V polovině dubna 1941 vyplul z Neapole pod ochranou tří italských torpédoborců německo-italský konvoj pěti obchodních lodí, jenž měl dopravit zásoby a další posily německému Afrikakorpsu pod velením "pouštní lišky" Erwina Rommela. Britové o konvoji věděli a rozhodli se jej zastavit. V ústrety mu vyrazila flotila pěti torpédoborců.
V žádném konfliktu po celém světě nezemřelo tolik Američanů jako v tom, kde bojovali sami proti sobě, říká řada historiků o americké občanské válce. Celkové odhady obětí tohoto historického střetu se pohybují od 620 tisíc až do tři čtvrtě milionu. Mezi bojovníky najdeme také Čechy.
Milovník a znalec Šumavy Emil Kintzl vybral deset míst, jejichž návštěvu byste si neměli nechat ujít. "Je snadné najít deset hezký hezkých míst na Šumavě, ale deset pro jednoho nejhezčích, to už není tak snadné, aby se ta ostatní necítila dotčena. Tak jsem to na přání Deníku zkusil," řekl Kintzl
V úterý uplyne 60 let, kdy poprvé vzlétl do vesmíru člověk – sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Lety do vesmíru předpověděl téměř o sto let dříve Jules Verne, nejoblíbenější spisovatel chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. Jeho ilustraci k Verneově románu Do Měsíce vynesl na oběžnou dráhu v roce 2003 první izraelský astronaut Ilan Ramon.
Hovězí se nachází na Horním Vsacku poblíž Velkých Karlovic. Bylo součástí tehdejšího Severomoravského kraje, už dvacet let ale náleží do kraje Zlínského. Kronikář Vratislav Matušů se pro Deník rozpovídal o historii obce a svých vzpomínkách.
Televizní cyklus o Marii Terezii našel silnou zápletku ve válkách o rakouské dědictví, které musela mladá císařovna svést po svém nástupu na trůn s pruským králem Fridrichem II. Prvním větším střetnutím obou znepřátelených armád se stala bitva u Molvic, svedená 10. dubna 1741.
Jedenáct židovských dětí přežilo válku díky záchranné akci, kterou zorganizovali v Ostravě čeští vlastenci napojení na odbojovou skupinu Lvice. Jejich poválečný osud i podrobnosti akce se pokouší vypátrat Shlomo Laufersweiler. A Post Bellum a Deník se mu snaží pomoci.
Jedenáct židovských dětí přežilo válku díky záchranné akci, kterou zorganizovali v Ostravě čeští vlastenci napojení na odbojovou skupinu Lvice. Jejich poválečný osud i podrobnosti akce se pokouší vypátrat Shlomo Laufersweiler, A Post Bellum a Deník se mu snaží pomoci.
Velký vlastenec, který měl rád víno a miloval lidovku Morava, krásná zem. Tak vzpomínají na československého bojového pilota Františka Peřinu lidé v Morkůvkách, odkud pochází. Uznávaný generálporučík a válečný hrdina by se ve čtvrtek 8. dubna dožil sto deseti let.
Velký vlastenec, který měl rád víno a miloval lidovku Morava, krásná zem. Tak vzpomínají na československého bojového pilota Františka Peřinu lidé v Morkůvkách, odkud pochází. Uznávaný generálporučík a válečný hrdina by se ve čtvrtek 8. dubna dožil sto deseti let.
První světová válka sice skončila v roce 1918, ale na mnoha místech kontinentu se potom ještě dlouho bojovalo. Například obnovené Polsko válčilo o východní hranici se sovětským Ruskem. Za Poláky bojovali i tři Jihočeši, kteří dosáhli vysokých hodností.
V seriálu Deníku vám postupně představíme všech sto svatohorských milostí, s konkrétním popisem událostí na nich zobrazených. V popisu jednotlivých událostí je využit text pátera Václava Smolíka, který v knize „Milosti Panny Marie Svatohorské v obrazech“ z roku 1948 stovku zázraků vyobrazených na stropech ambitů Svaté Hory vylíčil a doprovodil zápisy ze svatohorských kronik.
