historik, malíř a výtvarník, jehož znám už patnáct roků jako člověka vybaveného dobrými znalostmi světových dějin.
Podívejte se, kam můžete o víkendu vyrazit za zábavou.
Odraz konce druhé světové války ve sbírkách Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku si může veřejnost prohlédnout díky výstavě s názvem Poslední dny války.
„Zvažují se další opatření. Oznámíme je v pátek. Pokud třicet až čtyřicet procent lidí nebude dodržovat, co má, musíme přitvrdit.“
Cenová válka mezi hlavními dodavateli elektřiny v Česku pokračuje. Společnost innogy v reakci na nedávné oznámení firmy ČEZ od listopadu zlevní elektřinu u základního produktu Standand v distribučním území ČEZ Distribuce v průměru o devět procent. ČTK to dnes řekl mluvčí innogy Pavel Grochál. ČEZ v září oznámil, že od října sníží cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Úspory slibují i další dodavatelé. Důvodem je pokles velkoobchodních cen.
Arménie a Ázerbájdžán jsou krok od toho, aby se pohraniční konflikt v Náhorním Karabachu změnil ve válku mezi dvěma státy a i Tureckem a Ruskem.
Nový román Lenky Chalupové Kyselé třešně je jiný než její předchozí knihy. Spisovatelka zasadila děj do válečného Přerova a kvůli větší historické věrohodnosti musela přizvat na konzultace i historiky. Dotkla se v něm citlivé kapitoly přerovských dějin - masakru na Švédských šancích, při kterém bylo měsíc po skončení války zavražděno na 267 karpatských Němců.
V září uplynulo sto let od chvíle, kdy v České Lípě začalo existovat české gymnázium. Začínalo skromně, ve stísněných podmínkách, s 34 žáky a dvěma stálými profesory.
Historici Vamberk srdečně zvou tuto sobotu 3. října na tradiční procházku po Vamberku po stopách světových válek.
Nebyly to jen bodáky, granáty a plyn, co během první světové války zabíjelo vojáky po tisících. Počet mrtvých bohužel pomohlo zvýšit také neobvyklé špatné klimatické období, které se vyznačovalo přívalovými dešti a klesajícími teplotami. Podepsalo se i na pandemii španělské chřipky v roce 1918.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ O svém dětství, válce a dalších životních krocích vypráví Zdeňka Divoká.
/ROZHOVOR/ Josefínské slavnosti v Terezíně jsou už řadu let jednou z největších evropských akcí připomínající období sedmileté války. Přímo v prostoru pevnostního města diváci zhlédnou každý rok jinou historickou bitvu mezi rakouskými a pruskými vojáky. Nechybí tu pěchota, kavalerie i dělostřelectvo.
Erika Bezdíčková ztratila rodiče v koncentračním táboře. Jako čtrnáctileté dítě přežila Osvětim. O svém utrpení mlčela dlouhá desetiletí, poté se odhodlala vydat knihu Moje dlouhé mlčení. Její příběh přinesl v roce 2016 i seriál Deníku Rovnost Pamatuji válku
V prvorepublikové Praze navrhl architekt Rudolf Wels několik činžovních domů a spolupracoval s barrandovskými filmovými ateliéry. Nebýt nálezu archivu jeho rodiny, tak bychom o něm však dnes mnoho nevěděli…
Před sto lety se svět znovu nadechoval po světové válce, která dosáhla takové intenzity ničení, jakou lidstvo dosud nepoznalo. Na mnoha místech se ale ještě stále bojovalo. A jednou takovou zemí bylo Irsko, kde od Velikonočního povstání v dubnu 1916 zuřila nevyhlášená válka o nezávislost. Dne 20. září 1920 jí padlo za oběť celé jedno irské městečko.
Statečný Polák Witold Pilecki se dal před 80 lety dobrovolně chytit a transportovat do koncentračního tábora Osvětim, aby zde zřídil podzemní hnutí a připravil vězně na vzpouru. Zatímco Osvětim i válku přežil, nástup komunistů se mu stal osudný.
Místo posledního spočinutí zde našly tisíce německých vojáků padlých ve 2. světové válce. Pohřbení jsou tady také turečtí vojáci, kteří zahynuli v první světové válce a dokonce i padlí z bitvy u Slavkova z počátku 19. století.
Kulaté výročí oslavila v neděli třináctého září válečná veteránka Božena Kopcová v Domamili na Třebíčsku. Paní Kopcová se svým manželem za války ukrývala parašutisty z výsadku Spelter. Kromě rodinné oslavy jí přijeli ke stým narozeninám popřát také zástupci Armády České republiky
Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obleženém městě zemřelo skoro milion lidí hlady. Jedná se o nejdelší a nejkrutější obléhání města v historii válek. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradu nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky zaznamenali studenti z pražského gymnázia Evolution Jižní Město, kteří se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů.
