Rusové dodnes označují svůj boj s hitlerovským Německem jako "Velkou vlasteneckou válku". Za její začátek označují 22. červen 1941, kdy hranice Sovětského svazu překročily ve třech směrech tři skupiny německých vojsk (Sever, Střed a Jih) a začaly rychle postupovat do nitra země. Válčit se však začalo mnohem dříve. A Sovětský svaz se také mnohem dříve do války zapojil. Jenže byl ze začátku spíše německým spojencem.
Další z příběhů Paměti národa odvyprávěl Miloslav Benda. Rodák z Mělnicka se zapojil do partyzánského odboje, po válce zakotvil na Tachovsku a kvůli své víře a neochotě spolupracovat s národním výborem skončil ve vězení.
Souboj ústeckých sprejerů pokračuje. V noci na sobotu se ústecká zeď na protiatomovém krytu u hotelu Vladimir změnila hned třikrát. Sprejer Lukáš Brožovský si zde vyřizuje účty s "gangem sprejerů" Tax Crew.
První světová válka skončila, ale v Irsku se stále bojovalo. Hořící městečka i vesnice, vyhánění a vraždění obyvatelé – to byl tehdy v této zemi běžný obrázek. Stupňujícímu násilí padla před sto lety za oběť také obec Knockcroghery, jejíž osud připomínal v mnohém pozdější tragédii českých Lidic. Včetně toho, že na počátku jejího vypálení stál vlastně omyl, který však nikdo nechtěl napravit.
Leštěnka proti ortodoxním sprejerům. Neboli Lukáš Brožovský zvaný Zadek proti ústeckému gangu. Tato válka vyvrcholila tento týden, když sprejeři přestříkali obří portrét ústeckého plavce Jana Šefla. Ten splnil olympijský limit a překonal i český rekord na 100 metrů motýlka a Brožovský mu chtěl vzdát hold. Jeho výtvor na zdi protiatomového krytu u hotelu Vladimir zmizel už po deseti dnech.
Začínal na pastvě, žil bezstarostný život. Jenže v roce 1991 vypukla v Jugoslávii válka a malý Luka Modrič ztratil svého dědečka i střechu nad hlavou. S rodinou utekl do Zadaru, kde začal udivovat svým fotbalovým umem. Z rodného Chorvatska poté odešel do světa, kde odstartoval velkou kariéru. Je vicemistrem světa, vyhrál Ligu mistrů nebo Zlatý míč. A v pátek potrápí i českou defenzivu.
Vyhnání pěti tisíc českolipských Němců z 15. června 1945 řada z nich nepřežila. Už na shromaždišti u pivovaru byli vystaveni potupnému jednání, prohledávání a bití. Jejich osud si nyní lidé připomněli na pietním setkání.
/FOTOGALERIE/ Přinášíme další díl seriálu Deník na návštěvě, ve kterém se vydáváme na putování po vesnicích, vesničkách i městech okresu Bruntál, abychom vás seznámili s životem na Osoblažsku, u hranic s Polskem i v podhůří Jeseníků. Dnešní zastávkou je Vrbno pod Pradědem, které bylo založeno ve 13. století. Počet obyvatel: 4944.
V letošním roce obec Březnice realizuje projekt restaurace památky místního významu umístěné nad obcí Březnice – takzvané „Mohyly“ na Kříbech – tedy památníku obětem II. sv. války. Tento památník odboje byl vybudován v roce 1955 a je zapsán v evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany.
Téměř beznadějně vypadal dlouhé roky zdánlivě nikdy nekončící boj měst s autovraky. Díky novele zákona z loňského roku se ale možnosti samospráv v boji s vraky výrazně zlepšily. A například hradecká radnice začala nových možností naplno využívat. Před několika týdny vyhlásila autovrakům v ulicích krajského města válku a tento týden připravovaný plán naplno spustila.
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová v těchto dnech slaví sté narozeniny.
