/Z ARCHIVU DENÍKU/ Mnohým z nás jistě už velmi chybí kulturní akce, které se důvodů koronavirové pandemie nesmějí konat. Pojďte s námi tedy alespoň prostřednictvím galerie zavzpomínat, jak před deseti lety rozesmála Nový Bor úsměvná parodie na známou pověst o dívčí válce.
/FOTOGALERIE/ Zažil sliby věrnosti, křty a loučení se se zesnulými, slavnou éru dobývání rud vzácných kovů, války, poválečnou devastaci, krádeže. Tou poslední bylo před deseti lety zmizení opraveného hodinového stroje.
Konec první světové války přinesl v řadě evropských zemí mimo jiné radikalizaci části dělnické třídy, která začala směřovat ke komunismu. V nově vzniklém Československu byl tento proces pomalejší, ale to neznamená, že se mu úplně vyhnul.
Události z 15. ledna 1999 ve vesnici Račak na území bývalé Jugoslávie se staly jedním z posledních katalyzátorů vojenské akce NATO v Kosovu. Konflikt mezi srbskou vládou a povstalci z řad kosovských Albánců, ukončený bombardováním a následnou pozemní invazí, představoval poslední velkou válku v krvavém rozpadu Jugoslávie. Dění v Račaku dodnes jitří emoce na obou stranách tehdejšího sporu.
Přesně sto let uplynulo od chvíle, kdy se v Želetavě narodil básník, překladatel, historik a teoretik umění Antonín Bartušek. „Byl to samotář zádumčivé povahy, jenž od mládí hodně četl,“ prozradila želetavská knihovnice Olga Nováková.
V pondělí oslavil 95. narozeniny Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti. Narodil se 4. ledna 1926 v Hamburku, kam se jeho rodiče Erich a Edita Gaertnerovi přestěhovali z Čech kvůli podnikání. Jeho otec provozoval spediční firmu ve svobodném přístavním pásmu, které po první světové válce dostalo do své správy na 99 let Československo na základě Versailleské smlouvy.
Minulost v nás rezonuje více, než si umíme připustit, a sto let staré události často až nebývalou měrou ovlivňují současné dění. Ani řecko-turecká válka, od jejíhož vypuknutí uplynulo právě sto let, není nijak zapomenuta.
/FOTOGALERIE/ Tradice adventu, Vánoc v Čechách a Ledru již 4. rokem přibližuje projekt spolupráce betlémářů Příbram a Valle di Ledro. Frontová linie vyhnala obyvatele za 1. světové války z údolí Valle di Ledro do Příbrami a dalších měst v tehdejším Rakousku-Uhersku. Region Valle di Ledro nepojí s Příbramí pouze osud vyhnanců za 1. světové války, ale i tradice betlémářství. V letošním roce jsou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale také děti měly možnost se zapojit do výtvarné soutěže.
František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
Rodina Friedricha Reithmeiera z vlasti prchla ještě před transporty.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
Koronavirus a světová válka? Jedno jest. Ukázal to letošní rok, kdy se neuskutečnily tradiční sportovní podniky. Jejich uspořádání v minulosti zabránily jen válečné útrapy.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích.
Už jedenáct let pracuje Lukáš Květoň jako sociální pracovník Židovské obce v Karlových Varech (ŽOKV). Na svém kontě toho má tento Karlovarák opravdu mnoho.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
Válečný veterán z Nošovic, plukovník ve výslužbě, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR Václav Petras zemřel ve věku 93 let v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Smutnou zprávu dva dny před Štědrým dnem oznámil Deníku předseda frýdecko-místecké jednoty Československé obce legionářské.
Světoznámý režisér Jiří Menzel zemřel, únik kyanidu do řeky Bečvy způsobil nevídanou ekologickou katastrofu, v Náhorním Karabachu se obnovil konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. I takové události se staly v září 2020.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Johann Löffelmann pochází z Nýrska a každoročně je rád navštěvuje.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Dne 19. prosince 1945 vyhasl na šibenici v londýnské věznici Wandsworth život třiatřicetiletého Johna Ameryho, anglického propagandisty ve službách německého nacismu a jednoho z průkopníků hybridní mediální války.
V úterý 15. prosince ve večerních hodinách zemřel ve věku 95 let válečný veterán Václav Kuchynka. Za druhé světové války se účastnil karpatsko-dukelské operace i následného osvobozování Československa.
Památník Ležáky je kvůli protiepidemickým opatřením uzavřen veřejnosti, ale pokračují v něm restaurátorské práce na architektonických prvcích pietního území.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ Vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/ROZHOVOR/ Právnička Karmen Barsegyan strávila většinu dosavadního života v Praze. Nezapomíná ovšem ani na své kořeny v Arménii, kde se narodila a žila do pěti let. V diplomové práci na Univerzitě Karlově se před lety věnovala tehdy pozapomenutému konfliktu o Náhorní Karabach, který byl do letošní nové války neuznanou republikou a fakticky arménskou enklávou obklopenou Ázerbájdžánem.
Jana Poncarová si povídala s devadesátiletými ženami, které pamatují první republiku, tatíčka Masaryka, druhou světovou válku, komunistickou totalitu i dobu po sametové revoluci až po současnost, a napsala o nich knihu. Ženy, s nimiž vedla rozhovory, navštěvovaly v době rozkvětu Československa, konkrétně ve třicátých letech dvacátého století, školku, maximálně první stupeň základní školy.
/FOTOGALERIE HRDINŮ/ Ministr obrany České republiky Lubomír Metnar udělil Čestný pamětní odznak válečným veteránům – účastníkům národního boje za osvobození u příležitosti 75. výročí ukončení 2. světové války. Z důvodu protipandemických opatření byly pamětní odznaky předány třiceti třem druhoválečným veteránům až v uplynulých dnech prostřednictvím zástupců Krajského vojenského velitelství Ostrava.
„Válka nebyla dobrá ani pro jeden národ. Němci, Češi i Židé žili kdysi na Šumavě pokojně vedle sebe,“ vzpomíná Rosa Wohlfeld.
Minulý týden zemřel publicista a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm. Bylo mu 96 let a o svém životě plném dramatických okamžiků vyprávěl pro Paměť národa. Když se 2. března roku 1924 v Praze narodil, prosadila si jeho maminka, aby dostal druhé jméno Jaroslav, aby se odlišil od všech Antonínů v rodině.
Nejslavnější vánoční koleda Tichá noc poprvé veřejně zazněla 24. 12. 1818 (součet 27). Tato píseň alespoň na chvilku zastavila běsnění 1. světové války. Vojáci přestali bojovat a zpívali Tichou noc každý ve svém jazyce. Po svátcích však byli nemilosrdně nahnáni zpátky do boje, i když se jim nechtělo.