Svitavy mapují osudy Židů, kteří za války opustili město. Mají nejvíce Kamenů zmizelých v kraji.
Před 80 lety se definitivně rozplynul sen Adolfa Hitlera na ovládnutí Velké Británie. V rozhodující bitvě utrpěla Luftwaffe zásadní porážku.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Dagmar Smorádková, která aktuálně žije v Domově důchodců Český Dub, zažila mnohé. Po smrti maminky ji vychovávala pěstounka, druhá světová válka jí do paměti vtiskla otřesné obrazy. Přesto prožila, jak sama říká, spokojený a pestrý život.
Milada Pešková se při práci pro salon Rosenbaum a později Styl setkala s několika prvními dámami. Nejraději vzpomíná na Hanu Benešovou: „Byla to strašně příjemná ženská.“ Vyprávění 95leté Milady Peškové zaznamenala Paměť národa v Pečovatelském centru v Praze 7, kde žila posledních sedm let svého života poté, co ztratila zrak. „Po letech jsem se zase dostala zpátky ke Studánce,“ smála se paní Pešková, která se narodila v roce 1921 a s rodiči a třemi bratry žila v ulici U Studánky.
Ve filmu Veberovi, ve skutečnosti Korbelovi. Předobrazem pro ústřední pár ve filmu Krajina ve stínu o masakru ve vsi Tušť jsou rodiče Ferdinanda Korbela, který svůj příběh svěřil Paměti národa.
Od narození legendárního českého odbojáře uplynulo 105 let. Američané podle něj ještě během války napsali komiks a vtělili jeho příběh do osudu jedné z postav jednoho z nejslavnějších romantických snímků v historii kinematografie, filmu Casablanca s Humpreym Boggartem. Gruzínští filmaři mu v roce 1943 věnovali film Nepolapitelný Jan. Přesto zemřel téměř zapomenut.
Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Řekl to dnes vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady proti Řecku a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu Řecka podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.
Elegantní a aktivní dáma s perlami na krku, které byste sto let rozhodně nehádali. Přesně taková je Božena Eberlová, která v Domově seniorů Kdyně na Domažlicku oslavila století.
Právě v sobotu 5. září uplyne 78 let od smrti významné olomoucké osobnosti Vladimíra Petřka. Kaplana, jenž v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze ukryl parašutisty, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha, popravili nacisté 5. září 1942. Oběti přinesla celá Petřkova rodina. Deník přináší díky Jindřichu Hovadíkovi neznámé skutečnosti o černovírských obětech heydrichiády a díky dochovanému motáku z věznice i dosud nepublikované střípky z osudu kaplanovy sestry Věry Petřkové.
Pasov- Hubert Schwaighofer (65) z Anzenkirchenu v okrese Rottal-Inn vytáhl z řeky Rottu dvoumetrového sumce o váze kolem 50 kilogramů, píše PNP.
/FOTOGALERIE/ Již sedmý ročník „Dne české historie“ se 12. září uskuteční v středočeském Křivsoudově. Letošní program je věnován především 75. výročí ukončení druhé světové války. Válka v Evropě sice skončila podpisem příměří 8. května 1945, ale bojovalo se až do 11. května, a to na území České republiky.
Dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning stačily a 50 milionů lidí rukovalo na frontu, 8 milionu zahynulo v zákopech 1. sv. války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodení bodákem, roztržením granátem. V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava vstupuje do 102. sezony s mottem Restart. Už první premiéra bude jiná, než na co byli diváci při zahájení zvyklí. Ještě předtím ale všechny čtyři soubory divadla vyrazí za diváky do ulic města.
Rodák z Vlkoše Jan Sergěj Ingr byl československý armádní generál, legionář, ministr národní obrany londýnské exilové vlády a velvyslanec.
Holokaust a koncentrační tábory si spojujeme zejména s nacistickým Německem, ale válečná zvěrstva byli schopni páchat pod záštitou vlastního státu i příslušníci jiných národů. Týká se to například tehdejšího "Nezávislého státu Chorvatska", jak se tato země v době, kdy byla pod fašistickou kontrolou, nazývala. Dne 29. srpna 1942 se v koncentračním táboře Jasenovac na jejím území odehrála obludná soutěž.
Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a Imrich Vetrák zastupující Ministerstvo obrany ČR dnes udělili pamětní plaketu Péče o válečné hroby starostovi Halenkovic Jaromíru Blažkovi a starostovi Valašského Meziříčí Robertu Stržínkovi. Uvedlo to hejtmanství ve své zprávě.