Vlasta Burian, filmový herec, komik a také fotbalista. Za první republiky hájil bránu pražské Sparty, ale více úcty mu paradoxně prokázali v Kamenici nad Lipou. Tamní Slovan, klub na pomezí Vysočiny a jižních Čech, po něm před deseti lety pojmenoval stadion.
Vlasta Burian, filmový herec, komik a také fotbalista. Za první republiky hájil bránu pražské Sparty, ale více úcty mu paradoxně prokázali v Kamenici nad Lipou. Tamní Slovan, klub na pomezí Vysočiny a jižních Čech, po něm před deseti lety pojmenoval stadion.
„Nech mě být mami, já chci spát,” odháněla osmiletá Hana Reinwaldová svou maminku, když ji objímala před usnutím 9. června 1942. Druhý den musela její matka nastoupit do transportu. A už se nikdy nesetkaly.
Když se moji prarodiče – děda s babičkou – vrátili po válce na Skřípov z nedalekého exilu, babiččina rodná dědina se pomalu z hlediska složení obyvatel začala měnit. Výrazná a zcela zásadní proměna nastala po odsunu německých obyvatel, kteří zde převažovali. Mezi nimi byli i příbuzní babičky, kteří se hlásili k německé národnosti. Poté se sem přistěhovali různí lidé nejen z okolí, ale i z jiných odlehlých částí republiky.
Dne 2. června 1941 došlo ve vesnici Kondomari na Krétě k brutálnímu masakru. Němečtí výsadkáři tady postříleli přes dvě desítky mužů z vesnice. Brali to jako pomstu za tvrdý odpor, s nímž se německé okupační jednotky setkaly při své invazi. Kondomari nebyla jedinou vesnicí, v níž byl spáchán podobný zločin. Něco tu ale bylo jinak - vraždění detailně zdokumentoval německý válečný fotograf, který s ním nesouhlasil.
Dne 28. května v 95 letech zemřel Ivo Vicena. Poslední rozloučení se koná v pátek 4. června v 11 hodin v obřadní síni krematoria v Českých Budějovicích.
Když se moji prarodiče – děda s babičkou – vrátili po válce na Skřípov z nedalekého exilu, babiččina rodná dědina se pomalu z hlediska složení obyvatel začala měnit. Výrazná a zcela zásadní proměna nastala po odsunu německých obyvatel, kteří zde převažovali. Mezi nimi byli i příbuzní babičky, kteří se hlásili k německé národnosti. Poté se sem přistěhovali různí lidé nejen z okolí, ale i z jiných odlehlých částí republiky.
Pietní vzpomínka na vyvražděné obyvatele obce Ležáky se blíží. Seznam oficiálních státních představitelů, kteří do památníku zavítají, se v současné době připravuje. "V tuto chvíli je jasné, že prezident republiky Miloš Zeman nepřijede," potvrdil ředitel Památníku Lidice a Památníku Ležáky Eduard Stehlík.
Jiří Hanzel tentokrát doplnil svůj nedávný fotopříspěvek o Jiráskově škole v Karviné fotkami z její vyhlídkové věže. A rozhodně je na co se dívat. Za snímky velice děkujeme.
Desítky demonstrantů se dnes odpoledne sešly na Klárově, aby vyjádřily podporu Palestině, po 15.00 se vydaly průvodem k Černínskému paláci na Loretánském náměstí, k sídlu českého ministerstva zahraničí. Cílem pochodu je, přiblížit Čechům problematiku Palestiny a zároveň prokázat solidaritu Palestincům. U izraelské ambasády, kde se naopak konalo shromáždění na podporu Izraele, se průvod zastavil. Na pořádek dohlížela policie. Akce jsou reakcí na 11 dní bojů mezi Izraelem a Palestinou, který si vyžádal asi 250 mrtvých a tisíce zraněných, především Palestinců. Dnes po půlnoci začalo platit příměří.