„Jednou snad všechny ty zážitky s řemeslníky sepíšu. Vydalo by to na román o zoufalství důvěřivých manželů, kteří nevědí, jak dnes věci chodí a jak se to s firmami a řemeslníky musí umět,“ říká Mikoláš Růžička, který se svou ženou rekonstruoval dům na venkově. Přece jen ale jde o jistou nadsázku, protože dobré dílo se přes různé peripetie nakonec podařilo. A jak se říká – konec dobrý, všechno dobré. A přání dobrých konců je teď ještě silnější než jindy.
Pro Přerov je to výjimečná chvíle. Do věže kostela sv. Vavřince se možná po osmdesáti letech znovu vrátí zvony, o které přišel během druhé světové války v březnu 1942. Nový hlas svatostánku ponese symbolický název - Zvony smíření.
Jedním z převratných technických vynálezů, který nalezl masivní uplatnění v letech druhé světové války, je bezpochyby radar. Často se uvádí, že právě propracovaný, na informacích z radarů založený systém protivzdušné obrany byl oním klíčovým faktorem, který na podzim roku 1940 pomohl obráncům britských ostrovů k vítězství v letecké bitvě o Velkou Británii. Je také známo, že k této historicky první porážce nacistické Luftwaffe velkou měrou přispěli českoslovenští letci, bojující v řadách britského královského letectva RAF.
/VIDEO/ „My jsme trávili hodiny v letadle, to se nestaráte, jestli vypadáte hezky v masce nebo ne,“ říká letec RAF Jiří Pavel Kafka v televizním spotu kampaně Paměti národa za dodržování proticovidových opatření.
Desítky příbuzných, přátel i významných osobností se přišly v sobotu 27. března hodinu před polednem do velké kaple Kladenských hřbitovů rozloučit s Marií Šupíkovou z Lidic. Zemřela v pondělí 22. března v 88 letech. Marie Šupíková rozená Doležalová, byla lidické dítě, které v roce 1942 přežilo zkázu nacisty vypálených Lidic.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.
Před dvěma sty lety, v březnu 1821, povstali peloponéští Řekové proti Osmanské říši a zahájili osvobozeneckou válku za svržení turecké nadvlády. Prvním městem, jež úspěšně dobyli, byl přístav Kalamata.
Marie Šupíková, jedno z „Lidických dětí“, zemřela ve věku 88 let. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom v roce 2019 hovořila s Deníkem.
Profesor klasické filologie židovského původu Pavel Oliva přežil tři nacistické koncentrační tábory. Po válce se stal předním odborníkem na starověké Řecko. Dožil se 98 let, zemřel 5. března.
Dva roky nesměl Adolf Dušek vstoupit do svého lesa na pomezí Račic nad Trotinou a Sendražic. Zabrali ho nacisté a Duškovi netušili, co v něm budovali. Po válce zde našli železobetonová torza přepravníků a tři patra podzemních montážních hal.
/FOTOGALERIE/ Krokusy, vysazené žáky Střední zemědělské školy v Čáslavi za dětské oběti holokaustu a tisíců dalších dětí, které přišly o život během válečných konfliktů ve světě, jsou v plném květu! 250 kusů cibulek žlutých krokusů vysadili 5. listopadu 2019 u hlavního vchodu do školy žáci 1. ročníku studijního oboru Agropodnikání.
Chvíli kopali na písku, pod bouřlivákem ze Zbrojovky svištěli divizí. Fotbal se v městečku původně složeném ze dvou obcí organizovaně hraje již magických sto let.
Arnošt Lustig, od jehož úmrtí uplynulo koncem února deset let, byl nejen spisovatelem, ale i výrazným publicistou, scenáristou a pedagogem. Třikrát odsouzen k smrti nacisty, jednou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody československými komunisty. Ve své rodné zemi byl po dvě dekády zakázaným autorem.
Dnes je tomu přesně 76 let, kdy za II. světové války, 14. března roku 1945, při havárii letounu Liberator na Azorských ostrovech zahynul F/Lt Alois Volek, příslušník čs. zahraničního letectva RAF. Veselý parťák, Vídeňák nebo Létající básník, jak mu říkali kamarádi letci, začal svou vojenskou kariéru v roce 1934 v Chomutově.