/GALERIE/ Žádost fotbalisty Lionela Messiho o odchod z Barcelony vyvolala v katalánském městě protesty fanoušků proti vedení klubu. Španělská média mezitím informovala o tom, že hvězdný Argentinec už mluvil o možném přestupu s trenérem Manchesteru City a bývalým koučem Katalánců Pepem Guardiolou.
Na nedávné Letní filmové škole dostal Vladimír Körner cenu za přínos české kultuře. Jednaosmdesátiletý autor scénářů k Údolí včel či Adelheid udivoval vitalitou a zájmem o debaty s diváky. Zmrzlinový kornout jako cenu kvitoval, je prý lepší než ty ze skla nebo z kovu. V Zábřehu loni dokonce dostal Oscara, vážil šest kil. „Řekl jsem jim: proč mi dáváte tupého Oscara, proč ne třeba Křižáka? Čili kornout dobrej, i když upřímně, já na zmrzlinu moc nejsem. Navíc se to nedá vypít,“ směje se.
Málokdo z dosud žijících lidí měl tak blízko k spisovateli Jaroslavu Foglarovi jako Jindra Hojer. Člen skautského oddílu pražská Dvojka, jehož desítky let Jaroslav Foglar - Jestřáb vedl, byl dokonce inspirací pro pojmenování jednoho z legendární pětice Rychlých šípů. „Takoví lidé, jak byl Jestřáb, by neměli odcházet," svěřuje se Jindra Hojer, který 30. července oslavil již 96. narozeniny.
Je mu teprve dvaačtyřicet let, jeho životní příběh by ale vydal na román. Když s láskou prohlíží každou plodinu na své zahradě v Bořeticích a pyšně ukazuje na lilky, brokolici, rajčata, okurky, papriky, melouny a dýně, které se mu letos podařilo vypěstovat, málokdo by řekl, že Alaadin Ibo byl jedním z těch, jež před devíti lety opouštěli za poměrně dramatických okolností válkou zmítanou Sýrii.
Linec – V seriálu k 75 letům od konce války „Hodina nula“ připomněly OÖN tentokrát, „jak se stal klášter prezidentským sídlem“.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
/HISTORIE REGIONU/ U obce Kouty, dnes součásti města Kravaře na Hlučínsku, byly v roce 1943 postaveny napodobeniny hutních provozů Vítkovických železáren. Ze dřeva. Koutecká „fabrika" byla jednou z mnoha kamuflážních staveb v Evropě mající zmýlit navigátory spojeneckých bombardérů.
O tomto víkendu se lidé přenesou do minulosti. Té vzdálené, i té hodně nedávné, kterou ještě spousta lidí pamatuje. Na Vyškovsku i na Brněnsku si Jihomoravané udělají pomyslný výlet do dob napoleonských válek. Bitevní ukázku letos zpestří neobvyklá hra se světly. V Brně si zase na mládí zavzpomínají Husákovy děti na tradičním setkání v Retro muzeu Na statku.
Třetí srpnový víkend láká na Blanensko do Boskovic na Festiválek bez bojů a válek. V Blansku hrají v neděli mladí muzikanti a v jeskyni Výpustek vystoupí folková legenda Žalman. Do Slavkova zamíří milovníci vojenské historie i empírové elegance, přátele dobrých vín lákají sklepy v Tasovicích a Hodonicích na Znojemsku.
Třetí srpnový víkend láká zejména milovníky vojenské historie a empírové elegance do Slavkova. Napoleonské hry připomenou císařovy narozeniny. Boskovice zažijí Festiválek bez bojů a válek. Břeclaví zavoní rajčata a na hodonínském Pánově bude rachotit vojenská technika. Na Znojemsku mohou zavítat lidé do sklepů v Hodonicích a Tasovicích.
Jemenské hlavní město San'á, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, čelí další katastrofě. Tisíce let staré základy jeho domů, oslabené dlouhodobým bombardováním během dlouhé jemenské války, nyní ohrožují letní přívalové deště a bahenní povodně. Hrozí, že město obývané nepřetržitě po dobu 2,5 tisíce let postihne kolaps a unikátní historické domy se zřítí. Informuje o tom agentura AFP.
Budova bývalé školy v Javoříčku hostí netradiční výstavu. Až do konce roku 2020 je v jejích v prostorách k vidění expozice „Českoslovenští legionáři mezi námi“. Připomíná 100. výročí návratu účastníků zahraničního vojenského odboje přes Sibiř do vlasti. Právě v září 1920 vyplula z ruského Vladivostoku loď Heffron, jejímž úkolem bylo dopravit do Československa poslední legionáře.