Všechno dobré, co je ve mně, pochází od Wericha a Voskovce. To o sobě ke konci kariéry prohlásila Ljuba Hermanová. A nejspíš měla pravdu. Základy herectví, zpěvu i životního nadhledu se učila od legend Osvobozeného divadla a ty jí zůstaly na celý život. Tento týden uplynulo čtvrtstoletí od její smrti.
/ROZHOVOR/ Martu Skalickou znají osobně stovky a tisíce Jablonečanů. Stále aktivní dáma je dlouholetou starostkou TJ Sokol Jablonec nad Nisou, kde vede děti ke cvičení. Jak říká, do Sokola chodila skoro celý život.
V neděli vzpomínají v Mauthausenu osvobození tamního koncentračního tábora, v němž bylo za války internováno na 200 000 lidí a polovina z nich tam zahynula.
Tu starou cestu z Neratova do Rokytnice má v živé paměti, přestože už dlouhá desetiletí zarůstá trávou. Dřívější louky pokryly lesy, z některých domů jeho bývalých sousedů zbyla jen torza, která ve své milosrdné náruči skryla příroda. Kdysi vysídlená osada, která byla součástí Sudet, sice znovu ožila, ale její obraz už tak nějak nezapadá do vzpomínek zdejšího rodáka Aloise Galleho.
Konec války zastihl Evu Macourkovou, tehdy Sachselovou, v koncentračním táboře Bergen-Belsen, kde se zotavovala z tyfu a podvýživy. Starali se o ni britští studenti medicíny a jednomu z nich tehdy čtrnáctiletá Eva věnovala z vděčnosti své kresby. Tak se dostaly do sbírek londýnského Imperial War Museum.
Symbolicky v den výročí osvobození Březnice se v neděli 2. května 2021 v centru obce konal pietní akt – uctění památky obětí II. sv. války. Před kostelem u památníku I. a II. sv. války se sešli ti, kteří vzdali hold nejenom těm, kteří položili své životy za naši svobodu, ale i těm, kteří byli nacisti mučeni a vězněni.
Jeden z příběhů pro Paměť národa odvyprávěla Marie Antošová. Mluvila hlavně o tom, jaké to bylo žít za války jako dítě českého otce a německé matky. Vzhledem k původu to pro ni ale nebylo snadné ani po osvobození.
Případ vraždy mlynáře Habermanna, který se stal na sklonku druhé světové války v Bludově, stále vzbuzuje emoce. Naposledy v souvislosti s okolnostmi, které provázely vznik a odvysílání rozhlasové glosy o 76 let starých událostech.
Dnes, tedy 12. května 2021 je tomu 77 let, co se v době II. světové války uskutečnil první spojenecký nálet na chemický závod STW AG v Záluží u Litvínova.
Bitva, na kterou se skoro zapomnělo. Pravidelně každých pět let si ve Štokách připomínají výročí bitvy, která spadá do období napoleonských válek. Loni ji fanoušci vojenské historie neviděli. Neuvidí ji ani letos.
V pondělí 3. května proběhlo ve Žlutavě symbolické uctění památky padlých hrdinů 2. světové války. Připomínka 76 let od konce 2. světové války se jako každoročně uskutečnila u pomníku před žlutavskou školou.
V májových dnech, kdy si připomínáme konec 2. světové války, jednoho z největších válečných konfliktů všech dob, vzdávají vojáci po celé republice svým během hold všem válečným veteránům.
Události posledních dní z Veselí nad Lužnicí: rozkvetly sakury a Veselští si připomněli konec 2. světové války. Obojí zaznamenal Roman Růžička. Děkujeme.
Na řadě míst Krumlovska se odehrávaly dramatické životní příběhy lidí, kteří se stali oběťmi války. Na vyšebrodském hřbitově je například hrob ruského vězně, poručíka Rudé armády I. S. Kutčerenka (zajatecké číslo 4889-XIIID).