V pondělí se vzpomínalo na lounského rodáka a Čestného občana města Loun kapitána Otakara Jaroše. Ten padl v boji proti nacistům u ukrajinského města Sokolovo a byl jako první cizinec ve II. světové válce vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu (in memoriam 17.4.1943).
České země sice v evropském měřítku nepatří mezi místa největších vojenských událostí, ale i zde museli obyvatelé často se zbraní v ruce bojovat za právo na nezávislost, státní svébytnost nebo vytoužené svobody, případně odrazit nepřátele, kteří se je o ně pokusili připravit. Asi nejznámější bitva se odehrála před čtyřmi sty lety na Bílé hoře a předurčila osud českých zemí na další tři staletí, kdy nám vládli Habsburkové.
Je větší zásluhou napsat legendární literární díla, býti vlastenkou i popírat různá tabu nebo nebát se postavit totalitnímu režimu a bít se za lidská práva? Či lze více ocenit rozvoj vědy a společenského poznání? A co když někdo dělá čest své vlasti sportovnímu úspěchy? Deník vybral 21 inspirativních tváří, které se zapsaly do tuzemské historie. Nyní už je na vašem hlasování, kterou vyberete jako tu Nej… ženu historie. Hlasujte od 2. března do 8. března 2021.
Nová svědectví a odhalení českých historiků. S více než 160 zničenými tanky se ale stal jedničkou mezi tankisty, a přesto se o něm ví tak málo. Rodák z československého Salisova byl německým tankovým esem v období II. světové války.
Nová svědectví a odhalení českých historiků. S více než 160 zničenými tanky se ale stal jedničkou mezi tankisty, a přesto se o něm ví tak málo. Rodák z československého Salisova byl německým tankovým esem v období II. světové války.
V pražském Bazaru u medvěda desítky let leželo staré album plné fotografií kovbojů a výstřižky z německých novin inzerující varietní vystoupení Dua Harwards. Příběh, který se za těmito „kovboji“ skrývá, vypráví velké drama ze sovětského gulagu v Akťubinsku a vede nás do bitev o Kyjev a Duklu na východní frontě 2. sv. války.
Lituje loňských odchodů Michajloviče a Pešata. Zpětně bere jako chybu, že se po minulé nedohrané sezoně nepovedlo udržet opory v čele s brankářskou jedničkou a lídrem produktivity.
U řeky Moravy na kraji Bludova se nachází Habermannův mlýn a vila, o jejichž majiteli natočil Juraj Herz podle scénáře spisovatele Josefa Urbana stejnojmenný film. Vznikl také stejnojmenný dokumentární film.
Již ve 12. století se dá předpokládat, že existovala ves Přídolí. Podle zprávy z roku 1143 daroval český kníže Vladislav ves Svéráz a dalších sedmnáct vsí, premonstránskému kostelu Strahovskému. První známý, dochovaný doklad se zmínkou o Přídolí se datuje z roku 1220. Jedná se o kupní smlouvu, kdy Vítek z Prčice kupuje ves Kojetín a jako svědek je uváděn farář Bohuslav Vitus de Predol.
/FOTO/ Málokdo asi dnes ví, že v Kujavách nedaleko Fulneku bývaly kdysi vodní lázně. Skutečnost zjistil Jaromír Heryán, jenž v Kujavách bydlí a zajímá se o historii nejen této obce. „O lázních jsem se dozvěděl ze dvou kronik, z nichž jedna je také na obci. Ještě jsem měl mysliveckou kroniku, ve které je o lázních také zmínka,“ říká Jaromír Heryán.
Počasí sice tentokrát pustilo fotbalisty Jablonce na jejich stadion na Střelnici, žádný požitek to ale nebyl. „Bylo to náročné utkání. Byla to spíš taková válka na tom terénu,“ vykládal Vojtěch Kubista po remíze 1:1 s Mladou Boleslaví. Pro Severočechy to byla už třetí ztráta v řadě.
V úterý 16. února zemřel ve věku 84 let Jan Sokol. Získal všechny akademické tituly, které mohl. Cesta k nim nebyla jednoduchá, jak ukazuje jeho příběh uložený v Paměti národa.